Němci z Chorvatska - Germans of Croatia

Němci z Chorvatska
Hrvatski Nijemci
Kroatiendeutsche
Německo Chorvatsko
Celková populace
2,965[1]
Jazyky
chorvatský  · Němec
Náboženství
Římský katolicismus
Příbuzné etnické skupiny
Němci  · Rakušané

v Chorvatsko, existuje více než 2900 lidí, kteří se považují za Němce, většina z nich Dunajské Švábsko. Němci jsou oficiálně uznáni jako autochtonní národnostní menšina, a proto si volí zvláštního zástupce pro Chorvatský parlament, sdílené s příslušníky dalších jedenácti národnostních menšin.[2] Jsou soustředěny hlavně v okolí Osijek (Němec: Esseg) ve východní části Slavonie.

Etnologie

Komunita tradičně obýval severní Chorvatsko a Slavonie. V raném novověku se usadili z jiných území v Habsburská monarchie, a na čem je dnes Chorvatsko převážně osídleným územím Vojenská hranice.[3] The Dunajské Švábsko že obydlená západní Slavonie podléhala silným Chorvatizace.[4] Chorvatská inteligence uznala německou menšinu až v roce 1865.[3]

Dějiny

Etničtí Němci v rakousko-uherských zemích, sčítání lidu 1890

S rozpuštěním Rakousko-Uhersko a založení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se chorvatští Němci stali menšinou. V roce 1920 založili Němci kulturní sdružení Kulturbund. Kulturbund byl zakázán 11. dubna 1924 ministrem vnitra Svetozar Pribićević.[5] Následující vláda Ljuby Davidoviće a Demokratické strany viděla zákaz zrušený.

V roce 1922 založili Německá strana (Partei der Deutschen).[6] Strana existovala, dokud nebyla v roce 1929 zakázána jako součást diktatury krále Alexandra.

Chorvatská německá populace dosáhla 85 781 při sčítání lidu 1900, zatímco tento počet po roce 2004 klesl Německý exodus v důsledku druhá světová válka.[7] V rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 bylo zaznamenáno 134 000 Němců.[8] Po druhé světové válce uprchlo 100 000 jugoslávských Němců Rakousko.[9] Tato populace nebyla v EU řešena Postupimská dohoda což jim bránilo v repatriaci do Německo.[9] Spojenci je považovali za jugoslávské občany a hledali tam jejich repatriaci.[9] 4. června však Komunistická strana Jugoslávie vydal dekret, který zrušil občanství jugoslávských Němců.[9] Jejich majetek byl od nynějška zkonfiskován a většina se usadila v Německu a Rakousku. Někteří se dokázali vrátit do Jugoslávie a vrátili se do svých domovů.[9]

Historicky převážně německé město Čeminac postavilo v letech 1906-1907 farní kostel Nejsvětějšího Srdce Krista.[10] Německé obyvatelstvo ve městě bylo nuceno opustit v roce 1945. Po demokratických změnách v Chorvatsku v roce 1990 bývalí obyvatelé města, většinou žijící v Německo, opravil kostel. Avšak 10. dubna 1992 byl kostel vypálen srbskými silami jako součást Chorvatská válka za nezávislost.[10] V roce 2001 přispěly různé úrovně chorvatské vlády k jejím opravám, které byly provedeny do roku 2005.[10]

V roce 1996 podepsaly Chorvatsko a Německo dohodu o usnadnění značení německých hrobů ze světových válek v Chorvatsku.[11] Existují Německé vojenské hřbitovy v Pula, Rozdělit a Záhřeb.[12] V roce 2005 Chorvatská vláda přijal komplexní zákon o navrácení znárodněného rakouského majetku jeho právoplatným vlastníkům.[13]

Demografie

Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije v Chorvatsku 2 902 Němců.[14]

okresPočet
Němci		Procento
celkový
Osijek-Baranja96433.2%
Město Záhřeb2889.9%
Split-Dalmácie2609.0%
Primorje-Gorski Kotar2137.3%
Istrie1806.2%
Vukovar-Syrmia1715.9%
Zadar1394.8%
Dubrovník-Neretva993.4%

Zeměpis

Hlavní místa ve Slavonii dříve osídlená Němci zahrnují:

V sousední oblasti bylo mnoho německých osad Syrmia (Symrien); stále existuje vesnice zvaná Nijemci což doslovně znamená „Němci“. Mezi hlavní místa v chorvatské části Syrmie dříve osídlené Němci patří:

Německé osady v západní Slavonii:

Kultura

Organizace

Němci a Rakušané vytvořili Společnost Němců a Rakušanů v Chorvatsku.[15] V Osijeku je německé kulturní centrum a v této oblasti malý počet německých škol.

Od pádu komunismu a chorvatské nezávislosti pořádá menšina výroční akademickou konferenci s názvem Němci a Rakušané v chorvatském kulturním kruhu.[16]

Antropologie

Příjmení

Mezi příklady chorvatských germánských příjmení patří Ajhner (Eichner), Bahman (Bachmann), Birer (Bührer), Ceglec (Ziegler), Cukerić (Zucker), Flajs (Fleiss), Fresel (Fressl), Goldštajn (Goldstein), Gotvald ( Gottwald), Helfrich (Helfricht), Hohšteter (Hochstädter), Kunštek (Kunst), Majer, Majerić, Majerović (od Mayer / Meyer / Meier), Šmit (Schmidt), Šnidarić, Šnidaršić (Schneider), Špic (Spitz), Špicmiler (Spitzmüller), Šturmer (Stürmer), Šuflaj (Schufflei), Šuper (Schupper), Švarc (Schwarz), Tabajner (Tappeiner), Tišlarić (Tischler), Tunkel (Dunkel), Vinšer (Wünscher), Vitman (Wittman) atd.[17] Mezi příjmeními, která si zachovala svou původní podobu, jsou příklady nalezených ve větším počtu Mayer / Meyer, Schmidt, Hermann, Bauer, Wolf, Fischer, Schneider, Schwarz, Richter, Müller, Zimmermann, Wagner.[17]

Pozoruhodné osoby

Viz také

Reference

  1. ^ "Stanovništvo prema narodnosti, popis 1971. - 2011" (v chorvatštině). Citováno 21. prosince 2012.
  2. ^ „Pravo pripadnika nacionalnih manjina u Republici Hrvatskoj na zastupljenost u Hrvatskom saboru“. Zakon o izborima zastupnika u Hrvatski sabor (v chorvatštině). Chorvatský parlament. Citováno 2011-12-29.
  3. ^ A b Oberkersch.
  4. ^ Institutul de Istorie "A.D. Xenopol" (2004). Východní a střední Evropa a politika velmocí: 19. – 20. Století. Editura Junimea. ISBN  978-973-37-0167-5.
  5. ^ Zoran Janjetović. Etničtí Němci v politickém životě Jugoslávie (1918-1941) Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine
  6. ^ Vladimír Geiger. Njemačka manjina u Kraljevini Srba, Hrvata i Slovenaca / Jugoslaviji (1918.-1941.) Archivováno 21.07.2011 na Wayback Machine
  7. ^ Emigrace Italů a Němců z Chorvatska během druhé světové války a bezprostředně po ní
  8. ^ William R. Shepherd: "Distribuce závodů v Rakousku-Uhersku", Historický atlas, 1911 [1]
  9. ^ A b C d E Vladimír Geiger, Povratak slavonskih Nijemaca nakon Drugoga svjetskog rata iz izbjeglištva / prognaništva u zavičaj i njihova sudbina
  10. ^ A b C „Sakrální dědictví“. Archivovány od originál dne 29. 9. 2007. Citováno 2008-11-08.
  11. ^ Zbirka međunarodnih ugovora
  12. ^ KRATKE VIJESTI IZ HRVATSKE Archivováno 2009-08-31 na Wayback Machine, Chorvatská radiotelevize
  13. ^ Eduard Šoštarić (6. prosince 2005). „Diplomate razbjesnio povrat imovine Austrijancima“ [Diplomaté se hněvali navrácením majetku Rakušanům] (v chorvatštině). Národní (týdně). Archivováno z původního dne 30. června 2012. Citováno 30. června 2012.
  14. ^ Obyvatelstvo podle národnosti, podle měst / obcí, 2001
  15. ^ Rakušané v Chorvatsku Archivováno 2008-12-21 na Wayback Machine, Chorvatská radiotelevize
  16. ^ 16. Znanstveni skup "Nijemci i Austrijanci u hrvatskom kulturnom krugu"
  17. ^ A b Ščukanec 2010.

Zdroje

  • Oberkersch, Valentin (2006). Dunajské Švábsko ... DVHH.
  • Geiger, V. (1991). „Nijemci u Hrvatskoj“. Migracijske i etničke teme. 7 (3–4): 319–334.
  • Geiger, V. (2001). „Nijemci u Đakovu i Đakovštini“. Scrinia Slavonica. Hrvatski institut za povijest.
  • Geiger, V. (2006). „Folksdojčeri u Hrvatskoj 1945“. 1945.-Razdjelnica Hrvatske Povijest. Hrvatski institut za povijest: 271–287.
  • Richembergh, G. B. (2010). „Nijemci, Austrijanci i Hrvati: prilozi za povijest njemačko-austrijske nacionalne manjine u Hrvatskoj i Bosni i Hercegovini“. Synopse.
  • Škiljan, F. (2014). „Nacionalne manjine u hrvatskoj Baranji između čekića i nakovnja-slučaj baranjskih Nijemaca“. Srpsko-hrvatski politički odnosi u 20.
  • Ščukanec, A. (2010). "Njemačka prezimena u Zagrebu i okolici i načini njihova prilagođivanja hrvatskom jezičnom sustavu". Folia Onomastica Croatica. 18: 149–169.
  • Geiger, V., 2008. Josip Broz Tito i sudbina jugoslavenskih Nijemaca. Časopis za suvremenu povijest, 40 (3), str. 789-818.
  • Mira Kolar-Dimitrijević, Skrivene biografije nekih Nijemaca i Austrijanaca u Hrvatskoj 19. i 20. stoljeća, Osijek, 2001.
  • Kolar-Dimitrijević, M., 1994. Nijemci u podravini. U: GB Richembergh (přír.), Nijemci u Hrvatskoj: Jučer i danas (Zbornik). Záhřeb: Volksdeutsche Gemeinschaft, s. 43-50.
  • TRADICIJSKI ŽIVOT MAĎARA I NIJEMACA U RETFALI, DIJELU OSIJEKA; Vlasta Šabić; Muzej Slavonije, Osijek, Hrvatska str. 105-120
  • Osvrt na važnije radove o Nijemcima u Požegi i Požeškoj kotlini; Vladimir Geiger str. 296-307
  • Migracije njemačkog stanovništva na hrvatskom području tijekom Drugoga svjetskog rata i poraća; Marica Karakaš Obradov str. 271-294

externí odkazy