Ashurian aramejština - Ashurian Aramaic
 | Bylo navrženo, aby tento článek byl sloučeny s Aramejština z Hatry. (Diskutujte) Navrhováno od června 2020. |
| Ashurian aramejština | |
|---|---|
| ܠܫܢܐ ܐܣܘܪܝܐ Leššānā Assūrāyā | |
 Leššānā Asūrāyā ve své vlastní abecedě | |
| Výslovnost | / lɛʃʃɑːnɑː Assurɑːjɑː / |
| Kraj | Horní Mezopotámie |
| Éra | Po 14. století dramaticky upadl jako lidový jazyk[1] |
| Hatranská abeceda | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | assy1241[2] |
Ashurian (ܠܫܢܐ ܐܣܘܪܝܐ Leššānā Assūrāyā) je dialekt středa Aramejština to byl kdysi dialekt regionu zahrnujícího města Assur a Hatra a Ninivské pláně ve středu, až Tur Abdin na severu, Dura-Europos na západě a Tikrit na jihu. Většina důkazů o jazyce pochází z nápisů ve městech datovaných mezi 100 př. N. L. A polovinou 3. století n. L., Které se shodovaly s Shapur I. zničení Hatry v roce 241 nl a Assur v roce 257 nl.[3][4] V důsledku toho, že Hatra je místem s největším osvědčením, je často označováno jako Hatran Aramaic. Po dobytí městských států Aramaen na západě, Novoasyrská říše (911-605 př. N. L.) Přijato Stará aramejština jako úřední jazyk vedle asyrštiny Akkadský jazyk. S Achaemenidská říše následovat je a osvojit si starou aramejštinu se to stalo lingua franca z Írán, Mezopotámie a Levant.[5]
Rozvoj
Ashurian, označovaný také jako Hatran aramejština, vyvinuté prostřednictvím dialektické odchylky a také vytvořením vlastního scénáře. Kolem velkých měst nebo regionů se vyvinuly různé aramejské dialekty, včetně sesterského dialektu syrský (město Edessa), Mandaic (region obklopující hlavu Perský záliv, Nabataean (z Negev na východní břeh Jordan River a Sinajský poloostrov ), Židovská babylonská aramejština (Babylon ), Palmyren (Palma ) a různé Palestinec dílčí dialekty (Palestina ). Syriac, Mandaic a Křesťanská palestinská aramejština také vyvinuli vlastní varianty původního skriptu, který dodnes používá Západní neoaramejština řečníci i členové židovského národa pro hebrejštinu, kteří jej označují jako „Ktāt Āšūrī“ (asyrské písmo), protože to vyhlásili asyrští panovníci.[6]
Ashurian Aramaic a Syriac byly silně ovlivněny Akkadian, částečně kvůli blízkosti srdce, stejně jako domorodí Asyřané, kteří přijali tyto dva dialekty. Mnoho běžně používaných podstatných jmen, jako jsou názvy měsíců, bylo vyhrabáno z akkadštiny a bylo ovlivněno fonologicky, morfologicky a syntakticky.[7]
Dějiny
Město Nisibis se během roku několikrát obléhali Římsko-perské války. V roce 363 našeho letopočtu však byli Římané nuceni vzdát se města Peršanům a v pohotovosti, když bylo vyloučeno křesťanské obyvatelstvo.[8] Svatý Ephrem Syřan byl jedním z těchto uprchlíků a nakonec se usadil v Edesse. Město vzkvétalo pohany, pravý opak jeho milovaného Nisibise, který byl baštou pro syrsky mluvící křesťany.[9] Jak se Edessova demografie přesunula ke křesťanské většině, která jako bohoslužobní jazyk používala syrštinu, jazyk se stal novou regionální lingua franca. Více než 70 významných syrských spisovatelů je známo ze zlatého věku syrských (5. - 9. století), které sahají od Levantu a Sinaje až k úpatí Pohoří Zagros a Katar.[10] V kombinaci s devastací měst Assur a Hatra nahradil Syriac jazyk místních obyvatel a zůstal jako hlavní jazyk až do svého úpadku po Mongolské invaze a dobytí a vzestup Neoaramejské jazyky.
Důkazy a osvědčení
S Hatrou, která se během života jazyka těšila velké prosperitě, má město zdaleka nejvíce nápisů, přičemž město Assur také obsahuje četné nápisy. Zbytek důkazů je rozptýlen řídce po celé Dura-Europos, Gaddāla, Tikrit, Qabr Abu Naif, Abrat al-Sagira a Sa'adiya.[11] Přeživší korpus, který byl publikován, přepsán a přeložen, se skládá z pamětních a votivních nápisů, podobných těm, které se nacházejí v Edessě, Palmýře a mezi nabataejskými nápisy. Tato metoda obvykle zahrnuje datum dokončení psaní, místo, osobu, která zadala nápis nebo sochu, jakož i vlastní podrobnosti písaře při některých příležitostech. Na rozdíl od Novoasyrský, Novobabylončan a syrský zákoníci Sásánovský říše, královský rok není zahrnut.[12] Assyro-Babylonian a arabští bohové jsou zmíněny v nápisech včetně Ashur, Allat, Bel, Gad (Tyche ), Nabu, Nasr, (Apollo ), Shamash a Hřích. Both Zatímco obě města také potvrzují osobní jména zámožných občanů, Hatran vládci zřetelně Parthian jména jsou doložena pouze v Hatře.[13]
| Ashurian přepis | Anglický překlad | Syrský ekvivalent |
|---|---|---|
| „Assurḥēl | Ashur je mocný | ܐܠܗܐ ܚܝܠܬܢܐ |
| „Assurḥannī | Ashur se nad mnou slitoval | ܐܬܪܚܡ ܐܠܗܐ ܥܠܝ |
| „Assurəmar | Ashur prohlásil | ܐܡܪ ܐܠܗܐ |
| „Assurnṯane | Ashur dal (v porovnání s Esarhaddon ) | ܢܬܠ ܐܠܗܐ |
| „Assur'qab | Ashur nahradil (syna) | ܥܩܒ ܐܠܗܐ |
| 'Assuršma' | Ashur slyšel (naše modlitba / prosba) | ܫܡܥ ܐܠܗܐ |
| „Assurtāreṣ | Ashur to nastavil správně | ܬܪܨ ܐܠܗܐ |
| „Ap̄rahāṭ | Aphrahat (nebo šalvěj) | ܐܦܪܗܛ ܐܘ ܚܟܝܡܐ |
| Bēṯ (ə) lāhyhaḇ | Dům Boží dal (syna) | ܒܝܬ ܐܠܗܐ ܝܗܒ |
| Bar Nērgāl | Syn Nergala | ܒܪ ܪܓܠ |
| Bar Nešra | Syn Nasra (orla) | ܒܪ ܢܫܪܐ |
| Māranyhaḇ | Náš pán dal (syna) | ܝܗܒ ܡܪܢ |
| Marya | Pán (používaný jako termín pro vládce Hatranů před použitím krále titulu; používaný syrsky mluvícími křesťany k označení Bůh ) | ܡܪܝܐ |
| Mlāḇēl | Bel naplnil | ܡܠܐ ܒܝܠ |
| Nḇūḇnā | Nabu postavil (syna) | ܒܢܐ ܢܒܘ |
| Nḇūḡabbār | Nabu je mocný | ܢܒܘ ܓܢܒܪܐ |
| Nḇūdayyān | Nabu je soudce | ܢܒܘ ܕܝܢܐ |
| Nērgāldammar | Nergal je úžasný | ܢܪܓܠ ܕܘܡܪܐ |
| Nešrānṯan | Nasr dal (syna) | ܢܬܠ ܢܫܪܐ |
| Sanaṭrūq | Sanatruq I. a Sanatruq II | ܣܢܛܪܘܩ |
| Slōkh | Seleucus | ܣܠܘܟ |
| Walagaš | Vologash | ܘܠܓܫ |
Souhrnná tabulka
Ashurian abeceda se skládá z následujících písmen. U některých nápisů byly použity ligatury, i když se jeví jako nepovinné.[14]
| název | Dopis | Zvuková hodnota | Numerické Hodnota | syrský Ekvivalent | fénický Ekvivalent | hebrejština Ekvivalent | arabština Ekvivalent | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Formulář nápisu | Přepis | IPA | ||||||
| ʾĀlap̄* |  | ʾ nebo nic | [ʔ ] nebo tichý | 1 |  |  | א | ا |
| Sázka |  | tvrdý: b měkký: ḇ (taky bh, proti, β) | tvrdý: [b ] měkký: [proti ] nebo [w ] | 2 |  |  | ב | ب |
| Gāmal |  | tvrdý: G měkký: G (taky G, gh, G, y) | tvrdý: [ɡ ] měkký: [ɣ ] | 3 |  |  | ג | ج |
| Dālaṯ* |  | tvrdý: d měkký: ḏ (taky dh, ð, δ) | tvrdý: [d ] měkký: [ð ] | 4 |  |  | ד | د, ذ |
| On* |  | h | [h ] | 5 |  |  | ה | ه |
| Waw* |
| souhláska: w mater lectionis: ū nebo Ó (taky u nebo Ó) | souhláska: [w ] mater lectionis: [u ] nebo [Ó ] | 6 |  |  | ו | و |
| Zayn* |  | z | [z ] | 7 |  |  | ז | ز |
| Ḥēṯ |  | ḥ | [ħ ], [X ]nebo [χ ] | 8 |  |  | ח | ح, خ |
| Ṭēṯ |  | ṭ | [tˤ ] | 9 |  |  | ט | ط, ظ |
| Ano |  | souhláska: y mater lectionis: ī (taky i) | souhláska: [j ] mater lectionis: [i ] nebo [E ] | 10 |  |  | י | ي |
| Kāp̄ |  | tvrdý: k měkký: ḵ (taky kh, X) | tvrdý: [k ] měkký: [X ] | 20 |  |  | כ ך | ك |
| Lāmaḏ |  | l | [l ] | 30 |  |  | ל | ل |
| Mīm |  | m | [m ] | 40 |  |  | מ ם | م |
| Jeptiška |  | n | [n ] | 50 |  |  | נ ן | ن |
| Semkaṯ |  | s | [s ] | 60 |  |  | ס | — |
| E |  | ʿ | [ʕ ] | 70 |  |  | ע | ع, غ |
| Pē |  | tvrdý: str měkký: p̄ (taky p̱, ᵽ, ph, F) | tvrdý: [str ] měkký: [F ] | 80 |  |  | פ ף | ف |
| Ṣāḏē* |  | ṣ | [sˤ ] | 90 |  |  | צ ץ | ص, ض |
| Qōp̄ |  | q | [q ] | 100 |  |  | ק | ق |
| Rēš* |  | r | [r ] | 200 |  |  | ר | ر |
| Hřích |  | š (taky sh) | [ʃ ] | 300 |  |  | ש | س, ش |
| Taw* |  | tvrdý: t měkký: ṯ (taky th, θ) | tvrdý: [t ] měkký: [θ ] | 400 |  |  | ת | ت, ث |
Unicode
Hatran / Ashurian skript byl přidán do Unicode Standardně v červnu 2015 s vydáním verze 8.0.
Blok Unicode pro Hatran / Ashurian je U + 108E0 – U + 108FF:
| Hatran[1][2] Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF) | ||||||||||||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | |
| U + 108Ex | 𐣠 | 𐣡 | 𐣢 | 𐣣 | 𐣤 | 𐣥 | 𐣦 | 𐣧 | 𐣨 | 𐣩 | 𐣪 | 𐣫 | 𐣬 | 𐣭 | 𐣮 | 𐣯 |
| U + 108Fx | 𐣰 | 𐣱 | 𐣲 | 𐣴 | 𐣵 | 𐣻 | 𐣼 | 𐣽 | 𐣾 | 𐣿 | ||||||
| Poznámky | ||||||||||||||||
Viz také
Reference
- ^ Angold 2006, str. 391
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Asyrská neoaramejština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Beyer 1998, str. 155
- ^ Geoff Hann (2015). Irák: Starověká místa a irácký Kurdistán. p. 246. ISBN 9781841624884.
- ^ M. Folmer (2015). Aramejský jazyk v achajmenovském období: Studium jazykových variací. p. 6. ISBN 978-9068317404.
- ^ „Aramejština“. Encyklopedie Britannica.
- ^ Stephen Kaufman (1974). Akkadské vlivy na aramejštinu (PDF).
- ^ „St Ephraem“. Nový advent.
- ^ MSusan Myers (2010). Duch Epicleses ve Skutcích Tomáše. p. 38. ISBN 9783161494727.
- ^ „Origins of Syriac“. Beth Mardutho. Archivovány od originál dne 28.06.2018. Citováno 2016-06-03.
- ^ Beyer 1998, str. 155
- ^ Sebastian P. Brock (2015). Móda v raných syrských kolofonech. Archivovány od originál dne 2016-04-05. Citováno 2016-06-04.
- ^ Beyer 1998, str. 155–185
- ^ Everson, Michael (24. září 2012). „Předběžný návrh na kódování Hatranova skriptu v SMP UCS“ (PDF). Mezinárodní organizace pro normalizaci. Citováno 30. května 2016.