Izotopy molybdenu - Isotopes of molybdenum
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Standardní atomová hmotnost Ar, standardní(Mo) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Molybden (42Mo) má 33 známých izotopy, sahající dovnitř atomová hmotnost od 83 do 115, stejně jako čtyři metastabilní jaderné izomery. Přirozeně se vyskytuje sedm izotopů s atomovými hmotnostmi 92, 94, 95, 96, 97, 98 a 100. Všechny nestabilní izotopy molybdenu rozpad na izotopy o zirkonium, niob, technecium, a ruthenium.[2]
Molybden-100 je jediný přirozeně se vyskytující izotop, který není stabilní. Molybden-100 má a poločas rozpadu přibližně 1 × 1019 y a podstoupí dvojitý rozpad beta do ruthenium -100. Molybden-98 je nejběžnějším izotopem, který obsahuje 24,14% veškerého molybdenu na Zemi. Izotopy molybdenu s hmotnostním číslem 111 a více mají poločasy přibližně 0,15 s.[2]
Seznam izotopů
Nuklid [n 1] | Z | N | Izotopová hmota (Da ) [č. 2][č. 3] | Poločas rozpadu [č. 4] | Rozklad režimu [č. 5] | Dcera izotop [č. 6] | Roztočit a parita [č. 7][č. 8] | Přirozená hojnost (molární zlomek) | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Budicí energie | Normální poměr | Rozsah variací | |||||||
83Mo | 42 | 41 | 82.94874(54)# | 23 (19) ms [6 (+ 30-3) ms] | β+ | 83Pozn | 3/2−# | ||
β+, p | 82Zr | ||||||||
84Mo | 42 | 42 | 83.94009(43)# | 3,8 (9) ms [3,7 (+ 10-8) s] | β+ | 84Pozn | 0+ | ||
85Mo | 42 | 43 | 84.93655(30)# | 3,2 odst. 2 písm | β+ | 85Pozn | (1/2−)# | ||
86Mo | 42 | 44 | 85.93070(47) | 19,6 (11) s | β+ | 86Pozn | 0+ | ||
87Mo | 42 | 45 | 86.92733(24) | 14,05 (23) s | β+ (85%) | 87Pozn | 7/2+# | ||
β+, p (15%) | 86Zr | ||||||||
88Mo | 42 | 46 | 87.921953(22) | 8,0 (2) min | β+ | 88Pozn | 0+ | ||
89Mo | 42 | 47 | 88.919480(17) | 2,11 (10) min | β+ | 89Pozn | (9/2+) | ||
89 mMo | 387,5 (2) keV | 190 (15) ms | TO | 89Mo | (1/2−) | ||||
90Mo | 42 | 48 | 89.913937(7) | 5,56 (9) h | β+ | 90Pozn | 0+ | ||
90 mMo | 2874,73 (15) keV | 1,12 (5) μs | 8+# | ||||||
91Mo | 42 | 49 | 90.911750(12) | 15,49 (1) min | β+ | 91Pozn | 9/2+ | ||
91 mMo | 653,01 (9) keV | 64,6 (6) s | IT (50,1%) | 91Mo | 1/2− | ||||
β+ (49.9%) | 91Pozn | ||||||||
92Mo | 42 | 50 | 91.906811(4) | Pozorovatelně stabilní[č. 9] | 0+ | 0.14649(106) | |||
92 mMo | 2760,46 (16) keV | 190 (3) ns | 8+ | ||||||
93Mo | 42 | 51 | 92.906813(4) | 4 000 (800) r | ES | 93Pozn | 5/2+ | ||
93 mMo | 2424,89 (3) keV | 6,85 (7) h | IT (99,88%) | 93Mo | 21/2+ | ||||
β+ (.12%) | 93Pozn | ||||||||
94Mo | 42 | 52 | 93.9050883(21) | Stabilní | 0+ | 0.09187(33) | |||
95Mo[č. 10] | 42 | 53 | 94.9058421(21) | Stabilní | 5/2+ | 0.15873(30) | |||
96Mo | 42 | 54 | 95.9046795(21) | Stabilní | 0+ | 0.16673(30) | |||
97Mo[č. 10] | 42 | 55 | 96.9060215(21) | Stabilní | 5/2+ | 0.09582(15) | |||
98Mo[č. 10] | 42 | 56 | 97.90540482(21) | Pozorovatelně stabilní[č. 11] | 0+ | 0.24292(80) | |||
99Mo[č. 10][č. 12] | 42 | 57 | 98.9077119(21) | 2,7489 (6) d | β− | 99mTc | 1/2+ | ||
99m1Mo | 97,785 (3) keV | 15,5 (2) μs | 5/2+ | ||||||
99m2Mo | 684,5 (4) keV | 0,76 (6) μs | 11/2− | ||||||
100Mo[č. 13][č. 10] | 42 | 58 | 99.907477(6) | 8.5(5)×1018 A | β−β− | 100Ru | 0+ | 0.09744(65) | |
101Mo | 42 | 59 | 100.910347(6) | 14,61 (3) min | β− | 101Tc | 1/2+ | ||
102Mo | 42 | 60 | 101.910297(22) | 11,3 (2) min | β− | 102Tc | 0+ | ||
103Mo | 42 | 61 | 102.91321(7) | 67,5 (15) s | β− | 103Tc | (3/2+) | ||
104Mo | 42 | 62 | 103.91376(6) | 60 odst. 2 písm | β− | 104Tc | 0+ | ||
105Mo | 42 | 63 | 104.91697(8) | 35,6 (16) s | β− | 105Tc | (5/2−) | ||
106Mo | 42 | 64 | 105.918137(19) | 8,73 (12) s | β− | 106Tc | 0+ | ||
107Mo | 42 | 65 | 106.92169(17) | 3,5 (5) s | β− | 107Tc | (7/2−) | ||
107 mMo | 66,3 (2) keV | 470 (30) ns | (5/2−) | ||||||
108Mo | 42 | 66 | 107.92345(21)# | 1,09 (2) s | β− | 108Tc | 0+ | ||
109Mo | 42 | 67 | 108.92781(32)# | 0,53 (6) s | β− | 109Tc | (7/2−)# | ||
110Mo | 42 | 68 | 109.92973(43)# | 0,27 (1) s | β− (>99.9%) | 110Tc | 0+ | ||
β−, n (<.1%) | 109Tc | ||||||||
111Mo | 42 | 69 | 110.93441(43)# | 200 # ms [> 300 ns] | β− | 111Tc | |||
112Mo | 42 | 70 | 111.93684(64)# | 150 # ms [> 300 ns] | β− | 112Tc | 0+ | ||
113Mo | 42 | 71 | 112.94188(64)# | 100 # ms [> 300 ns] | β− | 113Tc | |||
114Mo | 42 | 72 | 113.94492(75)# | 80 # ms [> 300 ns] | 0+ | ||||
115Mo | 42 | 73 | 114.95029(86)# | 60 # ms [> 300 ns] |
- ^ mMb - nadšený jaderný izomer.
- ^ () - Nejistota (1σ) je uveden v stručné formě v závorkách za odpovídajícími posledními číslicemi.
- ^ # - Atomic mass checked #: hodnota a nejistota odvozené nikoli z čistě experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů z Mass Surface (TMS ).
- ^ Tučný poločas - téměř stabilní, poločas delší než věk vesmíru.
- ^ Režimy rozpadu:
ES: Zachycení elektronů TO: Izomerní přechod n: Emise neutronů p: Protonová emise - ^ Tučný symbol jako dcera - dcera produkt je stabilní.
- ^ () hodnota rotace - označuje rotaci se slabými argumenty přiřazení.
- ^ # - Hodnoty označené # nejsou čistě odvozeny z experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů sousedních nuklidů (TNN ).
- ^ Předpokládá se, že se rozpadne β+β+ na 92Zr s poločasem rozpadu nad 1,9 × 1020 let
- ^ A b C d E Štěpný produkt
- ^ Předpokládá se, že se rozpadne β−β− na 98Ru s poločasem rozpadu nad 1 × 1014 let
- ^ Použitý k výrobě the lékařsky užitečné radioizotop technecium-99m
- ^ Prvotní radionuklid
Molybden-99
Molybden-99 je komerčně vyráběn intenzivním neutronovým bombardováním vysoce čištěného uran-235 cíl, rychle následovaný extrakcí.[3] Používá se jako mateřský radioizotop v generátory technecia-99m produkovat ještě kratší život izotopu dcery technecium-99m, který se ročně používá přibližně u 40 milionů léčebných postupů. Běžným nedorozuměním nebo nesprávným pojmenováním je to 99Mo se používá v těchto diagnostických lékařských skenech, když ve skutečnosti nemá žádnou roli v zobrazovacím agentu nebo samotném skenování. Ve skutečnosti, 99Mo společně eluoval s 99mTc (také známý jako průlom) je považován za kontaminující látku a je minimalizován, aby vyhovoval příslušnému USP (nebo ekvivalentní) předpisy a normy. IAEA to doporučuje 99Koncentrace Mo vyšší než 0,15 µCi / mCi 99mPro použití u lidí by neměl být podáván Tc nebo 0,015%.[4] Typicky kvantifikace 99Průlom Mo se provádí při každé eluci při použití a 99Po /99mGenerátor Tc během testování QA-QC konečného produktu.
Existují alternativní trasy pro generování 99Mo, které nevyžadují štěpný cíl, jako je vysoce nebo nízko obohacený uran (tj. HEU nebo LEU). Některé z nich zahrnují metody založené na urychlovačích, jako je bombardování protony nebo fotoneutron reakce na obohacené 100Mo cíle. Historicky, 99Mo generovaný zachycením neutronů na přírodním izotopovém molybdenu nebo obohacený 98Mo cíle byly použity pro vývoj komerčních 99Po /99mGenerátory TC.[5][6] Proces zachycování neutronů byl nakonec nahrazen štěpením 99Mo, které by mohly být generovány s mnohem vyššími specifickými aktivitami. Provádění krmiv vysoké specifické aktivity 99Mo řešení tak umožnila vyšší kvalitu výroby a lepší separaci 99mTc od 99Mo na malé koloně z oxidu hlinitého pomocí chromatografie. Zaměstnávání málo specifické činnosti 99Mo za podobných podmínek je obzvláště problematický v tom, že pro uložení ekvivalentního množství jsou zapotřebí buď vyšší nosné kapacity Mo, nebo větší kolony 99Chemicky řečeno, k tomuto jevu dochází v důsledku přítomnosti jiných izotopů Mo kromě 99Mo, které soutěží o interakce povrchového místa na substrátu kolony. Na druhé straně nízká specifická aktivita 99Mo obvykle vyžaduje mnohem větší velikosti kolony a delší doby separace a obvykle se získá 99mTc doprovázené neuspokojivým množstvím mateřského radioizotopu při použití y-oxid hlinitý jako substrát kolony. Nakonec horší konečný produkt 99mTc generovaný za těchto podmínek je v zásadě nekompatibilní s komerčním dodavatelským řetězcem.
V posledním desetiletí dohody o spolupráci mezi vládou USA a soukromými kapitálovými subjekty vzkřísily produkci zachycování neutronů pro komerčně distribuované 99Po /99mTc ve Spojených státech amerických.[7] Návrat k neutronovému zachycení 99Mo bylo také doprovázeno implementací nových separačních metod, které umožňují nízkou specifickou aktivitu 99Mo bude využito. Přechod k alternativním metodám separace navíc zabránil průmyslovému odvětví zahájit vývoj nových dodavatelských řetězců a distribučních modelů. Hlavní výhody těchto technik, které nejsou založeny na štěpení, jsou: mnohem méně radioaktivního odpadu spojeného s výrobou a zpracováním; omezování šíření jaderných zbraní; použití jaderného reaktoru není nutné; lepší finanční marže.[8] Exotická trasa 99Výroba Mo zahrnuje běžné zachycení mionů (OMC) reakce na přírodní molybden nebo obohacené 100Mo.[9]
Reference
- ^ Meija, Juris; et al. (2016). „Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 88 (3): 265–91. doi:10.1515 / pac-2015-0305.
- ^ A b Lide, David R., ed. (2006). CRC Handbook of Chemistry and Physics (87. vydání). Boca Raton, Florida: CRC Press. Část 11. ISBN 978-0-8493-0487-3.
- ^ Frank N. Von Hippel; Laura H. Kahn (prosinec 2006). „Proveditelnost vyloučení použití vysoce obohaceného uranu při výrobě lékařských radioizotopů“. Věda a globální bezpečnost. 14 (2 & 3): 151–162. Bibcode:2006S & GS ... 14..151V. doi:10.1080/08929880600993071.
- ^ Ibrahim I, Zulkifli H, Bohari Y, Zakaria I, Wan Hamirul BWK. Minimalizace kontaminace molybdenem-99 v technecium-99m technecistanu od eluce 99Po /99mGenerátor Tc (PDF) (Zpráva).
- ^ Richards, P. (1989). Technecium-99m: Počátky. 3. mezinárodní symposium o techneciu v chemii a nukleární medicíně, Padova, Itálie, 5. - 8. září 1989. OSTI 5612212.
- ^ Richards, P. (1965-10-14). Generátor technecia - 99 m (Zpráva). doi:10.2172/4589063.
- ^ „Vznikající lídr s novými řešeními v oblasti technologie nukleární medicíny“. NorthStar Medical Radioisotopes, LLC. Citováno 2020-01-23.
- ^ "Domov". Phoenix. Citováno 2020-01-23.
- ^ Hashim IH, Ejiri H, Othman F, Ibrahim F, Soberi F, Ghani NNAMA, Shima T, Sato A, Ninomiya K (2019-10-01). "Výroba jaderného izotopu běžnou reakcí zachycení mionu". arXiv:1908.08166 [nucl-ex ].
- Hmotnosti izotopů z:
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Izotopové složení a standardní atomové hmotnosti z:
- de Laeter, John Robert; Böhlke, John Karl; De Bièvre, Paul; Hidaka, Hiroši; Peiser, H. Steffen; Rosman, Kevin J. R .; Taylor, Philip D. P. (2003). „Atomové váhy prvků. Recenze 2000 (technická zpráva IUPAC)“. Čistá a aplikovaná chemie. 75 (6): 683–800. doi:10.1351 / pac200375060683.
- Wieser, Michael E. (2006). „Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 78 (11): 2051–2066. doi:10.1351 / pac200678112051. Shrnutí ležel.
- Údaje o poločasu rozpadu, rotaci a izomeru vybrané z následujících zdrojů.
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Národní jaderné datové centrum. "Databáze NuDat 2.x". Brookhaven National Laboratory.
- Holden, Norman E. (2004). "11. Tabulka izotopů". V Lide, David R. (ed.). CRC Handbook of Chemistry and Physics (85. vydání). Boca Raton, Florida: CRC Press. ISBN 978-0-8493-0485-9.