Basil Ostrog - Basil of Ostrog
Svatý Basil z Ostrog | |
---|---|
Ikona svatého Basila z Ostrog | |
Biskup ze Zahumlje a Hercegoviny | |
narozený | 28. prosince 1610 Mrkonjići, Sanjak z Hercegoviny, Osmanská říše |
Zemřel | 29.dubna 1671 Klášter Ostrog | (ve věku 60)
Uctíván v | Východní pravoslavná církev |
Hlavní, důležitý svatyně | Klášter Ostrog |
Hody | 12. května (OS 29.dubna) |
Svatý Basil z Ostrog (srbština: Свети Василије Острошки/Sveti Vasilije Ostroški, výrazný[sʋê: ti ʋǎsiːlije ǒstroʃki], 28. prosince 1610 - 29. dubna 1671) byl a Srbský ortodoxní biskup Zahumlje který je uctíván jako svatý v Východní pravoslavná církev.
Život
Časný život
Stojan Jovanović (Srbská cyrilice: Стојан Јовановић) se narodil 28. prosince 1610 ve vesnici Mrkonjići ve spodní části Popovo pole v Ljubinje nahija (Hercegovina ), v té době část Osmanská říše. Jeho otec byl Petar Stojanović a jeho matka byla Ana. Byl pilným a poslušným dítětem a svou laskavost a shovívavost zdědil po rodičích. Choval dobytek na hercegovských kopcích a horských svazích a sdílel všechno své jídlo s chudšími lidmi. Osmané si ho začali všímat a bez nadšení sledovali tohoto nadaného mladíka. Aby se vyhnuli jakémukoli nebezpečí, jeho rodiče ho odvedli do blízkého okolí Klášter Zavala, kde jeho otcovský strýc, hieromonk Serafim sloužil jako hegumen kláštera. Tam bude studovat a bude chráněn.[1]
Studie
Mladá Vasilije, která měla v rukou bohatou knihovnu, měla obzvláště ráda buňky vykopané ve skalách nad klášterním kostelem Obětování Panny Marie. Jeho postava ho rychle udělala mistrem Bible a základních křesťanských tajemství. Po chvíli poslal jeho strýc svého chráněnce do kláštera Nejsvětější Matky Boží, Tvrdošský klášter v Trebinje, pro další duchovní a teologická studia.[1]
Biskup ze Zahumlje
Skromnost svatého Basila ho přiměla zdráhat se obsadit vysoké pozice. Díky své zbožnosti, pokoře a oddanosti církvi se však pro tuto roli dobře hodil a byl zvolen Biskup Zahumlje a Skenderija, který neochotně přijal v roce 1639. O deset let později v roce 1649 odešel z funkce.
Dědictví
Po jeho smrti v roce 1671 byl pohřben v Klášter Ostrog založil v Černá Hora a jeho hrobka v jeskynním kostele se brzy stala místem pouť pro křesťany (oba Ortodoxní a římský katolík ) a muslimové přitahovaní zprávami o zázrakech, ke kterým došlo na přímluvu svatého. The Klášter Ostrog je nyní jedním z hlavních poutních míst na Balkáně a velké množství poutníků se schází zejména na Letnice. Sv. Bazila z Ostrogu si v srbském ortodoxním liturgickém kalendáři připomíná 29. dubna (12. května v gregoriánském kalendáři).
Pravoslavný seminář v Východní Sarajevo (Pravoslavni bogoslovski fakultet Sveti Vasilije Ostroški ), část University of East Sarajevo, je pojmenován po něm. Kostel v Nalježići, v Grbalj region je pojmenován po něm.
Viz také
Reference
- ^ A b Slobodan Mileusnić (2000). Sveti Srbi. Prometej. p. 149.
Љубинској нахији (Херцеговина), при дну Попова поља, у селу Мркоњићи, рођен је 28. децембра 1610. године од мајке Ане и оца Петра син Стојан, будући светитељ Василије. Као дете посебно га је красила марљивост и послушност. Од родитеља је наследио милостивост и добро- чинство, које ће га целог живота испуњавати. □ Чувајући стоку по херцеговачким брдима и планинским обронцима, делио је сваки залогај хране сао Убрзо су га запазили Турци, који нису са одушевљењем гледали на овог обдареног младића. Његови родитељи, да би избегли сваку опасност, одводе га у оближњи манастир Завалу његовом стрицу јеромонаху Серафиму, игуману манастира, да код њега учи књигу и да му се нађе при помоћи. Манастир Завала је имао учено братство и богату библиотеку, а посебно су на младог Стојана деловале испосничке келије укопане у стену изнад манастирске цркве Ваведења Пресвете Богородице. Његова бистрина и приљежност омогућиле су му да убрзо овлада књигом a основним хришћанским тајнам После извесног времена игуман Се- рафим шаље свог ћака-послушника * у манастир Усепња Пресвете Бого- родице, звани Тврдош, у требињском крају ради даљег духовног и бо- гословског усавршавања. У манастиру Тврдошу
Zdroje
- Sveti Vasilije Ostroški čudotvorac: spomenica povodom 300-godišnjice njegova predstavljenja. Uprava Manastira Ostroga. 1971.
- Dimitrije M. Kalezić; Dušan P. Berić (1987). Sveti Vasilije Ostroški (Jovanović) u svome vremenu. Manastir Ostrog.
- „Sveti Vasilije Ostroški, čudotvorac i iscelitelj“. Novosti.rs. 2. – 9. Května 2009.