Křesťanskodemokratická strana lidu (Maďarsko) - Christian Democratic Peoples Party (Hungary) - Wikipedia

Křesťanskodemokratická lidová strana

Kereszténydemokrata Néppárt
ZkratkaKDNP
PrezidentZsolt Semjén
MístopředsedaPéter Harrach
Miklós Seszták
Založený13. října 1944 (1944-10-13)
Legalizováno1989
PředcházetJednotná křesťanská strana
Hlavní sídloBazsarozsa u, 69.,
1141 Budapešť
Křídlo pro mládežMladá křesťanskodemokratická aliance
IdeologieKřesťanské právo
Národní konzervatismus[1]
Sociální konzervatismus[2]
Reakcionářství[3]
Historický:
Křesťanská demokracie[2][3]
Politická pozicePravé křídlo[4]
NáboženstvíŘímský katolicismus
Národní příslušnostFidesz – KDNP
Evropská příslušnostEvropská lidová strana
Skupina Evropského parlamentuEvropská lidová strana
Barvy    Zelená a zlato
HesloTöbb fényt! ("Více světla!")
národní shromáždění
16 / 199
Evropský parlament
(Maďarská sedadla )
1 / 21
webová stránka
kdnp.hu

The Křesťanskodemokratická lidová strana (maďarský: Kereszténydemokrata Néppárt, KDNP) je a Křesťanský pravičák politická strana v Maďarsku. Je oficiálně koaličním partnerem vládnoucí strany, Fidesz, ale ve skutečnosti je satelitní párty Fideszu[5][6] a od té doby se nemohl sám dostat do parlamentu 1998. Několik voleb před uzavřením paktu nebyli schopni projít volební práh 5% hlasů. Bez Fideszu nelze měřit jeho podporu,[7][8][9] a dokonce i přední politik Fideszu, János Lázár, uvedl, že Fidesz nepovažuje vládu za koaliční.[10]

Dějiny

Logo Strany demokratických národů, 1944–1949

Strana byla založena pod názvem KDNP dne 13. října 1944 Maďarem katolík státníci, intelektuálové a duchovenstvo a byl nástupcem předválečné války Jednotná křesťanská strana.[11] Mezi zakladateli byli biskup Vilmos Apor, Béla Kovrig (prezident University of Kolozsvár ), László Varga [hu ], Počet József Pálffy, etnograf Sándor Bálint a politický novinář István Barankovics. Byla to odnož Katolické sociální lidové hnutí (KSzN), občanská organizace. Na začátku roku 1945 zvolili Barankovicsa za hlavního tajemníka.

Nový KDNP si na konci druhé světové války užíval pouhé čtyři nebo pět měsíců pololegality. Na konci války komunistické poválečné úřady odmítly legalizovat nebo povolit další provoz. Navzdory pokusům Vargy a Barankovicsa jim bylo odepřeno oficiální povolení k činnosti a účasti na volbách. Někteří ze zakladatelů strany, včetně Vargy, byli na několik dní uvězněni oddíly Arrow Cross Party.

Někteří členové strany mezitím říkali, že Barankovics příliš mnoho připustil orgánům ovlivněným komunistou na oplátku za příliš málo, a rostly tření mezi dvěma frakcemi: křesťanskou socialistickou levicí vedenou Barankovicsem a konzervativně-administrativní pravicí vedenou József Mindszenty důvěrník József Pálffy. Levice získala ve straně rostoucí převahu a 8. května 1945 Barankovics nahradil Pálffyho prezidentem. Strana změnila název na Demokratická lidová strana (DNP), zatímco skupina pod vedením Pálffyho založila novou stranu s názvem KDNP, která však v atmosféře rostoucí sovětský vliv. The 1947 voleb viděl DNP skončit na druhém místě v lidovém hlasování, vyhrál 60 z 411 křesel.[12]

DNP byla demokratická a protikomunistická organizace. V roce 1949 Mátyás Rákosi požádal Barankovicsa o vůdce strany, aby mu pomohli v předvádět soud proti kardinálovi Mindszentymu, který byl již ve vězení nemocný. Barankovics odmítl a opustil svou stranu a uprchl do Rakouska v autě amerického diplomata. Mnoho lidí následovalo jeho příklad; ostatní byli uvězněni komunisty. Strana byla následně rozpuštěna v lednu 1949.[13]

Refoundation a současnost

Strana byla obnovena v roce 1989 se svým současným názvem. Souvislost mezi historickou stranou a tou současnou je sporná, třebaže prominentní členové původní strany mají rádi László Varga, se podílel na jeho znovuzaložení. Strana získala 21 křesel v Parlamentní volby 1990 a vstoupil do vlády s Maďarské demokratické fórum (MDF) a Nezávislí drobní zemědělci, agrární pracovníci a občanská strana (FKgP) a později Sjednocená drobná strana (EKGP).

V Volby v roce 1994, KDNP získala 22 křesel v Národním shromáždění a přestěhovala se do opozice vůči nové koalici mezi Maďarská socialistická strana (MSZP) a Aliance svobodných demokratů (SZDSZ). Ztratila všechna svá místa v Volby v roce 1998.

V roce 2002 vytvořila společný seznam s Center Party ale opět se mu nepodařilo získat žádná místa.

V roce 2005 byla podepsána KDNP dohoda s Fidesz pro volební spolupráci, v důsledku čehož KDNP získala křesla v Národním shromáždění. Ve volbách v roce 2006 tato aliance získala sílu, když získala 42,0% hlasů na seznamu a 164 zástupců z 386 v Národním shromáždění. Strana se rozhodla vytvořit samostatnou parlamentní frakci s 23 zástupci.

Aliance Fidesz-KDNP zvítězila Volby 2010 s tím, že KDNP zvýšila svá místa na 36; vůdce strany Zsolt Semjén byl jmenován místopředsedou vlády a ministrem pro národní politiku. Aliance opět zvítězila v 2014 a Volby v roce 2018, i když KDNP snížila svá místa na 16.

Tato strana v současné době drží dva ministry v EU Čtvrtá Orbánova vláda: předseda strany Zsolt Semjén (místopředseda vlády a ministr pro národní politiku, církevní záležitosti a národnosti) a János Süli (Ministr pro plánování, výstavbu a zprovoznění dvou nových bloků v Jaderná elektrárna Paks ).

Mnozí považují tuto párty za satelitní večírek Fideszu.[14] Bez Fideszu nelze měřit jeho podporu,[15][16][17] a dokonce i přední politik Fideszu, János Lázár v roce 2011 uvedl, že Fidesz nepovažuje vládu za koaliční.[18]

Ideologie

KDNP je pravicová, konzervativní křesťanská demokratická strana. V Maďarsku je dobře známý pro své tradiční manželství, pro-life a antiimigrační postoj a jeho zástupci hlasovali proti Smlouva o Ústavě pro Evropu protože to neodkazovalo na evropské křesťanské dědictví (i když strana sama sebe nepovažuje Euroskeptický ).[19]

KDNP podporuje přísné omezení Nedělní nákupy („volná neděle“, jak říkali) po dlouhou dobu s odvoláním na křesťanské hodnoty. Parlament o této otázce hlasoval 14. prosince 2014[20] a zákon vstoupil v platnost 15. března 2015[21] (neděle, kdy by stejně byly obchody zavřené, den je státní svátek v Maďarsku ). Veřejné mínění bylo převážně proti rozhodnutí. Tři průzkumy provedené na jaře roku 2015 zaznamenaly opozici 64% (Szonda Ipsos), 62% (Medián) 59% (Tárki). Na konci května se podle průzkumu provedeného Mediánem nový zákon nelíbilo 72% dotázaných, dokonce většina voličů Fidesz-KDNP byla proti.[22] Opoziční strany a soukromé osoby se několikrát pokusili zahájit veřejné referendum. Do listopadu 2015 bylo 16 takových pokusů, ale žádný z nich nebyl z různých byrokratických důvodů schválen,[23] až do začátku roku 2016 jeden z těchto pokusů iniciovaných Maďarská socialistická strana, byl nakonec úspěšný. Vláda namísto nucení uspořádat referendum (které mohlo být interpretováno jako obrovský úspěch pro opoziční stranu, i když proti zákonu byla i většina voličů Fideszu), zákaz v dubnu 2016 zrušila.[24]

Parlamentní zastoupení

národní shromáždění

Volební roknárodní shromážděníVláda
# z
celkové hlasy		% z
celkové hlasování		# z
celkový počet vyhraných křesel		+/–
19452,697,137
57.0% (#1, s FKgP )
2 / 409
FKgP –MKP –MSZDP –JE
1947824,259
16.5% (#2)
60 / 411
Zvýšit 58MDP –FKgP –JE
MKP –FKgP –MSZDP –JE
1990317,183
6.46% (#6)
21 / 386
MDF –FKgP –KDNP
MDF –EKGP –KDNP
1994379,573
7.03% (#5)
22 / 386
Zvýšit 1MSZP –SZDSZ supermajorita
1998116,065
2.59% (#8)
0 / 386
Pokles 22Fidesz –FKgP –MDF
2002219,029
3,9% (# 5, s Center Party )
0 / 386
Stabilní 0MSZP –SZDSZ
20062,272,979
42,03% (# 2, s Fidesz )
23 / 386
Zvýšit 23MSZP –SZDSZ
MSZP menšina
20102,706,292
52.73% (#1, s Fidesz)
36 / 386
Zvýšit 13Fidesz –KDNP supermajorita
20142,264,486
44.87% (#1, s Fidesz)
16 / 199
Pokles 20Fidesz –KDNP supermajorita
20182,824,206
49.27% (#1, s Fidesz)
16 / 199
Stabilní 0Fidesz –KDNP supermajorita

Evropský parlament

Volební rokPočet celkových hlasů% z celkového počtu hlasůPočet celkových vyhraných křesel+/-Poznámky
20091,632,30956.36 (#1, s Fidesz)
1 / 22
Zvýšit 1
20141,193,99151.48 (#1, s Fidesz)
1 / 21
Stabilní 0
20191,824,22052.56 (#1, s Fidesz)
1 / 21
Stabilní 0

Viz také

Zdroje

  1. ^ András Körösényi (1999). Vláda a politika v Maďarsku. Středoevropský univerzitní tisk. 31–32. ISBN  978-963-9116-76-4.
  2. ^ A b Nordsieck, Wolfram (2018). "Maďarsko". Strany a volby v Evropě.
  3. ^ A b Magone, José (2011). Současná evropská politika: Srovnávací úvod. Routledge. 364, 456. ISBN  978-1-136-93398-1.
  4. ^ Kovács, Zoltán (2001). „Geografie postkomunistických parlamentních voleb v Maďarsku“. V Meusburger, Peter; Jöns, Heike (eds.). Transformace v Maďarsku: Pokusy o ekonomiku a společnost. Springer-Verlag. str. 253. ISBN  978-3-642-57584-6. ISSN  1431-1933.
  5. ^ Alexander Herholz (2012-02-12). „Sankce vůči Maďarsku: k čemu a proč nyní?“.
  6. ^ Dr. Agnes Batory (2010). „Volební briefing č. 51: Evropa a maďarské parlamentní volby v dubnu 2010“ (PDF).
  7. ^ hvg.hu (2010-07-21). „Nemigen mérhető a KDNP támogatottsága“.
  8. ^ Ankety Szonda Ipsos (02.07.2009). „Javuló Fidesz a Jobbik, stagnáló MSZP“. Archivovány od originál dne 02.02.2012. Citováno 2012-08-30.
  9. ^ „Interjú Harrach Péterrel az Origo.hu hírportálon (rozhovor s politikem KDNP Péterem Harrachem)“. 2011-05-13.
  10. ^ hvg.hu (2011-07-18). „Lázár a KDNP-nek:„ ez nem egy koalíciós kormány “(Lázár: Toto není koaliční vláda)“.
  11. ^ Vincent E McHale (1983) Politické strany v Evropě, Greenwood Press, p511 ISBN  0-313-23804-9
  12. ^ Nohlen, D & Stöver, P (2010) Volby v Evropě: Datová příručka, p931 ISBN  978-3-8329-5609-7
  13. ^ Nohlen & Stöver, p911
  14. ^ Alexander Herholz • (2012-02-26). „Sankce vůči Maďarsku: k čemu a proč nyní?“. Spravedlivý pozorovatel. Citováno 2020-10-08.
  15. ^ Zrt, HVG Kiadó (2010-07-21). „Nemigen mérhető a KDNP támogatottsága“. hvg.hu (v maďarštině). Citováno 2020-10-08.
  16. ^ „Javuló Fidesz a Jobbik, stagnáló MSZP“. web.archive.org. 2012-02-02. Citováno 2020-10-08.
  17. ^ „Harrach Péter“. harrachpeter.fidesz.hu (v maďarštině). Citováno 2020-10-08.
  18. ^ Zrt, HVG Kiadó (2011-07-18). „Lázár a KDNP-nek:“ ez nem egy koalíciós kormány"". hvg.hu (v maďarštině). Citováno 2020-10-08.
  19. ^ Párty KDNP.hu (v maďarštině)
  20. ^ KDNP.hu. „Megszavazta az Országgyűlés a szabad vasárnap bevezetését“.
  21. ^ HVG.hu (2015-03-15). „Vasárnapi boltzár:“ Annyian voltak, mint a sáskák"".
  22. ^ Origo.hu (2015-06-30). „Már a Fidesz-szavazóknak is elegük van a vasárnapi zárva tartásból“.
  23. ^ 444.hu (11.11.2015). „Bármi áron meg kell akadályozni, hogy népszavazás legyen a vasárnapi zárva tartásból“.
  24. ^ usnews.com (11.04.2016). „Maďarská vláda tvrdí, že požádala parlament, aby zrušil velmi nepopulární zákon zakazující otevření většiny maloobchodních prodejen v neděli“.

externí odkazy