Eparchie Mukačevo a Prešov - Eparchy of Mukačevo and Prešov

Pro další použití viz Mukačevská eparchie.
Eparchie Mukačevo a Prešov
Umístění
ÚzemíVýchodní části bývalého Československo
Hlavní sídloMukačevo, dříve v Československo, dnes v Ukrajina
Informace
OznačeníVýchodní ortodoxní
Sui iuris kostelSrbská pravoslavná církev
Založeno1931 (rozdělen v roce 1945)
JazykCírkevní slovanština

The Eparchie Mukačevo a Prešov (srbština: Епархија мукачевско-прешовска) byl Východní ortodoxní diecéze (eparchie ) z Srbská pravoslavná církev, která existovala od roku 1931 do roku 1945. Měla jurisdikci nad regiony Slovensko (Slovák: Slovensko) a Podkarpatská Rusynia (Rusyn: Підкарпатьска Русь), v té době části bývalých Československo. Jeho sídlo bylo uvnitř Mukačevo.

Dřívější historie východní pravoslaví v regionu

Východní pravoslavná církev v Komárně (Slovensko), postavená v polovině 18. století pod jurisdikcí srbské pravoslavné eparchie v Budě

Raná historie Východní ortodoxní Křesťanství v regionech Mukačevo (jihozápadní část novověku) Ukrajina ) a Prešov (východní Slovensko ) bylo poznamenáno misemi dvou slavných světců, Cyrila a Metoděje a jejich učedníci v Velká Morava a sousední slovanské země v průběhu 9. a 10. století. Po maďarském dobytí regionu a přijetí Římský katolicismus jako oficiální forma křesťanství ve středověku Maďarské království „Východní pravoslaví bylo postupně potlačováno. Církevní řád východní pravoslavné církve v regionu byl později oživen pod vlivem Kyjevského metropolitu v r. Kyjevská Rus. Během pozdní Středověk an Východní pravoslavná eparchie Mukačevo existovaly pod jurisdikcí Kyjevského metropolitu.[1]

Východní pravoslaví bylo obzvláště silné u populace Rusíni, až do poloviny 17. století, kdy Svaz Užhorodu (1646) byl způsoben v Maďarské království.[2] V důsledku Unie samostatný Řeckokatolická eparchie Mukačevo byl vytvořen. V dobách potlačení navázali zbývající východní ortodoxní křesťané z regionu vztahy se sousedními východními pravoslavnými Budínská eparchie z Srbský patriarchát Peć a později s Metropolita Karlovci. Jedna z nejsevernějších farností srbské pravoslavné církve existovala ve městě Komárom (Komárno) s místním kostelem postaveným v 18. století dodnes.[3] V průběhu 18. a 19. století orgány města Rakousko-Uhersko potlačovali východní pravoslaví v regionu a dokonce na počátku 20. století byli křesťané, kteří chtěli obnovit východní pravoslavnou strukturu v regionu Mukačevo, soudně pronásledováni v „Marmarošových procesech“ (poprvé v roce 1904,[4] druhý v roce 1913),[5] jen proto, že v letech 1902–1903 oslovili srbského pravoslavného biskupa Lukijan Bogdanović Budína a srbského patriarchy Georgije Branković Karlovci a požádal je o vytvoření nových farností v regionu. Iniciativa byla zastavena státními orgány a iniciátoři byli stíháni a odsouzeni.[6]

Vytvoření eparchie Mukačevo a Prešov

Československo, od roku 1920 do roku 1938
Regiony Slovensko a Podkarpatská Rusynia, od roku 1920 do roku 1938

Teprve po vytvoření Československo v roce 1918 byla odstraněna právní omezení východní pravoslaví. V novém státě se východní pravoslavné komunity nacházely hlavně ve východních částech země, včetně Karpatská Rusynia která byla začleněna do Československa v roce 1919. V tomto regionu bylo město Mukačevo se nacházel se svými tradicemi sahajícími ke starému Východní pravoslavná eparchie Mukačevo, která existovala až do Užgorodské unie. V duchu východního ortodoxního obrození opustilo mnoho lidí v regionu jurisdikci řeckokatolické církve. Jelikož v Československu nebyli žádní východní pravoslavní biskupové, místní představitelé se podívali na Srbská pravoslavná církev protože Srbové byly historicky a etnicky blízké Češi, Slováci a Rusíni. Tento názor podpořily také státní orgány Československa (1920). Biskup, aby upravil církevní řád Dositej Vasić z Niš (Srbsko) přijelo do Československa a setkalo se s vůdci východní pravoslavné komunity a přijalo je do plného společenství (1921).[7]

Mezi těmi, kteří chtěli obnovit vztahy s východní pravoslaví, byl katolický kněz Matěj Pavlík, který se zajímal o východní pravoslaví. Srbská pravoslavná církev tedy souhlasila s jeho přijetím v plném společenství a on se stal Archimandrit se jménem Gorazd, na počest Svatý Gorazd z Moravy žák a nástupce Svatý Metoděj Arcibiskup moravský. Dne 25. září 1921 byl archimandrit Gorazd vysvěcen Biskup moravský a slezský na Katedrála svatého archanděla Michaela v Bělehradě, Jugoslávie tím, že Srbský patriarcha Dimitrije. Biskup Gorazd získal jurisdikci nad českými zeměmi.[8]

Protože jurisdikce biskupa Gorazda byla omezena na české země,[9] Východní ortodoxní křesťané na Slovensku a v Karpatech Rusynia byli umístěni pod správu hostujících biskupů z Srbská pravoslavná církev kteří postupně připravovali vytvoření nové eparchie.

Poslední návštěvy proběhly během návštěvy srbského biskupa Josif Cvijović do konce roku 1931, východní ortodoxní obnova na východním Slovensku a v Karpatské Rusynii pokračovala dobře, což umožnilo vytvoření nové diecéze, která byla pojmenována: Eparchie Mukačevo a Prešov.[10] Diecéze byla vytvořena pod záštitou Srbská pravoslavná církev. Prvním mukačevským a prešovským biskupem byl Damaskin Grdanički,[11] který ustanovil správní struktury nové eparchie a vytvořil dobře organizované diecézní centrum v Mukačevu.[12] V roce 1938 byl následován biskupem Vladimir Rajić.[13]

V roce 1938, po První vídeňská cena, jižní části Slovenska a Karpatské Rusynie byly připojeny Maďarskem. Jelikož město Mukačevo dobylo Maďarsko, musel se biskup Vladimír přestěhovat do města Khust. V roce 1939 nacistické Německo připojil zbytek českých zemí k Protektorát Čechy a Morava a instaloval pronacistický režim v Slovenský stát. Ve stejné době Maďarsko obsadilo zbytek Karpatské Rusynie a v roce 1941 maďarské úřady deportovaly biskupa Vladimíra Rajiće do Srbsko.

Roky nacistické okupace (1938 / 9-1944 / 5) byly poznamenány obnovenými omezeními a perzekucemi východní pravoslaví.[14] V roce 1945, po integraci Zakarpatská oblast do SSSR, východní části eparchie Mukačevo a Prešov byly převedeny z nejvyšší jurisdikce Srbská pravoslavná církev do pravomoci ruské pravoslavné církve a na tomto území nové Eparchie Mukačevo a Užgorod byla vytvořena, zatímco západní část diecéze zůstala v Československu a byla reorganizována na Prešovská eparchie.[15]

Východní pravoslavní biskupové v Mukačevu a v Prešově

Viz také

Reference

  1. ^ Encyklopedie Ukrajiny, sv. 3 (1993): Mukačevský klášter sv. Mikuláše
  2. ^ Véghseő 2015, str. 147-181.
  3. ^ The Maping World Religion Map: Sacred places, Identities, Practices and Politics (2015), str. 430.
  4. ^ Юрий Данилец (2009): Первый судебный процесс против православных Закарпатья в Мараморош-Сиготе
  5. ^ Юрий Данилец (2009): Второй Мараморош-Сиготский процесс против православных в Закарпатье
  6. ^ Юрий Данилец (2009): К истории православного движения в закарпатском селе Иза
  7. ^ Československá kacířství a rozkol: Vznik národně československé církve (1975), str. 43.
  8. ^ Mučedník Gorazd z Prahy
  9. ^ Historie naší pravoslavné církve
  10. ^ Východní církve Journal: A Journal of Eastern Christendom, sv. 4 (1997), str. 61
  11. ^ Вуковић 1996, str. 149-150.
  12. ^ Biskup Damaskin (Grdanički)
  13. ^ Вуковић 1996, str. 91.
  14. ^ Čtyři bojové roky (1943), str. 69.
  15. ^ Юрий Данилец (2008): Православная Церковь в Закарпатье: Краткий исторический очерк

Bibliografie

  • Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kiminas, Demetrius (2009). Ekumenický patriarchát: Historie jeho metropolit s komentovanými hierarchickými katalogy. Wildside Press LLC.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kalkandjieva, Daniela (2015). Ruská pravoslavná církev, 1917-1948: Od poklesu k vzkříšení. New York: Routledge.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Pekar, Athanasius B. (1979). Biskupové mukačevské eparchie s historickými obrysy. Pittsburgh: Byzantine Seminary Pres.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Véghseő, Tamás (2015). „Úvahy o pozadí Užhorodské unie / Ungvár (1646)“ (PDF). Východní teologický deník. 1 (1): 147–181.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Вуковић, Сава (1996). Српски јерарси од деветог до двадесетог века (srbští hierarchové od 9. do 20. století). Евро, Унирекс, Каленић.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy