Chorvati Slovinci - Slovenes of Croatia
Celková populace | |
---|---|
10,517[1] | |
Regiony s významnou populací | |
![]() | 2,300 |
![]() | 2,132 |
![]() | 1,793 |
Jazyky | |
slovinština chorvatský | |
Náboženství | |
Římský katolicismus |
Část série na |
Slovinci |
---|
![]() |
Diaspora podle země |
Argentina · Austrálie · Rakousko · Kanada · Chorvatsko · Maďarsko Itálie · Spojené státy · Venezuela |
Kultura Slovinska |
Literatura · Hudba · Umění Kino · Jména · Kuchyně Tance · Kostým · Sport |
Náboženství |
Římský katolicismus protestantismus |
Jazyky a dialekty |
slovinština (Prekmurje slovinština · Resian ) |
Dějiny Slovinska |
Chorvati Slovinci (chorvatský: Slovenci Hrvatske, slovinština: Slovenci na Hrvaškem) jsou jednou z 22 národnostních menšin v Chorvatsko. Podle sčítání lidu z roku 2011 jich bylo 10 517 Slovinci v Chorvatsku, přičemž většina (přibližně 60%) žije pouze ve třech krajích Istrijská župa, Přímořsko-gorskokotarská župa a konsolidovaný městský kraj Záhřeb.[2]
Slovinci jsou oficiálně uznáni jako autochtonní národnostní menšina, a proto si volí zvláštního zástupce pro Chorvatský parlament, sdílené s příslušníky dalších čtyř národnostních menšin.[3]
Demografie
Historický
Oficiální název Chorvatska | Rok | Počet Slovinců |
---|---|---|
Sava Banovina a Přímořská Banovina (později Banovina z Chorvatska ) | 1931 | 37,066 |
Chorvatská lidová republika | 1948 | 38,734 |
1953 | 43,482 | |
1961 | 39,103 | |
Socialistická republika Chorvatsko | 1971 | 32,497 |
1981 | 25,360 | |
Chorvatská republika | 1991 | 22,376 |
2001 | 13,173 | |
2011 | 10,517[2] | |
(Chorvatský statistický úřad)[1][4] |
Sčítání 2011
okres | Počet Slovinců | |
---|---|---|
Primorje-Gorski Kotar | 2,300 | |
Město Záhřeb | 2,132 | |
Istrie | 1,793 | |
Split-Dalmácie | 575 | |
Záhřeb | 527 | |
Međimurje | 516 | |
Varaždin | 496 | |
Osijek-Baranja | 480 | |
Krapina-Zagorje | 408 | |
Zbývající kraje dohromady | 1290 | |
Celkový | 10,517 | |
(Sčítání lidu 2011)[2] |
Kultura
Slovinská menšina v Chorvatsku má ve Slovinsku "Ústřední knihovnu Slovinců v Chorvatské republice" Karlovac.[5]
Sdružení
- Kulturní a vzdělávací společnost "Slovenski dom", Záhřeb
- Kulturní a vzdělávací společnost "Slovenski dom Bazovica", Rijeka
- Slovinská kulturní společnost "Triglav", Rozdělit
- Společnost Slovinců "Dr. Francie Prešeren ", Šibenik
- Slovinská kulturní společnost "Lipa", Dubrovník
- Slovinská kulturní společnost "Lipa", Zadar
- Slovinská kulturní společnost "Istra", Pula
- Slovinská kulturní a umělecká společnost "Snežnik", Lovran
- Společnost Slovinců "Labin", Labin
- Kulturní společnost "Slovenski dom Karlovac", Karlovac
- Slovinská kulturní společnost "Stanko Vraz ", Osijek
- Slovinská kulturní společnost "Oljka", Poreč
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodné osoby se slovinskými kořeny zahrnují:
- Stanko Vraz, Chorvatský a slovinský básník
- Antun Mahnić, (1850-1920) chorvatský biskup
- Josip Križaj, (1887-1968) slovinský a chorvatský operní zpěvák
- Josip Broz Tito, (1892-1980) jugoslávský prezident
- Žarko Dolinar, (1920-2003) chorvatský biolog a hráč stolního tenisu
- Jože Pogačnik Chorvatský historik literatury
- Ivan Snoj, Chorvatský házenkář
- Iztok Puc, Slovinský házenkář
- Dragan Holcer, Jugoslávský fotbalista
- Franjo Bučar, (1866-1946) spisovatel a popularizátor sportu
- Mira Furlan, herečka a zpěvačka
- Vladko Maček, (1879-1964) politik
- Martina Majerle, zpěvák
- Josip Srebrnič, (1876-1966) prelát
- Marijan Žužej, hráč vodního póla
- Dubravko Šimenc, hráč vodního póla
- Zlatko Šimenc, hráč vodního póla
Viz také
Reference
- ^ A b "Stanovništvo prema narodnosti, popis 1971. - 2011" (v chorvatštině). Citováno 21. prosince 2012.
- ^ A b C Popis stanovništva 2011. godine
- ^ „Pravo pripadnika nacionalnih manjina u Republici Hrvatskoj na zastupljenost u Hrvatskom saboru“. Zakon o izborima zastupnika u Hrvatski sabor (v chorvatštině). Chorvatský parlament. Citováno 2011-12-29.
- ^ Počet obyvatel Chorvatska v letech 1931 až 2001
- ^ Ministarstvo kulture RH Središnje knjižnice nacionalnih manjina