Seznam témat souvisejících s Indií na Filipínách - List of India-related topics in the Philippines

Vztahy Indie a Filipín
Mapa označující umístění Indie a Filipín

Indie
Filipíny
Diplomatická mise
Ambasáda Indie[1]
2190 Paraiso,
Makati,
Metro Manila,
Filipíny
Telefon: +63 922 340 4676
Google mapa		Velvyslanectví Filipín[2]
50-N Nyaya Marg, Chanakyapuri,
Nové Dillí 110021,
Indie
Telefon: +91 11 2611 0152
Google mapa
Vyslanec
Velvyslanec pan Lalduhthlana RalteVelvyslankyně paní Teresita C. Daza

Indie a Filipíny mají historické vazby sahající přes 3000 let a na Filipínách žije více než 150 000 lidí indického původu.[3]

Doba železná najde v Filipíny také poukazují na existenci obchodu mezi Tamil Nadu v Jižní Indie a Filipíny Ostrovy v průběhu devátého a desátého století př. N. L.[4] Vliv Kultura Indie na Kultura na Filipínách zesílil od 2. do konce 14. století n. l.[5]

The Indičtí Filipínci jsou Filipínští občané indického původu. The NRI jsou Indičtí občané žijící v Filipíny.

Toto je abecední seznam:

Dějiny

Historický Indosféra zóna kulturního vlivu Větší Indie pro přenos prvků indických prvků, jako je čestné tituly, pojmenování lidí, pojmenování míst, hesla z organizace a vzdělávací instituce stejně jako přijetí hinduismus, Buddhismus, Indická architektura, bojová umění, Indická hudba a tanec, tradiční indické oblečení, a Indická kuchyně, což je proces, kterému také napomohla pokračující historická expanze Indická diaspora.[6]
Umístění archaických občanských řádů a sultanátů na Filipínách (900–1521)

Indianizační koncepty

Indiánská království rané historie Filipín

  • Námořní jihovýchodní Asie
  • Historie indického vlivu na jihovýchodní Asii
    • Indické vlivy na počátku filipínských občanských řádů
    • Indické království Filipín
    • Super království překlenující několik současných národů
      • Říše Srivijaya: hinduistické-buddhistické království také zahrnovalo Luzon a Visayas, soupeře Matarama, který také vládl na Mindanau
      • Království Mataram: soupeř hinduistického království buddhistického Srivijary, jeho králem byl Balitung uvedeno v Balitung nápis, rozšířené po Javě v jižní Indonésii a Sulu / Mindanao na jižním Filipínách
    • Luzon
    • Visayas
      • Rajahnate z Cebu na Singhapala (Mabolo ve městě Cebu na Mahinga creej) hlavním městem na jihu ostrova Cebu bylo hinduistické království založené Sri Lumay nebo Rajamuda Lumaya, menší princ Chola dynastie Indie, která okupovala Sumatra. Byl poslán Maharajah z Indie založit základnu pro expediční síly, ale on se vzbouřil a založil svůj vlastní nezávislý rajahnate.[10] Zahrnuto do španělštiny v 16. století.
        • Král Sri Lumay byl napůl Tamil a napůl Malay, známý pro jeho přísnou politiku při obraně proti moro muslimským lupičům a otrokářům z Mindanaa. Jeho použití taktiky spálené země k odrazení útočníků vedlo ke jménu Kang Sri Lumayng Sugbu (doslovně „název velkého ohně Sri Lumay“) pro město, které bylo později zkráceno na Sugbu („spálená země“).
        • Sri Bantug, král a syn nástupce Sri Lumaye
        • Rajah Humabon, král a syn nástupce Sri Batunga
          • Bitva u Mactanu dne 27. dubna 1521 mezi Rajah Humabon a Ferdinandem Magellanem, ve kterém Lapu-Lapu bojoval na straně Rajahu, což mělo za následek smrt Ferdinanda Magellana.
          • Lapu-Lapu, válečník pod Rajah Humabon, Lapu-Lapu bojoval se španělštinou
          • Ferdinand Magellan, Portugalský průzkumník najatý španělskou říší
        • Rajah Tupas (Sri Tupas), synovec a nástupce Rajah Humabon, poslední vládnout království, než zahrnut španělsky Miguel López de Legazpi v bitvě o Cebu během roku 1565.
        • Kastovní systém: Pod vládci byly Timawa, třída feudálních válečníků starověkých Visayanských společností na Filipínách, kteří byli považováni za vyšší než uripon (prostí, nevolníci a otroci), ale pod Tumao (královský šlechta ) ve Visayanské sociální hierarchii. Byly zhruba podobné Tagalog maharlika kasta. Lapu Lapu byl a Timawa.
        • Surový buddhistický medailon a měděná socha hinduistického božstva, Ganéša, našel Henry Otley Beyer v roce 1921 na starověkých místech v Puerto Princesa v Palawanu a v Mactanu na Cebu.[11] Hrubost artefaktů naznačuje, že jsou místní reprodukce. Bohužel tyto ikony byly během druhé světové války zničeny. Černobílé fotografie těchto ikon však přežívají.
      • Kedatuan z Madja-as z Ostrov Panay byl nadbaranganským řádem od 14. do 16. století, dokud nebyl zahrnut Španělskem, byli migranti ze severní Sumatry v Indonésii, kde byli vládci buddhistického Srivihayanského „království Pannai „(vládl 10. až 14. století), který byl poražen Majapahitem.
    • Mindanao
      • Království Butuan na severovýchodě Mindanao existovalo hinduistické království dříve než v 10. století a vládlo, dokud nebylo v 16. století zahrnuto Španělskem
      • Sultanát Lanao muslimů na Maguindanau na severozápadě Mindanaa od 15. století do současnosti
      • Sultanát Maguindanao v Cotabato na dalekém západě Mindanao od rozchodu s hinduistickými předky Srivijaya v 16. století a vládl do počátku 20. století, původně přeměněn sultánem Johora v 16. století, ale udržoval neformální příbuznost s hinduistickými sourozenci, kteří jsou nyní pravděpodobně křesťany
      • Sultanát Sulu na jihozápadě Mindanao, založené v roce 1405 muslimským průzkumníkem narozeným v Johore, získalo nezávislost na Bruneianské říši v roce 1578 a trvalo do roku 1986. Pokrývalo také oblast na severovýchodní straně Bornea, která sahá od dnešního zálivu Marudu po Tepian Durian Kalimantan.
      • Lupah Su sultanát, předchůdce islámského státu před založením sultanátu Sulu.[12]
      • Maimbungské knížectví: hinduistický řád, předchůdce Lupah Su]] muslimského sultanátu. Sulu ten čas se nazýval Lupah Sug[12] Maimbungské knížectví, osídlené Buranunští lidé (nebo Budanon, doslovně znamená „obyvatelé hor“), nejprve vládl jistý rádža který převzal titul Rajah Sipad starší. Podle Majula, původ titulu rajah sipad pochází z hinduismu sri pada, který symbolizuje autoritu.[13] Knížectví bylo zavedeno a řízeno pomocí systému rajahů. Sipad starší byl následován Sipad mladší.

Indiáni na Filipínách během koloniální éry

Klíčové indiánské hinduistické buddhistické artefakty nalezené na Filipínách

Jazyk

Sportovní

Filipínské sporty ovlivněné Indická bojová umění

Umění, hudba, eposy a chorály

Filipínské eposy a chorály inspirované indiány Hind náboženské eposy Ramayana a Mahabharta.
Hudební nástroj

Náboženství

Lidé

Obchodní

Politika a cestování

Galerie

Viz také

Reference

  1. ^ Ambasáda Indie
  2. ^ Velvyslanectví Filipín
  3. ^ Indiáni na Filipínách
  4. ^ Tamilský jazyk, www.tamilculturewaterloo.org Archivováno 13. dubna 2015 v Wayback Machine
  5. ^ Kulturní vliv Indie, www.philippinealmanac.com Archivováno 1. července 2012 v Wayback Machine
  6. ^ Kulke, Hermann (2004). Historie Indie. Rothermund, Dietmar, 1933– (4. vydání). New York: Routledge. ISBN  0203391268. OCLC  57054139.
  7. ^ Flores, Marot Nelmida-. Karavany pro dobytek starověkého Caboloanu: vnitřní pláně Pangasinan: propojení historie, kultury a obchodu hvězdou. Národní historický ústav. Ermita: c2007. http://www.kunstkamera.ru/files/lib/978-5-88431-174-9/978-5-88431-174-9_20.pdf
  8. ^ http://anaknabinalatongan.wixsite.com/anaknabinalatongan/single-post/2014/12/21/History-of-Binalatongan
  9. ^ Scott, William Henry (1989). „Filipínci v Číně v roce 1500“ (PDF). Čínský studijní program. Univerzita De la Salle. str. 8.
  10. ^ Jovito Abellana, Aginid, Bayok sa Atong Tawarik, 1952
  11. ^ http://www.asj.upd.edu.ph/mediabox/archive/ASJ-15-1977/francisco-indian-prespanish-philippines.pdf
  12. ^ A b Julkarnain, Datu Albi Ahmad (30. dubna 2008). „Genealogie sultána Sharif Ul-Hashima ze Sulu Sultanate“. Zambo Times. Archivovány od originál dne 18. července 2011. Citováno 21. prosince 2010.
  13. ^ Ibrahim 1985, str. 51
  14. ^ Palawan Tabon garuda
  15. ^ http://www.asj.upd.edu.ph/mediabox/archive/ASJ-15-1977/francisco-indian-prespanish-philippines.pdf
  16. ^ Krishna Chandra Sagar, 2002, éra míru, strana 52.