Sehnsucht (Strauss) - Sehnsucht (Strauss)

Sehnsucht
Lhal podle Richard Strauss
Heinrich Vogeler Sehnsucht (Träumerei) c1900.jpg
Sehnsucht podle Heinrich Vogeler (1900)
Angličtina"Touha"
Katalog
  • Op. 32/2
  • TrV 174 / II
TextBáseň od Detlev von Liliencron
JazykNěmec
Složen24. ledna 1896 (1896-01-24)[1]
ObětavostPauline de Ahna
BodováníHlas a klavír

"Sehnsucht„(„ Touha “nebo„ Touha “) je umělecká píseň pro hlas a klavír složil Richard Strauss v 1896, nastavení básně stejného titulu německého básníka Detlev von Liliencron (1844–1909). Je to druhá píseň v jeho sbírce Pět písní pro hlas a klavír, Op. 32, TrV 174.

Historie složení

Liliencron byl o dvacet let starší než Strauss, jeho otec byl bezbožný baron a jeho matka dcera amerického generála, která po většinu svého života byla v Pruská armáda včetně aktivní služby ve dvou válkách.[2] Byl to vliv na básníky jako např Otto Bierbaum a Rainer Maria Rilke a také skladatel Hugo Wolf. Strauss měl od něj nastavit čtyři písně, první byl „Sehnsucht“. To bylo složeno více než 2 dny v lednu 1896 a bylo vydáno v souboru pěti písní. Jefferson píše, že „The lied is not not not for the basic two-bar phrase in the piano part - really, a notable stroke, this - and samozrejme the bonderly successfulusp, so unexpected, yet so right“.[3] Norman Del Mar napsal, že:

Sehnsucht je pozoruhodný svou úplnou změnou nálady uprostřed básně a to, díky implicitním hudebním možnostem, Strausse jasně fascinovalo. Osamělý poutník na pustém vřesovišti je posedlý myšlenkami své milované až do té míry, že vidí její halucinační obraz, zpočátku chladný, ale dotčený jeho opakovaným vyznáním lásky, nakonec smíchem a zářivýma očima. Strauss vykresluje bezútěšnou scénu rozšířenou řadou svárů arpeggiando, které se stále častěji řeší Tristanesque kousavost. Konečně touha po názvu písně evokuje skutečný obraz milovaného ... Mezi posledními opakováními slov je vášnivé vyvrcholení Ich liebe dich (Miluji tě). Ale ke konci se zpustošení vrací, což vyvolává dojem, že se milenec znovu probouzí k nevítanému povědomí o svém okolí. V posledních dvou pruzích však má poslední prchavou vizi své milované.[4]

Píseň měla premiéru v Mnichově dne 9. listopadu 1896, spolu se čtyřmi dalšími písněmi Opus 32, přičemž Strauss doprovázel Raoula Waltera, lyrického tenora, který pobýval v Mnichovská královská opera.[5] Strauss zaznamenal píseň v roce 1943 pro rozhlasové vysílání z Vídně, se sebou na klavír s tenorem Anton Dermota.[6]

Báseň byla nastavena několika dalšími skladateli, nejznámější je verze od Pfitzner v roce 1900.

Text

Lilienkron (1905), autor textů

Báseň pochází ze sbírky Liliencron z roku 1890 Der Haidegänger (Angličtina Heath Walker)[7]

SehnsuchtTouha[8]

Ich ging den Weg entlang, der einsam lag,
Den stets allein ich gehe jeden Tag.
Die Heide schweigt, das Feld ist menschenleer;
Der Wind nur weht im Knickbusch um mich her.

Weit liegt vor mir die Straße ausgedehnt;
Es hat mein Herz nur dich, nur dich ersehnt.
Und kämest Du, ein Wunder wär's für mich,
Ich neigte mich vor dir: ich liebe dich.

Und im Begegnen, nur ein einzger Blick,
Des ganzen Lebens wär er mein Geschick.
Und richtest du dein Auge kalt auf mich,
Ich trotze Mädchen dir: ich liebe dich.

Doch wenn dein schönes Auge grüßt und lacht,
Wie eine Sonne mir ve Schwerer Nacht,
Ich zöge rasch dein süßes Herz an mich
Und flüstre leise dir: ich liebe dich.

Šel jsem po osamělé cestě,
Chodím po něm každý den a vždy sám.
Vřesoviště mlčí, pole jsou opuštěná;
jen vítr se pohybuje v živém plotu přede mnou

Silnice se táhne daleko přede mnou;
mé srdce toužilo jen po tobě, jen po tobě.
Kdybyste přišli, byl by to pro mě zázrak,
Sklonil bych se před tebou: Miluji tě.

Na náhodném setkání, pokud byste měli vrhnout jen jeden pohled
Celý můj životní osud bude v tom okamžiku.
Pokud by ses na mě měl chladně dívat,
Odporoval bych, má panno, říkat: Miluji tě!

Ale pokud tvé krásné oči pozdraví a smějí se,
jako slunce pro mě v těžké noci,
Rychle bych na tebe přitáhl tvé sladké srdce
a tiše zašeptat: Miluji tě.

Reference

Poznámky

  1. ^ Trenner, strana 132.
  2. ^ Jefferson, strana 128
  3. ^ Jefferson, strana 66.
  4. ^ Del Mar, strana 296.
  5. ^ Trenner, strana 142.
  6. ^ Getz, strana 376.
  7. ^ Detlev von Liliencron: Der Haidegänger und andere Gedichte, Lipsko 1890.
  8. ^ Jefferson, strana 64.

Zdroje

  • Norman Del Mar, Richard Strauss. Kritický komentář k jeho životu a dílu, Díl 3, London: Faber and Faber (2009) [1968] (druhé vydání), ISBN  978-0-571-25098-1.
  • Getz, Christine (1991), Lieder Richarda Strausse, kapitola 10, Mark-Daniel Schmid, Richard Strauss Companion, Praeger Publishers, Westfield CT, 2003, ISBN  0-313-27901-2.
  • Jefferson, Alan. (1971) Lieder Richarda Strause, Cassel and Company, Londýn. ISBN  0-304-93735-5
  • Schuh, W. Richard Strauss: Kronika raných let 1864-1898(přeložena Mary Wittal), Cambridge University Press, 1982. ISBN  0-521-24104-9.
  • Trenner, Franz (2003) Richard Strauss Chronik, Verlag Dr. Richard Strauss Gmbh, Vídeň, ISBN  3-901974-01-6.