Andersen byl pravděpodobně nejznámější zpěvák, který se dosud nezúčastnil Eurovize, a byl známý po celé Evropě i mimo ni jako původce „Lili Marleen ", jedna z nejznámějších písní z Druhá světová válka. Ve věku 55 let v noci soutěže byla také nejstarší, což je rekord, který by držela až do věku 57 let Dado Topić vzal na jeviště pro Chorvatsko v 2007.
Národní finále se konalo dne 25. února v Kurtheatru v Bad Homburg vor der Höhe pořádá Heinz Schenk. Zúčastnilo se třináct písní, o vítězi rozhodovala 21členná porota. Není známo, jakou metodou byly skladby hodnoceny, a aktuálně jsou známa pouze čtyři nejlepší umístění. Jeden z dalších účastníků byl Christa Williams, který zastupoval Švýcarsko na Eurovision v předchozím roce.[1]
„Jeden Tag voll Sonnenschein“ (Každý den plný slunečního svitu)
-
7
Renée Franke
"Napolitano"
-
8
Rolf Simson
„Wer das Spiel kennt“ (Ti, kteří tuto hru znají)
3=
9
Ernst Lothar
„Dich hat das Schicksal für mich bestimmt“ (Destiny si tě vybral pro mě)
-
10
Lale Andersen
"Einmal sehen wir uns wieder" (Uvidíme se ještě jednou)
1
11
Bobby Franco
„Langsamer Walzer“ (Pomalý valčík)
-
12
Peggy Brown
„Du bist meine Welt“ (Jsi můj svět)
-
13
Detlef Engel
„Nach Mitternacht“ (Po půlnoci)
-
Na Eurovizi
V noci finále Lale Andersen provedeno 8. v provozním stavu, následující Švédsko a předcházející Francii. Píseň představovala Andersenovu ochrannou známku mluveného stylu a byla také neobvyklá, protože obsahovala refrén zpívaný výhradně ve francouzštině, což bylo v té době legitimní Evropská vysílací unie ještě jsem neměl zavést žádná konkrétní pravidla týkající se jazyka výkonu. „Einmal Sehen Wir Uns Wieder“ však nenašel u mezinárodních porotců velkou přízeň, když získal pouze 3 body a umístil Německo na 13. ze 16 přihlášených. Německá porota ocenila vítěze soutěže 5 ze svých 10 bodů Lucembursko.[2]
Hlasování
Každá země měla porotu složenou z deseti lidí. Každý člen poroty mohl dát jeden bod své oblíbené písni.[3]
Německo
Lucembursko
Francie
Holandsko