Psací systémy formosanských jazyků - Writing systems of Formosan languages

The psací systémy Formosan jazyky jsou latinský - abecedy. V současné době je regulováno 16 jazyků (45 dialektů). Abeceda byla oficiálně uvedena v roce 2005.[1]

Dějiny

The Sinckanské rukopisy jsou jedním z prvních písemných materiálů několika formosanských jazyků, včetně Siraya. Tento systém psaní byl vyvinut společností Dutch misionáři v období Nizozemské rozhodnutí (1624–1662).

Po roce 1947, s potřebou překladu bible Byly vytvořeny latinské skripty pro Bunun, Paiwan, Taroko, Atayal a Amis.[2] V současné době je všech 16 jazyků Formosan psáno podobnými systémy. The Pe̍h-ōe-jī z Tchajwanský Hokkien[3] a Pha̍k-fa-sṳ z Tchajwanská Hakka byly také vytvořeny západními misionáři.

Abecedy

Tabulka ukazuje, jak se písmena a symboly používají k označení zvuků v 16 oficiálně rozpoznaných Formosan jazyky.[1]

AaebCddhdjdrEEFGhhliɨjkllhljlrmnngÓoepqRrṟSsshtthtjtruʉprotiwXyz'^
AmisAt͡sd, ð, ɬEb, f, vħikɾmnŋÓprstuwXjʡʔ
AtayalAβ, vt͡sEɣhiklmnŋÓpqrɾstuwXjzʔ
BununAbt͡s, t͡ɕde, əx, χikl, ɬmnŋÓpqstuprotiðʔ
KanakanabuAt͡sEikmnŋÓpɾstuɨprotiʔ
KavalanAbɮəhikɾmnŋÓpqʁstuwjzʔ
PaiwanAbt͡sdɟɖEGhikɭʎmnŋpqrstCuprotiwjzʔ
PuyumaAbt͡sdɖəGhikɭɮmnŋprstʈuprotiwjzʔ
RukaiAbt͡sdðɖəEGhiɨklɭmnŋÓprstθʈuprotiwjzʔ
SaaroaAt͡sɬikɾmnŋprstuɨprotiʔ
SaisiyatA…βəhiklmnŋÓ-prʃs, θtwjz, ðʔ
SakizayaAbt͡sd, ð, ɬəħikɾmnŋÓpstuwjzʡ
SeediqAbt͡sde, əGħiɟklmnŋÓpqrstuwXj
TarokoAbt͡ɕdəɣħiɟkɮmnŋÓpqɾstuwXj
ThaoAbdɸhiklɬmnŋpqrsʃtθuβ, wjðʔ
TsouAɓt͡sEFXikɗmnŋÓpstuprotiɨjzʔ
YamiAbt͡s, t͡ɕɖəGɰid͡ʒ, d͡ʝklmnŋo, upɻʂtFwjrʔ

Pravidla pravopisu

Revize

O revizi abeced se diskutuje. Níže uvedená tabulka je souhrnem návrhů a rozhodnutí (vydaných původními obyvateli a lingvisty).[4][5][6] Symboly uzavřené v hranatých závorkách ‹› jsou písmena, zatímco symboly uzavřené v hranatých závorkách [] jsou z Mezinárodní fonetická abeceda. Názvy dialektů jsou psány v čínštině.

JazykNávrhRozhodnutí z roku 2017[5]Konečné rozhodnutí
Amis1. Amis, Sakizaya používají ‹^› k rázu [ʔ] a ‹‘ ›k epiglotálnímu zastavení [ʡ],
zatímco jiné jazyky používají ráz ‹› ›
2. ‹u› a ‹o› se zdají být allofony
3. 馬蘭: přidat ‹i‘ ›pro [ε]
4. 南 勢: změna ‹f› na ‹b›		1. Pokračujte v používání standardu
2. Doporučeno používat pouze ‹u› nebo ‹o›
3. Odmítnuto
4. Přijato
Atayal1. 賽 考 利克, 四季: přidat ‹f›;萬 大: přidat ‹z›
2. Použití ‹_› k: (1) oddělení sekvence ‹n› a ‹g› od ‹ng›, (2) představuje redukovanou samohlásku
3. 萬 大, 宜 蘭澤 敖 利: smazat ‹q›		1. Odmítnuto
2. Pokračujte v používání standardu
3. Přijato
Paiwan1. 中 排, 南 排: místo ‹dr› použijte ‹gr›
2. Nekonzistentní používání ‹w› a ‹v›		1. Bude projednáno;力 里 potřebuje dopis pro [ɣ]
2. Bude projednáno
Bunun1. Přidejte samohlásky ‹e› a ‹o›
2. 郡 群: ‹ti› změny ‹ci› (palatalizace)
3. 郡 群: ‹si› (palatalizace)
4. 郡 群 používá ‹-› k rázu
5. Ztráta [ʔ] může způsobit, že se ‹y› stane fonémem		1. Přijato
2. Bude projednáno
3. Zbývá ‹si›
4. Zbývá ‹-›
Puyuma1. 知本, 初鹿, 建和: přidat ‹b›
2. 建和: přidat ‹z›
3. 知本: přidat ‹dr›
4. 南王: smazat ‹‘ ›a ‹h›
5. 知本, 初鹿, 建和, 南王: přidat ‹o› a ‹›
6. Původní praxe používání ‹l› pro retroflex [ɭ] a ‹lr› pro [ɮ] (což je [l] v 南王) je matoucí.
Doporučuje se používat ‹lr› [ɭ], ‹lh› [ɮ], ‹l› [l]		1. Pouze v půjčovacích slovech
2. Pouze v půjčovacích slovech
3. Doporučeno nepřidávat
4. Smazat ‹h›
5. Pouze v půjčovacích slovech
6. Nelze dosáhnout dohody
7. Vymažte ‹‘ ›a použijte ‹q› pro [ʔ] a [ɦ]
Rukai1. 大 武: přidat ‹tr›
2. 萬 山: přidat ‹b› a ‹g›
3. 霧 台: přidat ‹é›
4. 多納: Použijte ‹u› místo ‹o›		1. Pouze v půjčovacích slovech
2. Pouze v půjčovacích slovech
3. Pouze v půjčovacích slovech
4. Přijato
Saisiyat1. Znamení dlouhé samohlásky ‹:›
2. Přidejte ‹c, f, g›		1. Smazat
2. Bude projednáno
Tsou1. Smazat ‹r› pro [ɽ]
2. Použijte ‹x› pro samohlásku ‹ʉ› pro větší pohodlí
3. Přidat ‹g›
4. ‹l› má dva zvuky: [ɗ] a [l]		1. Vyhraďte si dopis pro 久 美
2. Přijato
3. Pouze v půjčovacích slovech
4. Bude studováno
Yami1. Církve používají ‹h› pro [ʔ] i [ɰ]1. ‹‘ ›by se mělo používat pro [ʔ]
Thao1. ‹.› By mělo být použito k rozlišení ‹lh› (vs. ‹l.h›) a ‹th› (vs. ‹t.h›)1. Pokračujte v používání standardu
2. Přidejte ‹aa, ii, uu›
Kavalan1. Zmatek ‹o› a ‹u›
2. Přidejte trylek ‹r› na 樟 原		1. Přidejte ‹o› pro odlišení od ‹u›
2. Lidé z kmene se rozhodli nepřidávat
3. Přidat ‹y, w›
Taroko1. Přidat ‹‘ ›
2. Přidejte ‹aw, ay, uy, ow, ey›
3. Omezená samohláska ‹e› by neměla být vynechána		1. Bude projednáno
2. Přidat ‹ey› [e]
3. Lidé z kmene si přejí nezměnit současná pravidla pravopisu
Seediq1. 都 達 、 德 路 固: přidat ‹aw, ay, uy, ow, ey›
2. Přidat ‹j›
3. ‹w› by neměl být vynechán
4. Redukovaná samohláska ‹e› by neměla být vynechána		1. Přidat ‹ey› [e]; ‹Aw, ay, uy› přidáno pouze do výpůjček
2. Pouze v půjčkách
3. Lidé z kmene si přejí nezměnit současná pravidla pravopisu
4. Lidé z kmene si přejí nezměnit současná pravidla pravopisu
Sakizaya1. Smažte ‹^› pro epiglotální zastavení
2. Ztráta rozlišení mezi ‹x› a ‹h›
3. ‹l›, ‹r› se zdají být allofony		1. Přijato; použít ‹› ›pro [ʔ] a [ʡ]
2. Smažte ‹x› a ponechte ‹h›
3. Bude projednáno
4. Použijte ‹b› [b] místo ‹f›
Hla'alua1. Přidat ‹ʉ› pro [ɨ]
2. Odstranit centrální samohlásku ‹e› [ə]		1. Přijato
2. Přijato
3. Zbývá ‹r› na [r] a ‹l› na [ɾ]
Kanakanavu1. Změňte ‹e› [ə] na ‹e› [e]
2. Přidat ‹ʉ› pro [ɨ]
3. Smazat ‹l›		1. Přijato
2. Přijato
3. Smažte ‹l› a použijte ‹r› pro [r, ɾ]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Ministerstvo školství. (2005). 原住民 族 語言 書寫 系統.
  2. ^ 李 台 元. (2013). 台灣 原住民 族 語言 的 書面 化 歷程 [Literatura tchajwanských domorodých jazyků (disertační práce)]. Národní univerzita Chengchi.
  3. ^ 陳 慕 真. (2015). 白話 字 的 起源 與 在 台灣 的 發展 [Počátky Pe̍h-ōe-jī a jeho vývoj na Tchaj-wanu (disertační práce)]. Normální národní univerzita na Tchaj-wanu.
  4. ^ Centrum pro výzkum a vývoj domorodých jazyků. (2016). 105 年 「檢視 原住民 族 語言 書寫 符號 系統」 研究 報告. Národní tchajwanská univerzita.
  5. ^ A b Centrum pro výzkum a vývoj domorodých jazyků. (2017). 原住民 族 語言 書寫 系統 建議 修正 版本 報告. Revidováno v lednu 2018.
  6. ^ Centrum pro výzkum a vývoj domorodých jazyků. (2018).原住民 族 語言 書寫 系統 共識 確認 報告. Revidováno v březnu 2019.

externí odkazy