Paṭṭiṉappālai - Paṭṭiṉappālai
Paṭṭiṉappālai (Tamil: பட்டினப் பாலை) je Tamil báseň ve starověku Sangamská literatura.[1] Obsahuje 301 řádků, z nichž 296 je o přístavním městě Kaveripattinam, brzy Chola království a král Chola Karikalan.[2] Zbývajících 5 řádků je o navrhovaném odloučení od muže, který se tam chce přestěhovat, a odloučené bolesti jeho manželky, které by chyběla láska jejího manžela.[2] Z 301 řádků je 153 v vanci metr a zbytek jsou v akaval.[3] Někdy je označován jako Vancinetumpattu, nebo „dlouhá píseň ve vanci metru“.[3] Báseň složil Katiyalur Uruttirankannanar,[3] někdy kolem 1. století a 2. století n. l.,[4] uvádí Kamil Zvelebil - tamilský literární vědec.[3][5]

Nadpis Pattinappalai je kombinace dvou slov, pattinam (město) a Palai (poušť, metonymicky „oddělení, rozdělení lásky“).[6][7] Báseň má dlouhou úvodní část o přístavním hlavním městě starověkého Cholasu, Kaveripattinam, označovaném také jako Kavirippattinam, Kaveripumpattinam, Pugar, Puhar nebo Kakanthi.[8] Tato část obsahuje živý popis rušného přímořského pobřežního města, velkých lodí, rybářů, trhů, jejich festivalů a svátků a lidí. Řádky o milencově oddělení se objevují v řádcích 261–264 a řádcích 379–382.[6] Mezi nimi je popis velkorysého krále Choly a království. Manžel je bezútěšnou bolestí své manželky tak dojatý, že svůj tah odkládá.[6]
Báseň je důležitým a bohatým zdrojem historických informací o starověkém království Chola a jeho hlavním městě. The Pattinappalai zmiňuje hudební a taneční tradice města, souboje s kohouti a berany, prosperující obchod s alkoholem a rybářstvím, zámoří a domácí obchod mezi indickými poloostrovními přístavními městy.[3][2] Je zde zmínka o zboží pocházejícím z Barmy, Cejlonu, severní Indie a údolí řeky Gangy.[9][10] V části o králi Chola jsou popsány počáteční královy boje o získání trůnu, protože sousední království napadl území Chola, když byl ještě dítě. Báseň pak popisuje války, které vyhrál, otroky, které vzal, jeho návrat na trůn, jeho velkorysost vůči jeho lidem, umělcům a pěvcům.[2]
The Pattinappalai dává okno do etických prostor, které idealizovala starověká tamilská společnost v království Chola. Mírový život lidí je tak popsán podle JV Chellaih:[11]
Jejich život je docela svobodný a šťastný
Uprostřed jejich rozmnožujícího se rodu
Neznají žádné nepřátele; ryby hrají
Nebojácně blízko rybářských kajut,
A dobytek se množí nedotčený
V řeznictví straší.
Obchodníci tedy
Odsoudit přijetí těchto životů,
Tolerují ne zlodějské ohavnosti,
Dělají své povinnosti bohy,
Obětiny nabízejí, mají tendenci opatrně
Jemní býci a krávy, vyvyšujte kněze
To učí Védy čtyři, dávají
Jejich hosté také vařili a nevařili jídlo
Neúprosně dávají almužnu
A žít život milostivé lásky— Pattinappalai 227–241[11]
Pro obchodníky, kteří obchodují, některé řádky v této básni uvádějí:
Mluví pravdu a považují to za ostudu
Lhát. Pro dobro ostatních mají
Stejný ohled jako na jejich vlastní
Výměna. Ani se nesnaží získat
Příliš mnoho při prodeji vlastního zboží
Ani nedávejte příliš málo, když nakupují
Stanovili spravedlivou cenu pro všechny věci.— Pattinappalai 245–251[11]
Hranice města s velkou slávou
jsou chráněni nebeskými hvězdami. Rychlý
na lodě dorazí koně se zvednutými hlavami
ze zahraničí dorazí pytle černého pepře
z vnitrozemí vagóny, zlato pochází
severní hory, santalové dřevo a podobné
dřevo pochází ze západních hor,
a materiály pocházejí z Gangy.
Výnosy řeky Kāviri, potravin z
Eelam, výrobky vyrobené v Barmě a mnoho dalších
vzácné a velké věci se hromadí společně
široké ulice, ohýbající zemi pod nimi.— Pattinappalai 183-193[12]
Tato starověká báseň si znovu získala popularitu během 9. až 12. století n. L., Pozdější říše Chola, kdy ji dvorní básníci používali k oslavě starodávného dědictví a úspěchu dynastie před staletími.[2] Je citován v tamilské literatuře a chrámových nápisech složených během 11. a 12. století.[2] The Pattinappalai je pozoruhodný jeho zmínkou o rané Chola království jako kosmopolitní oblasti, kde koexistovaly buddhistické, hinduistické a džinské kláštery a komunity. Zmiňuje se o uctívání Murugan.[2][9][poznámka 1]
Podle vědců jako Miksic, Yian, Meenakshisundararajan a dalších, Pattinappalai je časným textovým důkazem významu zámořského obchodu, který ekonomicky a kulturně spojoval tamilské regiony s komunitami jihovýchodní Asie v Indonésii, Thajsku a Malajsii.[14][15][16] Jeden z obchodních cílů "Kadaram" v této básni byl již dlouho navržen jako stejný jako moderní Kedah v Malajsii, počínaje návrhem K A Nilakanta Sastri v jeho Historie Sri Vijaya.[17][18] Báseň je také časný záznam svědčící o kulturní praxi věnování památníku Kameny hrdinů v jižní Indii (linky 88–89).[19][20]
Viz také
Poznámky
Reference
- ^ Kamil Zvelebil 1973, str. 29, 57.
- ^ A b C d E F G Kamil Zvelebil 1973, str. 57–58.
- ^ A b C d E Kamil Zvelebil 1974, str. 22.
- ^ Ayyar, C. P. Venkatarama (1994). Územní plánování ve starověkém Dekkanu. Asijské vzdělávací služby. ISBN 978-81-206-0972-3.
- ^ Kamil Zvelebil 1973, str. 42 Graf 4.
- ^ A b C JV Chelliah 1946, str. 17.
- ^ Kamil Zvelebil 1973, str. 57.
- ^ JV Chelliah 1946, s. 17–19.
- ^ A b JV Chelliah 1946, str. 17–20.
- ^ Kanakalatha Mukund (1999). Svět obchodování tamilského obchodníka: Vývoj obchodního kapitalismu v Coromandelu. Orient Blackswan. s. 15–22 s poznámkami pod čarou. ISBN 978-81-250-1661-8.
- ^ A b C JV Chelliah 1946, str. 41.
- ^ JV Chelliah 1946, str. 40.
- ^ JV Chelliah 1946, str. 33.
- ^ John Norman Miksic; Goh Geok Yian (2016). Starověká jihovýchodní Asie. Taylor & Francis. str. 512–513. ISBN 978-1-317-27903-7.
- ^ Meenakshisundararajan (2009). Hermann Kulke, K Kesavapany a Vijay Sakhuja (ed.). Nagapattinam do Suvarnadwipa: Úvahy o námořních výpravách Chola do jihovýchodní Asie. Institut studií jihovýchodní Asie. 169–174. ISBN 978-981-230-937-2.
- ^ K.Rajan (2011). Pierre-Yves Manguin, A. Mani a Geoff Wade (ed.). Rané interakce mezi jižní a jihovýchodní Asií: úvahy o mezikulturní výměně. Institut studií jihovýchodní Asie. 187–189. ISBN 978-981-4345-10-1.
- ^ Michael Sullivan (1958). „Výkopy v Kedahu a provincii Wellesley, 1957“. Časopis malajské pobočky Královské asijské společnosti. 31 (1): 188–219. JSTOR 41503132.
- ^ Roland Braddell (1949). "Poznámky ke starověku v Malajsku (pokračování)". Časopis malajské pobočky Královské asijské společnosti. 22 (1): 1–24. JSTOR 41560491.
- ^ Gwen Robbins Schug; Subhash R. Walimbe (2016). Společník v jižní Asii v minulosti. John Wiley & Sons. 312–315. ISBN 978-1-119-05547-1.
- ^ JV Chelliah 1946 21, 35.
Bibliografie
- JV Chelliah (1946). Pattupattu - Ten Tamil Idylls (Tamilské verše s překladem Englilsh). Tamilská univerzita (tisk z roku 1985).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Edward Jewitt Robinson (2001). Tamilská moudrost: Tradice týkající se hinduistických mudrců a výběry z jejich spisů. Nové Dillí: Asijské vzdělávací služby.
- Mudaliyar, Singaravelu A., Apithana Cintamani, encyklopedie tamilské literatury, (1931) - dotisk asijských vzdělávacích služeb, Nové Dillí (1983)
- Pillai, M. S. Purnalingam (1994). Tamilská literatura. Asijské vzdělávací služby. p. 115. ISBN 81-206-0955-7.
- Ray, Himanshu Prabha (2003). Archeologie mořeplavectví ve starověké jižní Asii. Cambridge: Press Syndicate z University of Cambridge. ISBN 9780521011099.
- Selby, Martha Ann (2011) Tamil Love Poetry: Pět set krátkých básní Ai thekuṟunūṟu, antologie raného třetího století. Columbia University Press, ISBN 9780231150651
- Takanobu Takahashi (1995). Tamilská láska poezie a poetika. BRILL Academic. ISBN 90-04-10042-3.
- Kamil Zvelebil (1973). Úsměv Murugan: Na tamilské literatury jižní Indii. BRILL. ISBN 90-04-03591-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kamil Zvelebil (1974). Tamilská literatura. Otto Harrassowitz Verlag. ISBN 978-3-447-01582-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zvelebil, Kamil (1992). Doprovodné studie k historii tamilské literatury. BRILL. p. 73. ISBN 90-04-09365-6.