Klášter Reževići - Reževići Monastery

Klášter Reževići
Манастир Режевићи
Klášter Reževići 2a.png
Klášter Reževići
Náboženství
PřidruženíSrbská pravoslavná církev
Církevní nebo organizační statusMetropolitanate of Montenegro and the Littoral
Vedení lidí=Metropolitanate of Montenegro and the Littoral
PostaveníAktivní
Umístění
UmístěníKatun Reževići, Budva
ObecBudva
StátZeta (moderní doba Černá Hora )
Klášter Reževići se nachází v Černé Hoře
Klášter Reževići
Zobrazeno v Černé Hoře
Zeměpisné souřadnice42 ° 12'54 ″ severní šířky 18 ° 55'26 ″ východní délky / 42,2149 ° N 18,9240 ° E / 42.2149; 18.9240Souřadnice: 42 ° 12'54 ″ severní šířky 18 ° 55'26 ″ východní délky / 42,2149 ° N 18,9240 ° E / 42.2149; 18.9240
Architektura
TypByzantská architektura
StylSrbsko-byzantská architektura
ZakladatelDynastie Nemanjić
FinancovánStefan Nemanjić
webová stránka
[1]

Klášter Reževići (srbština: Манастир Режевићи) nebo Klášter Rezevići je středověký Srbský ortodoxní klášter nachází se ve vesnici Katun Reževići mezi Budva a Petrovac v moderní době Černá Hora. Klášter má dva kostely.[1] Podle místní legendy byl „kostel Nanebevzetí Matky Boží“ postaven ve 20. letech 20. století Stefan Nemanjić (Stefan První korunovaný), první král Srbsko zatímco „kostel arciděkana Stefana“ byl postaven Stephen Uroš IV Dušan ze Srbska v roce 1351.[2]

Etymologie

Název kláštera je odvozen od jména klanu Reževići, jednoho z rodů rodu Paštrovići kmen.[3]

Legendy

Klášter byl postaven Stefan Nemanjić, Král Srbska

Podle místních pověstí byl na silnici mezi Budvou a Petrovcem v pohoří před penzionem sloup Království Srbsko ve kterém byla pro žíznivé kolemjdoucí uchovávána nádoba na víno plná vína. Jedna legenda to říká Raymond IV, hrabě z Toulouse vypil z tohoto plavidla během První křížová výprava.

Podle další legendy, Stefan První korunovaný, první král Srbsko, během své návštěvy svého bratrance, benátského doge Dandola, pil víno z této nádoby na víno.[4] Později, v letech 1223 nebo 1226, údajně postavil „kostel Nanebevzetí Matky Boží“ (srbština: Црква Успења Пресвете Богородице) poblíž penzionu.[2]

V roce 1351 byl zasvěcen kostel Svatý Štěpán —Chránek arciděkanů Stefana (srbština: Црква архиђакона Стефана) - byl postaven vedle kostela Nanebevzetí Matky Boží proti nařízení vydanému Stephen Uroš IV Dušan ze Srbska během své cesty z Dubrovník na Skadar. Sloup s nádobou na víno (naplněný obyvateli okolních vesnic, aby se projevila jejich pohostinnost) přežil až do poloviny 19. století.[5]

Dějiny

Klášter byl místem setkávání členů Paštrovići kmen, který se tam tradičně scházel, aby učinil důležitá rozhodnutí nebo zvolil svého náčelníka. Poslední náčelník zvolený shromážděním Paštrovići v tomto klášteře byl Stefan Štiljanović.[3] Jak kostely, tak penzion byly na nějakou dobu opuštěné poté, co byly vypleněny a zbořeny piráty Ulcinj v polovině 15. století.[6] V roce 1785 byl klášter, jeho knihovna a pokladnice vypleněn Mahmud Pasha Bushatli.[7]Zachovaly se fresky ze začátku 17. století a některé zbytky fresek z 18. století. Předpokládá se, že to bylo dílo Strahinji z Budimlje, který v té době maloval fresky v mnoha kostelech. Také v roce 1833 pracoval malíř Aleksije Lazović na ikonách srbské pravoslavné církve „Nanebevzetí Matky Boží“ v klášteře Reževići poblíž Petrovac na Moru.

Viz také

Poznámky

  1. ^ P. Jovićević 2011, str. 130
  2. ^ A b Miroslav Luketić (1966). Budva, Sv: Stefan, Petrovac. Turistički savez. p. 177. Citováno 10. srpna 2013. е тада нека гостионица. Спомиње се да је у близини манастира био стуб на који су Паштровићи стављали пун бокал вина - зап З тог бокала пио је и сам краљ Стеван Првовенчани ... Стеван Првовјенчани је саградио манастирску
  3. ^ A b Rakić 1985, str. 1
  4. ^ Draško Šćekić (1987). Putujući Crnom Gorom (v srbštině). NIO „UR“. p. 40. Citováno 31. července 2013. I ovdje nas čeka predanje. Ono kaže da je tu u doba Nemanjića postojala gostionica, ispred koje će nalazio stub, a na stubu bokal s vinom, namijenjen umornim i žednim prolaznicima.
  5. ^ „Манастир Режевићи“. http://www.svetigora.com/. Archivovány od originál dne 1. června 2016. Citováno 2. srpna 2013. Све до половине 19.-ог вијека постојао је овдје, поред пута, камени стуб са удубљењем у кога су становници из околних села редовно стављали бокал са вином, као знак гостопримства према путницима. Externí odkaz v | vydavatel = (Pomoc)
  6. ^ „Манастир Режевићи“. http://www.svetigora.com/. Archivovány od originál dne 1. června 2016. Citováno 2. srpna 2013. Externí odkaz v | vydavatel = (Pomoc)
  7. ^ Dušan J. Martinović; Centralna narodna biblioteka Republike Crne Gore "Đurđe Crnojević" (Cetinje). (2002). 160 let Národní knihovny Černé Hory. Crnogorska akademija nauka i umjetnosti. p. 37. ISBN  9788672151244. Citováno 2. srpna 2013. Манастир Режевићи са библиотеком a ризницом страдао је у познатој Махмут-пашиној похари

externí odkazy

  • "Manastir Reževići". Webové stránky obce Petrovac na Moru. Citováno 31. července 2013.
  • Rakić, Radomir (1985), Klášter Rezevici, Petrovac na Moru: Uprava manastira, vyvoláno 4. srpna 2013CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

  • P. Jovićević, Andrija (2011) [1930—1939], Drevni srpski Manastiri [Starověké srbské kláštery] (v srbštině), Nikšić: Izdavački centar Matice srpske - Društva članova u Crnoj Gori, ISBN  978-9940-580-05-6CS1 maint: ref = harv (odkaz)