Maďarská dělnická strana - Hungarian Workers Party - Wikipedia

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v maďarštině. (Únor 2014) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze maďarského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí chyby podle potřeby revidovat a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku maďarské Wikipedie na [[:: hu: Magyar Munkáspárt]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | hu | Magyar Munkáspárt}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Maďarská dělnická strana Magyar Munkáspárt
Vůdce	Gyula Thürmer
Založený	17. prosince 1989 (1989-12-17)
Rozdělit se od	Maďarská socialistická dělnická strana
Hlavní sídlo	1046 Budapešť, Munkácsy Mihály u. 51 / a
Noviny	A Szabadság
Křídlo pro mládež	Baloldali Front
Ideologie	Komunismus[1] Marxismus – leninismus Euroskepticismus Kádárismus Levicový nacionalismus[2]
Politická pozice	Zcela vlevo[3]
Evropská příslušnost	INICIATIVA
Mezinárodní příslušnost	IMCWP ICS (zaniklý)
Barvy	Červené
národní shromáždění	0 / 199
County shromáždění	0 / 419
webová stránka
www.munkaspart.hu
Politika Maďarska Politické strany Volby

The Maďarská dělnická strana (maďarský: Magyar Munkáspárt) je komunistická strana v Maďarsko vedené Gyula Thürmer. Založeno po pádu komunisty Maďarská lidová republika strana ještě nezískala místo v maďarském parlamentu. Do května 2009 byl členem Strana evropské levice.

Dějiny

Strana byla založena jako Maďarská socialistická dělnická strana dne 17. prosince 1989 jako nástupnická strana Maďarská socialistická dělnická strana (MSZMP) malou skupinou starých členů MSZMP, kteří se postavili proti její transformaci na Maďarská socialistická strana (MSZP). Mezi nimi byl Károly Grósz, poslední generální tajemník starého MSZMP, který se stal úřadujícím předsedou nové strany

V Volby v roce 1990 získala přibližně 3% národního hlasování, což je největší podíl pro stranu, která nezískala křeslo.^[4][5]

V roce 1993 strana přijala jméno Dělnická stranaa ve stejném roce se odtrhla skupina zastánců tvrdé linie a vytvořila další Maďarská socialistická dělnická strana. V Volby 1994, strana získala podobný podíl na hlasování a znovu se ukázala jako největší strana bez křesla. Navzdory zvýšení svého podílu na hlasování v EU na přibližně 4% Volby 1998, strana opět zůstala bez sedadla. V Volby 2002, hlasovací podíl strany klesl na přibližně 2% a poprvé od roku 1990 nejde o největší stranu bez parlamentního zastoupení.^[4][5]

Dne 12. Listopadu 2005 se stala Maďarská komunistická dělnická strana když rozkol vedl ke vzniku Dělnická strana Maďarska 2006 vedený Jánosem Fratanolem. V Volby 2006 strana získala méně než 0,5% vnitrostátních hlasů, zatímco v EU Volby 2010, jeho hlasovací podíl klesl na pouhých 0,1%. Dne 11. května 2013 byla strana znovu přejmenována, tentokrát se stala Maďarská dělnická strana na základě zákona přijatého v předchozím roce, který zakazuje veřejné používání jmen spojených s „autoritářskými režimy 20. století“.^[6] V Parlamentní volby 2014 získala strana 0,56% hlasů, což je opět největší strana bez parlamentních křesel.

K otázce Referendum o kvótě migrantů z roku 2016 strana vyzvala k hlasování „ne“ a vyjádřila nesouhlas s tím, co vnímá jako „agresi EU“ vůči Maďarsku.

Ideologie

Strana byla proti vstupu Maďarska NATO. V roce 1996 strana uspořádala celostátní sbírku podpisů pro referendum o členství v NATO. Tento referendový disk vedený HCWP však selhal další referendum o členství v NATO se konalo v roce 1997, což vyústilo v hlasování pro. Strana se nadále staví proti účasti země v NATO a dalších vojenských organizacích. Kampaň za návrat všech maďarských sil ze zahraničí a za snížení vojenského rozpočtu. Strana byla proti účasti Maďarska v programu „demokratizace“, který byl dříve zaměřen na vlády Srbsko a Bělorusko a důrazně se postavil proti kampaním NATO v Jugoslávii proti Slobodan Milošević a 2003 invaze do Iráku.

Ostatní zahraniční politiky jsou pro

• mírové a spravedlivé urovnání krize na Středním východě ve prospěch „pokrokových“ arabských zemí.
• zahraniční politika založená na „dobrých vztazích“ se všemi částmi světa.

Výsledky voleb

Za maďarský parlament:

Volby	Počet hlasů (1. kolo)	Procento hlasů (1. kolo)	Počet hlasů (2. kolo)	Procento hlasů (2. kolo)	Počet sedadel	Procento sedadel	Role hrála v parlamentu
1990	180,889	3.68%	8 640	0.25%	0 / 386	Nový	mimoparlamentní
1994	172,117	3.19%	6 268	0.15%	0 / 386	0	mimoparlamentní
1998	183,064	4.08%	10 861	2.25%	0 / 386	0	mimoparlamentní
2002	121,503	2.16%	—	—	0 / 386	0	mimoparlamentní
2006	21,955	0.41%	—	—	0 / 386	0	mimoparlamentní
2010	5,606	0.11%	—	—	0 / 386	0	mimoparlamentní
2014	27,670	0.58%	N / A	N / A	0 / 199	0	mimoparlamentní
2018	15,640	0.27%	N / A	N / A	0 / 199	0	mimoparlamentní

Za Evropský parlament:

Poznámky

Reference

• Nohlen, D.; Stöver, P. (2010). Volby v Evropě: Datová příručka. Baden-Baden: Nomos. ISBN  978-3-8329-5609-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

• Webové stránky strany (v maďarštině)
• Szabadság Týdenní noviny o večírku
• Baloldali Front Mládežnická organizace strany
• Maďarská dělnická strana Facebook
• Maďarská dělnická strana Twitter