Testament papeže Pia XII - Testament of Pope Pius XII

Papež Pius XII podepsal jeho závěť (vůle) 15. května 1956, asi patnáct měsíců před jeho smrtí. Na rozdíl od svědectví jeho předchůdce Pius X a nástupce Jan Pavel II, je to velmi krátký dokument, který vynechává jména, podrobnosti a označení jednotlivých věcných statků.

Příznivci papeže Pia XII. Považují závěť za jeho svědectví skromnost a duchovní svatost.[1] Byl citován při vzpomínkových akcích na jeho počest a je údajně součástí jeho dokumentace blahořečení probíhá v Římě.

Za zmínku stojí první věta v latině: Miserere mei, Deus, secundum (magnam) misericordiam tuam (Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého velkého milosrdenství; Žalm 50). Když papež vyslovil tato slova po svém zvolení 2. března 1939, slovo magnam byl součástí citovaného žalmu. Nový překlad z roku 1956 však toto slovo vynechal. Aby byl ve své citaci z roku 1939 správný, uvedl papež Pius (magnam) v závorkách.

Text

Miserere mei, Deus, secundum (magnam) misericordiam tuam

Tato slova, která jsem si v tuto chvíli, vědom své nehodnosti a nedostatečnosti, vyslovil, přičemž jsem s obavou přijal volby jako papež, nyní opakuji s ještě větším odůvodněním, protože jsem si ještě více vědom své nehodnosti a nedostatečnosti po nedostatcích a chyby během tak dlouhé pontifikátu a tak vážné epochy. Pokorně žádám o prominutí všech, kterým jsem slovem nebo skutkem ublížil, ublížil jsem jim nebo jsem z nich nepohodlný.

Žádám ty, o jejichž záležitost jde, aby mi neobtěžovali žádné památky. Je dostačující, že mé ubohé ostatky jsou pohřbeny na posvátném místě, čím skrytější, tím lépe. Není nutné, abych prosil o modlitby za svou duši. Vím, kolik modliteb je zvykem Apoštolského stolce a zbožností věřících za každého zemřelého papeže.

Není také nutné, abych zanechal „duchovní svědectví“, jak to zvyklo chvályhodným způsobem tolik horlivých prelátů. Četné spisy a projevy, které jsem zveřejnil nebo přednesl při výkonu své kanceláře, stačí, pro každého, kdo by rád znal mé myšlenky na různé otázky náboženství a etiky.

Když jsem to řekl, jmenuji jako svého univerzálního dědice Svatý apoštolský stolec, od kterého jsem dostal tolik jako od milující matky

15. května 1956

Alternativní překlad

Další překlad zákona byl podán autorem Dorothy Day v Katolický pracovník časopis.[2] Pojmenování poruch má další frázi: „spáchané hříchy“. Toto je významné začlenění, protože víme, jak Day obdivuje Pia XII. (V článku, který uvádí alternativní překlad, mu říká „náš drahý Svatý Otče“). Bude třeba vysvětlit upuštění od silných slov „spáchané hříchy“. Zajímavý je také překlad „skandalizován“. Následuje kompletní seznam poruch:

Nyní opakuji s ještě větším základem v době, kdy znalost nedostatků, neúspěchů, hříchů spáchaných během tak dlouhého pontifikátu a tak vážné epochy mi více objasnila moji nedostatečnost a nehodnost.

Pokorně žádám o prominutí všech, koho jsem mohl urazit, poškodit nebo pohoršit slovem nebo skutkem.

Reference

  1. ^ Raomondo Spiazzi, 9. října 1992 Campo Santo Vaticano[vágní ]
  2. ^ Den, Dorothy (listopad 1958). „Papež je mrtvý. Ať žije papež / Viva Jan XXIII.“. Katolický pracovník (1): 2. Citováno 3. listopadu 2016.