Maďaři v Chorvatsku - Hungarians of Croatia
Maďarské kulturní a vzdělávací centrum v Ostravě Osijek | |
Celková populace | |
---|---|
14,048[1] | |
Regiony s významnou populací | |
Jazyky | |
chorvatský, maďarský | |
Náboženství | |
Římský katolicismus a Kalvinismus | |
Příbuzné etnické skupiny | |
Maďaři, Maďaři ve Vojvodině, Szekelys z Bukoviny |
Maďaři z Chorvatsko jsou uznávané etnická menšina. Podle sčítání lidu z roku 2011 žije v Chorvatsku 14 048 lidí maďarského etnického původu (neboli 0,33% z celkové populace).[1] Přibližně dvě třetiny z nich (8 249) žijí v Osijek-Baranja County ve východním Chorvatsku, zejména v chorvatské části Region Baranya který hraničí Maďarsko na sever.[2] Existují také malé maďarské komunity v jiných částech země, včetně oblastí v Bjelovarsko-bilogorská župa ve středním Chorvatsku, kde se 881 lidí identifikuje jako Maďar.[2]
Dějiny

Maďarsko a Chorvatsko mají dlouhou historii sahající až do dynastických krizí, které následovaly po smrti krále Dmitar Zvonimir v roce 1089. Jeho vdova Helena II podporoval svého bratra Ladislav I. z Maďarska ve své žádosti o království Chorvatska uprostřed politických nepokojů. O dva roky později se Ladislavovi podařilo zmocnit se moci a vyhlásit jeho suverenitu nad chorvatským královstvím,[3] do doby své smrti v roce 1095 však on a jeho armády nebyli schopni získat plnou kontrolu. Byl to jeho synovec Coloman I. který nakonec porazil posledního domorodého chorvatského krále Peter II z Chorvatska na Bitva o horu Gvozd, a poté byl korunován za chorvatského krále v hlavním městě Biograd na Jaderské moře v roce 1102.[4]
Po maďarském vítězství vstoupily Chorvatsko a Maďarsko do personální unie za kterých byly dohodnuty určité podmínky. Nejvýznamnější bylo, že dva by zůstali pod maďarskou vládou, zatímco byly udržovány některé samostatné chorvatské instituce, jako např Sabor (Chorvatský parlament), zákaz (místokrál) a zadržení chorvatských zemí a titulů.[5] Unie trvala až do roku 1918; v té době se v Maďarsku usadilo mnoho maďarských vojenských pracovníků v Chorvatsku Osmanská invaze a pohraničí Maďarska a Chorvatska se stíraly s etnickým mixem.
Populace


Obce s významnou maďarskou menšinou (10 procent a více) zahrnují:[6]
- Kneževi Vinogradi (1784 nebo 38,66%)
- Bilje (1671 nebo 29,62%)
- Draž (680 nebo 24,58%)
- Ernestinovo (422 nebo 19,28%)
- Tordinci (371 nebo 18,26%)
- Petlovac (330 nebo 13,72%)
Největší město s významným maďarským obyvatelstvem je Beli Manastir, s 801 Maďary (7,96%).
Kromě toho identifikovalo 10 231 lidí Maďarský jazyk jako jejich mateřský jazyk.[7]
Od roku 2009[Aktualizace]Podle Maďarska se maďarština oficiálně používá ve dvou obcích a čtyřech dalších osadách v Chorvatsku Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků.[8]
Jazyk
Obce s úředním používáním maďarského jazyka[9]
Obec | Jméno v menšinovém jazyce | Jazyk | Dotčené osady | Představeno na základě | Populace (2011) | Procento postižená menšina (2011) | okres |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Kneževi Vinogradi | Hercegszöllős | maďarský | Kneževi Vinogradi, Karanac, Zmajevac, Suza, Kamenac, Kotlina[10] | Ústavní zákon | 4,614 | 38,66% | Osijek-Baranja |
Bilje | Bellye | maďarský | Všechny osady | Statut obce | 5,642 | 29.62% | Osijek-Baranja |
Ernestinovo | Ernestinovo | maďarský | Laslovo | Statut obce | 2.225 (2001) | 22% (2001) | Osijek-Baranja |
Petlovac | Baranyaszentistván | maďarský | Novi Bezdan | Statut obce | 2,405 | 13.72% | Osijek-Baranja |
Tompojevci | Tompojevce | maďarský | Čakovci | Statut obce | 1,561 | 9.01% | Vukovar-Srijem |
Tordinci | Valkótarde | maďarský | Korođ | Statut obce | 2,251 (2001) | 18% (2001) | Vukovar-Srijem |
Politika
Dvěma hlavními maďarskými sdruženími v Chorvatsku jsou: Demokratická unie Maďarů v Chorvatsku (maďarský: Horvátországi Magyarok Demokratikus Közössége nebo HMDK) a Unie maďarských sdružení (maďarský: Magyar Egyesületek Szövetsége nebo MESZ).
Maďaři jsou oficiálně uznáni jako autochtonní národnostní menšina, a proto si volí zvláštního zástupce pro Chorvatský parlament.[11]
V Chorvatské parlamentní volby, 2016, Za jejich zástupce byl zvolen člen HMDK Robert Jankovics.[12]
Kultura
Od roku 1999 organizuje Maďarská kulturní společnost Népkör v Maďarsku festival „Maďarské dny“ Osijek. V roce 2000 uspořádaly různé maďarské kulturní skupiny maďarské hudební a pěvecké festivaly.
Vzdělávací a kulturní centrum Maďarů v Chorvatsku se nachází v Osijeku. v Beli Manastir, městská veřejná knihovna hostí Ústřední knihovnu Maďarů v Chorvatsku.
Viz také
Reference
- ^ A b "Stanovništvo prema narodnosti, popis 1971. - 2011" (v chorvatštině). Citováno 21. prosince 2012.
- ^ A b „Obyvatelstvo podle etnického původu, podle měst a obcí“. Sčítání lidu 2011. Chorvatský statistický úřad. Citováno 6. prosince 2013.
- ^ Ladislas I. (2009). v Encyklopedie Britannica. Citováno 21. června 2009 z Encyklopedie Britannica Online: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/327524/Ladislas-I
- ^ [1]
- ^ "Chorvatsko (historie)". Britannica.
- ^ Sčítání lidu, domácností a bytů 2011
- ^ „Obyvatelstvo podle mateřského jazyka, podle měst a obcí“. Chorvatský statistický úřad. Citováno 6. prosince 2013.
- ^ „Europska povelja o regionalnim ili manjinskim jezicima“ (v chorvatštině). Ministerstvo spravedlnosti (Chorvatsko). 12. 4. 2011. Archivovány od originál 27. prosince 2013. Citováno 2012-02-08.
- ^ Vláda Chorvatska (říjen 2013). „Peto izvješće Republike Hrvatske o primjeni Europske povelje o regionalnim ili manjinskim jezicima“ (PDF) (v chorvatštině). Evropská rada. str. 34–36. Citováno 14. dubna 2019.
- ^ „Statut Općine Kneževi Vinogradi, článek 15“ (PDF). Citováno 7. srpna 2015.
- ^ „Pravo pripadnika nacionalnih manjina u Republici Hrvatskoj na zastupljenost u Hrvatskom saboru“. Zakon o izborima zastupnika u Hrvatski sabor (v chorvatštině). Chorvatský parlament. Citováno 2011-12-29.
- ^ "Deneš Šoja" (v chorvatštině). Chorvatský parlament. Citováno 31. května 2011.
externí odkazy
- "Statut Vijeća mađarske nacionalne manjine Osječko-baranjske županije" (PDF). (132 KB)
- Maďarská kulturní asociace Baross
- HRT Znanstveno-stručni skup Mađari u Hrvatskoj jučer i danas
- "Mađari". uljppnm.vlada.hr (v chorvatštině). Úřad pro lidská práva a práva národnostních menšin vlády Chorvatské republiky. Archivovány od originál dne 24. prosince 2013. Citováno 21. ledna 2013.