Jazyky severních Bantoidů - Northern Bantoid languages
| Severní bantoid | |
|---|---|
| North Bantoid | |
| Zeměpisný rozdělení | Nigérie a Kamerun |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo
|
| Pododdělení | |
| Glottolog | nort3168[1] |
Severní bantoid (nebo North Bantoid) je pobočkou Bantoidní jazyky z Jazyková rodina Niger – Kongo. Skládá se z Mambiloid, Dakoid, a Tikar jazyky východní Nigérie a na západ-střed Kamerun.
Tikar se liší.
Dějiny
Návrh, který rozdělil Bantoida na sever a Portugalsko Jižní Bantoid byl představen Williamsonem.[2][3]
Couvnout argumentuje za jednotu Severního Bantoida citováním fonologických, lexikálních a morfologických důkazů.[4]
Interní klasifikace
Couvnout klasifikuje tyto jazyky jako North Bantoid.[4]
- Tikar (divergentní)
- Mambiloid (případně včetně odlišných Ndoro – Fam jazyky)
- Dakoid
Jazykový kontakt
Dakoidské jazyky měli dlouhodobý kontakt s Adamawa jazyky, zatímco Jazyk Tikar sdílí mnoho podobností s Bafia jazyky (také známý jako A50 Bantuské jazyky ).[4]
Mapy
Mapa Bantoidní jazyky Nigérie a Kamerunu
Mapa Mambiloidní jazyky
Mapa Dakoidské jazyky
Mapa Fam jazyk
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[5]
| Klasifikace | Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dakoid | Chamba-Daka | ne | bààrá | tárā | nààsá | túùná | túnìn | dùtím | dùtím-kərərr (7+ 1) | kúūm | kúūm-kərərrə (9+ 1) |
| Mambiloid, Mambila-Konja, Konja | Kwanja (Konja) | muž | poplatek | dehet | na | cùn | cánmán (5+ 1) | cɛnfèè (5+ 2) | cɛtar (5+ 3) | cɛnàà (5+ 4) | bɨfɛɛŋ |
| Mambiloid, Mambila-Konja, Konja | Twendi (Cambap) | tʃínī | fèː | dehet | nɑː̀ | tʃúên | tə̄n də̄r tʃínī (5+ 1) | t fn fèjè (5+ 2) | tʃɛtáːr (5+ 3) | t nn nàː (5+ 4) | jūtār |
| Mambiloid, Mambila-Konja, Magu-Kamkam-Kila | Somyev (Kila Yang) | mwē | hàːn | dehet | nàːn | tíɛ̂n | tɛmwē (5+ 1) | tɛnàːn (5+ 2) | tɛntàːr (5+ 3) | tɛnnàːn (5+ 4) | tʃɔʃɔ |
| Mambiloid, Mambila-Konja, Mambila | Kamerun Mambila | tʃɛn | fàl | taɡár | neà | cín | téndʒɛ (5+ 1) | tébɛl (5+ 2) | téndɛle (5+ 3) | tárɛ̀neà (5+ 4) | julà |
| Mambiloid, Mambila-Konja, Mambila | Nigerijská Mambila | tʃɛn * c = tʃ | fàl | dehet | nà | cín | téndʒɛ́n (5+ 1) * j = dʒ | téfɛl (5+ 2) | téndɛll (5+ 3) | tárɛ́nà (5+ 4) | jullà * y = j |
| Mambiloid, Ndoro | Ndoola (Doori) (1) | jér | hàːlā | tāːɾā | njẽ | sónī | sóŋ kér (5+ 1) | sóŋ kwàlà (5+ 2) | sóŋ tāːrā (5+ 3) | sóŋ njẽ (5+ 4) | jóbə̄t |
| Mambiloid, Ndoro | Ndoola (Doori) (2) | jíɾə̀ | hàːlā | tāːɾā | njã ?? | sónī | ʃóŋkíɾə̀ (5+ 1) | ʃóŋkwàlà (5+ 2) | ʃóŋtāːrā (5+ 3) | ʃóŋnjá (5+ 4) | jóbə̄t |
| Mambiloid, Suga-Vute, Suga | Suga (Nizaa) | maminka | Áara | taara | naànà | tɛɛɛŋna | tánmum (5+ 1) | tánɓáára (5+ 2) | sɛɛ | tínáànà (5+ 4) | .er |
| Mambiloid, Suga-Vute, Vute | Vute (1) | mwĩ | ɓɨrɨb / ɓaám | taarɨ́b | nààsb | ŋɡiiì | tínmwĩ (5+ 1; starý # 5 je tíŋ) | tɨɓáam (5+ 2) | sər | ɓwécṍ | cóóŋ |
| Mambiloid, Suga-Vute, Vute | Vute (2) | múí | ɓāám / ɓɨ̄rɨp | tāārɨ́p | nààsɨ́b | ŋɡīì | tín mūí (5+ 1) | tɨ́ ɓāám (5+ 2) | sər | éwé co (? 10) | ošidit |
| Mambiloid, Suga-Vute, Vute | Wawa (1) | mǒsī; mǒī * | bə̀mbə́ | tābə́ | nǎrə̄bə̀ | téēnbə̄ | té-mōī (5+ 1) | té-bə̀mbə (5+ 2) | tén-tābə (5+ 3) | té-nàrə̄bə (5+ 4) | tʃɔʃɔ / bə̌ntə̄ |
| Mambiloid, Suga-Vute, Vute | Wawa (2) | mʊʊsī | bɔ̄mbə̀ | tábə̀ | náɾbə̀ | tɛ̄nbə́ | tɛ̄mʊʊ / dʒuiɡɔ (5+ 1) * | tɛbɔ̀mbə̀ / dʒuididi (5+ 2) | tɛnàɾbə̀ / dʒuitati (5+ 3) | tɛtàbə̀ / dʒuːənai (5+ 4) | tʃɔ̄ŋ ( |
| Beboid | Bebe (Naami) | mʷɛ | bifʷé | bitɔ | binwà | bitîŋ | buɬɔ | fùmáɲàŋ (8 - 1) | ɲàŋ | fùmájufi (10 - 1) | jufi |
| Beboid | Cung (Mbuk) (1) | ūmū | fā | příběh | n̄nā | ne | tak | ńnānítá | ɲɲáŋ | bʷùkə̀ | dʒófí |
| Beboid | Cung (Čung) (2) | mu | fa | příběh | ànà | tè | tak | nânita | ɲaŋ | bukə | dʒofi |
| Beboid | Kemedzung (1) | mò (miu) / kɨ̀tɨkɨmó (pohlaví 7/8) | fé / bɨ̀tɨ bífé | té / bɨ̀tɨ́ bíté | nà / bɨ̀tɨ́ bínɑ̀ | tɨ̀ŋ / bɨ̀tɨ́ bítɨ̀ŋ | búsí / bɨ̀tɨ búsí | fùmbá / bɨ̀tɨɨ fùmbɑɑ | yàŋ / bɨ̀tɨɨ yàŋ | fùmbóò / bɨ̀tɨɨ fùmbóò | yɔ (yɔfu) / bɨ̀tɨ yɔ (yɔfu) |
| Beboid | Kemedzung (2) | mmȍ | bifɛ | bitɛ | Binà | bitɨ̃̀ | autobus | fũ̀mbà | jã̏ | fũ̀mbɔ̀ | jɔ̀ː |
| Beboid | Naki | āmū | ífə | ne | v | ne | úsiː | fùmádʒâŋ (? 8) | dʒàŋ | fùmádzófu (? 10) | dzófú |
| Beboid | Nchane (Mungong) (1) | m⁴ba³ka⁴ | fĩ³ | tə³lə² | nə³⁴ | tĩ³⁴ | tak³⁴ | bu³so³fwɪ⁴ | nja³⁴ | bvu³kə⁴ | ju³fə⁴ |
| Beboid | Nchane (Ncane) (2) | mɪ3ma4 | fɛː2 | t3dɪ3 | č. 34 | tʰəŋ34 | bu3so23 | bu3so3ʃwɪ23 | 34a34 | bvu3ɡə2 | ʒu3fɛ4 |
| Beboid | Nikdo (Noni) | muž | fɛɛɛ | tɛɛ | nɛ * | cín | sɔɔtʃàn c = [tʃ] | sɔɔʃwî sh = [ʃ] | ɲàŋ ñ = [ɲ] | bvùùkɛ | joofè y = [j] |
| Beboid | Nsari (Nsaari) | ŋk͡paŋ3 | fɛː4 | tɛː4 | č. 42 | tiŋ42 | bu3sɔː3 | ɱfo2mɛ4ɲaːŋ2 (8 - 1) | ɲaːŋ2 | ɱfo2mɛ4joː24fi42 (10 - 1) | joː24fi42 |
| Ekoid | Ejagham | yət | éβáé | ésá | en | érôn | èsáɡàsá (3 + 3) | èníɡìsá (4 + 3) | èníɡànî (4 + 4) | érôn énî (5 + 4) | ófó |
| Ekoid, Bakore | Ekajuk | njɛŋ | mbal | ne | nni | nlɔn | nrakera (3 + 3?) | eʃɛma | nɛkeni (4 + 4?) | eʃɛmʷubu (10 - 1?) | ewubu |
| Ekoid, Bakore | Nde-Ndele-Nta | n-dʒi | m-ba | n-sa | n-nɛ | n-dɔːn | asighasa (3 + 3?) | asimma | aneɡhane (4 + 4?) | asima-wobo (10 -1?) | wobo |
| Ekoid, Bakore | Nkem-Nkum (Nkim) | njirəng [ńjírə́ŋ] | ibal [íbâ] | ira [írá] | ini [ínî] | iro⃬n [írô̱n] | irara [ìrârà] | arimini [àrímī̱nî] | anigini [àníɡīnî] | arumiɡol [àrúmīɡôl] | iɡol [íɡôl] |
| Jarawan, nigerijský | Bada | .́k | ɓâr | tàːt | ano | opálení | tʷàŋsɔ̀lmʷák | kʲɛstàˑt (5 + 2) | kʲɛʲɛʃn (5 + 3) | kʲɛstʷàn (5 + 4) | já |
| Jarawan, nigerijský | Mbula-Bwazaa | mon / mwashat | rap | taru | ine | tonɡno | tonɡno war mwashat (5 + 1) | tonɡno válečný rap (5 + 2) | tonɡno war taru (5 + 3) | tonɡno war ine (5 + 4) | lum |
| Mamfe | Denya | âmâ | ópéá | ólɛ́ | ónì | ótà | òkéné | òkénàmà (6 + 1) | jeden | ónēnàmà (8 + 1) | ófíà |
| Mamfe | Kenyang | .mɔ̂t | bɛpây | bɛŕrát | mɛnwî | bɛtây | bɛtándât (2 x 3)? * | tándrámɔ̂t (6 + 1)? ** | mɛnɛ̀n | mɛnɛ̀n nɛ̀ àmɔ̀t ('8 + 1') | bjó |
| MBE | MBE | k. bɛ̀tép lètêl lé èjì bɛpʷâl lè bɛ̀tépbɛfwɔ̂r * | bɛpʷâl | bɛsá | bɛñî | bɛtʃân | bɛ̀sêsár (3 + 3) | bɛ̀tânèbɛ́pʷâl (5 + 2) | bɛ̀ñîbɛ̀ñî (4 + 2) | bɛtânèbɛññ (5 + 4) | bɛfwɔ̂r |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Severní bantoid“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Williamson, Kay (1989) „Přehled Niger – Kongo“. V: Jazyky Niger – Kongo, vyd. John Bendor-Samuel, 3–45. University Press of America.
- ^ Blench, Roger [1987] „Nová klasifikace jazyků Bantoid.“ Nepublikovaný příspěvek prezentovaný na 17. kolokviu o afrických jazycích a lingvistice v Leidenu.
- ^ A b C Blench, Roger. Hypotéza severního bantoidu.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Kmen jazyka Niger-Kongo“. Numerální systémy světových jazyků.
- Blench, Roger. Hypotéza severního bantoidu.
- Blench, Roger. 2011. „Členství a vnitřní struktura Bantoidu a hranice s Bantu“. Bantu IV, Humboldtova univerzita v Berlíně.