Národní shromáždění (Maďarsko) - National Assembly (Hungary)
národní shromáždění Országgyűlés | |
|---|---|
 | |
| Typ | |
| Typ | |
| Vedení lidí | |
Vůdce největšího politická skupina | |
Vůdce 2. největšího politická skupina | |
| Struktura | |
| Sedadla | 199 |
 | |
Politické skupiny | Vláda (132)
Podporováno (1)
Opozice (65) |
| Volby | |
| Paralelní hlasování: 106 FPTP sedadla, 93 PR sedadla s 5% volební práh (D'Hondtova metoda ) | |
Poslední volby | 8. dubna 2018 |
Příští volby | 2022 nebo dříve |
| Shromáždiště | |
 | |
| Budova maďarského parlamentu Náměstí Lajos Kossuth 1 Budapešť, H-1055 Maďarsko | |
| webová stránka | |
| národní shromáždění | |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Maďarsko |
The národní shromáždění (maďarský: Országgyűlés; "Country Assembly") je parlament z Maďarsko. Jednokomorový orgán se skládá ze 199 (386 v letech 1990 až 2014) členů zvolených na čtyřletá období. Volba členů se provádí pomocí paralelní hlasování; zahrnující okresy s jedním členem a jeden seznam voleb; strany musí vyhrát alespoň 5% lidového hlasování, aby se mohly dostat do seznamu členů shromáždění (bez ohledu na to, zda se vítězové oblasti účastní). Shromáždění zahrnuje 25 stálých výborů, které projednávají a předkládají zprávy o předložených návrzích zákonů a dohlížejí na činnost ministrů. The Ústavní soud Maďarska má právo napadnout právní předpisy z důvodu ústavnosti. Shromáždění se setkalo v Budova maďarského parlamentu v Budapešť od roku 1902.
Dějiny
The Strava Maďarska[1] (maďarský: Országgyűlés) byla zákonodárnou institucí v EU středověké království Maďarska od 90. let 20. století,[2] a v jeho nástupnických státech, Královské Maďarsko a Habsburské království Maďarska skrze Raně novověké období. Název zákonodárného orgánu byl ve středověku původně „Parlamentum“, výraz „dieta“ získal většinou v raném novověku.[3] Scházelo se v pravidelných intervalech s přerušením v období 1527 až 1918 a znovu až do roku 1946.
Články stravy z roku 1790 stanoví, že dieta by se měla scházet alespoň jednou za 3 roky, ale protože dieta byla volána Habsburská monarchie, tento slib nebyl poté při několika příležitostech dodržen. V důsledku Rakousko-uherský kompromis, to bylo rekonstituováno v roce 1867.
Latinský výraz Natio Hungarica ("Maďarský národ") byl použit k označení politické elity, která měla účast na stravě, sestávající z šlechta, katolické duchovenstvo a několik měšťanů bez oprávnění,[4][5] bez ohledu na jazyk nebo etnický původ.[6] Natio Hungarica byla zeměpisná, institucionální a právnicko-politická kategorie.[7]
Demokratický charakter maďarského parlamentu byl obnoven pád železné opony a konec z komunistická diktatura v roce 1989. Dnešnímu parlamentu se stále říká Országgyűlés, jako za královských časů, ale nazývá se „Národním shromážděním“, aby se distancovalo od historické královské stravy.
Poslední volby
| 7:00 | 9:00 | 11:00 | 13:00 | 15:00 | 17:00 | 18:30 | Celkově |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2.24% | 13.17% | 29.93% | 42.32% | 53.64% | 63.21% | 68.13% | 70.22% |
 | |||||||||||
| Párty (aliance) | Seznamy stran | FPTP | Celkový | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasy | % | Sedadla | Hlasy | % | Sedadla | Sedadla | ± | ||||
| Fidesz-KDNP | 2,824,206 | 49.27 | 42 | 2,636,203 | 47.89 | 91 | 133 |  | |||
| Jobbik - Hnutí za lepší Maďarsko | 1,092,669 | 19.06 | 25 | 1,276,842 | 23.20 | 1 | 26 |  3 | |||
| Maďarská socialistická strana – Dialog pro Maďarsko | 682,602 | 11.91 | 12 | 622,458 | 11.22 | 8 | 20 |  10 | |||
| Politika se může lišit | 404,425 | 7.06 | 7 | 312,731 | 5.64 | 1 | 8 | 3 | |||
| Demokratická koalice | 308,068 | 5.37 | 6 | 348,178 | 6.28 | 3 | 9 | 5 | |||
| Pohyb hybnosti | 175,225 | 3.06 | 0 | 75,035 | 1.35 | 0 | 0 | Nový | |||
| Maďarská dvoustranná psí párty | 99,410 | 1.73 | 0 | 39,763 | 0.72 | 0 | 0 | Nový | |||
| Spolu | 37,561 | 0.66 | 0 | 58,591 | 1.06 | 1 | 1 | 2 | |||
| Národní samospráva Němců v Maďarsku | 26,477 | 0.46 | 1 | 1 | 1 | ||||||
| Maďarská dělnická strana | 15,640 | 0.27 | 0 | 13,613 | 0.25 | 0 | 0 | | |||
| Rodinná párty | 10,640 | 0.19 | 0 | 9,839 | 0.18 | 0 | 0 | | |||
| Maďarská strana spravedlnosti a života | 8,713 | 0.15 | 0 | 6,897 | 0.12 | 0 | 0 | | |||
| Strana pro zdravé a zdravé Maďarsko | 7,309 | 0.13 | 0 | 5,525 | 0.10 | 0 | 0 | | |||
| Národní samospráva Cikánů | 5,703 | 0.10 | 0 | 0 | | ||||||
| Ostatní strany (méně než 0,1%) | 33,173 | 0.58 | 0 | 43,256 | 0.78 | 0 | 0 | 1 | |||
| Nezávislí | 55,612 | 1.00 | 1 | 1 | 1 | ||||||
| Celkový | 5,731,821 | 100.00 | 93 | 5,504,543 | 100.00 | 106 | 199 | | |||
| Platné hlasy | 5,731,821 | 98.97 | |||||||||
| Prázdné / neplatné hlasy | 59,611 | 1.03 | |||||||||
| Registrovaní voliči / volební účast | 8,312,173 | 69.73 | |||||||||
| Zdroj: Národní volební úřad | |||||||||||
Parlament 2010–2014
Na šesté parlamentní volby, čtyři strany nebo stranické aliance překročily minimální hranici: Fidesz - maďarská občanská unie ve spojenectví s Křesťanskodemokratická lidová strana (KDNP) (263 míst k sezení, 227 pro Fidesz a 36 pro KDNP). Kandidáti Fidesz-KDNP získali dostatek křesel, aby dosáhli dvoutřetinové většiny potřebné k úpravě hlavních zákonů a ústavy země. The Maďarská socialistická strana (MSZP) získala 59 křesel, zatímco její bývalá koaliční strana Aliance svobodných demokratů (SZDSZ) nezískal žádná místa a po 20 letech se stal mimoparlamentním. V Országgyűlés byli dva nováčci: Jobbik (47 míst) a Politika se může lišit (LMP) (16 míst). 1 nezávislý (bývalý člen Fidesz Oszkár Molnár ) se dostal do parlamentu a vyhrál volební obvod (Edelény ) v Kraj Borsod-Abaúj-Zemplén.
Druhá prestižní strana, Maďarské demokratické fórum také ztratila všechna svá místa.
Hlavy frakcí jsou:
- Fidesz: Lajos Kósa
- MSZP: Bertalan Tóth
- Jobbik: Gábor Vona
- KDNP: Péter Harrach
- LMP: Erzsébet Schmuck
Nové parlamentní zasedání se koná zahajovací zasedání dne 14. května 2010. Prezidentem Fideszu a předsedou vlády je Viktor Orbán. Pál Schmitt působil jako předseda Národního shromáždění až do srpna 2010, kdy se stal prezidentem Maďarska. Byl nahrazen László Kövér.
Po komunálních volbách v roce 2010, které se konaly 3. října, Katalin Szili založil Sociální unie a stal se jejím prvním předsedou. V důsledku toho opustila Maďarskou socialistickou stranu a jejich poslanecký klub. Pokračování v parlamentní práci jako formálně nezávislý poslanec.[9]
2006–2010 parlament
Na parlamentní volby v roce 2006, čtyři strany nebo stranické aliance překročily minimální prahovou hodnotu: Maďarská socialistická strana (MSZP) (190 křesel), koaliční strana Aliance svobodných demokratů (SZDSZ) (20 míst), Fidesz - maďarská občanská unie ve spojenectví s Křesťanskodemokratická lidová strana (KDNP) (164 společných křesel, 141 pro Fidesz a 23 pro KDNP) a Maďarské demokratické fórum (MDF) (11 míst) a 1 nezávislý (István Gyenesei ) se dostal do parlamentu a vyhrál volební obvod v Somogy county.
Hlavy frakcí byly:
- MSZP: Ildikó Lendvai (2006–2009), Attila Mesterházy (2009–2010)
- Fidesz: Tibor Navracsics
- KDNP: Zsolt Semjén
- SZDSZ: Gábor Kuncze (2006–2007), Mátyás Eörsi (2007), János Kóka (2007–2010).
- MDF: Károly Herényi (2006–2009). Frakce MDF se rozpadla v roce 2009.
Šéfem spojenecké frakce Fidesz-KDNP byl Viktor Orbán. Vedoucí menšinová vláda (od roku 2008, kdy SZDSZ opustil koalici) byl premiér Ferenc Gyurcsány pak Gordon Bajnai. Mluvčí shromáždění byl Katalin Szili (2006-2009) Béla Katona (2009-2010) MSZP.
Mluvčí maďarského Národního shromáždění
Historické složení Národního shromáždění od roku 1990
| ||||||||||||||||||
| 1990 –1994 |
| |||||||||||||||||
| 1994 –1998 |
| |||||||||||||||||
| 1998 –2002 |
| |||||||||||||||||
| 2002 –2006 |
| |||||||||||||||||
| 2006 –2010 |
| |||||||||||||||||
| 2010 –2014 |
| |||||||||||||||||
| 2014 –2018 |
| |||||||||||||||||
| 2018 –2022 |
| |||||||||||||||||
Čísla pocházejí z ustavujícího zasedání zákonodárného sboru. Mohou nastat pozdější změny:
- Volná místa od poslanců ze seznamu stran nemění složení shromáždění, protože jsou nahrazeni jiným členem seznamu stran. Volné místo v okresním sídle však spouští doplňovací volby, které historicky často vyhrává jiná strana. Vidět Seznam maďarských doplňovacích voleb.
- Mohou se objevit nové frakce
- v roce 1993 nacionalisticko-radikalističtí členové MDF opustil večírek a založil MIÉP, který se zúčastnil příštích tří voleb. Hranici překročila až v roce 1998.
- v roce 2011 DK frakce vedená bývalým socialistickým předsedou vlády Ferenc Gyurcsány, rozdělen od MSZP a stala se vlastní stranou.
- v roce 2011 také 8 poslanců z LMP opustil večírek a připravil se Dialog pro Maďarsko
Členové (od roku 1990)
Seznamy členů maďarského parlamentu | ||
|---|---|---|
| národní shromáždění |  | |
Reference
- ^ András Gergely, Gábor Máthé: Maďarský stát: tisíc let v Evropě (publikováno v roce 2000)
- ^ Elemér Hantos: Magna Carta anglické a maďarské ústavy (1904)
- ^ Cecil Marcus Knatchbull-Hugessen Brabourne (4. baron): Politický vývoj maďarského národa: (svazek I. v roce 1908)
- ^ John M. Merriman, J. M. Winter, Evropa 1789 až 1914: encyklopedie věku průmyslu a říše, Charles Scribner's Sons, 2006, s. 140, ISBN 978-0-684-31359-7
- ^ Tadayuki Hayashi, Hiroshi Fukuda, Regiony ve střední a východní Evropě: minulost a současnost, Slavic Research Center, Hokkaido University, 2007, s. 158, ISBN 978-4-938637-43-9
- ^ Katerina Zacharia, Hellenismy: kultura, identita a etnická příslušnost od starověku po modernu, Ashgate Publishing, Ltd., 2008, s. 237 ISBN 978-0-7546-6525-0
- ^ „Transylvánie - kořeny etnických konfliktů“. Hungarianhistory.com. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ „Tájékoztató adatok a választáson megjelentek számáról és arányáról“ (v maďarštině). Národní volební úřad. Citováno 17. dubna 2018.
- ^ Szili Katalin kilépett az MSZP-frakcióból
externí odkazy
- (v angličtině) Oficiální webové stránky
- (v maďarštině) Oficiální webové stránky
Souřadnice: 47 ° 30'26 ″ severní šířky 19 ° 02'45 ″ V / 47,50722 ° N 19,04583 ° E