Izotopy kryptonu - Isotopes of krypton
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Standardní atomová hmotnost Ar, standardní(Kr) |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Je jich známo 33 izotopy z krypton (36Kr) s čísla atomové hmotnosti od 69 do 101.[3] Přirozeně se vyskytující krypton je vyroben z pěti stabilní izotopy a jeden (78
Kr
) což je mírně radioaktivní s extrémně dlouhým poločasem a stopami radioizotopy které vyrábí kosmické paprsky v atmosféra.
Seznam izotopů
| Nuklid [n 1] | Z | N | Izotopová hmota (Da ) [č. 2][č. 3] | Poločas rozpadu [č. 4][č. 5] | Rozklad režimu [č. 6] | Dcera izotop [č. 7][č. 8] | Roztočit a parita [č. 9][č. 5] | Přirozená hojnost (molární zlomek) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Budicí energie | Normální poměr | Rozsah variací | |||||||
| 69Kr | 36 | 33 | 68.96518(43)# | 32 (10) ms | β+ | 69Br | 5/2−# | ||
| 70Kr | 36 | 34 | 69.95526(41)# | 52 (17) ms | β+ | 70Br | 0+ | ||
| 71Kr | 36 | 35 | 70.94963(70) | 100 (3) ms | β+ (94.8%) | 71Br | (5/2)− | ||
| β+, p (5.2%) | 70Se | ||||||||
| 72Kr | 36 | 36 | 71.942092(9) | 17,16 (18) s | β+ | 72Br | 0+ | ||
| 73Kr | 36 | 37 | 72.939289(7) | 28,6 (6) s | β+ (99.32%) | 73Br | 3/2− | ||
| β+, p (0,68%) | 72Se | ||||||||
| 73 mKr | 433,66 (12) keV | 107 (10) ns | (9/2+) | ||||||
| 74Kr | 36 | 38 | 73.9330844(22) | 11,50 (11) min | β+ | 74Br | 0+ | ||
| 75Kr | 36 | 39 | 74.930946(9) | 4,29 (17) min | β+ | 75Br | 5/2+ | ||
| 76Kr | 36 | 40 | 75.925910(4) | 14,8 (1) h | β+ | 76Br | 0+ | ||
| 77Kr | 36 | 41 | 76.9246700(21) | 74,4 (6) min | β+ | 77Br | 5/2+ | ||
| 78Kr[č. 10] | 36 | 42 | 77.9203648(12) | 9.2 +5.5 −2.6 ±1.3×1021 y[1] | Double EC | 78Se | 0+ | 0.00355(3) | |
| 79Kr | 36 | 43 | 78.920082(4) | 35,04 (10) h | β+ | 79Br | 1/2− | ||
| 79 mKr | 129,77 (5) keV | 50 (3) s | 7/2+ | ||||||
| 80Kr | 36 | 44 | 79.9163790(16) | Stabilní | 0+ | 0.02286(10) | |||
| 81Kr[č. 11] | 36 | 45 | 80.9165920(21) | 2.29(11)×105 y | ES | 81Br | 7/2+ | stopa | |
| 81 mKr | 190,62 (4) keV | 13.10 (3) s | TO (99.975%) | 81Kr | 1/2− | ||||
| EC (0,025%) | 81Br | ||||||||
| 82Kr | 36 | 46 | 81.9134836(19) | Stabilní | 0+ | 0.11593(31) | |||
| 83Kr[č. 12] | 36 | 47 | 82.914136(3) | Stabilní | 9/2+ | 0.11500(19) | |||
| 83m1Kr | 9,4053 (8) keV | 154,4 (11) ns | 7/2+ | ||||||
| 83m2Kr | 41,5569 (10) keV | 1,83 (2) h | TO | 83Kr | 1/2− | ||||
| 84Kr[č. 12] | 36 | 48 | 83.911507(3) | Stabilní | 0+ | 0.56987(15) | |||
| 84mKr | 3236.02 (18) keV | 1,89 (4) us | 8+ | ||||||
| 85Kr[č. 12] | 36 | 49 | 84.9125273(21) | 10,776 (3) r | β− | 85Rb | 9/2+ | stopa | |
| 85m1Kr | 304,871 (20) keV | 4 480 (8) h | β− (78.6%) | 85Rb | 1/2− | ||||
| IT (21,4%) | 85Kr | ||||||||
| 85m2Kr | 1991.8 (13) keV | 1,6 (7) us [1,2 (+ 10-4) µs] | (17/2+) | ||||||
| 86Kr[č. 13][č. 12] | 36 | 50 | 85.91061073(11) | Pozorovatelně stabilní[č. 14] | 0+ | 0.17279(41) | |||
| 87Kr | 36 | 51 | 86.91335486(29) | 76,3 (5) min | β− | 87Rb | 5/2+ | ||
| 88Kr | 36 | 52 | 87.914447(14) | 2,84 (3) h | β− | 88Rb | 0+ | ||
| 89Kr | 36 | 53 | 88.91763(6) | 3,15 (4) min | β− | 89Rb | 3/2(+#) | ||
| 90Kr | 36 | 54 | 89.919517(20) | 32,32 (9) s | β− | 90 mRb | 0+ | ||
| 91Kr | 36 | 55 | 90.92345(6) | 8,57 (4) s | β− | 91Rb | 5/2(+) | ||
| 92Kr | 36 | 56 | 91.926156(13) | 1,840 (8) s | β− (99.96%) | 92Rb | 0+ | ||
| β−, n (.033%) | 91Rb | ||||||||
| 93Kr | 36 | 57 | 92.93127(11) | 1,286 (10) s | β− (98.05%) | 93Rb | 1/2+ | ||
| β−, n (1,95%) | 92Rb | ||||||||
| 94Kr | 36 | 58 | 93.93436(32)# | 210 (4) ms | β− (94.3%) | 94Rb | 0+ | ||
| β−, n (5,7%) | 93Rb | ||||||||
| 95Kr | 36 | 59 | 94.93984(43)# | 114 (3) ms | β− | 95Rb | 1/2(+) | ||
| 96Kr | 36 | 60 | 95.942998(62)[4] | 80 (7) ms | β− | 96Rb | 0+ | ||
| 97Kr | 36 | 61 | 96.94856(54)# | 63 (4) ms | β− | 97Rb | 3/2+# | ||
| β−, n | 96Rb | ||||||||
| 98Kr | 36 | 62 | 97.95191(64)# | 46 (8) ms | 0+ | ||||
| 99Kr | 36 | 63 | 98.95760(64)# | 40 (11) ms | (3/2+)# | ||||
| 100Kr | 36 | 64 | 99.96114(54)# | 10 # ms [> 300 ns] | 0+ | ||||
| 101Kr | 36 | 65 | neznámý | > 635 ns | β−, 2n | 99Rb | neznámý | ||
| β−, n | 100Rb | ||||||||
| β− | 101Rb | ||||||||
- ^ mKr - nadšený jaderný izomer.
- ^ () - Nejistota (1σ) je uveden v stručné formě v závorkách za odpovídajícími posledními číslicemi.
- ^ # - Atomic mass checked #: hodnota a nejistota odvozené nikoli z čistě experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů z Mass Surface (TMS ).
- ^ Tučný poločas - téměř stabilní, poločas delší než věk vesmíru.
- ^ A b # - Hodnoty označené # nejsou čistě odvozeny z experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů sousedních nuklidů (TNN ).
- ^ Režimy rozpadu:
n: Emise neutronů - ^ Tučné kurzíva symbol jako dcera - dcera produkt je téměř stabilní.
- ^ Tučný symbol jako dcera - dcera produkt je stabilní.
- ^ () hodnota rotace - označuje rotaci se slabými argumenty přiřazení.
- ^ Prvotní radionuklid
- ^ Používá se dodnes podzemní voda
- ^ A b C d Štěpný produkt
- ^ Dříve zvyklý definovat měřič
- ^ Předpokládá se, že se rozpadne β−β− na 86Sr
- Izotopové složení se týká složení ve vzduchu.
Pozoruhodné izotopy
 | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření. (Květen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Krypton-81
Radioaktivní krypton-81 je produktem reakcí s kosmické paprsky které zasáhnou atmosféru spolu se šesti stabilními nebo téměř stabilními kryptony izotopy.[5] Krypton-81 má poločas rozpadu asi 229 000 let.
Krypton-81 byl použit pro datování starých (50 000- až 800 000 let) podzemní voda.[6]
Krypton - 81 m
![[ikona]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Wiki_letter_w_cropped.svg/20px-Wiki_letter_w_cropped.svg.png){kind=small} | Tato sekce potřebuje expanzi s: Použití v medicíně, ATC = V09. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Říjen 2019) |
Krypton-85
Krypton-85 je radioizotop kryptonu, který má poločas rozpadu asi 10,75 let. Tento izotop je produkován jaderné štěpení z uran a plutonium v testování jaderných zbraní a v jaderné reaktory, stejně jako kosmickými paprsky. Důležitým cílem Smlouva o omezeném zákazu jaderných zkoušek z roku 1963 bylo vyloučit uvolňování takových radioizotopů do atmosféry a od roku 1963 měla velká část kryptonu-85 čas na rozpad. Je však nevyhnutelné, že krypton-85 je uvolňován během přepracování z palivové tyče z jaderných reaktorů.
Atmosférická koncentrace
Atmosférická koncentrace kryptonu-85 kolem Severní pól je asi o 30 procent vyšší než na internetu Stanice jižního pólu Amundsen – Scott protože téměř všechny světové jaderné reaktory a všechny jeho hlavní jaderné přepracovatelské závody jsou umístěny v Severní polokoule a také severně od rovník.[7]Abych byl konkrétnější, ty jaderné přepracování závody s významnými kapacitami se nacházejí v Spojené státy, Spojené království, Francouzská republika, Ruská Federace, Pevninská Čína (ČLR), Japonsko, Indie, a Pákistán.
Krypton-86
Krypton-86 byl dříve zvyklý definovat měřič od roku 1960 do roku 1983, kdy definice měřiče vycházela z vlnové délky 606 nm (oranžové) spektrální čáry atomu kryptonu-86.[8]
Ostatní
Vše ostatní radioizotopy kryptonu mají poločasy kratší než jeden den, s výjimkou kryptonu-79, a emitor pozitronu s poločasem asi 35,0 hodin.
Reference
- ^ A b Patrignani, C .; et al. (Skupina dat o částicích ) (2016). "Recenze částicové fyziky". Čínská fyzika C.. 40 (10): 100001. Bibcode:2016ChPhC..40j0001P. doi:10.1088/1674-1137/40/10/100001. Prosáknout. 768
- ^ Meija, Juris; et al. (2016). „Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 88 (3): 265–91. doi:10.1515 / pac-2015-0305.
- ^ „Tabulka nuklidů“. Brookhaven National Laboratory.
- ^ [1]
- ^ Leya, I .; Gilabert, E .; Lavielle, B .; Wiechert, U .; Wieler, W. (2004). „Rychlost produkce pro kosmogenní izotopy kryptonu a argonu v H-chondritech je známa 36Cl-36Věk " (PDF). Výzkum antarktického meteoritu. 17: 185–199. Bibcode:2004AMR .... 17..185L.
- ^ N. Thonnard; L. D. MeKay; T. C. Labotka (2001). „Vývoj laserových rezonančních technik ionizace pro měření 81-Kr a 85-Kr v geovědách“ (PDF). University of Tennessee, Institut pro měření vzácných izotopů: 4–7. doi:10.2172/809813. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc) - ^ „Zdroje na izotopy“. Americký geologický průzkum. Archivovány od originál dne 2001-09-24. Citováno 2007-03-20.
- ^ Baird, K. M .; Howlett, L. E. (1963). "Mezinárodní standard délky". Aplikovaná optika. 2 (5): 455–463. doi:10,1364 / AO.2.000455.
- Hmotnosti izotopů z:
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Izotopové složení a standardní atomové hmotnosti z:
- de Laeter, John Robert; Böhlke, John Karl; De Bièvre, Paul; Hidaka, Hiroši; Peiser, H. Steffen; Rosman, Kevin J. R .; Taylor, Philip D. P. (2003). „Atomové váhy prvků. Recenze 2000 (technická zpráva IUPAC)“. Čistá a aplikovaná chemie. 75 (6): 683–800. doi:10.1351 / pac200375060683.
- Wieser, Michael E. (2006). „Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 78 (11): 2051–2066. doi:10.1351 / pac200678112051. Shrnutí ležel.
- Údaje o poločasu rozpadu, rotaci a izomeru vybrané z následujících zdrojů.
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Národní jaderné datové centrum. "Databáze NuDat 2.x". Brookhaven National Laboratory.
- Holden, Norman E. (2004). "11. Tabulka izotopů". V Lide, David R. (ed.). CRC Handbook of Chemistry and Physics (85. vydání). Boca Raton, Florida: CRC Press. ISBN 978-0-8493-0485-9.
externí odkazy
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
