Kikuyu lidé - Kikuyu people

The Kikuyu (taky Agĩkũyũ / Gĩkũyũ) plocha Bantu etnická skupina původem z Střední Keňa. S populací 8,148,668 od roku 2019 tvoří 17,13% z celkové populace Keňa, což z nich dělá největší etnickou skupinu v Keni.^[1]

Termín Kikuyu je odvozen z Svahilština forma slova Gĩkũyũ. Gĩkũyũ znamená „velký“ klen (mũkũyũ) strom ". Proto Agĩkũyũ v Jazyk kikuyu v překladu znamená „děti obrovského platanu“. Alternativní název Nyũmba ya Mũmbi překládá do House of the Potter or Creator.^[2] Agĩkũyũ může být také zkrácená forma Mũũgĩ (moudrý) kũrĩ (než) ũyũ (on / ona), tedy „ten, kdo je moudrý k ostatním“.

Dějiny

Kikuyu muž z roku 1910

Kikuyu žena, jak maloval Akseli Gallen-Kallela v roce 1909

Portrét Kenosua autor: Gallen-Kallela, 1909–1910

Původ

Kikuyu patří k Severovýchodní Bantu větev. Jejich jazyk nejvíce souvisí s jazykem Embu a Mbeere Geograficky jsou soustředěny v okolí Mount Kenya.

Přesné místo, odkud severovýchodní bantuské mluvčí migrovali po iniciále Expanze Bantu je nejistý. Některé úřady naznačují, že Kikuyu dorazili do své současné oblasti Mount Kenya osídlení z dřívějších sídel dále na sever a východ,^[3] zatímco jiní tvrdí, že Kikuyu spolu s jejich blízce příbuznými východními Bantu sousedí s Embu, Meru, Mbeere, a Kamba přesunul do Keni z bodů dále na sever.^[4][5]

Z archeologických nálezů vyplývá, že jejich příjezd na severní stranu Mt. Keňa se datuje kolem 3. století, jako součást větší skupiny známé jako Thagicu. V 6. století existovala komunita Agikuyu nově založená v Gatung'ang'a v Nyeri Agikuyu se usadili ve své současné vlasti Mt. Keňský region do 13. století.^[6][7]

Před 1888

Národ a jeho pronásledování

Před založením Protektorát východní Afriky v roce 1895 si Agĩkũyũ po mnoho generací uchovala geografickou a politickou moc téměř ze všech vnějších vlivů; nikdy nebyli podrobeni.^[8] Před příchodem Britů Arabové zapojeni do obchodu s otroky a jejich karavany prošli na jižním okraji národa Agĩkũyũ. Otroctví jako instituce mezi Agĩkũyũ neexistovalo, ani neprováděli nájezdy za účelem zajetí otroků.^[9] Arabové, kteří se pokusili pustit do země Agĩkũyũ, se setkali s okamžitou smrtí.^[10] Agĩkũyũ se spoléhali na kombinaci výkupů pozemků, krvavých bratrství (partnerství), sňatků s jinými lidmi a jejich adopce a absorpce. Byli v neustálém stavu územní expanze.^[11] Z ekonomického hlediska byli Agũkũyũ velcí farmáři^[12] a chytrí podnikatelé.^[13] Kromě zemědělství a podnikání se Agĩkũyũ angažovali v malých průmyslových odvětvích s profesemi, jako je stavba mostů,^[14] výroba strun,^[15] tažení drátu,^[16] a výroba železných řetězů.^[17] Agĩkũyũ měl velký smysl pro spravedlnost (kĩhooto).^[14]

Společenský a politický život

Agĩkũyũský národ byl rozdělen do devíti klanů. Každý klan vysledoval svou linii k jedinému ženský předek a dcera Mumbi.^[18] Klany nebyly omezeny na žádnou konkrétní geografickou oblast, žily vedle sebe. Některé klany měly uznávaného vůdce, jiné nikoli.^[19] V obou případech však skutečnou politickou moc vykonávala vládnoucí rada starších pro každý klan. Každý klan poté předal vůdce své rady vrcholné radě starších pro celou komunitu. Celkovou radu starších zastupujících všechny klany poté vedl vedoucí nebo mluvčí národa.

Duchovnost a náboženství

Ngai - Nejvyšší Stvořitel

Gĩkũyũ byli - a stále jsou - monoteisté věřící ve všemocného boha, kterého označují jako Ngai. Všichni Gĩkũyũ, Embu a Kamba používají toto jméno. Ngai byl také známý jako Mũrungu kmeny Meru a Embu, nebo Mũlungu (varianta slova znamenajícího Boha). Název Mwathani nebo Mwathi (největší vládce) pochází ze slova gwatha význam vládnout nebo vládnout s autoritou, byl a stále je používán. Všechny oběti Ngai byly provedeny pod a platan (Mũkũyũ) a pokud jeden nebyl k dispozici, a fíkovník (Mũgumo) by bylo použito. The olivovník (Mũtamaiyũ) byl posvátný strom pro ženy.^[20]

Mount Kenya a náboženství

Ngai nebo Mwene-Nyaga je Nejvyšší Stvořitel a dárce všech věcí. Vytvořil první komunity Gĩkũyũ a poskytl jim všechny zdroje potřebné pro život: zemi, déšť, rostliny a zvířata. Ngai nelze vidět, ale projevuje se na slunci, měsíci, hvězdách, kometách a meteorech, hromu a blesku, dešti, duhách a ve velkých fíkovnících (Mugumo). Tyto stromy sloužily jako místa uctívání a obětování a označovaly místo v Mũkũrũe wa Gathanga, kde se nejprve usadili Gĩkũyũ a Mũmbi - předkové Gĩkũyũ v ústní legendě. Ngai má lidské vlastnosti, a přestože někteří říkají, že žije na nebi nebo v oblacích, Gĩkũyũ tradice také říká, že Ngai čas od času přichází na Zemi, aby ji prohlédl, udělil požehnání a stanovil trest. Když přijde, Ngai spočívá Mount Kenya (Kīrīnyaga) a Kilimambogo (kĩrĩma kĩa njahĩ). Hrom je interpretován jako pohyb Ngai a blesk je zbraň, kterou Ngai používá k uvolnění cesty při přechodu z jednoho posvátného místa na druhé. Někteří lidé věří, že Ngai bydliště je na hoře Keni. V jedné legendě Ngai udělal z hory místo odpočinku na inspekční cestě Země. Ngai poté vzal prvního muže, Gikuyu, na vrchol, aby poukázal na krásu země, kterou mu dal.

Filozofie tradičního náboženství Kikuyu

Kardinální body v tomto tradičním náboženství Gĩkũyũ Filozofie byly přímo založeny na generálovi Národy Bantu myslel takto:^[21]

1. Vesmír se skládá z interakčních a vzájemně propojených sil, jejichž projevem jsou fyzické věci, které vidíme, včetně sebe a těch, které nevidíme.
2. Všechny tyto síly (věci) ve vesmíru pocházely od Boha, který od počátku věků měl v sobě vitální božskou sílu stvoření.
3. Všechno stvořené Bohem si zachovává pouto od Boha (Stvořitele) ke stvořenému.
4. První lidé, kteří byli stvořeni Bohem, mají nejsilnější životní sílu, protože ji dostali přímo od Boha.
5. Protože tito první lidé sedí těsně pod Bohem u moci, jsou téměř jako bohové nebo dokonce mohou být bohy.
6. Současný rodič jednotlivce je spojením s Bohem prostřednictvím okamžitých mrtvých a prostřednictvím předků.
7. Na Zemi mají lidé největší množství vitální síly.
8. Všechny ostatní věci (síly) na Zemi byly vytvořeny proto, aby umožnily posílení lidské vitální síly (bytosti).
9. Všechny věci mají vitální sílu, ale některé objekty, rostliny a zvířata mají vyšší vitální sílu než jiné.
10. Člověk může pomocí zvířete symbolizovat úroveň své vitální síly ve srovnání s jinými lidmi.
11. V každém fyzickém projevu (věci) vitální síly je specifický bod, kde je většina této síly soustředěna.
12. Člověk může snadno manipulovat s věcmi ve svůj prospěch nebo ke své škodě určením tohoto bodu koncentrace vitální síly. Existují lidské bytosti, které mají více znalostí o těchto silách a mohou s nimi libovolně manipulovat, obvykle vyvoláním vyšších sil, aby jim pomohly.
13. Vyšší síly vyvolávají lidé pomocí nižších sil (oběť zvířat nebo rostlin) jako prostředníků. Přímý přístup k vyšším silám je thahu (ohavnost, která vede ke kletbě).
14. Lidská společnost má několik málo elitních lidí, kteří jsou velmi zruční v oboru manipulace sil, aby posílili lidskou sílu nebo ji zmenšili, posílili jakoukoli sílu pod lidskou silou nebo ji zmenšili.
15. Vůdcem lidské společnosti je ta, která má v té době nejvyšší životní sílu, nebo ta, která je nejblíže Bohu nebo oběma. Vzhledem k tomu, že vůdce této lidské společnosti má nejvyšší životní sílu, a tedy blíže k Bohu než kterákoli jiná osoba, měl by být schopen vyživovat zbytek lidí tím, že je spojí s konečným Bohem a bude moci přikázat nižším silám, aby jednaly takovým způsobem, aby posílil vitální sílu ostatních lidí.
16. Životní síla mrtvého předka se může vrátit k životu prostřednictvím aktu narození nového dítěte, zvláště když je dítě pojmenováno po zemřelém předkovi a je vše v pořádku.

Gĩkũyũ měl víru ve vzájemné propojení všeho ve vesmíru. Pro lidi Gĩkũyũ mělo vše, co vidíme, vnitřní duchovní sílu a nejposvátnější, byť nevyslovenou ontologií, byla síla.^[21] Tato duchovní vitální síla pocházela od Boha, který měl moc tuto životní sílu vytvořit nebo zničit. Pro lidi Gĩkũyũ byl Bůh nejvyšší bytostí ve vesmíru a dárcem (Mũgai / Ngai) této životní síly všemu, co existuje. Gĩkũyũ lidé také věřili, že všechno, co Bůh vytvořil, mělo životně důležitou vnitřní sílu a spojovací pouto k Němu pouhou skutečností, že on vytvořil tu věc a dal jí tu vnitřní sílu, která to dělá a fyzicky projevuje.^[21] Agĩkũyũ měl Bůh tuto životní sílu v sobě, a proto byl konečným vlastníkem a vládcem všeho ve vesmíru. Posledně jmenované bylo konečným pojetím Boha mezi lidmi Gĩkũyũ, odtud název Mũgai / Ngai. Lidé Gĩkũyũ, ti, kteří vlastnili největší životní sílu, byli ti, kteří byli Bohu nejblíže, prvními rodiči stvořenými Bohem, protože Bůh jim přímo dal životně důležitou životní sílu. Tito první rodiče byli tak vážení, že s nimi bylo zacházeno téměř jako s Bohem samotným. Následovali předkové lidí, kteří zdědili životní sílu po prvních rodičích, následovali bezprostřední mrtví a nakonec nejstarší v komunitě. Proto, když lidé chtěli obětovat, nejstarší v komunitě provedl obřady. Děti v komunitě měly prostřednictvím svých rodičů spojení s Bohem a tento řetězec by se posunul vzhůru k rodičům rodičům, předkům, prvním stvořeným rodičům, dokud se nedostane k samotnému Bohu.^[21] Lidé Gĩkũyũ věřili, že se duchové předků, kteří odešli, mohou v tomto světě znovu narodit, když se rodí děti, a proto se konají obřady během ceremonií pojmenování dětí.^[21] Lidé Gĩkũyũ věřili, že životně důležitou životní sílu nebo duši člověka lze zvýšit nebo snížit, což ovlivní jeho zdraví. Také věřili, že někteří lidé mají moc manipulovat s vnitřní silou ve všech věcech. Tito lidé, kteří zvyšovali blahobyt ducha člověka, se nazývali muži medicíny (Mũgo), zatímco ti, kteří snižovali životní sílu člověka, se nazývali čarodějové (Mũrogi). Věřili také, že obyčejné předměty mohou mít své duchovní síly zvýšené tak, že chrání člověka před těmi, kteří se snaží zmenšit jeho životní životní sílu. Takový předmět s takovými schopnostmi se nazýval gĩthitũ.^[22] Filozofie náboženství Gĩkũyũ a života obecně tedy byla zakotvena v porozumění, že vše ve vesmíru má vnitřní vzájemně propojenou sílu, kterou nevidíme.^[21] Bůh mezi lidmi Gĩkũyũ byl proto chápán jako vlastník a distributor (Mũgai) této vnitřní životní síly ve všech věcech a byl uctíván a chválen, aby buď zvýšil životní sílu všech věcí (zemědělské produkty, dobytek, děti), Gĩkũyũ lidé vlastnili a minimalizovali události, které vedly ke katastrofám, které by snížily životní sílu lidí nebo vedly k smrti. Vůdcem lidu Gĩkũyũ byla osoba, o které se předpokládalo, že má největší životní sílu mezi lidmi, nebo osoba, která prokázala největší životní sílu při péči o lidi, jejich rodiny, jejich zemědělské produkty, dobytek a půdu. .^[21] Tato osoba byla proto považována za bližší Bohu než kdokoli jiný žijící v tomto národě. Uvedená osoba také musela prokázat a praktikovat nejvyšší úrovně pravda (maa) a spravedlnost (kihooto), stejně jako by to udělal nejvyšší Bůh lidí z Gĩkũyũ.^[21]

Politické struktury a generační změny

Muž Gikuyu a jeho manželka v roce 2020 v Keňa.

Agĩkũyũ měl za jeden rok čtyři roční období a dvě sklizně.^[23]

1. Mbura ya njahĩ (období velkých dešťů) od března do července,
2. Magetha ma njahĩ (bytost njahĩ Lablab purpureus ) (období sklizně černých fazolí) mezi červencem a začátkem října,
3. Mbura ya Mwere (krátké období dešťů) od října do ledna,
4. Magetha ma Mwere (sezóna sklizně) proso,
5. Mbura ya Kĩmera.

Dále byl čas zaznamenán zasvěcením obřízka. Každá iniciační skupina dostala zvláštní název.^[24] Podle profesora Godfreye Mũriũkiho jsou jednotlivé iniciační sady každých devět kalendářních let seskupeny do pluku. Před nastavením pluku nebo armády nastalo období, kdy nedošlo k zasvěcení chlapců. Toto období trvalo celkem čtyři a půl kalendářního roku (devět sezón v zemi Gĩkũyũ, každé období označované jako Imera) a označuje se jako mũhingo,^[24] zahájení proběhne na začátku pátého roku a bude probíhat každoročně po dobu dalších devíti kalendářních let. To byl systém přijatý v Metumi Murang'a. Sady pluku nebo armády dostávají také speciální jména, z nichž některá zřejmě skončila jako populární mužská jména. V Gaki Nyeri systém byl obrácen s iniciací, která se každoročně odehrává po dobu čtyř kalendářních let, po níž bude následovat období devíti kalendářních let, kdy nedošlo k žádné iniciaci chlapců (mũhingo).^[24] Dívky byly zasvěceny každý rok. Několik pluků poté tvoří vládnoucí generaci. Odhadovalo se, že vládnoucí generace trvaly v průměru 35 let. Názvy iniciačních a plukových sad se v zemi Gĩkũyũ liší. Vládnoucí generace jsou však jednotné a poskytují velmi důležitá chronologická data. Kromě toho byly iniciační sady způsobem, jak dokumentovat události v národě Gĩkũyũ, takže například byl zaznamenán výskyt neštovic a syfilisu.^[24] Dívčí iniciační sady dostaly také zvláštní jména, ačkoli v této oblasti byl proveden malý výzkum. Mũriũki odhalí pouze tři sady, jejichž jména jsou, Rharo [1894], Kibiri / Ndũrĩrĩ [1895], Kagica [1896], Ndutu / Nuthi [1897].^[24] Všechna tato jména jsou převzata z Metumi (Mũrang’a) a Kabete Kĩambu.

• Manjiri 1512 – 1546 ± 55
• Mamba 1547 – 1581 ± 50
• Tene 1582 – 1616 ± 45
• Aagu 1617 – 1651 ± 40
• Manduti 1652 – 1686 ± 40
• Cuma 1687 – 1721 ± 30
• Ciira 1722 – 1756 ± 25
• Mathathi 1757 – 1791 ± 20
• Ndemi 1792 – 1826 ± 15
• Iregi 1827 – 1861 ± 10
• Maina 1862 – 1897 ± 5
• Mwangi 1898?

Seznam Mathewa Njoroge Kabeta zní, Tene, Kĩyĩ, Aagu, Ciĩra, Mathathi, Ndemi, Iregi, Maina (Ngotho), Mwangi. Čte se seznam Gakaara wa Wanja Tene, Nema Thĩ, Kariraũ, Aagu, Tiru, Cuma, Ciira, Ndemi, Mathathi, Iregi, Maina, Mwangi, Irũngũ, Mwangi wa Mandũti.^[25] Poslední dvě generace přišly po roce 1900. Jeden z prvních zaznamenaných seznamů od McGregora čte (seznam převzatý z historie nezměněného) Manjiri, Mandũti, Chiera, Masai, Mathathi, Ndemi, Iregi, Maina, Mwangi, Mũirũngũ. Podle Hobleye (historika) každá iniciační generace, riika, prodloužena o dva roky. Vládnoucí generace při příchodu Evropanů byla povolána Maina. Říká se, že Maina předáno Mwangi v roce 1898.^[25] Hobley tvrdí, že následující sady byly seskupeny pod Maina – Kĩnũthia, Karanja, Njũgũna, Kĩnyanjui, Gathuru a Ng'ang'a. Profesor Mũriũki^[26] tyto sady však uvádí mnohem dříve, jmenovitě Karanja a Kĩnũthia patří k Ciira vládnoucí generace, která vládla od roku 1722 do roku 1756, dává nebo bere 25 let, podle Mũriũki. Njũgũna, Kĩnyanjui, Ng'ang'a patří k Mathathi vládnoucí generace, která vládla v letech 1757 až 1791, podle Mũriũkiho dává nebo trvá 20 let.^[26]

Seznam profesorů Mũriũkise musí mít v této oblasti přednost, protože od roku 1969 prováděl rozsáhlý výzkum v této oblasti a měl výhodu veškeré dřívější literatury na toto téma a také rozsáhlou terénní práci v oblastech Gaki (Nyeri), Metumi ( Mũrang'a) a Kabete (Kĩambu). Na vrcholu vládnoucích generací také uvádí jména pluků nebo armádních sad z roku 1659 [s mírou chyby] a jména ročních iniciačních sad počínaje rokem 1864. Seznam z Metumi (Mũrang'a) je nejúplnější a nejodlišnější .^[26]

Mũriũkis je zatím také nejsystematičtěji definovaný seznam. Stačí říci, že většina z nejpopulárnějších mužských jmen v zemi Gĩkũyũ byla jména riikas (iniciační sady).^[26]

Zde je Mũriũkisův seznam názvů plukových sad v Metumi (Mũrang’a).

Tyto zahrnují Kiariĩ (1665–1673), Cege (1678–1678), Kamau (1704–1712), Kĩmani (1717–1725), Karanja (1730–1738), Kĩnũthia (1743–1751), Njũgũna (1756–1764), Kĩnyanjui (1769–1777), Ng'ang'a (1781–1789), Njoroge (1794–1802), Wainaina (1807–1815), Kang’ethe (1820–1828) Mbũgua (1859–1867), Njenga nebo Mbĩra Itimũ (1872–1880), Mũtũng’ũ nebo Mbũrũ (1885–1893).^[26]

ON. Lambert, který se zabýval riikas rozsáhle má následující seznam plukových sad od Gichũgũ a Ndia.^[27] Je třeba si uvědomit, že tato jména byla na rozdíl od vládnoucích generací nejednotná v zemi Gĩkũyũ. Je třeba také poznamenat, že Ndia a Gachũgũ sledovaly systém, kde se zasvěcování konalo každý rok po dobu čtyř let, a poté následovalo období devíti kalendářních let, kdy k zasvěcení chlapců nedošlo. Toto období bylo označováno jako mũhingo.^[27]

Karanja (1759–1762), Kĩnũthia (1772–1775), Ndũrĩrĩ (1785–1788), Mũgacho (1798–1801), Njoroge (1811–1814), Kang’ethe (1824–1827), Gitaũ (1837–1840), Manyaki (1850–1853), Kiambũthi (1863–1866), Watuke (1876–1879), Ngũgĩ (1889–1892), Wakanene (1902–1905).^[27]

Pozoruhodnou věcí v tomto seznamu ve srovnání s Metumi je to, jak se používají některá stejná jména, pokud je bit offset. Ndia a Gachũgũ jsou od Metumi extrémně daleko. Gaki na druhé straně, pokud jde o mé geografické chápání země Gĩkũyũ, by měla být mnohem blíže Metumi, přesto nejsou sdílena prakticky žádná jména plukových sad. Je však třeba poznamenat, že Gaki měl silné spojení s Masajy žijícími poblíž.^[27]

Jména vládnoucí generace Maina a Mwangi jsou také velmi populární mužská jména Gĩkũyũ. Teorie je také taková Waciira je také odvozen z ciira (case), což je také mezi Ag maskũyũ velmi populární mužské jméno. To by zpochybnilo, kdy to bylo přesně to, že děti začaly být pojmenovány po rodičích svých rodičů. Kdyby tento systém pojmenovávání dětí po rodičích existoval od samého začátku, bylo by v oběhu jen velmi málo mužských jmen. To však není tento případ, protože existuje velmi mnoho mužských jmen Gĩkũyũ. Jedna teorie je, že ženských jmen je mnohem méně, přičemž nejčastější jsou jména úplných devíti dcer M dambi.^[26]

Gakaara wa Wanjaũ tento názor podporuje, když do své knihy píše: Mĩhĩrĩga ya Aagĩkũyũ.^[28]

Hingo ĩyo ciana cia arũme ciatuagwo marĩĩtwa ma mariika ta Watene, Cuma, Iregi kana Ciira. Nao airĩĩtu magatuuo marĩĩtwa ma mĩhĩrĩga tauria hagwetetwo nah au kabere, o nginya hingo iria maundu maatabariirwo thuuthaini ati ciana ituagwo aciari a mwanake na a muirĩĩtu.^[28]

Ve volném překladu to znamená „V té době dostaly děti mužského pohlaví jména riiky (iniciační sady) jako Watene, Cuma, Iregi nebo Ciira. Dívky byly naopak pojmenovány podle klanů, které byly pojmenovány dříve, až do doby bylo rozhodnuto pojmenovat děti po rodičích muže a ženy. “ Z tohoto prohlášení není jasné, zda byly dívky pojmenovány ad hoc po jakémkoli klanu, bez ohledu na to, do kterého klanu rodiče patřili. Jejich pojmenování podle konkrétního klanu, do kterého rodiče patřili, by mělo vážně omezené možnosti pojmenování.

To by podivně znamenalo, že ženská jména jsou nejstarší v zemi Gĩkũyũ, což dále potvrzuje její matrilineální původ. Co se týče mužských jmen, je tu samozřejmě otázka kuřat a vajec, kdy se jméno konkrétně objevilo, ale některá jména jsou spojena s událostmi, které se staly během zasvěcení. Například Wainaina označuje ty, kteří se během obřízky třásli. Kũinaina (třást se nebo se třást).

Proběhl velmi důležitý obřad známý jako Ituĩka, při kterém stará garda předá otěže vlády další generaci.^[26] Tím se mělo zabránit diktatuře. Kenyatta^[29] souvisí s tím, jak kdysi v zemi Agĩkũyũ vládl despotický král zvaný Gĩkũyũ, vnuk starší dcery (podle Leakeyho Wanjir Lea) původní G )kũyũ z Gĩkũyũ a slávy Mũmbi. Poté, co byl sesazen, bylo rozhodnuto, že vláda by měla být demokratická, a tak vznikla Ituĩka. Tato legenda samozřejmě zpochybňuje přesně, kdy nastalo matrilineální pravidlo. Poslední obřad Ituĩky, kde riika z Mainy předala moc generaci Mwangi, se konal v letech 1898-9.^[22] Další se měla konat v letech 1925–1928 [Kenyatta], ale byla zmařena koloniální imperialistickou vládou a rozpadla se jedna po druhé Gĩkũyũ institucím.^[26]

Kolaps tradiční politické struktury

Vládnoucí generace, systém rĩĩka, lze vysledovat až do roku 1500 n. L.^[26] Tyto byly:

• Manjiri 1512 až 1546
• Mamba 1547 až 1581
• Tene 1582 až 1616
• Agu 1617 až 1652
• Manduti 1652 až 1686
• Cuma 1687 až 1721
• Ciira 1722 až 1756
• Mathathi 1757 až 1791
• Ndemi 1792 až 1826
• Iregi 1827 až 1861
• Maina 1862 až 1897
• Mwangi 1898

Poslední obřad Ituĩky, při kterém rĩĩka z Mainy předala moc generaci Mwangi, se konal v letech 1898–1899.^[22] Další se měla konat v letech 1925–1928^[30] ale byla zmařena koloniální vládou. Tradičními symboly moci mezi národy Agikuyu je Muthĩgi (hůl), která znamená moc vést, a Itimũ (Spear), což znamená sílu povolávat lidi do války.^[31]

1888–1945

Tradiční způsob života Agikuyu byl narušen kontaktem s Brity kolem roku 1888. Cílem těchto Evropanů bylo podmanit si místní obyvatelstvo, kolonizovat a převzít jejich bohatou zemědělskou půdu. Koloniální převzetí se setkalo se silným místním odporem: Waiyaki Wa Hinga, vůdce jižního Agikuyu, který vládl Dagoretti kdo podepsal a dohoda s Frederick Lugard z Britská východní africká společnost (BEAC), který byl vystaven značnému obtěžování, vypálil v roce 1890 Lugardovu pevnost. Waiyaki byl o dva roky později unesen Brity a zabit.^[32]

Šéf Kikuyu Wanbugu (sedící střed) při jednáních s vysokým komisařem protektorátu východní Afriky c. 1910

Po vážných finančních potížích britské východoafrické společnosti zavedla britská vláda 1. července 1895 přímou vládu prostřednictvím východoafrického protektorátu a následně otevřela (1902) úrodnou vysočinu britským osadníkům.^[32]Agikuyu jednoduše zabil téměř každého člena národa Agikuyu, který pomohl Britům podmanit si Agikuyu.^[33] V reakci na to Britové použili hrubé metody k odplatě. Pokud by v takovém případě nebylo vyhověno, bylo by předvoláno asi pět set kmenů Masajů, dědičných nepřátel Akikuyu, a po přidání některých pravidelných místních odvedených jednotek a policie by byla země prohledána. Muži byli zabiti a ženy, děti a stáda zajaty až do doby, kdy, po zkušenostech s drahocenným nákupem, si další setkání vyžádalo požadované podrobení.^[34] Pokusil se násilně odolat Britská okupace a kolonizace násilím a neúspěch mezi lety 1895–1920, lidé z Agikuyu se uchýlili k politickým prostředkům odporu.

Keňa sloužila jako základna pro Brity v první světové válce, protože byly zmařeny počáteční snahy podmanit si německou kolonii na jihu. Po vypuknutí války v srpnu 1914 se guvernéři britské východní Afriky (jak byl obecně známý protektorát) a německé východní Afriky dohodli na příměří ve snaze zabránit mladým koloniím v přímém nepřátelství. Nicméně podplukovník Paul von Lettow-Vorbeck převzal velení německých vojenských sil s odhodláním svázat co nejvíce britských zdrojů. Von Lettow, zcela odříznutý od Německa, provedl efektivní Partyzánská válka kampaň, život mimo zemi, zachycení britských zásob a neporažený. Nakonec se vzdal v Zambii jedenáct dní po podpisu příměří v roce 1918. Aby pronásledovali Lettowa, nasadili Britové jednotky indické armády z Indie a poté potřebovali velké množství vrátných, aby překonali impozantní logistiku přepravy zásob daleko do vnitrozemí pěšky. Carrier Corps byl vytvořen a nakonec mobilizoval více než 400 000 Afričanů, což přispělo k jejich dlouhodobé politizaci.

Zkušenosti, které získali Afričané ve válce, spolu s vytvořením keňské korunní kolonie ovládané bílými osadníky, vyvolaly ve 20. letech 20. století značnou politickou aktivitu, která vyvrcholila hnutím „Piny Owacho“ (Hlas lidu) arciděkana Owena a sdružení "Young Kikuyu Association" (přejmenované na "East African Association") začalo v roce 1921 Harry Thuku (1895–1970), který dal mnohým Kikuyu pocit nacionalismu a prosazoval občanskou neposlušnost. Thukuova kampaň proti koloniálním nespravedlnostem byla krátká. Byl vyhoštěn do Kismayu následující rok, a to nebylo až do roku 1924, kdy byla založena Kikuyu Central Association (KCA), aby pokračovala v kampani Thuku.^[35] Od roku 1924 je Kikuyu Central Association (KCA), s Jomo Kenyatta protože se její generální tajemník zaměřil na sjednocení Kikuyu do jednoho zeměpisného řádu, ale jeho projekt podkopali spory o rituální pocty, přidělování pozemků, zákaz obřízky žen a podporu Thuku. KCA vyslala Kenyattu na Anglie v roce 1924 a znovu v roce 1931 vysílat své stížnosti proti britské okupaci a vládě.^[36]

Do 30. let žilo v zemi Agikuyu přibližně 30 000 bílých osadníků a získalo politický hlas díky svému přínosu pro tržní hospodářství. Tato oblast již byla domovem více než milionu členů národa Kikuyu, z nichž většina byla evropskými osadníky připravena o půdu, a žili jako potulní farmáři. Aby chránili své zájmy, osadníci zakázali pěstování kávy, zavedli a daň z chaty a bezzemkům bylo poskytováno čím dál méně půdy výměnou za jejich práci. Poté, co se jejich schopnost obživy ze země zmenšovala, následoval masivní exodus do měst.

Ve druhé světové válce (1939–45) se Keňa stala důležitou britskou vojenskou základnou. Pro vojáky Agikuyu, kteří se zúčastnili války jako součást King's African Rifles (KAR), válka stimulovala africký nacionalismus a odhalila slabost Evropanů, kteří je doma utlačovali. Mezitím Thuku na politické frontě v roce 1944 založil a byl prvním předsedou multietnické Keňské africké studijní unie (KASU).

1945–1963

První prezident Keni Jomo Kenyatta

V roce 1946 se KASU stala Keňskou africkou unií (KAU). Byla to nacionalistická organizace, která požadovala přístup k půdě v bílém vlastnictví. KAU působila jako volební sdružení pro prvního černého člena legislativní rady v Keni, Eliud Mathu, kterého guvernér nominoval v roce 1944 po konzultaci s místní elitou Bantu / Nilotic. KAU nadále dominovala etnická skupina Kikuyu. V roce 1947 Jomo Kenyatta Bývalý prezident umírněné ústřední asociace Kikuyu se stal prezidentem agresivnější KAU, aby požadoval větší politický hlas pro domorodé obyvatele. Neschopnost KAU dosáhnout významných reforem nebo napravit stížnosti koloniálních úřadů posunula politickou iniciativu k mladším a militativnějším postavám afrického odborového hnutí, mezi squattery na osadnických usedlostech v údolí Rift a v pobočkách KAU v Nairobi a okresech Kikuyu v centrální provincii.^[37]

Do roku 1952 pod polním maršálem Dedan Kimathi, Keňská armáda země a svobody (Mau Mau ) zahájil úplný vojenský konflikt na Britská armáda, osadníci a jejich rodní spojenci. Do této doby Mau Mau bojoval za úplnou nezávislost Keni. Válka je považována za nejvážnější krizi britských afrických kolonií^[38] Zajetí vůdce rebelů Dedana Kimathiho dne 21. října 1956 signalizovalo konečnou porážku Povstání Mau Mau, a v podstatě ukončil britskou vojenskou kampaň, ačkoli výjimečný stav by trval do roku 1959. Konflikt pravděpodobně připravil půdu pro keňskou nezávislost v prosinci 1963.

1963 – dosud

Guvernér centrální banky Keni Ngugi Njoroge

Od vyhlášení republiky Keňa po britské kolonii Keňa skončila v roce 1963, Agikuyu nyní tvoří nedílnou součást keňského národa. Nadále hrají svou roli jako občané Keni a pomáhají budovat jejich zemi. Někteří Keňané však nesnášejí svůj nesprávně vnímaný nadřazený ekonomický status, zášť se někdy projevuje politickým násilím, jak se to stalo v keňských volbách v letech 1992, 1997 a 2007.

Genetika

Podle a Y-chromozom DNA studie od Wooda et al. (2005), přibližně 73% Gĩkũyũ patří ke společným otcovským haploskupina E1b1a.^[39] Zbytek nese další klady: 19% E1b1b s E-M293 přispívá 11%,^[40][41] 2% A a 2% B.^[39][42]

Pokud jde o mateřské linie, Gĩkũyũ se úzce shlukují s dalšími skupinami z východní Bantu, jako je Sukuma. Většina z nich patří různým Afrikám mtDNA makro-haploskupina L linie jako např L0f, L3x, L4g a L5 za Castria et al. (2009).^[43] Podle Salase et al. (2002), další Gĩkũyũs převážně nesou L1a clade, který je jedním z Afričan Haploskupiny mtDNA.^[39][44][45]

Kultura

Socha bojovníka za svobodu Mau Mau Dedana Kimathiho

Jazyk

Gĩkũyũs mluví Gĩkũyũ jazyk jako jejich rodný jazyk, který je členem Bantu podskupina Niger – Kongo jazyková rodina. Navíc mnozí mluví Svahilština a angličtina jako lingua franca, dva oficiální jazyky Keni.

Gĩkũyũ úzce souvisí s některými bantuskými komunitami kvůli sňatkům před kolonizací. Těmito komunitami jsou lidé Embu, Meru a Akamba, kteří také žijí kolem Mt. Keňa. Členové rodiny Gĩkũyũ z většího Kiambu (běžně označované jako Kabete) a Nyeri jsou úzce spjati s Masajové také kvůli sňatku před kolonizací. Lidé Gĩkũyũ mezi Thikou a Mbeere jsou úzce spjati s lidmi Kamba, kteří mluví jazykem podobným Gĩkũyũ. Výsledkem je, že obyvatelé Gĩkũyũ, kteří si zachovávají velkou část původního dědictví Gĩkũyũ, sídlí v oblastech Keni v Kirinyaga a Murang'a. Okres Murang'a je mnohými považován za kolébku lidí Gĩkũyũ a jako takový jsou Gĩkũyũ z oblasti Murang'a považovány za čistší plemeno.^{[Citace je zapotřebí ]}

Literatura

Do roku 1888 byla literatura Agikuyu čistě vyjádřena v folklór.^[34] Mezi slavné příběhy patří Dívka, která byla obětována svým příbuzným, Ztracená sestra, Čtyři mladí válečníci, Dívka, která ostříhala vlasy N'jenge, a mnoho dalších.

Když v roce 1888 přijeli evropští misionáři do země Agikuyu, naučili se jazyk Kikuyu a začali ho psát pomocí upraveného římský abeceda. Kikuyu silně reagoval na misionáře a evropské vzdělávání. Měli lepší přístup ke vzdělání a možnosti zapojení do nové peněžní ekonomiky a politických změn v jejich zemi. V důsledku toho existují pozoruhodné ikony literatury Kikuyu, jako je Ngũgĩ wa Thiong'o a Meja Mwangi. Mezi literární díla Ngũgĩ wa Thiong'o patří Caitani Mutharabaini (1981), Matigari (1986) a Murogi wa Kagogo (Čaroděj z vrány (2006)) což je největší známý román v kikuujštině, který byl přeložen do více než třiceti jazyků.^[46]

Hudba

Tradiční hudba Kikuyu existuje po generace až do roku 1888, kdy se lidé z Agikuyu setkali a přijali novou kulturu Evropanů. Před rokem 1888 a až do dvacátých let 20. století zahrnovala hudba Kikuyu Kibaata, Nduumo a Muthunguci. Kulturní ztráta vzrostla, protože urbanizace a modernizace ovlivnily domorodé znalosti, včetně schopnosti hrát mũtũrĩrũ - šikmou flétnu.^[47] Hudba a tanec jsou dnes silnou součástí kultury Kikuyu. K dispozici je energický nahrávací průmysl Kikuyu pro sekulární i gospelovou hudbu pentatonický stupnice a západní hudební styly jako „Mathwiti Maigi Ngai!“.

Kino

Kikujské kino a filmová produkce jsou mezi Agikuyu velmi nedávným fenoménem. Populární se staly až v 21. století. Ve 20. století většina Agikuyu konzumovala kino a film vyrobené na západě. Populární filmové produkce Kikuyu zahrnují komedie jako série Machang'i a Kihenjo. V poslední době se keňské televizní kanály výrazně zvýšily a existují kanály, které vysílají programy v kikujském jazyce.

Kuchyně

Typické jídlo Agĩkũyũ zahrnuje Yam, sladké brambory, Gītheri (kukuřice a fazole po zavedení kukuřice do Afriky), Mūkimo (šťouchaný hrášek a brambory), Kīmitū (šťouchané fazole a brambory), Irio (šťouchané fazole, kukuřice a brambory) , Mūtura (klobása vyrobená z kozího střeva, masa a krve), Ūcūrū (fermentovaná kaše vyrobená z kukuřičné mouky, prosa nebo čiroku) pečená koza, hovězí maso, kuřecí maso a vařená zelená zelenina, jako je například kuře, špenát a mrkev.^[48]

Náboženství

Ačkoli se Gĩkũyũ historicky držel domorodé víry, většina z nich jsou dnes křesťané různých denominací i různých synkretických forem křesťanství.

A small group of Kĩkũyũ, numbering about 60 people in 2015, practice judaismus in the town of Kusuku. While they practice a normative form of Judaism (similar to Konzervativní judaismus ), they are not a recognized part of any larger Jewish group.^[49]

Religious and cultural discord

V dubnu 2018 Presbyterian Church of Eastern Africa made a resolution to prohibit its members from the Kikuyu cultural rite known as “Mburi cia Kiama” and this triggered disturbances among devotees in the region of Mount Kenya. The “Mburi cia Kiama” entails the slaughtering of goats and advising men on how to become respected elders. When this process is over, they join different “kiamas” (groups). It is in these groups that they are given advice on issues like marriage, the Kikuyu culture and community responsibilities. Members of the church were given the ultimatum to renounce the cultural practice or to leave the church’s fold.^[50]

List of prominent Agikĩkũyũ and people of Gĩkũyũ descent

Nobel Peace Prize Winner Wangari Maathai

Activism, authorship, academics and science

• Wangari Maathai, Nobel Laureate, first African woman and first environmentalist to receive the Nobelova cena míru. First Kenyan woman to earn a Ph.D.
• Ngũgĩ wa Thiong'o, Gikuyu-language author, father of author and professor Mũkoma wa Ngũgĩ^[51]
• Wanjiku Kabira, literature professor and gender rights activist
• Maina wa Kinyatti, historian and one of the foremost researchers on the Mau Mau
• Micere Githae Mugo, author, activist, literary critic and professor of literature at Syrakuská univerzita
• Wanjiru Kihoro, economist, feminist and political activist
• Njoki Wainaina, founder and first executive director of the African Women's Development and Communication Network (FEMNET)
• Wangui wa Goro, academic and social critic
• Joseph Maina Mungai, pioneer medical researcher in East Africa
• Ng'endo Mwangi, Kenya's first woman physician. The Mwangi Cultural Center at the Smith College v Massachusetts is named in her honor
• Carole Wamuyu Wainaina, Náměstek generálního tajemníka for Human Resources Management at the Spojené národy
• Helen Gichohi, ecologist and President of the African Wildlife Foundation
• Olive Mugenda, first woman to head a public university in the Velká africká jezera kraj
• Florence Wambugu, plant pathologist and virologist
• Thumbi Ndung'u, Výzkumník HIV / AIDS and the first to clone HIV subtype C. Příjemce Howard Hughes Medical Institute 's International Early Career Scientist award
• Dorothy Wanja Nyingi, ichtyolog a příjemce Ordre des Palmes académiques (Order of Academic Palms)
• Kimani Maruge, oldest person in the world to start primary school after enrolling in first grade aged 84
• David Muchoki Kanja, the first Assistant Secretary-General for the Office of Internal Oversight Services at the United Nations
• Muthoni Wanyeki, political scientist and human rights activist
• Simon Gikandi, English professor at Univerzita Princeton
• Gibson Kamau Kuria, lawyer and recipient of the Cena Roberta F. Kennedyho za lidská práva
• Paul Muite, lawyer, politician, multiparty activist and former presidential candidate
• Judy Thongori, lawyer and women's rights activist
• Maina Kiai, lawyer, human rights activist and United Nations Zvláštní zpravodaj pro práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování
• Michael Ndurumo, deaf educator and the third deaf person from Africa to obtain a Ph.D.
• Ngugi wa Mirii dramatik
• Koigi wa Wamwere, author, politician and human rights activist
• Meja Mwangi, autor
• Rebeka Njau, author and playwright. Her one act play Jizva (1965), which condemns female genital mutilation, is considered the first play written by a Kenyan woman
• Binyavanga Wainaina, autor, LGBT activist and a winner of Caine cena za africké psaní
• Boniface Mwangi, photojournalist and sociopolitical activist
• Ann Njogu, human rights and constitutional reform activist
• Audrey Mbugua, transsexuální aktivista
• John Githongo, protikorupční aktivista
• Gitura Mwaura, autor, básník

Umění a média

• Wangechi Mutu, umělec a sochař
• Ingrid Mwangi, Kenyan-German artist
• Wanuri Kahiu, filmový režisér
• Wahome Mutahi, humorist popularly known as Šeptá after satirical column he wrote
• Jeff Koinange, Emmy Award-winning journalist
• Julie Gichuru, news anchor and entrepreneur
• Liza Mũcherũ-Wisner, a semi-finalist in Učeň Sezóna 10
• Edi Gathegi, divadelní, filmový a televizní herec
• Tom Morello, Cena Grammy -winning guitarist, son of Ngethe Njoroge
• Eric Wainana, hudebník
• Janet Mbugua, Hlasatel
• David Mathenge, musician popularly known as "Nameless"
• Stella Mwangi, Kenyan-Norwegian musician known by the stage name STL. Represented Norway in Eurovision Song Contest 2011
• Wahu, hudebník
• Avril, hudebnice a herečka
• Amani, hudebník
• Jaguár, hudebník
• Joseph Kamaru, hudebník
• Daniel Kamau Mwai "DK", hudebník
• Královna Jane, hudebník
• Abbas Kubaff, hip hopový umělec
• Wangechi rapper
• Victoria Kimani, hudebnice a herečka
• Patricia Kihoro, musician, actress and radio personality
• Velikost 8., musician and actress (mother: Esther Njeri Munyali (Kikuyu), father: Samuel Kirui Munyali (Ugandan from Mbale))

Obchod a ekonomika

• Patrick Ngugi Njoroge Guvernér Keňská centrální banka
• Njuguna Ndung'u, economics professor and former Governor of the Central Bank of Kenya
• Samuel Kamau Macharia, founder and chairman of Royal Media Services, the largest private radio and television network in Východní Afrika
• Philip Ndegwa, entrepreneur, internationally respected economist and former Governor of the Central Bank of Kenya
• Peter Munga, zakladatel a předseda Equity Group Holdings Limited, Eastern Africa's second largest bank by customers after C.B.E.
• James Mwangi, group CEO and largest individual shareholder at Equity Group Holdings Limited
• Eunice Njambi Mathu, founder and editor-in-chief of Parents Africa Magazine
• Nelson Muguku Njoroge podnikatel
• Pius Ngugi Mbugua, entrepreneur and owner of the Kenya Nut Company, one of the world's largest macadamia nut exporters
• Jimnah Mbaru, investment banker, entrepreneur and founder chairman of African Securities Exchanges Association
• Joseph Barrage Wanjui, chairman of UAP-Old Mutual Group
• Chris Kirubi, industrialist and largest individual shareholder at Centum Investment Company Limited, the largest listed private equity firm in East Africa
• Titus Kiondo Muya, founder of Family Bank
• Jane Wanjiru Michuki, lawyer and investor
• Duncan Nderitu Ndegwa, former Governor of the Central Bank of Kenya
• Sam Thenya, founder and group CEO at Nairobi Women's Hospital
• Betty Muthoni Gikonyo, co-founder and group CEO at Karen Hospital
• Simon Gicharu, zakladatel společnosti Mount Kenya University, East and Central Africa’s largest private university
• Tabitha Karanja, founder and CEO of Keroche Breweries, Kenya's second largest brewery
• Gerishon Kamau Kirima, real estate magnate
• Eddah Waceke Gachukia, educationist, entrepreneur and co-founder of Riara Group of Schools
• Paul Wanderi Ndung'u, podnikatel a spoluzakladatel společnosti SportPesa, one of the first African businesses to sponsor a Premier League tým
• Gideon Maina Muriuki, group CEO at Cooperative Bank of Kenya, the country's second largest bank by customers and third largest by assets
• Esther Muthoni Passaris, businesswoman and politician
• Wanjiku Mugane, businesswoman and investment banker. Co-founder of First Africa Group which was later bought by Standard Chartered
• Dorcas Muthoni, an inductee to the Internetová síň slávy
• Joram Kamau, founder of Tuskys, the largest retail chain in Eastern Africa
• Peter Mukuha Kago, founder of Naivas Limited, the second largest retail chain in Eastern Africa
• Benson Wairegi, group CEO at Britsko-americká investiční společnost
• John Gachora, group CEO at NIC Bank Group
• Wilfred Kiboro, chairman of the Board of Directors at Nation Media Group, East Africa's largest media house. Former group CEO
• Mugo Kibati, group CEO of Sanlam Kenya Plc a předseda Lake Turkana Wind Power
• Joseph Mucheru, former Google Sub-Saharan Africa Lead and current Cabinet Secretary for ICT in Kenya
• Dominic Kiarie, former group CEO, UAP Holdings

Politics, military and resistance

• Johnson Gicheru, bývalý Hlavní soudce Keni
• Stanley Munga Githunguri, politik a podnikatel
• Waiyaki wa Hinga, 19th century leader
• Waruhiu Itote také známý jako Obecně Čína. Mau Mau resistance leader
• Bildad Kaggia, freedom-fighter and politician. Member of the Mau Mau Central Committee and the Kapenguria šest
• Mutahi Kagwe, politik
• Julius Waweru Karangi, retired General and former Chief of the Kenya Defence Forces
• Josephat Karanja, former Vice-President
• Godfrey Gitahi Kariuki, politik
• Josiah Mwangi Kariuki, businessman and socialist politician
• Muthui Kariuki, former spokesman for the Government of Kenya
• Martha Wangari Karua, politician and former presidential candidate
• Lucy Muringo Gichuhi, first person of Black African descent to be elected to the Australian Parliament
• Kung'u Karumba, freedom-fighter and member of the Kapenguria Six
• Njenga Karume, politik a podnikatel
• Peter Kenneth, politician, businessman and former presidential candidate
• Jomo Kenyatta, first President of Kenya, father of Uhuru Kenyatta
• Margaret Gakuo Kenyatta, fourth and current First Lady of Kenya, wife of Uhuru Kenyatta
• Uhuru Muigai Kenyatta, fourth and current President of Kenya, former Deputy Prime Minister
• Ngina Kenyatta (Mama Ngina), former First Lady, wife of Jomo Kenyatta, mother of Uhuru Kenyatta
• Lucy Kibaki, former First Lady, wife of Mwai Kibaki
• Mwai Kibaki, third President of Kenya
• Dedan Kimathi, Mau Mau vůdce odporu
• Mbiyu Koinange, former Minister of State, brother-in-law of Jomo Kenyatta, first Kenyan holder of a master's degree
• Eliud Mathu, first African member of the Kenyan Legislative Council (LegCo)
• Kenneth Matiba, businessman, politician, multiparty activist and former presidential candidate
• John Njoroge Michuki, politik a podnikatel
• Githu Muigai, Generální prokurátor
• Njoroge Mungai, politik a podnikatel. Personal doctor and first cousin to Jomo Kenyatta
• Chris Murungaru, politik
• John Michael Njenga Mututho, politician and anti-zneužití alkoholu bojovník
• David Mwiraria from Meru, former finance minister and member of parliament
• Njoki Susanna Ndung'u, Soudce Nejvyšší soud v Keni
• Charles Mugane Njonjo, former Attorney General and Minister for Constitutional Affairs
• Wambui Otieno, freedom fighter and the principal protagonist in landmark burial case
• Charles Rubia, former member of parliament and multiparty political activist
• George Saitoti, former Vice-President
• Harry Thuku, freedom-fighter and Independence Hero
• Anne Waiguru, former Cabinet Secretary for Devolution and Planning
• Gakaara wa Wanjaũ, freedom fighter, author and historian

Náboženství

• Mugo wa Kibiru, 19th century traditional healer and seer
• Manasses Kuria, second African anglikánský Arcibiskup. Vidět životopis
• John Njenga, Archbishop of the Roman Catholic Church
• Judy Mbugua, chair of the Pan African Christian Women Alliance (PACWA)
• David Gitari, former Archbishop of the Anglican Church of Kenya

Sportovní

• Samuel Wanjiru, first Kenyan to win the olympijský gold medal in the marathon, 2008 Beijing Olympic Marathon Champion, 2009 Londýn a Newyorský maraton Champion, 2009 Rotterdamský půlmaraton mistr
• John Ngugi, World Cross Country Champion four consecutive titles between 1986 and 1989 and five titles overall. 1988 Olympic Champion 5000 metres
• Catherine Ndereba, four time Boston Marathon Champion, Olympic marathon silver medalist in 2004 and 2008.
• Henry Wanyoike, Paralympics Gold medalist over 5,000 meters, holder of various marathon and half marathon records
• Douglas Wakiihuri, Mistrovství světa v atletice 1987 Marathon Champion, 1988 Olympic Marathon silver medalist, 1990 Londýn a Newyorský maraton Mistr
• Patrick Njiru from Embu, rally driver with World Rally Team Subaru
• Joseph Gikonyo, 100 and 200 metres sprints gold medalist at 1990 African Championships.
• Boniface Mucheru Tumuti, 400 metres hurdles gold medalist at the 2016 African Championships, silver medalist at the 2016 Olympics.

Reference

Zdroje

• Boyes, John. How I Became King of the Wa-Kikuyu (PDF). Nairobi: W. Boyd. Citováno 22. března 2013.
• Hobley, Charles William (1922). Bantu Beliefs and Magic: With particular reference to the Kikuyu and Kamba tribes of Kenya colony; together with some reflections on East Africa after the war. London: H. F. & G. Witherby.
• Kabetũ, Mathew Njoroge (1966). Kikuyu: Customs and Tradition of the Kikuyu People. Nairobi: Východoafrický úřad pro literaturu.
• Kenyatta, Jomo (1938). Facing Mount Kenya: The Tribal Life of the Gikuyu. Londýn: Secker a Warburg.
• Lambert, Harold E. (1956). Kikuyu Social and Political Institutions. London: Oxford University Press.
• Mbiti, Johne (1990). Africká náboženství a filozofie (2. vyd.). Oxford: Heinemann.
• Muriuki, Godfrey (1974). A History of the Kikuyu, 1500-1900. Nairobi: Oxford University Press.
• Routledge, William Scoresby; Routledge, Katherine Pease (1910). With a Prehistoric People: The Akikûyu of British East Africa, Being some account of the method of life and mode of thought found existent amongst a nation on its first contact with European civilisation. Londýn: Edward Arnold.
• Tempels, Placide (1959). Filozofie Bantu. Paris: Présence africaine.
• Wanjau, Gakaara wa (1967). Mihiriga ya Agikuyu. Nairobi: Equatorial Publishers.

Další čtení

• Branch, Daniel (2009). Defeating Mau Mau, Creating Kenya: Counterinsurgency, Civil War, and Decolonization. New York: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-13090-5.
• Elkins, Caroline, 2005. Imperial Reckoning: Nevyřčený příběh britského gulagu v Keni. (Henry Holt)
• Huxley, Elspeth. 2006. Red Strangers. (Tučňák)
• Kanogo, Tabitha.1987. Squatters and the Roots of Mau Mau. (J Currey Press)
• Lonsdale, John, and Berman, Bruce. 1992. Unhappy Valley: Conflict in Kenya and Africa. (J Currey Press)
• Lonsdale, John, and Atieno Odhiambo, E. S. (eds.) 2003. Mau Mau and Nationhood: Arms, Authority and Narration. (J. Currey Press)
• Muhindi, Samuel, Author [Ngucanio 1 & 2] 2009, A Gĩkũyũ Christian movie] - The first Gĩkũyũ author to write and shoot a Christian Gĩkũyũ movie
• Mwakikagile, Godfrey, Kenya: Identity of A Nation. Pretoria, South Africa: New Africa Press, 2008.
• Mwakikagile, Godfrey. Etnická politika v Keni a Nigérii. Huntington, New York: Nova Science Publishers, 2001.
• Wanjaũ, Gakaara Wa, 1988. Mau Mau Author in Detention. Translated by Paul Ngigi Njoroge. (Heinemann Kenya Limited)
• Emmanuel Kariũki, Kikuyu People Secrets of the migration from Egypt to Mount Kenya at hubpages.com, 2012

externí odkazy

Scholia má téma profil pro Kikuyu lidé.

• Kayû ka muingi Kameme FM Listen Live
• Gĩkũyũ.com
• Muigwithania 2.0 – First Gĩkũyũ Newspaper – The original KCA publication banned by the colonial government revived on the Internet in 2008