Ainkurunuru - Ainkurunuru

Témata v Sangamská literatura
Sangamská literatura
AgattiyamTolkāppiyam
Osmnáct větších textů
Osm antologií
AiṅkurunūṟuAkanāṉūṟu
PuṟanāṉūṟuKalittokai
KuṟuntokaiNatṟiṇai
ParipāṭalPatiṟṟuppattu
Deset idyl
TirumurukāṟṟuppaṭaiKuṟiñcippāṭṭu
MalaipaṭukaṭāmMaturaikkāñci
MullaippāṭṭuNeṭunalvāṭai
PaṭṭiṉappālaiPerumpāṇāṟṟuppaṭai
PoruṇarāṟṟuppaṭaiCiṟupāṇāṟṟuppaṭai
související témata
SangamSangamská krajina
Historie Tamil ze sangamské literaturyStarověká tamilská hudba
Osmnáct menších textů
NālaṭiyārNāṉmaṇikkaṭikai
Iṉṉā NāṟpatuIṉiyavai Nāṟpatu
Kār NāṟpatuKaḷavaḻi Nāṟpatu
Aintiṇai AimpatuTiṉaimoḻi Aimpatu
Aintinai EḻupatuTiṇaimālai Nūṟṟaimpatu
TirukkuṟaḷTirikaṭukam
ĀcārakkōvaiPaḻamoḻi Nāṉūṟu
CiṟupañcamūlamMutumoḻikkānci
ElatiKainnilai
Upravit

Ainkurunuru (Tamil: ஐங்குறுநூறு, Aiṅkuṟunūṟu ? význam pět set krátkých básní[1]) je klasický Tamil poetický práce a tradičně třetí z Osm antologií (Ettuthokai) v Sangamská literatura.[2] Je rozdělena do pěti skupin po 100 krátkých slokách o 3 až 6 řádcích, každá stovka rozdělena na 10 s, nebo pattu. Těchto pět skupin je založeno na Tinai (krajiny): říční, mořské pobřeží, hory, vyprahlé a pastorační.[2][3] Podle Marthy Selby, milostné básně Ainkurunuru jsou obecně datovány přibližně od konce 2. do 3. století n. l. (Sangamské období ).[3] Podle Takanobu Takahashi - Tamilský literární vědec, tyto básně byly pravděpodobně složeny v letech 300 až 350 nl na základě jazykových důkazů, zatímco Kamil Zvelebil - další tamilský literární vědec - navrhuje, aby ainkurunuruské básně složilo 210 nl[3] s některými z básní datovaných do roku 100 př. n. l.[4]

The Ainkurunuru rukopis antologie obsahuje kolofa, který uvádí, že je Chera (Kerala ) text, spíše než běžnější Pandyanské království -na základě.[5] Básně v této knize napsal pět autorů a byly sestaveny Kudalur Kilar na příkaz Chera Král Yanaikkatcey Mantaran Ceral Irumporai.[Citace je zapotřebí ]

Styl a obsah

Tato kniha spadá pod Akam (láska a emoce) kategorie literatury Sangam.[5] Básně této antologie jsou v Akaval Metr. Tyto básně pojednávají o různých aspektech námluv mezi hrdinou a hrdinkou. Básně jsou různé krajiny (Tinai - திணை).[2]

Každá báseň je rozdělena a naformátována pattu nebo desítky, styl nalezený ve většině tamilské literatury, jako např Tirukkural, Bhakti hnutí poezie a jinde. Podle společnosti Zvelebil, a Sanskrt literatura (sataka styl) vliv na tuto práci.[6] Poezie však ukazuje relativně málo přejatých slov ze sanskrtu.[6] The Ainkurunuru má narážky na 17 historických událostí a nabízí pohled do rané tamilské společnosti. Například zmiňuje kutumi, nebo „pigtail brahmanských chlapců“.[6]

Sekce a autoři

Práce je rozdělena do pěti sekcí od různých autorů:[7]

  1. Marutam - 100 básní o žárlivých hádkách, autor: Ōrampōkiyār
  2. Neytal - 100 básní o oplakávání nepřítomnosti milence, Ammuvaṉār
  3. Kuṟiñci - 100 básní o spojení milenců, autor Kapilar
  4. Palai - 100 básní o odloučení, Otalānraiyār
  5. Mullai - 100 básní o pacientovi čekajících na návrat milence, autor: Pēyaṉār

Vyvolávací píseň na začátku antologie napsal Perunthevanaar, který přeložil Mahabharatham do tamilštiny.[Citace je zapotřebí ]

Zveřejnění a komentář

Text publikoval U. V. Swaminatha Aiyar spolu s podrobným komentářem. Krátký komentář k Ainkurunuru ve středověku vyšla antologie anonymně.[2]

Příklad

Báseň 255:[8]

Originál

குன்றக் குறவன் காதல் மடமகள்
வரையர மகளிர்ப் புரையுஞ் சாயலள்
ஐயள் அரும்பிய முலையள்
செய்ய வாயினள் மார்பினள் சுணங்கே.

Přepis:

Kuṉṟak kuṟavaṉ kātal maṭamakaḷ
Varaiyara makaḷirp puraiyuñ cāyalaḷ
Aiyaḷ arumpiya mulaiyaḷ
Ceyya vāyiṉaḷ mārpiṉaḷ cuṇaṅkē

Překlad:

Milující mladá dcera
kopce
je stejně krásná
jako horská bohyně.
Ona je nádherná
s jejími klíčícími prsy,
její zarudlé rty,
a její skvrnitá hruď.

- Překladatelka: Martha Ann Selby[8]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Hart, George L. (1979). Básníci tamilských antologií: Starověké básně lásky a války.
  2. ^ A b C d Kamil Zvelebil 1973, str. 50-51.
  3. ^ A b C Selby, Martha Ann. Tamil Love Poetry: Pět set krátkých básní Aiṅkuṟunūṟu, antologie raného třetího století. Columbia University Press, 2011. ISBN  9780231150651. s. 1-6
  4. ^ Zvelebil, Kamil (1973). Úsměv Murugan: Na tamilské literatury jižní Indii. BRILL. ISBN  978-90-04-03591-1.
  5. ^ A b Eva Maria Wilden (2014). Rukopis, tisk a paměť: Relikty Cankam v Tamilnadu. Walter de Gruyter. s. 12 s poznámkou pod čarou 26. ISBN  978-3-11-035276-4.
  6. ^ A b C Kamil Zvelebil 1973, s. 50-51 s poznámkou pod čarou 1.
  7. ^ Selby, Martha Ann. Tamil Love Poetry: Pět set krátkých básní Aiṅkuṟunūṟu, antologie raného třetího století. Columbia University Press, 2011. ISBN  9780231150651. str. vii
  8. ^ A b Selby, Martha Ann. Tamil Love Poetry: Pět set krátkých básní Aiṅkuṟunūṟu, antologie raného třetího století. Columbia University Press, 2011. ISBN  9780231150651. str. 105-106

Reference

externí odkazy