Prezident Maďarska - President of Hungary
| Prezident Maďarské republiky Magyarország köztársasági elnöke | |
|---|---|
 | |
| Rezidence | Palác Sándor Budapešť, Maďarsko |
| Jmenovatel | národní shromáždění |
| Délka termínu | Pět let, jednou obnovitelné |
| Zahajovací držák | Mihály Károlyi (1919)Zoltán Tildy (1946)Mátyás Szűrös (1989) |
| Formace | 11. ledna 1919 (1.)1. února 1946 (2.)23. října 1989 (proud) |
| Plat | HUF 21 553 383 ročně[1] |
| webová stránka | Kancelář prezidenta republiky: keh.hu (v maďarský; v říjnu 2012 nabídla domovská stránka odkaz na anglický modul) |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Maďarsko |
The prezident Maďarské republiky[poznámka 1] (maďarský: Magyarország köztársasági elnöke, államelnöknebo államfő) je hlava státu z Maďarsko. Kancelář má do značné míry obřadní (loutka ) role, ale může také právo veta nebo zaslat právní předpisy do Ústavní soud pro shrnutí. Většina ostatních výkonných pravomocí, například výběr Vláda ministři a přední legislativní iniciativy jsou svěřeni úřadu premiér namísto.
Současný prezident republiky je János Áder, který nastoupil do funkce 10. května 2012.
Prezidentské volby
The Ústava Maďarska stanoví, že národní shromáždění (Országgyűlés) volí prezidenta republiky na období pěti let. Prezidenti mají termínový limit dvou funkčních období.[2]
Nezávislost funkce
Podle čl. 12 odst. 2 ústavy nemůže prezident při výkonu své funkce vykonávat „veřejnou, politickou, ekonomickou nebo sociální funkci nebo poslání“. Nesmí vykonávat „žádnou jinou placenou profesionální činnost a nesmí dostávat odměnu za žádnou jinou činnost, kromě činností podléhajících autorským právům.[2]
Podmínka kandidatury
Podle čl. 10 odst. 2 jakékoli Občan Maďarska ve věku nejméně 35 let může být zvolen prezidentem.[2]
Volební proces
Prezidentské volby, které jmenuje předseda Národního shromáždění, se musí konat 30 až 60 dnů před koncem funkčního období úřadujícího prezidenta, nebo do 30 dnů, pokud se úřad uvolní.[3]
Ústava stanoví, že kandidatury musí být „písemně navrženy alespoň jednou pětinou členů Národního shromáždění“.[4] Před hlasováním budou předloženy předsedovi Národního shromáždění. Člen Národního shromáždění může nominovat pouze jednoho kandidáta.[4]
Tajné hlasování musí být provedeno maximálně do 2 po sobě následujících dnů. Pokud v prvním kole získá jeden z kandidátů více než 2/3 hlasů všech členů Národního shromáždění, je zvolen kandidát.[5]
Pokud žádný kandidát nezíská požadovanou většinu, uspořádá se druhé kolo mezi dvěma kandidáty, kteří získali nejvíce hlasů v prvním kole. Kandidát, který získá většinu hlasů odevzdaných ve druhém kole, bude zvolen prezidentem. Pokud je druhé kolo neúspěšné, musí se po podání nových kandidátů konat nové volby.[6]
Přísaha
Podle čl. 11 odst. 6 musí prezident republiky složit přísahu před Národním shromážděním.[2][7]
Přísaha je následující:
Én, [jméno osoby] fogadom, hogy Magyarországhoz és annak Alaptörvényéhez hű leszek, jogszabályait megtartom és másokkal je megtartatom; köztársasági elnöki tisztségemet a magyar nemzet javára gyakorolom. [A podle přesvědčení toho, kdo přísahu složil] Isten engem úgy segéljen!
Já [jméno osoby], přísahám, že budu věrný Maďarsku a jeho základním zákonům, že ostatní budou respektovat a prosazovat jeho právní předpisy; Budu vykonávat svoji funkci prezidenta republiky pro dobro maďarského národa. [A podle přesvědčení toho, kdo přísahu složil] Kéž mi Bůh pomůže!
Kompetence a výsady
Podle základního zákona „hlavou státu Maďarska je prezident republiky, který vyjadřuje jednotu národa a dohlíží na demokratické fungování státních institucí“. Vrchní velitel Maďarské obranné síly „zastupuje Maďarsko“, „může se účastnit zasedání Národního shromáždění a ucházet se o slovo“, „iniciovat zákony“ nebo národní referendum. Určuje datum voleb, účastní se „rozhodování o konkrétních právních státech“ (válečný stav, stav nouze, stav nouze ...), svolává Národní shromáždění po volbách, může jej rozpustit, kontrolovat soulad zákona Ústavní soud.[2]
Hlava státu „navrhuje jména předsedy vlády, prezidenta Kurie, hlavního státního zástupce a komisaře pro základní práva“, jediného jmenovatele soudců a předsedy Rady pro rozpočet. S „kontrasignácí člena vlády“ jmenuje hlava státu ministry, prezidenta národní banky, hlavy nezávislých regulačních subjektů, univerzitní profesory, generály, velvyslance mandátu a rektory univerzity, „uděluje vyznamenání, odměny a tituly ". Prezident však může tato jmenování odmítnout, „pokud nebudou splněny zákonné podmínky nebo dojde-li z oprávněného důvodu k závěru, že by došlo k vážnému narušení demokratického fungování státních institucí“.[2]
Hlava státu také se souhlasem vlády „uplatňuje právo na individuální odpuštění“, „rozhoduje o otázkách organizace území“ a „případech týkajících se nabytí a zbavení občanství“.[2]
Imunita a odvolání z funkce
Podle článku 12 základního zákona „je prezident republiky nedotknutelný“. Veškerá trestní řízení vedená proti prezidentovi tedy mohou proběhnout až po skončení jejich mandátu.[8]
Článek 13 odst. 2 ústavy však stanoví odvolání prezidenta. K tomu může dojít pouze v případě, že prezident „úmyslně poruší základní zákon nebo jiný zákon při výkonu funkce nebo pokud se dopustí přestupku dobrovolně“. V takovém případě by návrh na odstranění měl navrhnout alespoň 1/5 členů Národního shromáždění.[2]
Řízení o vznesení obvinění je zahájeno rozhodnutím tajného hlasování většinou 2/3 členů Národního shromáždění.[9] Následně se v řízení před Ústavním soudem stanoví, zda by měl být prezident zbaven svých funkcí.[10]
Pokud Soudní dvůr stanoví odpovědnost předsedy, předseda je odvolán z funkce.[11]
Posloupnost
Ukončení mandátu a pracovní neschopnosti
Podle čl. 12 odst. 3 končí funkční období prezidenta republiky:
- Po skončení funkčního období;
- Smrtí prezidenta během výkonu funkce;
- Nezpůsobilostí, která znemožňuje výkon jejich povinností déle než 90 dnů;
- Pokud již nesplňují podmínky pro způsobilost;
- Prohlášení o neslučitelnosti povinností;
- Rezignací;
- Výpovědí.
Podle čl. 12 odst. 4 musí národní shromáždění rozhodnout většinou 2/3 všech svých členů o rozhodnutí o nezpůsobilosti prezidenta republiky vykonávat své povinnosti déle než 90 dnů.
Absence (dočasná pracovní neschopnost)
Podle čl. 14 odst. 1 je-li prezident republiky dočasně neschopný vykonávat své funkce a pravomoci, vykonává je předseda Národního shromáždění, který je nemůže delegovat na poslance a který je nahrazen povinnostmi Národního shromáždění místopředsedou Národního shromáždění[12] do konce prezidentovy pracovní neschopnosti.
Podle čl. 14 odst. 2 o dočasné pracovní neschopnosti prezidenta republiky rozhoduje národní shromáždění na návrh samotného prezidenta, vlády nebo člena národního shromáždění.[2]
Dějiny
Role v právních předpisech
| Role prezidenta republiky v legislativním procesu[13] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Prezident | Samonavržené zákony | Političtí veta | Ústavní veta | Všechno |
| Árpád Göncz (1990–1995) | 3 | 0 | 7 | 10 |
| Árpád Göncz (1995–2000) | 0 | 2 | 1 | 3 |
| Ferenc Mádl (2000–2005) | 0 | 6 | 13 | 19 |
| László Sólyom (2005–2010) | 0 | 31 | 16 | 47 |
| Pál Schmitt (2010–2012) | 0 | 0 | 0 | 0 |
| János Áder (2012–2017) | 0 | 28 | 5 | 33 |
| János Áder (2017 – dosud) | 0 | 6 | 1 | 7 |
| Všechno | 3 | 73 | 43 | 119 |
Žijící bývalí prezidenti
Existují tři žijící bývalí maďarští prezidenti:
Mátyás Szűrös
(1989–1990)
11. září 1933
László Sólyom
(2005–2010)
3. ledna 1942
Pál Schmitt
(2010–2012)
13. května 1942
Poslední volby
| Kandidát | Strana | Podpůrné strany | 1. kolo | 2. kolo | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasy | % z všichni poslanci | % z hlasující poslanci | Hlasy | % z všichni poslanci | % z hlasující poslanci | ||||
| János Áder | Fidesz | Fidesz –KDNP | 131 | 65.8 | 74.9 | 131 | 65.8 | 77.1 | |
| László Majtényi | Nezávislý | MSZP –LMP –DK –Együtt –ODPOLEDNE –MLP | 44 | 22.1 | 25.1 | 39 | 19.6 | 22.9 | |
| Celkový počet hlasů | 175 | 87.9 | 170 | 85.4 | |||||
| Nehlasoval | 24 | 12.1 | 29 | 14.6 | |||||
| Celkem míst | 199 | 100 | 199 | 100 | |||||
| Zdroj: hvg.hu | |||||||||
Viz také
Poznámky
- ^ Pod Základní zákon, přijatý v roce 2011, je oficiální název státu jednoduše Maďarsko; Dříve se státu říkalo Maďarská republika. Kancelář je nicméně přesto podle základního zákona označována jako prezident republiky, i když ve smyslu „prezident republiky, který předsedá Maďarsku“, spíše než „prezident, který předsedá Maďarské republice“ .
Reference
- ^ „IG.com Pay Check“. IG.
- ^ A b C d E F G h i ZÁKLADNÍ (ZÁKLADNÍ) ZÁKON MAĎARSKA Komentář nové maďarské ústavy (Clarus Press, 2015, ISBN 978-1-905536-81-8), s. 153–163
- ^ Čl. 11 odst. 1 ústavy
- ^ A b Čl. 11 odst. 2 ústavy
- ^ Čl. 11 odst. 3 ústavy
- ^ Čl. 11 odst. 4 ústavy
- ^ [1]
- ^ Článek 13 odst. 1 ústavy
- ^ Čl. 13 odst. 3 ústavy
- ^ Čl. 13 odst. 4 ústavy
- ^ Článek 13 odst. 6 ústavy
- ^ Čl. 14 odst. 3 ústavy
- ^ „A köztársasági elnök szerepe a törvényalkotásban“. Országgyűlés.
