Kvantitativní metateze - Quantitative metathesis

Změna zvuku a střídání
Fortice
Disimilace

Kvantitativní metateze (nebo převod množství)[1] je specifická forma metateze nebo transpozice (A změna zvuku ) zahrnující Množství nebo délka samohlásky. Tímto procesem dva samohlásky blízko sebe - jeden dlouhý, jeden krátký - přepněte jejich délky tak, aby se dlouhý stal krátkým a krátký dlouhým.

Teoreticky definice zahrnuje obojí

dlouhý-krátký → krátký-dlouhý

a

krátké-dlouhé → dlouhé-krátké,

ale Starořečtina, který byl původně vytvořen k popisu, zobrazuje pouze první, protože tento proces je součástí zkracování dlouhé samohlásky.

Starořečtina

V Podkroví a Iontový dialekty starořečtiny, ēo a ēa často si vyměňují délku, stávají se eo a eā.[1]

Tato kvantitativní metathéza je přesněji popsána jako jedna forma zkrácení dlouhé samohlásky. Obvykle, pokud kvantitativní metathéza ovlivňuje slovo, dělají to i jiné druhy zkrácení, a to ve formách, kde kvantitativní metathéza nemůže nastat:

  • ēwo → eo (kvantitativní metateze)
  • ews → ews (zkrácení dlouhé dvojhlásky před souhláskou)
  • ēi → ei (analogické zkrácení)

Obecně byly samohlásky ovlivněné tímto zkrácením odděleny Protoindoevropský semivocalic verze u nebo i, obvykle smazáno v pozdější řečtině: w (psaný ϝ nebo υ̯) nebo y (písemné ι̯).

První skloňování

The Homeric forma genitivu jednotného čísla v mužském rodu první deklinace někdy podstoupí kvantitativní metatezi:[2]

Πηλεΐδᾱο Pēleḯdāo → * Πηλεΐδηο * Pēleḯdēo → Πηλεΐδεω Pēleḯdeō (genitiv singuláru; alternativní forma Πηληϊάδεω Pēlēïádeō v prvním řádku Ilias )[3]

Podkrovní genitiv singuláru Πηλεΐδ-ου Pēleḯd-ou používá kopii souboru druhé skloňování konec, který vycházel ze stejné původní podoby jako Thessalian Aeolic konec -oio (používá se v Homerovi)[4] — o-syo, tematická samohláska Ó a ukončení případu -syo). Homeric forma pochází ze stejného případu končícího, s první skloňování pseudo-tematické samohlásky A.

Druhé skloňování

Podstatná jména v malé podtřídě druhé skloňování (známý jakoSklon podkroví ") prodloužit o, oi konce do „,“. Někdy se jedná o kvantitativní metatezu:[5]

Iontový ληός lēós (od λᾱϝός lawós)[6] → Podkroví λεώς leṓs "lidé"
ληοί lēoí → λεῴ leoí (nominativ množného čísla)

Ale někdy, když se na konci objeví dlouhá samohláska, E je zkrácen na E bez doprovodného prodloužení samohlásky na konci (ale ou změny na Ó následovat ostatní formy):[7]

ληοῦ lēoú → λεώ Lev (genitiv singulárního čísla)
ληῷ lēōî → λεῴ leoí (dativ jednotného čísla)

Třetí skloňování

Nějaký třetí skloňování podstatná jména měl v Protoindoevropský, pochází z -u nebo -i v nultý stupeň, - nový nebo - jo ve zkratce e-grade, a -ēw nebo -ēy dlouho E-školní známka.[8][9] Ostatní měli - aw beze změny stupně ablautu, která se v některých formách změnila na ēwAttic-Ionic A → E posun.

V mnoha případech w nebo j byl odstraněn, ale někdy je zachován jako poslední prvek a dvojhláska (-eus, -aus).

Pochází s E prošel zkrácením v klasickém podkrovním-iontovém, ale rané formy s dlouhým ē jsou zachovány v Homere zachovat originál Metr. Některé formy ilustrují typ zkrácení kvantitativně-metatéze:

  • βασιλεύς basileús (zkráceno z * βασιλήϝς * bazalky)[10] "král"
Homeric (brzy Podkroví -Iontový ) βασιλῆος baziliky (z βασιλῆϝος basilêwos)[11] → Klasické podkroví βασιλέως baziliky (genitiv singulárního čísla)
βασιλῆα bazilika → βασιλέᾱ basiléā (akuzativ jednotného čísla)
βασιλῆας baziliky → βασιλέᾱς basiléās (akuzativ množného čísla)
  • Podkroví ναῦς naûs „loď“ (od * νᾱῦς * nāûs zkrácením A: latinský nāv-is)
νηός ne (od * νᾱϝός * nāwós) → νεώς neṓs) (genitiv singulárního čísla)[9]
  • πόλις pólis "město"
πόληος pólēos (od * πόληι̯ος * pólēyos) → πόλεως póleōs (genitiv singulárního čísla)
  • ἄστυ ástu "město"
* ἄστηος * ástēos (od * ϝάστηϝος * wástēwos) → ἄστεως ásteos (genitiv singulárního čísla)

Přízvuk genitivu jednotného čísla posledních dvou slov porušuje pravidla zdůraznění. Normálně by dlouhá samohláska poslední slabiky přinutila přízvuk vpřed k předposlední slabice, což by dalo * πολέως * poléos a * ἀστέως * asté, ale místo toho přízvuk zůstane tam, kde byl před zkrácením.[12][13]

Jiné tvary těchto podstatných jmen se zkracují E na E, ale protože samohláska konce je dlouhá, nedochází k žádné kvantitativní metathezi:[7]

  • βασιλήων * bazalkaḗ → βασιλέων basiléon (genitiv množného čísla)

Některé formy se zkracují E na E před i podle analog jiných forem, ale bez prodloužení i:

Homerický βασιλῆi basilêi → Podkroví βασιλεῖ basileî (dativ jednotného čísla)

Jiné formy nezahrnují žádné zkrácení, protože pocházejí ze zkratky E-školní známka forma stonku.[8] Přízvuk genitivu množného čísla je někdy nepravidelný, protože sleduje analogii genitivu jednotného čísla:

* πολέι̯-ων poléy-on → πόλεων póleōn (genitiv množného čísla - se zdůrazněním po genitivu jednotného čísla)
* ϝαστέϝ-ων
  • wastéw-on → ἄστεων Ásteon (také zdůrazněno)

Participium

Dokonalé příčestí slovesa θνῄσκω thnēískō "die" prochází zkrácením samohlásek a kvantitativní metatezí v šikmý formuláře:[1]

  • * τεθνηϝώτς tethnēwṓts[14] → τεθνεώς tethneṓs „mrtvý“ (mužský jmenovaný jednotné číslo: perfektní s stativní význam)
* τεθνηϝότος * tethnēwótos → τεθνεῶτος tethneôtos (mužský / kastrovat genitiv singulární)

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Smyth, Řecká gramatika, bod 34 na CCEL: převod množství
  2. ^ Smyth, poznámka pod čarou k bodu 214: dialektální formy prvního skloňování
  3. ^ Πηλεύς. Liddell, Henry George; Scott, Robert; Řecko-anglický lexikon na Projekt Perseus
  4. ^ Kiparsky, Paul (Září 1967). "Sonorant Clusters v řečtině". Jazyk. 43 (3): 619–635. doi:10.2307/411806.
  5. ^ Smyth, bod 238 písm: přenos množství a zkrácení ve formách "podkrovní deklinace"
  6. ^ λαός. Liddell, Henry George; Scott, Robert; Řecko-anglický lexikon na Projekt Perseus (konec záznamu)
  7. ^ A b Smyth, bod 39: zkrácení dlouhé samohlásky před jinou dlouhou samohláskou
  8. ^ A b Smyth, odstavec 270: kmenová variace i, u-stonků
  9. ^ A b Smyth, bod 278: variace stonků au, eu, ou-stonků
  10. ^ Smyth, bod 40: zkrácení dlouhé samohlásky před u, i, nasals, kapalina + souhláska
  11. ^ βασιλεύς. Liddell, Henry George; Scott, Robert; Řecko-anglický lexikon na Projekt Perseus
  12. ^ Smyth, odstavec 271: přízvuk genitivu jednotného a množného čísla některých i, u-kmenů
  13. ^ Smyth, odstavec 163 a: výjimky z pravidel pro antepenultový přízvuk
  14. ^ Smyth, bod 301 písm: mužské / kastrovat zakončení pro perfektní aktivní příčestí