Starosta Budapešti - Mayor of Budapest - Wikipedia

Starosta Budapešti Budapest (fő) polgármestere
Erb Budapešti
Držitel úřadu Gergely Karácsony od 13. října 2019
Rezidence	Budapešťská radnice
Délka termínu	Pět let (od roku 2014)
Zahajovací držák	Károly Kamermayer
Formace	4. listopadu 1873
webová stránka	Budapest.hu

The Starosta Budapešti (maďarský: Budapešť főpolgármestere) je vedoucím Valné shromáždění v Budapešť, Maďarsko, volení přímo na pětileté funkční období od roku 2014 (dříve se komunální volby konaly čtyřletě). Do roku 1994 byl starosta volen Valným shromážděním. Volali do kanceláře Předseda budapešťské rady (maďarský: Budapešť tanácselnöke) mezi lety 1950 a 1990, během Komunistické období.

Od roku 1990 je pozice v tuzemsku známá jako primátor (maďarský: főpolgármester) odlišit úřad od úřadu starostů, kteří každého z nich vedou 23 budapešťských obvodů. V letech 1873 až 1945 se Primátor Budapešti byl zástupcem Maďarská vláda jako vedoucí městského úřadu hlavního města, podobně jako Lord-Lieutenants of Counties.

Dějiny

Rakousko-Uhersko

Nově zvolený 400-člen Valné shromáždění v Budapešti uspořádala své zahajovací zasedání dne 25. října 1873 jako významný krok v procesu sjednocení Buda a Óbuda na západním břehu, s Škůdce na východním břehu řeky Dunaj. Shromáždění zvolilo prvního primátora ze tří kandidátů jmenovaných spolupodpisem krále František Josef I. po konzultacích s Ministerstvo vnitra. Dne 30. října 1873 byli vybráni čtyři kandidáti volební komisí v čele s primátorem Károly Ráth na pozici starosty. Podle zákona o sjednocení města (statut XXXVI z roku 1872) byl primátor Budapešti v čele místní samosprávy, zatímco primátor se stal zástupcem výkonné moci (vlády), která v Budapešti zavedla dvoustupňový systém místní správy. 4. listopadu 1873 Károly Kamermayer byl zvolen prvním primátorem Budapešti a získal 297 hlasů z celkového počtu 348 hlasů.

Starosta, dva náměstci starosty a další vyšší úředníci byli voleni na období šesti let prostou většinou Valného shromáždění. Zákon o klasifikaci státních zaměstnanců (statut I z roku 1883) vyžadoval od funkcionáře absolventa právnické a politické vědy. V důsledku toho byla pozice během duální monarchie v roce 2008 spíše administrativní než politická Rakousko-Uhersko. Do roku 1945 byli většinou starostové úředníci, kteří během své kariéry procházeli povýšeným žebříčkem. Starosta také působil jako vedoucí výkonné rady, která připravovala a předkládala případy Valnému shromáždění, a odpovídala také za finanční a majetkovou správu. Jako předseda Valného shromáždění nahradil primátor Budapešti primátora i v případě překážek. Spousta administrativní působnosti soustředěna do rukou starosty (občanská registrace narozených, sňatky, občanství, občanství, povolení vodního hospodářství atd.). Administrativní systém Budapešti byl tak často nazýván „vodohospodářským“. Do roku 1899 byly provedeny některé opravy: několik menších administrativních případů přidělených nižším výborům a radám. Starosta mohl uplatnit významný vliv prostřednictvím jmenování administrativních pracovníků, což také záviselo na osobnosti a zvyku starosty. Například starosta István Bárczy osobně řídil záležitosti Budapešti v praxi, zatímco zasedání rady se postupně formovala.

Meziválečné období a následky

Během duální monarchie měla Budapešť mnohem větší autonomii než ostatní města na venkově, takže primátor měl mnohem menší jurisdikci než Ispáns (nebo Lord Lieutenants) krajů. Bylo to kvůli omezenému volebnímu právu a virilismu, které zajišťovaly široký manévrovací prostor pro vyšší střední třídu a elitní vyšší administrativní byrokracii. Po porážce v roce se tato tendence zásadně změnila první světová válka a vypuknutí Aster revoluce 31. října 1918. Budapešť se stala hlavní scénou revoluční činnosti. Po vzniku Maďarská sovětská republika v březnu 1919, starosto Tivadar Bódy byl sesazen a komunistický režim zřídil výkonný výbor pro správu hlavního města. Po rozpadu Sovětské republiky, admirále Miklós Horthy vstoupil do Budapešti v čele národní armády 16. listopadu 1919. Před domem ho přivítali opakující se Bódy a další představitelé města. Hotel Gellért. V ohnivé řeči horthy obvinil občany hlavního města ze zrady Maďarska podporou Bolševismus. Na druhé straně, po zrušení virilismu a rozšíření volebního práva v roce 1920 se na budapešťském Valném shromáždění vyvinul stranický politický systém, který se stal demokratičtějším a liberálnějším než ostatní části Maďarska.

Tento jev způsobil několik konfliktů jurisdikce mezi maďarskou vládou a budapešťským Valným shromážděním během éry předsedy vlády István Bethlen ve 20. letech 20. století. Obecní zákony z let 1920 i 1924 usilovaly o omezení autonomie hlavního města. Nejdůležitějším projevem tohoto záměru bylo rozšíření pravomocí primátora, který mohl po přijetí těchto zákonů zahájit rozpuštění Valného shromáždění. 1. dubna 1920 Jenő Sipőcz byl jmenován vládním komisařem a převyšoval primátora Tivadara Bódyho. Bethlen Unity Party se také pokoušel rozšířit svůj vliv na Károly Wolff je Christian Municipal Party který získal absolutní většinu v místních volbách v roce 1920 v Budapešti. Sjednocená městská občanská strana byla založena v roce 1924, aby vyrovnala Wolffův vliv. V praxi strana fungovala jako budapešťská pobočka vládnoucí strany jednoty.

Statut XVIII z roku 1930 kompletně reorganizoval administrativní strukturu Budapešti v duchu centralizace. 32 členů doživotního života bylo do Valného shromáždění zvoleno správní radou jmenovanou primátorem, zástupcem vlády. Vláda Gyula Gömbös zahájil novou ofenzívu proti Valnému shromáždění. Po přijetí statutu XII z roku 1934 musel volební výsledek funkce starosty a jeho dvou poslanců potvrdit hlava státu regent Miklós Horthy.

Starostové Budapešti (1873 – dosud)

#		Portrét	název (narození - smrt)	Funkční		Politická strana (politická koalice)
Starostové Budapešti (1873–1950)
	1		Károly Kamermayer (1829–1897)	4. listopadu 1873	25. listopadu 1896	Nezávislý
	2		József Márkus (1852–1915)	25. listopadu 1896	25. října 1897	Nezávislý
	3		János Halmos (1847–1907)	8. listopadu 1897	17. února 1906	Nezávislý
	4		István Bárczy (1866–1943)	19. června 1906	10. dubna 1918	Nezávislý
	5		Tivadar Bódy (1868–1934)	10. dubna 1918	24. března 1919	Nezávislý
Během vlády Budapešti vládl výkonný výbor Maďarská sovětská republika
	–		Ferenc Harrer (1874–1969) napadeno Tivadar Bódy	1. srpna 1919	6. srpna 1919	Nezávislý
	(5)		Tivadar Bódy (1868–1934)	7. srpna 1919	1. září 1920	Nezávislý
	6		Jenő Sipőcz (1878–1937)	1. září 1920	28. listopadu 1934	Nezávislý
	7		Károly Szendy (1885–1953) sesazen	14. prosince 1934	30.dubna 1944	Nezávislý
	8		Ákos Farkas (1894–1955)	19. května 1944	23. prosince 1944	NYKP-HM
Kolaps místní správy během Obležení Budapešti
	9		János Csorba (1897–1986)	19. ledna 1945	16. května 1945	FKGP
	10		Zoltán Vas (1903–1983)	16. května 1945	28. listopadu 1945	MKP
	11		József Kővágó (1913–1996) jednající do 14. prosince	28. listopadu 1945	5. června 1947	FKGP
	12		József Bognár (1917–1996)	18. července 1947	20. června 1949	FKGP
	13		Kálmán Pongrácz (1898–1980)	20. července 1949	15. června 1950	MDP
Předsedové budapešťské rady (1950–1990)
	(13)		Kálmán Pongrácz (1898–1980) působící do 3. listopadu	15. června 1950	31. října 1956	MDP /MSZMP
	(11)		József Kővágó[1] (1913–1996)	31. října 1956	4. listopadu 1956	FKGP
	(13)		Kálmán Pongrácz (1898–1980)	4. listopadu 1956	16. listopadu 1958	MSZMP
	14		József Veres (1906–1993)	12. prosince 1958	11. března 1963	MSZMP
	15		István Sarlós (1921–2006)	11. března 1963	1. prosince 1970	MSZMP
	–		Lajos Kelemen (1923–2008) herectví	1. prosince 1970	7. května 1971	MSZMP
	16		Zoltán Szépvölgyi (1921–2006)	7. května 1971	17. prosince 1986	MSZMP
	17		Pál Iványi (1942–)	1. ledna 1987	20. prosince 1988	MSZMP
	18		József Bielek (1934–2008)	10. února 1989	18. září 1990	MSZMP
(Lord) Starostové Budapešti od roku 1990
	19		Gábor Demszky (1952–)	31. října 1990	3. října 2010	SZDSZ
	20		István Tarlós (1948–)	3. října 2010	13. října 2019	Fidesz
	21		Gergely Karácsony (1975–)	13. října 2019	Držitel úřadu	Dialog

Zdroje

externí odkazy

• Budapest korábbi polgármesterei és főpolgármesterei, budapest.hu