Klášter Podmaine - Podmaine Monastery
Klášter Podmaine Манастир Подмаине | |
---|---|
Náboženství | |
Přidružení | Srbská pravoslavná církev |
Církevní nebo organizační status | Metropolitanate of Montenegro and the Littoral |
Umístění | |
Umístění | Podmaine, Budva |
Stát | Zeta (moderní doba Černá Hora ) |
Zobrazeno v Černé Hoře | |
Zeměpisné souřadnice | 42 ° 17'52 ″ severní šířky 18 ° 50'40 ″ východní délky / 42,2979 ° N 18,8445 ° ESouřadnice: 42 ° 17'52 ″ severní šířky 18 ° 50'40 ″ východní délky / 42,2979 ° N 18,8445 ° E |
Architektura | |
Zakladatel | Crnojević šlechtická rodina |
Dokončeno | 15. století[1] |
webová stránka | |
http://www.manastirpodmaine.rs/ |
Klášter Podmaine (Srbská cyrilice: Манастир Подмаине) je Srbský ortodoxní klášter postaven v 15 Crnojević šlechtická rodina v Podmaine poblíž Budva, Zeta (moderní den Černá Hora )[1][2] Klášter má dva kostely, menší a starší kostel Prezentace Matky Boží byl postaven Crnojević šlechtická rodina v 15. století, zatímco větší kostel (Nanebevzetí Matky Boží) byl postaven v roce 1747.
Etymologie
Název Podmaine (Pod-Maine) znamená „pod Mainem“. Maine byl malý kmen s územím níže Lovćen mezi Klášter Stanjevići a Budva.[3] Klášter byl místem shromažďování kmene, který se tradičně scházel na svátek z St. George.[4]
Dějiny
Přesný rok založení kláštera není znám. Kostel Nanebevzetí Matky Boží byl postaven v 15. století a přestavěn v roce 1630, zatímco jeho větší kostel (kostel sv. Petky) byl postaven v roce 1747.[5]
Metropolita Danilo I Petrović-Njegoš zemřel v klášteře Podmaine v roce 1735. Byl pohřben v klášteře, ale jeho zbytky byly později přesunuty do Cetinje.[6][7] Dositej Obradović žil několik měsíců v tomto klášteře, když navštívil Boka v roce 1764.[8]
V roce 1830 Petar II Petrović-Njegoš, na základě žádosti císař Ruska, prodali klášter Podmaine a klášter Stanjevići spolu s jejich majetky do Rakouská říše.[9]
Njegoš napsal části svého mistrovského díla Horský věnec v klášteře Podmaine.[10]
Fresky
Fresky v kostele sv. Petky namaloval Rafail Dimitrijević z Risan v roce 1747 a Nicholaos Aspioti z Korfu.[11][12] Klášter byl vypálen v roce 1869.[13] Při zemětřesení v roce 1979 byl klášter významně poškozen a v roce 2002 byl kompletně přestavěn a v menším kostele (věnovaném kostelu) byly vymalovány nové fresky. Nanebevzetí Matky Boží ). Podle některých názorů jedna z fresek s názvem Hříšní biskupové a císaři (srbština: Лажни епископи и цареви) představuje bývalého jugoslávského vůdce Tito a hlavy uncanonical Černohorská pravoslavná církev tak jako zatracený a předal je ďáblům, kteří je stádo dolů peklo v moderní verzi Poslední soud.[14]
Viz také
- Seznam srbských klášterů
- Klášter Stanjevići
- Klášter Morača
- Klášter Piva
- Klášter Savina
- Klášter Cetinje
- Klášter Reževići
- Klášter Dajbabe
- Klášter Burčele
- Klášter Ostrog
Reference
- ^ A b "Klášter Podmaine | Budva, Černá Hora". http://www.insight-montenegro.com/. Citováno 27. července 2013.
Komplex byl sestaven z Menšího kostela zasvěceného Uspenje Presvete Bogorodice a byl postaven v XV století Crnojevici.
Externí odkaz v| vydavatel =
(Pomoc) - ^ Miroslav Luketić (1966). Budva, Sv: Stefan, Petrovac. Turistički savez. p. 147. Citováno 27. července 2013.
МАНАСТИР ПОДМАИНЕ У сјевероисточном дијелу Будванског поља, с де- сне стране пута који води за
- ^ Ružica Guzina (1955). Knežina i postanak srpske buržoaske države. Kultura. p. 47. Citováno 28. července 2013.
Говорећи о Маинама напоменуо је да су Маине - „као мала кнежина или племе под Ловћеном између манст
- ^ Dimitrije M. Kalezić (2002). P - Š. Savremena administracija. p. 1501. Citováno 29. července 2013.
- ^ Pribislav Simić (1994). Crkvena umetnost: pregled razvoja graditeljstva i živopisa. Sv. arhijerejski sinod Srpske pravoslavne crkve. p. 325. Citováno 27. července 2013.
Манастир ПОДМАИНЕ или ПОД- ОСТРОГ, близу Будве, такоЬе има две цркве: Успен> а Богородице и Св. Пет- ке. Е зна се када је манастир основан; мала црква] е обновљена 1630. године. Данашн> у већу цркву подигао] е 1747
- ^ Glasnik Cetinjskih Muzeja. Bulletin des Musées de Cétigné. 1968. str. 201. Citováno 28. července 2013.
У свом манастиру Подмаине владика је Данило и умро 11/22. 17ануара 1735. г. Ту је и сахрањен.15 Кад је Његош 12. октобра 1837. г.1в уступио Аустрији ма- настир Подмаине са свим његори
- ^ Ratko Djurović (1969). Crnom Gorom. „Binoza,“ Grafički zavod Hrvatske. p. 65. Citováno 28. července 2013.
... koji je kasnije prenesen na Cetinje i sahranjen na Orlovom kršu
- ^ Stvaranje. Stvaranja. Července 1960. str. 774. Citováno 27. července 2013.
У овоме манастиру провео је неколико мје- сеци Доситеј Обрадовић, кад је г. 1764 био дошао у Боку
- ^ Boško Strika (1930). Srpske zaduzbine: Dalmatinski manastiri. Tiskara "Merkantile". p. 256. Citováno 28. července 2013.
- ^ „Ćirilica“. Vreme (v srbštině). 2003. Citováno 27. července 2013.
U manastiru Podmaine nedaleko od Budve, gde je Njegoš svojevremeno pisao Slobodijadu i pojedine segmente Gorskog vijenca
- ^ Annalisa Rellie (2008). Bradt Černá Hora. Bradt Travel Guides. p. 143. ISBN 978-1-84162-225-5. Citováno 27. července 2013.
- ^ Stvaranje. Stvaranja. Července 1960. str. 774. Citováno 27. července 2013.
У близини манастира Подострога налази се манастир Подмаине с црквом св. Петке, коју је живописао зограф Ра- фаил Димитријевић г. 1747.
- ^ Stuart Rossiter (1969). Jugoslávie: pobřeží Jaderského moře. Benn. p. 227. Citováno 27. července 2013.
Nedaleký klášter Podmaine byl vypálen v roce 1869, ale dochovaný kostel zdobí nástěnné malby Rafaila Dimitrijevida z Risanu (1747) a má ikonostas od Nicholaose Aspiotiho.
- ^ Miletić, Srboljub. „Proč ne moderní umění?“ (v srbštině). Svetosavlje. Citováno 27. července 2013.
„Ипак, чини се да је најдаље отишао живописац у манастиру Подострог, у Маинама изнад Будве. На фресци сија петокрака са маршалске капе друга Тита, којег демон одвлачи у ватру пакла. Осим Броза, ту су и, по свему судећи, свештеници самозване Црногорске православне цркве. У углу стоји и опис: 'лажни епископи и цареви'.
Další čtení
- P. Jovićević, Andrija (2011) [1930—1939], Drevni srpski Manastiri [Starověké srbské kláštery] (v srbštině), Nikšić: Izdavački centar Matice srpske - Društva članova u Crnoj Gori, ISBN 978-9940-580-05-6CS1 maint: ref = harv (odkaz)