Szybowcowy Zakład Doświadczalny - Szybowcowy Zakład Doświadczalny
Szybowcowy Zakład Doświadczalny (SZD), Kluzná experimentální díla byl kluzák konstrukční a výzkumné středisko polského leteckého a kosmického průmyslu po druhé světové válce se sídlem v Polsku Bielsko-Biała. Během své historie prošel mnoha organizačními a jménovými změnami, mimo jiné v letech 1946-1948 Instytut Szybownictwa. Po roce 1969 existoval pod jinými jmény, ale na designech se nadále používala zkratka SZD. Samotné kluzáky SZD byly vyrobeny ve výrobním středisku v Bielsko-Biale, organizovaném kolem SZD (od 90. let PZL-Bielsko) a několika dalšími pracemi státního leteckého průmyslu a nenesla jména konkrétních výrobců.
Začátky
Těsně po druhé světové válce, která zničila většinu polských předválečných kluzáků a - což je důležitější - jejich výrobní plány,[1] klouzavé centrum hlavních skautů (Centralny Harcerski Ośrodek Szybowcowy) byl vytvořen v Bielsko-Biała v květnu 1945 ministerstvem komunikací. Na podzim roku 1945 byla reorganizována na Gliding Organizational Center (Ośrodek Organizacji Szybownictwa) a v lednu 1946 do Gliding Institute (Instytut Szybownictwa, JE). Zdědila úkoly a tradice předválečného klouzavého a motorového klouzavého institutu v Lvov. Skládalo se z tréninkové divize, technické divize a experimentálních dílen.[2] Vzhledem k tomu, že více organizací absolvovalo klouzavý výcvik, hlavním úkolem ústavu se stala projekční práce a technický výzkum. V té době bylo navrženo několik kluzáků pod označením IS.
Na znamení nových úkolů byl v roce 1948 přejezdový institut přejmenován na Glider Experimental Works (Szybowcowy Zakład Doświadczalny), v čele s Władysławem Nowakowskim. Stalo se hlavním polským centrem konstruování kluzáků, které dále vyráběly dílny SZD nebo v podmínkách centrálně plánované státní ekonomiky další státní dílny a továrny.[2]
Organizační změny
Na počátku padesátých let byla SZD začleněna do správy závodů pro sportovní letectví (Zarząd Zakładów Sprzętu Lotnictwa Sportowego), jako designové centrum.[3] Vedení zahrnovalo také práce na výrobě kluzáků (ZSLS) v roce Jeżów (Grunau),[4] Gdaňsk-Wrzeszcz (do roku 1954), Poznaň, Krosno a Vratislav (z roku 1956).[2] V roce 1957 bylo toto vedení podřízeno Ústřednímu managementu průmyslu komunikačních zařízení (později PZL Unie leteckého a kosmického průmyslu).[5]
V roce 1963 byly vytvořeny závody pro sportovní leteckou techniku (Zakłady Sprzętu Lotnictwa Sportowego, ZSLS) v Bielsko-Bialej, přičemž hlavní divizí je SZD. Pracuje v Jeżów a Wrocław se stala jejími výrobními divizemi (závody v Poznani a Krosnu byly vyloučeny z kluzáckého průmyslu jako samostatné továrny na komunikační zařízení - WSK).[5] Kolem roku 1969 byla SZD přejmenována na Experimentální práce na vývoji a konstrukci kluzáků (Zakład Doświadczalny Rozwoju i Budowy Szybowców) a v roce 1971 Centru pro klouzavý výzkum a vývoj (Ośrodek Badawczo-Rozwojowy Szybownictwa).[5] Přes tyto změny byly nové designy stále označeny písmeny SZD. Kolem tentokrát byly práce v Bielsko-Biale vylepšeny.
Návrhy a výroba
Pouze v letech 1946-1972 polský centralizovaný průmysl kluzáků zaměřený na SZD vyrobil 2743 kluzáků, z nichž bylo od roku 1951 vyvezeno 1167, z toho 367 do západních zemí.[6]V roce 1973 byla zahájena sériová výroba laminátových kluzáků.
- SZD-C Żuraw Jeřáb
- SZD-6x Nietoperz (Netopýr)
- SZD-7 Osa (Vosa)
- SZD-8 Jaskółka (Polykat)
- SZD-9 Bocian (Čáp)
- SZD-10 Czapla (Volavka)
- SZD-11 Albatros (Albatros)
- SZD-12 Mucha 100 (Fly 100)
- SZD-13 Wampir (Upír)
- SZD-14x Jaskółka M (Vlaštovka M)
- SZD-15 Sroka (Straka)
- SZD-16 Gil (Hýl)
- SZD-17x Jaskółka L (Vlaštovka L)
- SZD-18 Czajka (Čejka chocholatá)
- SZD-19 Zefir (Vánek)
- SZD-20x Wampir 2 (Upír)
- SZD-21 Kobuz (Lerche Falcon)
- SZD-22 Mucha Standard (Fly Standard)
- SZD-23 Bocian 2 (Čáp 2)
- SZD-24 Foka (Těsnění)
- SZD-25 Lis (Liška)
- SZD-26 Wilk (Vlk)
- SZD-27 Kormoran (Kormorán)
- SZD-28 Latające laboratorium / Kondor (Flying Laboratory / Condor)
- SZD-29 Zefir 3 (Zephyr 3)
- SZD-30 Pirat (Pirát)
- SZD-31 Zefir 4 (Zephyr 4)
- SZD-32A Foka 5 (Pečeť 5)
- SZD-33 Bocian 3 (Čáp)
- SZD-34 Bocian 3 (ver.2) (Stork 3 ver.2)
- SZD-35 Bekas (Útočit)
- SZD-36 Cobra 15 (Kobra)
- SZD-37x Jantar (Jantar)
- SZD-38 Jantar 1 (Jantar)
- SZD-39 Cobra 17 (Cobra 17)
- SZD-40x Halny (Föhn)
- SZD-41 Jantar Standard (Žlutý standard)
- SZD-42 Jantar 2 / 2b (Žlutá 2 / 2b)
- SZD-43 Orion
- SZD-45 Ogar (Bloodhound)
- SZD-48 Jantar Standard 2 (Žlutý standard 2 a 3)
- SZD-49 Jantar K. (Jantarová K)
- SZD-50 Puchacz (Výr velký)
- SZD-51 Junior (Juniorský)
- SZD-52
- SZD-54 Perkoz (Potápka)
- SZD-55
- SZD-59
- Kluzáky Diana Diana 2
Následky
Po skončení komunismu v Polsku bylo v 90. letech přejmenováno výrobní a konstrukční centrum kluzáků v Bielsko-Biale na státní podnik PZL-Bielsko (celé jméno: Przedsiębiorstwo Doświadczalno-Produkcyjne Szybownictwa PZL-Bielsko), zlikvidován v roce 2008.[7] Na počátku dvacátých let (desetiletí) část jejího majetku koupila společnost Allstar PZL kluzák Sp. Z o.o. (registrovaná v roce 2002), která stále vyrábí několik návrhů pod značkou SZD.
Mezi lety 2005 a lednem 2007 existoval také jiný výrobce s tímto názvem, PZL-Bielsko 1 Sp. z o.o. v Górki Wielkie,[8] produkující PW-5 kluzáky.
Reference
- ^ http://www.samolotypolskie.pl na SZD, op. cit.
- ^ A b C Babiejczuk, Grzegorzewski, op. Cit., Str. 111-112
- ^ Datum 1957 v Babiejczuku, Grzegorczyk str.112 je zjevně omyl, protože spojuje organizační změnu s ministerstvem, které bylo vytvořeno v roce 1951. Může to být rok 1952.
- ^ http://www.samolotypolskie.pl o dílech Jeżów, op.cit.
- ^ A b C Babiejczuk, Grzegorzewski, op. Cit., Str. 113
- ^ Babiejczuk, Grzegorzewski, op. Cit., Str. 115
- ^ Položka pevného registru
- ^ Položka pevného registru
- (v polštině) Babiejczuk, Janusz a Grzegorzewski, Jerzy. Polski przemysł lotniczy 1945-1973 [Polský letecký průmysl 1945-1973]. Varšava: Wydawnictwo MON, 1974
- (v polštině) www.samolotypolskie.pl: Historie SZD
- (v polštině) www.samolotypolskie.pl: Historie prací „JEŻÓW“