Powhatanský jazyk - Powhatan language

Tento článek by měl určit jazyk jeho neanglického obsahu pomocí {{jazyk}}, s příslušným Kód ISO 639. Podívejte se proč. (Září 2020)

Powhatan nebo Virginie Algonquian je zaniklý jazyk patřící k Východní Algonquian podskupina Algonquian jazyky. Mluvilo to Powhatan lidé z přílivová voda ve Virginii. Vyhynul kolem 90. let 17. století poté, co byli jeho mluvčí nuceni přepnout na Angličtina.^[2][3]

Jediným dokladem pro tento jazyk jsou dva krátké seznamy slov zaznamenané v době prvního evropského kontaktu. William Strachey zaznamenal asi 500 slov a Kapitán John Smith zaznamenal pouze asi 50 slov.^[4][5] Smith také ohlásil existenci a pidgin forma Powhatanu, ale prakticky o ní není nic známo.^[6]

Stracheyův materiál byl shromážděn někdy v letech 1610 až 1611 a pravděpodobně sepsal z jeho poznámek v letech 1612 a 1613, poté, co se vrátil do Anglie. Nikdy za jeho života nebyl vydán, i když druhou kopii vytvořil v roce 1618. Druhá kopie byla publikována v roce 1849 a první v roce 1955.^[5]

Smithův materiál byl shromážděn mezi lety 1607 a 1609 a publikován v roce 1612 a znovu v roce 1624. Neexistují žádné údaje o místě, kde shromáždil svůj materiál. Stejně jako mnoho jiných Algonquianských jazyků neměl Powhatan psací systém, takže zbývají jen spisy ze 17. století a jejich spojování, které lze provést pomocí souvisejících Algonquianských jazyků.

Ačkoli jazyk vyhynul, některé kmeny, které byly součástí Powhatan Chiefdom stále zůstávají blízko svých zemí. Mezi tyto kmeny patří Mattaponi, Nansemond, Chickahominy, Pamunkey a Patawomeck, z nichž všichni jsou buď uznáni Virginským společenstvím nebo federální vládou. K dispozici je také národ Powhatan Renape (dříve umístěný na Indická rezervace Rankokus v Burlington, New Jersey ), který se snaží získat zpět svou kulturu a vzdělávat veřejnost.

Rodina a původ

Powhatan je Algický jazyk. Je to úzce spjato s Unami, Munsee, Nanticoke, Massachusett, a další Východní Algonquian jazyky, je vzdáleněji příbuzný Ojibwe, Cree, Čejen, Blackfoot, a další Algonquian jazyky a je nejvzdálenější příbuzný Wiyot a Yuroku.

Historické fonologické změny

Na základě své práce na rekonstrukci Powhatanu byl Siebert schopen porovnat změny, které jazyk mohl provést ve srovnání s Proto-Algonquian a proto-východní Algonquian. Zde jsou tři nejzákladnější změny, které jeho výzkum určil:

• Všechny slabičné fonémy jsou stejné mezi Proto-Eastern Algonquian a Powhatan a jedinou změnou mezi těmito dvěma a Proto-Algonquian je to, že slovo initial / ɛ / se stalo / a / v Powhatan a Proto-Eastern Algonquian. Příklad: PA / ɛšpeːwi / „je vysoký“ → aspēw [ʌsˈpeːw].

• Konečné samohlásky slova jsou odstraněny, pokud jim předchází souhláska mezi Proto-Algonquianem a Powhatanem. Příklad: PA / myeːneθki / „zemní práce“ → mēnesk [ˈMeːnesk].

• Powhatan klesne rozdíl mezi / s / a / š /, který se nachází v Proto-Algonquian. Podobně PA / l / se stává / ɾ / v Powhatanu, pokud není ve slově konečná poloha částice nebo inflexních morfémů, kde je odstraněna. Dále se PA / θ / stává a / t /. Příklad: PA / šiːˀšiːpa / „kachna“ → siyssiyp [ˈSiːssiːp]; PA / leːkawi / „písek“ → rēkaw [ˈɾeːkʌw]; PA / aθemwehša / „malý pes“ → atemoss [ʌˈtɛmʊss].

Dějiny

Pre-koloniální historie

Jazyk Powhatan vznikl rozkolem od ostatních východních Algonquianských jazyků a jižní pohybující se skupiny nahradily dřívější kultury v této oblasti, protože jazyk se stal výraznějším. Není jisté, zda ano Carolina Algonquian byl zřetelným jazykem od Powhatana, jako nakonec skupiny Carolina Algonquian, jako je Chowanoke, Chorvat, a Machapunga jsou etnicky pobočkami Powhatanských skupin Virginie.^[7]

Powhatan byl pravděpodobně dominantním jazykem dnešní východní Virginie a byl používán v Powhatan Chiefdom.

Evropský kontakt

První Evropané, kteří se s Powhatanem setkali, byli Španělé. Dali tomuto regionu jméno Ajacán a možná vypluli nahoru Řeka Potomac; nicméně španělská kolonizace nakonec v této oblasti selhala.

Angličané dorazili v roce 1607 s kapitánem Johnem Smithem a začali osídlovat Jamestown. Smith zaznamenal v Powhatanu jen asi 50 slov, ale anglický spisovatel William Strachey dokázal zaznamenat asi 500 slov. Protože v této době byl Powhatan stále dominantním jazykem a protože v prvních letech byla angličtina závislá na Powhatanu jako potrava, Angličané se museli naučit nově se vyskytující jazyk.

Anglický jazyk si začal vypůjčovat mnoho slov od Powhatana; tomuto jazyku se připisuje zdroj více anglických půjček než jakémukoli jinému domorodému jazyku.^[3] Většina takových slov byla pravděpodobně vypůjčena velmi brzy, pravděpodobně předtím, než v roce 1622 došlo ke konfliktu Powhatan - angličtina.

Mezi tato slova patří: chinquapin (Castanea pumila ), kamarád (jako v chumming ), bílý ořech, kukuřičná kaše, zápalka, mokasín, ondatra, vačice, tomel, pokeweed, pone (jako v kukuřice ), mýval, želva, tomahavk, a wicopy.^[3]

Když Angličané pokračovali v expanzi na území Powhatanu, začal se opakovat: Powhatanští lidé se nyní museli učit anglicky. Jazyk Powhatan od té doby upadal, dokud úplně nevymřel v 90. letech 20. století.

Moderní éra

V posledních desetiletích byl zájem o oživení ztraceného jazyka, zejména potomky Powhatanské konfederace. V roce 1975 Frank Siebert, lingvista se specializací na algonquianské jazyky, vydal knihu trvající studii prohlašující „rekonstituci“ fonologie jazyka.

Pro film Nový svět (2005), který vypráví příběh anglické kolonizace Virginie a setkání s Powhatanem, Blair Rudes provedl předběžnou rekonstrukci jazyka „jak by mohl být“.

Specialista na domorodé jazyky v Severní Karolíně a Virginii používal seznamy slov Strachey a Smith, stejně jako slovníky a gramatiky jiných Algonquian jazyky a zvukové korespondence které podle všeho získávají mezi nimi a Powhatanem. Přesněji řečeno, použil Bibli přeloženou do Massachusett dát dohromady gramatiku a Proto-Algonquian a porovnat slova v Smithových a Stracheyových záznamech. ^[4][8]

Lingvisté z College of William and Mary spolupracují s kmenem Patawomeck na obnovení jazyka a učinili v tom pokrok. Kmen Patawomeck nabízí kurzy jazyka v Staffordu ve Virginii.

Fonologie

Souhlásky

Tato tabulka je založena na rekonstrukci Powhatanského jazyka Franka T. Sieberta. Použil poznámky Johna Smitha, ale spoléhal se především na práci William Strachey zaznamenané v letech 1610 až 1611. Siebert také využil své znalosti vzorů jiných jazyků Algonquian při určování významu Stracheyových poznámek. Tato tabulka obsahuje praktické symboly a jejich symboly IPA ekvivalenty v závorkách.

Samohlásky

Siebert rekonstruuje následující samohlásky pro Powhatan (s předpokládanými ekvivalenty IPA v závorkách):

Struktura slabiky

Siebert konkrétně nepřebírá strukturu slabik, ale pomocí lexikonu a příkladů, které poskytuje, lze určit vzor (C) V (ː) (C). Klastry uvnitř slov jsou omezeny na dvě souhlásky, CVCCVC.

Stres

Jazyk Powhatan používá synkopa určit napjatou slabiku ve slovech, konkrétněji synkopaci slabých samohlásek, / a / a / e /. Váha slabiky je určen na základě toho, zda první slabika obsahuje slabou samohlásku. Pokud ano, pak sudé slabiky jsou těžké a liché slabiky slabé. Například / nepass /, což znamená slunce, by se vyslovovalo / ne | PASS /. Pokud slovo začíná silnou samohláskou, pak je to naopak, přičemž sudé slabiky jsou světlé a liché slabiky slabé. Například / wiːngan /, což znamená dobře, by se vyslovovalo / WIːN | gan /.

Existují dva druhy synkopy: hlavní a vedlejší. Hlavní synkopace probíhá v morfémech, které jsou třemi nebo více slabikami uprostřed slova. To se děje zejména u slabik slabých končících na / s / nebo / h /. Některé příklady jsou ve slovech lžíce a koště. „Lžíce“ by se vyslovovala / eː | MEH | koːn /, ale s velkou synkopací se vyslovuje / eːm | KOːN /. Pro „koště“ by to bylo vysloveno / ČIː | keh | KAHI | kan /, ale se synkopací to skončí / ČIːK | kahi | KAN /. Všimněte si, že poslední příklad je ukázkovým příkladem slabiky světla, která končí synkopací / h /.

Menší synkopace má tendenci být volitelná a vidět je možné pouze u konkrétních dialektů. Váha slabiky není faktorem a místo toho záleží na tom, zda slovo začíná na / m / nebo / n / nebo končí na / s / nebo klastr včetně / s / jako / sk /. Příkladem toho je slovo pro pět, které by se vyslovovalo / pa | REːN | eskw / a místo toho se vyslovuje jako / pa | REːN | esk / nebo / pa | REːN | sk /.

Historické fonologické změny

Na základě své práce na rekonstrukci Powhatanu dokázal Siebert porovnat změny, které jazyk mohl provést ve srovnání s Proto-Algonquian a proto-východní Algonquian. Zde jsou tři nejzákladnější změny, které jeho výzkum určil:

Všechny slabičné fonémy jsou stejné mezi Proto-Eastern Algonquian a Powhatan a jedinou změnou mezi těmito dvěma a Proto-Algonquian je to, že slovo initial / ɛ / se stalo / a / v Powhatan a Proto-Eastern Algonquian. Příklad: PA / ɛšpeːwi / „je vysoká“ → / aspeːw /

Konečné samohlásky slova jsou odstraněny, pokud jim předchází souhláska mezi Proto-Algonquianem a Powhatanem. Příklad: PA / myeːneθki / 'zemní práce' → / meːnesk /

Powhatan upustí rozdíl mezi / s / a / š /, který se nachází v Proto-Algonquianu. Podobně se PA / l / stává / r / v Powhatanu, pokud není ve slově konečná poloha částice nebo inflexních morfémů, kde je odstraněna. Dále se PA / θ / stává a / t /. Příklad: PA / šiːˀšiːpa / „kachna“ → / siːssiːp /; PA / leːkawi / „písek“ → / reːkaw /; PA / aθemwehša / 'malý pes' → / atemoss /

Gramatika

Podstatná jména

V Powhatanu přijímají podstatná jména inflektivní přípony v závislosti na jejich třídě. Zdá se, že přípony jsou přidány pouze k podstatnému jménu 3. osoby. Tato podstatná jména nejsou kategorizována pouze jako jednotné číslo a množné číslo, ale také animovat a neživý. Pro animovanou skupinu existují blízký a zřejmý třídy; blízká třída je pro podstatná jména považována za více výběžek, a obviativní třída je pro podstatná jména považována za méně vyčnívající. To je pro Algonquianské jazyky zcela běžné a silně to odráží tradiční světový pohled na Powhatanské skupiny i na jiné Algonquiansky mluvící skupiny.

Zdrobněliny

Powhatan má 6 přípon pro drobné pojmenování položek. Tyto přípony fungují zpravidla vnitřní sandhi. Poslední konec v seznamu je nejčastěji viditelný maličký. Samotné přípony jsou následující:

• -ins ex: mehekoiny "malá hůlka"
• -ēns ex: piymenahkoānēns "malá šňůra"
• -ēs nebo -īs ex: mahkatēs "malé uhlí"
• -iss ex: metemsiss "stará žena"
• -ēss ex: mossaskoēss "ondatra"
• -ess ex: ērikoess "mravenec"

Slovesa

Existují 3 typy slovesných přípon v jazyce Powhatan, které jsou všechny skloňovány. Powhatan je jazyk, který následuje tmelivý vzor. Přestože mohla ztratit některá ze svých přísných pravidel, existuje jasný vzorec, kdy je označení osoby docela konzistentní bez ohledu na typ nebo třídu sloves.

Animujte nepřechodná nezávislá slovesa

Níže uvedená tabulka uvádí přípony pořízené animátem nepřechodná slovesa. První a druhé singulární osoby obvykle užívají ne-/ ke- předpona, pokud sloveso nekončí dlouhým A, v takovém případě to trvá a ne-m/ke-m kružnice. V množném čísle má 1. osoba 2 formy, „my“ včetně a „my“ exkluzivní.

Přechodná neživá nezávislá indikativní slovesa

Druhá skupina sloves je pro neživé přechodná slovesa. Tato slovesa mají pouze singulární předměty, ale to jim nebrání v tom, aby měli singulární a množné číslo. Tato slovesa také spadají do 3 různých tříd jejich vlastní a také do dvou negativních tvarů.

Přechodná animovaná slovesa

Tato třída slovesa se používá k vyjádření akcí prováděných s jinými lidmi a věcmi. Všimněte si hierarchie, ke které dochází, zejména v 1. singulárním tvaru s 2. singulárním objektem. Když odkazuji na vztah I k tobě, jako kowamānes „Miluji tě,“ varianta předpony 2. osoby, ko- se používá místo 1. osoby ne- předpona, přestože předmětem je „já“.

Syntax

Možná kvůli tomu, že Siebertův výzkum byl více zaměřen na rekonstrukci Powhatanu za účelem jeho srovnání s Proto-Algonquianem nebo proto, že poznámky Smitha a Stracheye se k jeho analýze nehodí, není syntaxe v Siebertově výzkumu diskutována ani tam není nějaké příklady toho, jaké by mohly být věty. Při pohledu na jiné jazyky ve stejné rodině jako Powhatan však lze určit některé základní vzorce:

Bylo zjištěno, že Powhatan je považován za aglutinační jazyk, což znamená, že ke slovům lze přidávat morfémy, které komunikují popisnější významy. To se děje zejména u sloves, což umožňuje jednomu dlouhému slovu v podstatě představovat celou větu. To téměř vylučuje důležitost slovosledu.

Ostatní jazyky v rodině Algonquian jsou označeny zřejmý /blízký zakončení, která objasňují předměty zaměření, zejména při vyprávění příběhů.

Není k dispozici dostatek dat k sestavení definitivního seznamu imperativů, ale Strachey dokumentuje použití imperativů. Pomocí těchto seznamů a toho, co je známo o Proto-Eastern Algonquian, lze tedy vytvořit předběžný seznam. Některé příklady těchto imperativů jsou následující: pasekoiys „vstaň!“ ; piāk „pojďte všichni!“ ; ontenass „odtamtud to vezmeš!“ ; miytiys „sníš to!“ ; miytiyk „všichni to jíte!“ ;

• předpokládaný konec

Nakonec, jak je vysvětleno v části přechodná animovaná slovesa, existují podmínky hierarchie animace s přímými objekty v Powhatanu. Místo hierarchie 1. osoby, 2. osoby, 3. osoby existuje vzorec 2. osoby, 1. osoby, 3. osoby. Například říct „udeřím ho“, bylo by to nepakamāw, Kde ne- prefix pro 1. osobu je první a - aw pro 3. osobu je na konci. Nicméně říci něco jako „krmím tě“, bylo by to keassakmes s ke- prefix pro 2. osobu na začátku a jiný -es přípona pro 1. osobu na konci. Může to být výsledkem praxe respektu k druhým před sebou samým. „Je to jeden z mála jazyků, které dávají větší důležitost posluchači než řečníkovi,“ řekl Dr. Blair Rudes, lingvista, který pracoval na rekonstrukci jazyka filmu. Nový svět, poznamenal v rozhovoru.

Variace dialektu

Siebertova studie z roku 1975 také zkoumala důkazy o variaci dialektu. Zjistil, že není dostatečné odůvodnění pro přiřazení zjevných dialektů konkrétním oblastem.^[9][10] Stracheyho materiál odráží značné lexikální variace a menší fonologické variace, což naznačuje existenci dialektové diferenciace. Spekulativní spojení s Chickahominy a Pamunkey Byly navrženy kmeny Virginie Algonquian, ale neexistují žádné důkazy na podporu tohoto odkazu.^[5]

Níže uvedená tabulka poskytuje ukázku slov odrážející lexikální variaci. Každé slovo je dáno tak, jak je napsal Smith nebo Strachey, následované navrhovaným fonemické zastoupení.^[11]

Viz také

• Carolina Algonquian
• Seznam anglických slov Algonquian původu

Poznámky

Reference

• Campbell, Lyle (2000). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press. ISBN  0-19-514050-8.
• Feest, Christian. 1978. „Virginia Algonquin.“ Bruce Trigger, ed., Příručka severoamerických indiánů. Svazek 15. Severovýchod, 253–271. Washington: Smithsonian Institution.
• Lovgren, Stefan. 2006. "Film „Nový svět“ oživuje vyhynulý indiánský jazyk ", Zprávy z National Geographic, 20. ledna 2006
• Mithun, Marianne. 1999. Jazyky původní Severní Ameriky. Průzkumy rodinných jazyků v Cambridge. Cambridge: Cambridge University Press.
• Siebert, Frank. 1975. „Vzkříšení Virginie Algonquianové z mrtvých: Rekonstituovaná a historická fonologie Powhatanu,“ Studium v ​​jihovýchodních indických jazycích. Vyd. James Crawford. Athény: University of Georgia Press, s. 285–453.
• Wilford, John Noble. „Lingvisté najdou slova a Pocahontas mluví znovu.“ New York Times 6. března 2006: n. pag. Tisk.

externí odkazy

• Jak lingvista oživil jazyk „nového světa“ zpřístupněno 16. dubna 2006.
• Jazykové zdroje indiánů z Virginie
• Lingvista UNC Charlotte obnovuje ztracený jazyk, kulturu pro „nový svět“ zpřístupněno 16. dubna 2006.
• Rodné jazyky Ameriky: Powhatan
• „Online verze seznamu slov Smitha“. Archivovány od originál dne 13. 3. 2007. Citováno 2019-11-15. [vyžaduje blesk]
• „Online verze Stracheyova seznamu slov“. Citováno 2019-11-15.^{[mrtvý odkaz ]} [nefunkční odkaz]
• „Projekt revitalizace jazyka Powhatan“. Jen další stránka Rising Voices. Citováno 2012-09-02.
• Zdroje OLAC v jazyce Powhatan ao něm