Deset idyl - Ten Idylls

Nesmí být zaměňována s Pathitrupathu.
Témata v Sangamská literatura
Sangamská literatura
AgattiyamTolkāppiyam
Osmnáct větších textů
Osm antologií
AiṅkurunūṟuAkanāṉūṟu
PuṟanāṉūṟuKalittokai
KuṟuntokaiNatṟiṇai
ParipāṭalPatiṟṟuppattu
Deset idyl
TirumurukāṟṟuppaṭaiKuṟiñcippāṭṭu
MalaipaṭukaṭāmMaturaikkāñci
MullaippāṭṭuNeṭunalvāṭai
PaṭṭiṉappālaiPerumpāṇāṟṟuppaṭai
PoruṇarāṟṟuppaṭaiCiṟupāṇāṟṟuppaṭai
související témata
SangamSangamská krajina
Historie Tamil ze sangamské literaturyStarověká tamilská hudba
Osmnáct menších textů
NālaṭiyārNāṉmaṇikkaṭikai
Iṉṉā NāṟpatuIṉiyavai Nāṟpatu
Kār NāṟpatuKaḷavaḻi Nāṟpatu
Aintiṇai AimpatuTiṉaimoḻi Aimpatu
Aintinai EḻupatuTiṇaimālai Nūṟṟaimpatu
TirukkuṟaḷTirikaṭukam
ĀcārakkōvaiPaḻamoḻi Nāṉūṟu
CiṟupañcamūlamMutumoḻikkānci
ElatiKainnilai
Upravit

The Deset idyl, známý jako Pattuppāṭṭu (Tamil: பத்துப்பாட்டு) nebo Deset Lays, je antologie deseti delších básní v Sangamská literatura - nejdříve známá tamilská literatura.[1][2] Pohybují se mezi asi 100 a 800 řádky a kolekce zahrnuje slavné Nakkīrarovy Tirumurukāṟṟuppaṭai (rozsvícený „Průvodce lordem Murukanem“).[1] Sbírka byla během koloniální éry pojmenována jako „Ten Idylls“, ačkoli tento název považuje Kamil Zvelebil - učenec tamilské literatury a historie za „velmi nesprávný“. Navrhne „Deset Položí "jako výstižnější název.[3] Pět z těchto deseti starověkých básní jsou lyrickí narativní bardští průvodci (arruppatai) kterou básníci nasměrovali další bardy na mecenáše umění, jako jsou králové a náčelníci.[4] Ostatní jsou průvodci náboženskou oddaností (Murugan) a velkými městy, někdy smíšenými s akam- nebo puramovou žánrovou poezií.[1][4]

The Pattuppāṭṭu Sbírka je později datovaná sbírka, jejíž nejranější vrstva byla složena někdy mezi 2. a 3. stoletím CE, střední mezi 2. a 4. stoletím, zatímco poslední vrstva byla někdy mezi 3. a 5. stol.[5]

Sbírka

Podle Zvelebila Pattuppāṭṭu kompilace je následující:[6]

Deset lží nebo deset idyl[6]
BáseňVýznam názvu básněAutorVěnování / zaměřeníŘádky v básníchMetr
Tirumurukāṟṟuppaṭai„Průvodce lordem Muruganem“NakkīrareMurugan312Akaval
Poruṇarāṟṟuppaṭai„Průvodce pro válečné bardy“MutattamakkanniyarKarikal248Akaval, někteří vanci
Ciṟupāṇāṟṟuppaṭai„Průvodce po bardech s malými loutnami“NarrattanarNalliyakkotan296Akaval
Perumpāṇāṟṟuppaṭai„Průvodce po bardech s velkými loutnami“Uruttiran KannanarTontaiman Ilantiraiyan500Akaval
Mullaippāṭṭu„Píseň o lese (životě)“NappitanarAnonymní103Akaval
Maturaikkāñci„Reflexe na Maturai“Mankuti MarutanarNetunceliyan782Vanci, nějaký akaval
Neṭunalvāṭai"Dobrý dlouhý severní vítr"NakkirarNetunceliyan188Akaval
Kuṟiñcippāṭṭu„Píseň o kopcích“KapilarAnonymní261Akaval
Paṭṭiṉappālai„Báseň o odloučení a městě“Uruttiran KannanarKarikal301Vanci (153), akaval (138)
Malaipaṭukaṭām„Báseň zvuku týkající se hor“Perunkunrur, PerunkaucikanarNannan583[poznámka 1]Akaval

Nápisy

Dva Shaivite Hind chrámové nápisy byly objeveny v Tamil Nadu které zmiňují a citují řádky z Pattuppāṭṭu sbírka.[11] První nalezen v jednom z nápisů na Chrám Veerateeswarar[nutná disambiguation ] je datováno 1012 CE a připsáno Rajaraja I.. Nápis je ve tvaru písmene Pattuppāṭṭu arruppatai ve stejném metru jako v metru Pattuppāṭṭu, a zmiňuje se o básníkovi Kapilar.[11] Druhý nápis se nachází v chrámu Rishabeshwarar v Chengam. Jeho autor a mecenáš jsou neznámí, ale paleograficky z 12. století Chola doba. Nápis cituje řádky z této sbírky a zmiňuje název Mali-katam-pattu (přesmyčka z Malaipaṭukaṭām). Tyto nápisy ukazují, že sbírka těchto básní byla nedílnou součástí literatury o šivaské tradici a byla uctívána v kontextu jejich chrámů.[11][12]

Vydání

U. V. Swaminatha Iyer znovuobjevil rukopisy palmových listů Pattuppāṭṭu spolu s další literaturou Sangam v klášterech Shaiva na konci 19. století.[13][14] Deset idyly byly publikovány v roce 1889. Postupem času byly v chrámech, klášterech a soukromých sbírkách v Indii objeveny další rukopisy - naznačující, že některé raná znovuobjevení byla částečně poškozená a neúplná. Eva Wilden sestavila a vydala katalog důležitých rukopisů Pattuppāṭṭu uchovávány v hlavních knihovnách.[15]

Překlady

  • Pattupattu - Ten Tamil Idylls od J. V. Chellaih (1946)
  • Ancient Tamil Classic Pattuppattu in English (The Ten Tamil Idylls) od A. Dakshinamurthy (2013)

Viz také

Poznámky

  1. ^ Zvelebil uvádí, že má 583 řádků.[7][8] Jiní učenci, jako je Fred Clothey, uvádějí, že Malaipaṭukaṭām má mnohem více řádků.[9] Podle Chellaih má báseň 763 řádků.[10]

Reference

  1. ^ A b C W. J. Johnson (2009). Slovník hinduismu. Oxford University Press. ISBN  978-0-19861-0250.
  2. ^ Kamil Zvelebil 1973, s. 28–29.
  3. ^ Kamil Zvelebil 1973, s. 28–29, 56.
  4. ^ A b Kamil Zvelebil 1973, str. 56–58.
  5. ^ Kamil Zvelebil 1973, s. 41–43, s grafem 4.
  6. ^ A b Kamil Zvelebil 1973, str. 29, 63.
  7. ^ Kamil Zvelebil 1973, str. 59.
  8. ^ JV Chelliah 1946, s. 283–284.
  9. ^ Fred W. Clothey (2019). Mnoho tváří Murukan: Historie a význam jihoindického boha. S báseňmi k Pánu Murukanovi. Walter De Gruyter. str. 34. ISBN  978-3-11-080410-2.
  10. ^ JV Chelliah 1946, str. 325.
  11. ^ A b C Eva Maria Wilden (2014). Rukopis, tisk a paměť: Relikty Cankam v Tamilnadu. Walter De Gruyter. s. 15–16 s poznámkou pod čarou 39. ISBN  978-3-11-035276-4.
  12. ^ R Nagaswamy (2004). Jean-Luc Chevillard; Eva Wilden (eds.). South-Indian Horizons, Felicitation Volume pro François Gros. IFP-EFEO. 487–494. ISBN  2-85539-630-1.
  13. ^ Takanobu Takahashi (1995). Tamilská láska poezie a poetika. BRILL Academic. s. 1–3 s poznámkami pod čarou. ISBN  90-04-10042-3.
  14. ^ Kamil Zvelebil (1975). Jan Gonda (vyd.). Handbook of Oriental Studies: Tamil Literature. BRILL Academic. 108–109 s poznámkou pod čarou 129. ISBN  90-04-04190-7.
  15. ^ Eva Maria Wilden (2014). Rukopis, tisk a paměť: Relikty Cankam v Tamilnadu. Walter de Gruyter. str. 74–87, 90–93. ISBN  978-3-11-035276-4.

Bibliografie