Ya (cyrilice) - Ya (Cyrillic)
Ya nebo Ja (Я я; kurzíva: Я я) je dopis Písmo cyrilice, civilní scénář varianta Old Cyrillic Little Ano (Ѧ ѧ). Mezi moderní Slovanské jazyky, používá se v Východoslovanský a bulharský jazyky. Používá se také v cyrilicích, které používá mongolský a mnoho Uralský, kavkazský a Turkic jazyky bývalého Sovětského svazu.
Výslovnost
Jedná se o tzv iotated samohláska a obvykle zní jako / ja / v počáteční nebo post-vokální pozici, něco jako anglická výslovnost ⟨ya⟩ in "yard ".
Když ⟨я⟩ následuje a měkká souhláska, Ne / j / mezi souhláskou a samohláskou dochází ke zvuku.
Přesná výslovnost samohláska of ⟨я⟩ závisí také na následujícím zvuku kvůli alofonii v Slovanské jazyky. Před měkkou souhláskou to je […], téměř otevřená přední neobsazená samohláska - jako v „cAt ". Pokud tvrdá souhláska následuje ⟨я⟩, nebo žádná, pak je výsledek otevřená samohláska, obvykle [A] - jako v „blAck ".
V nestresovaných pozicích snížení záleží na jazyce a dialektu. Standardní Ruský jazyk omezuje tato samohláska [ɪ], ale v yakanye dialekty ⟨я⟩ vůbec nesnižuje, i když v jiných případech /A/ foném (představovaný písmenem ⟨а⟩) se redukuje.
v bulharský zvuk samohlásky je snížen na / ɐ / v nepřízvučných slabikách a je vyslovován / ɤ̞ / ve zdůrazněném slovesu a určitých koncích článku.
Dějiny

Dopis ѧ, známý jako malý jus (yus) (bulharský: малък юс, ruština: юс малый) původně znamenal přední nosní samohlásku, konvenčně přepsanou jako ę. Historie dopisu (v obou Církevní slovanština a lidové texty) se liší podle vývoje tohoto zvuku v různých oblastech, kde byla použita azbuka.
V Srbsku se [ę] stalo [e] ve velmi raném období a v dopise ѧ přestal být používán a byl nahrazen E. V Bulharsku je situace komplikována skutečností, že se dialekty liší a že se používají různé pravopisné systémy, ale obecně řečeno [ę] se stalo [e] ve většině pozic, ale za určitých okolností se sloučilo s [ǫ], zejména v inflexních zakončení, např třetí osoba množného čísla zakončení přítomného času určitých sloves jako např правѧтъ (Moderní bulharský правят). Dopis byl nadále používán, ale jeho distribuce, zejména pokud jde o druhý mizerný, se řídilo stejně tak pravopisnou konvencí, jako fonetickou hodnotou nebo etymologií.
U východních Slovanů byla [ę] denasalizovaná, pravděpodobně na [æ], která palatalizovala předchozí souhlásku; poté, co se palatalizace stala phonemickou, foném / æ / se spojil s / a / a od nynějška indikoval / a / po palatalizované souhláse, nebo jinak, v počáteční nebo post-vokální pozici, / ja /. Azbuka však již měla s touto funkcí charakter, a to ꙗ, takže pro východní Slovany byly tyto dvě postavy od nynějška rovnocenné. Abeceda v Meletij Smotrickij gramatika 1619 odpovídajícím způsobem uvádí "ꙗ и҆лѝ ѧ"(" ꙗ ili ѧ "," ꙗ nebo ѧ ");[1] vysvětluje to ꙗ se používá zpočátku a ѧ někde jinde. (Ve skutečnosti také rozlišuje ženskou formu akuzativu množného čísla zájmena třetí osoby ѧ҆̀ od mužského a kastrovat ꙗ҆̀.) Toto odráží praxi dřívějších zákoníků a bylo dále kodifikováno moskevskými tiskaři sedmnáctého století (a pokračuje v moderní církevní slovanštině). Při lidové a neformální písemnosti období však mohou být tato dvě písmena použita zcela bez rozdílu.
Bylo to uvnitř Ruská kurzíva (skoropis ') psaní tohoto času, že dopis získal moderní podobu: levou nohu ѧ byl postupně zkracován, nakonec úplně zmizel, zatímco noha prostřední nohy se posunula směrem doleva a vytvořila tvar я.

Ve vzorcích civilní scénář vyrobeno pro Peter I., formy ꙗ, ѧ a я byly seskupeny; Peter odstranil první dva a v moderní abecedě ponechal pouze я a jeho použití v ruštině zůstává stejné až do současnosti. Podobně to bylo přijato pro standardizované pravopisy moderní ukrajinštiny a běloruštiny. V Bulharsku devatenáctého století se pro tisk používaly jak staré cyrilice, tak civilní skripty, přičemž я ve druhém z nich odpovídalo ѧ v prvním případě, a tam byly různé pokusy o standardizaci pravopisu, z nichž některé, jako je například Plovdiv škola ilustrovaný Nayden Gerov byli konzervativnější, v podstatě zachovali střed bulharskou distribuci dopisu, jiní se pokoušeli racionalizovat pravopis na více fonetických principech a jeden projekt v roce 1893 navrhl úplné zrušení dopisu[2] Na počátku dvacátého století, pod ruským vlivem, я začaly být používány pro / ja / (což v bulharštině není reflexem ę), zachování jeho použití pro / jɐ / ale již nebyl používán pro jiné účely; toto je jeho funkce dnes.
Použití v půjčkách a přepisech
V ruštině má dopis malé využití výpůjční slova a pravopisné přepisy cizích slov. Pozoruhodnou výjimkou je použití ⟨ля⟩ Ruská výslovnost:[Los Angeles] přepsat /Los Angeles/, většinou z románských jazyků, němčiny a arabštiny. To dělá ⟨л ⟩ shodovat se [l] lepší než jeho tmavý l výslovnost v ⟨ла⟩. ⟨Я⟩ se také používá k přepisu rumunského ⟨ea⟩, vyslovuje se jako [e̯a].
Ačkoli […] je výrazná výslovnost ⟨я⟩ v ruštině, písmeno se na rozdíl od něj téměř nikdy nepoužívá k přepisu tohoto zvuku použití ⟨ю⟩ přibližné uzavření přední a centrální zaoblené samohlásky. Nicméně, ⟨я⟩ se používá pro estonština a Finština ⟨Ä⟩ - například Pärnu je psáno ⟨Пярну⟩ v ruštině, ačkoli ruská výslovnost neodpovídá originálu.
Související písmena a další podobné znaky
- Ѧ ѧ: Písmeno cyrilice Malý Yus
- Ꙗ ꙗ: Písmeno cyrilice Iotated A
- ᴙ: Malé písmeno latinky obrácené R, neformálně používané ve fonetice k reprezentaci epiglotální trylek (vidět Souhlásky IPA )
Výpočetní kódy
Unicode poskytuje samostatné kódové body pro staré cyrilice a formy civilního písma tohoto dopisu. Řada starých cyrilských písem vyvinutých před vydáním Unicode 5.1 umístila Iotified A (Ꙗ / ꙗ) v kódových bodech pro Ya (Я / я) místo oblasti pro soukromé použití,[3] ale od Unicode 5.1 je Iotified A kódován odděleně od Ya.
Náhled | Я | я | ||
---|---|---|---|---|
Název Unicode | CYRILLIC CAPITAL LIST YA | CYRILICKÝ MALÝ LIST YA | ||
Kódování | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 1071 | U + 042F | 1103 | U + 044F |
UTF-8 | 208 175 | D0 AF | 209 143 | D1 8F |
Číselná reference znaků | Я | & # x42F; | я | & # x44F; |
Odkaz na pojmenovaný znak | & YAcy; | & yacy; | ||
KOI8-R a KOI8-U | 241 | F1 | 209 | D1 |
Kódová stránka 855 | 224 | E0 | 222 | DE |
Kódová stránka 866 | 159 | 9F | 239 | EF |
Windows-1251 | 223 | DF | 255 | FF |
ISO-8859-5 | 207 | CF | 239 | EF |
Macintosh cyrilice | 159 | 9F | 223 | DF |
Viz také
Reference
- ^ Грамматіки Славе́нскиѧ правилное Сѵнтаґма, Jevje, 1619, sign.Аг҃
- ^ Любомир Андрейчин, З историята на нашето езиково строителство, София, 1977, str. 151–165
- ^ Podle Časté dotazy k Unicode „Znaky, které ještě nejsou ve standardu, musí být reprezentovány kódovými body v oblasti pro soukromé použití“