Goblin a kupce - The Goblin and the Grocer

Vilhelm Pedersen ilustrace

"Goblin u obchodníka s potravinami" (dánština: Nissen ve společnosti Spekhøkeren) je pohádka publikováno 1852 dánským autorem Hans Christian Andersen, o skřítkovi (nisse ), který si musí vybrat mezi poezií nebo svou vánoční kaší od kupce.

Andrew Lang zahrnoval příběh jako "Goblin a kupce" v Kniha Růžová víla (1897).

The spekhøkeren neznamená jen „kupce“, ale materialistickýPhilistine „také, a používá stránky vytrhnuté ze vzácné knihy básní k zabalení zboží, jako je sýr. Proto alternativní název.“Goblin a Huckster".

Bibliografické poznámky

Příběh „Nissen hos Spækhøkeren“ byl poprvé publikován 30. listopadu 1852,[1] a během života autora několikrát znovu publikovány.

Anglický překlad příběhu s názvem "The Goblin and the Grocer" byl zahrnut do Andrew Lang sborník, Kniha Růžová víla (1897).[2]

Praxe překladu nisse jako „goblin“ byl zachován uživatelem R. P. Keigwin Ve své knize „The Goblin at the Grocer's“ vydané v padesátých letech byl Keigwinův překlad Andersenových příběhů považován za přísně věrný tomuto dopisu.[3][4] Titul „Goblin at the Grocer's“ jako název následovali také následní překladatelé, například Reginald Spink (1958).[5]

Příběh přeložila paní Paull (1867) do angličtiny jako „Šotek a Huckster“.[6] Stejný název přijal H. W. Dulcken (1869) ve svém překladu,[7] a J. H. Stickney v roce 1886, který reprodukoval ilustrace Vilhelma Pedersena,[8][9] znovu vydán v roce 1915 s uměleckými díly Edny F. Hartové.[10]

Příběh byl také přeložen jako „Brownie u Buttermana"od H. L. Brækstada (1900),[11][12] a "Nis v Cheesemonger's„Anne S. Bushby.[13]

Synopse

Jednou žil student v podkroví, zatímco obchodník žil v prvním patře s nissenebo domácí skřítek. Protože obchod s potravinami ošetřil nisse pro Vánoce s miskou Ovesná kaše (dánština: módní výstřelek) s velkou hrudkou másla uprostřed, nisse byl připojen k kupci.[12][15] Jednoho dne si student přišel koupit sýr a svíčky; pak zjistil, že jeho sýr je zabalen na stránce z knihy poezie, a tak si místo sýra knihu koupil, a vtipkoval, že kupec o poezii nic neví. Šotek, uražený vtipem, použil magii, aby vše v místnosti promluvilo, a všichni se shodli, že poezie je k ničemu. Goblin šel to studentovi říct, ale on viděl v studentově pokoji nádherný, úžasný strom světla, to nejúžasnější, co kdy viděl. Stále se vracel, aby pozoroval strom světla skrz kukátko, ale nemohl tam zůstat, protože mu obchod s potravinami dal džem a máslo. Jednoho dne, když došlo k požáru, byla červená čepice nisse běžel zachránit knihu poezie a uvědomil si, že si myslí, že je kniha největším pokladem v domě. Přesto se rozhodl rozdělit svůj čas mezi obchodníka a studenta, protože student neposkytl žádnou vánoční kaši (Julegrød).[16][12][7]

Analýza

Název „Goblin a Huckster“, který dala paní Paull, se stěží počítá jako chybný překlad. Ačkoliv spekhøker označuje dodavatele potravin nebo kupce potravin, má také druhotnou konotaci někoho, kdo je materialistický nebo prozaický člověk, Philistine,[17] bod, který chybí některým anglickým překladatelům.[18]

Andersen zde režíroval svůj skutečný život v příběhu. Jeho první publikace vyplacená z jeho vlastní kapsy se setkala s neutěšeným selháním a kopie byly vystaveny téměř stejnému osudu jako kniha poezie v příběhu: stránky, které byly vytrženy a byly vyrobeny do obalů sýrů. Když se vypravěč příběhu domnívá, že k takovému špatnému zacházení nemělo dojít až k takové báječné knize poezie, bylo to míněno jako osten proti kritikům, kteří nedokázali ocenit jeho narůstající práci.[19]

Vysvětlivky

Reference

Citace
  1. ^ Brovst, Bjarne Nielsen, vyd. (2016) [2002]. „Nu en ret glædelig Jul!“. H.C. Andersen og den borgerlige jul. København: Lindhardt og Ringhof. ISBN  8711486171.
  2. ^ Lang (1897) vyd., “Goblin a kupce ", Kniha Růžová víla, s. 12–17.
  3. ^ Larsen, Svend, ed. (1953–1960). „Goblin u obchodníka s potravinami“. Typologie a překlad textu. 2. Přeloženo Keigwin, R.P. Andersen, H.C. (původ. vydání); Vilhelm Pedersen; Lorenz Frølich (ilustrátoři). Odense: Flensted.
  4. ^ Frank, Diana Crone; Frank, Jeffrey (2006), „K překladu H. C. Andersena“, Divy a příběhy, 20 (2, „Skrytý, ale nezapomenutý“: Odkaz Hanse Christiana Andersena ve dvacátém století): 158, JSTOR  41388792
  5. ^ Spink, Reginald, tr., vyd. (c. 1958). „Goblin u obchodníka s potravinami“. Pohádky. Dětská ilustrovaná klasika, 21. Andersen, H.C. (původ. vydání); Hans Baumhauer (ilustrátor). London: J.M.Dent. OCLC  1138798.
  6. ^ A b Paull, paní Henry H. B. (Henry Hugh Beams Paull), tr., Ed. (1867). „Goblin a Huckster“. Pohádky Hanse Andersena, nový překlad. Dětská ilustrovaná klasika, 21. Andersen, H.C. (původní vydání). Paní Kempová; Slečna Ruuriman (ilustrátoři). Londýn: Frederick Warne. str. 356–360.
  7. ^ A b C Dulcken, H. W., tr., Ed. (1869). „Goblin a Huckster“. Divoké labutě a jiné příběhy. Andersen, H.C. (původní vydání). London: George Routledge and Sons. str. 57–64.
  8. ^ Stickey, J. H., ed. (1886). „Goblin a Huckster“. Pohádky Hanse Andersena. Klasika pro děti, 15. druhá série. Andersen, H.C. (původ. vydání); Vilhelm Pedersen (ilustrátor). Boston: Ginn & Co. OCLC  6061849.; První série
  9. ^ Stickey (1886), v: Národní souborný katalog, otisky před rokem 1956: kumulativní seznam autorů představující tištěné karty a tituly Library of Congress vydané jinými americkými knihovnami (1969), 15: 300.
  10. ^ Stickey, J. H., ed. (1915). „Goblin a Huckster“. Pohádky Hanse Andersena. Druhá série. Andersen, H.C. (původ. vydání); Edna F. Hart (ilustrátor). Boston: Ginn & Co. str. 309–316.
  11. ^ Pedersen (1997), str. 115.
  12. ^ A b C Brækstad, H. L., tr., Ed. (1900). „Goblin a Huckster“. Divoké labutě a jiné příběhy. Andersen, H.C. (původní vydání). Hans Tegner (ilustr.). New York: The Century Co. str. 137–142.; kopírovat přes Google
  13. ^ Pedersen, Viggo Hjørnager (2004). „Paní Bushbyová“. Ugly Ducklings?: Studies in the English Translations of Hans Christian Andersen's Tales and Stories. Syddansk Universitetsforlag. s. 140–147. ISBN  8778388562.
  14. ^ Ordbog nad det danske Sprog 21 (1943) s.v. Grød
  15. ^ Grød (kaše) by mohla vyžadovat použití ovoce nebo džusu v receptu;[14] Dulcken extrapoluje toto je „švestková kaše“,[7] a paní Paullová to nazvala „jam“,[6]
  16. ^ Andersen (1900). "Nissen ve společnosti Spekhøkeren, s. 139–144
  17. ^ Ordbog nad det danske Sprog 21 (1943) s.v. spækhøker
  18. ^ Pedersen (1997), s. 107–108.
  19. ^ Yolen, Jane (2006), „From Andersen On: Fairy Tales Tell Our Lives“, Divy a příběhy, 20 (2, „Skrytý, ale nezapomenutý“: Odkaz Hanse Christiana Andersena ve dvacátém století): 242, JSTOR  41388798
Bibliografie

externí odkazy