Jazyky horního kříže - Upper Cross River languages
| Horní kříž | |
|---|---|
| Horní kříž | |
| Zeměpisný rozdělení | SE Nigérie |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | uppe1418[1] |
The Jazyky horního kříže tvoří pobočku Cross River jazyky z Stát Cross River, Nigérie. Nejlidnatější jazyky jsou Loko a Mbembe, se 100 000 reproduktory.
Jazyky
Vnitřní struktura podle Cornella (1994), reprodukovaná Williamsonem a Blenchem (2000), je následující:
| Horní kříž |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[2]
| Jazyk | Větev | Klastr | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Agọi | Před | WaGọi | Ibami | Ro Bambami | Wa Bambami | 3 650 (1953); odhadováno na 12 000 (Faraclas 1989) | Stát Cross River, Obubra LGA, Agoi – Ekpo, Ekom – Agoi, Agoi – Ibami a Itu – Agoi | ||||
| Kiọng | Akoiyang, Äkäyöñ, Okoyong, Okonyong | Mluvená pouze starými lidmi, mladší generace mluví Efik | Stát Cross River, LGA Odukpani a Akamkpa | ||||||||
| Kọrọp | Durop, Kurop | Kòṛ óp̣ | Ododop | Celkem 12500 (1982 SIL) | Stát Cross River LGA Odukpani a Akamkpa; a v Kamerun | ||||||
| Legbo | Východ západ | Gbo | Legbo | Agbo | Itigidi | Igbo Imaban | 18 500 (1963); 30 000 (1973 SIL) | Stát Cross River, Obubra LGA; Stát Abia, Afikpo LGA | |||
| Lenyima | Východ západ | Anyima | Inyima | Stát Cross River, Obubra LGA | |||||||
| Leyigha | Východ západ | Ayiga, Yigha | Asiga | 3,150 (1953) | Stát Cross River, Obubra LGA | ||||||
| Lokәә | Východ západ | Ugep, Nkpam | Lokә, Lokö | Yakạ, Yakә, Yakurr, Yakö | Ugep | 38 200 (1953); 100 000 (1973 SIL) | Stát Cross River, Obubra LGA | ||||
| Lubila | Východ západ | Kabila | Ojor, Kabila, Kaibre, Kabire | Stát Cross River, Akamkpa LGA ve společnosti Ojo Nkomba a Ojo Akangba | |||||||
| Mbembe | Východ západ | Adun, Okom (Eghom) (sub-dialekty: Apiapum, Ohana, Onyen), Osopong (Ezopong), Ofombonga (Ewumbonga), Ofonokpan, Okorogbana, Ekama (Akam) v Ikom LGA, Oferikpe v Abakaliki LGA | Okam, Oderiga, Wakande, Ifunubwa, Ekokoma, Ofunobwan (na Thomase) | 35 600 (1953); 100 000 (1982 UBS) | Stát Cross River, Obubra a Ikom LGA; Stát Anambra, Abakaliki LGA | ||||||
| Nkukoli | Východ západ | Nkokolle | Lokukoli | Ekuri | 17 831 (1926 Talbot); 10 000 (1973 SIL) | Stát Cross River, Ikom, Obubra a Akamkpa LGAs, Iko Ekperem Development Area | |||||
| Olulumọ – Ikọm shluk | Východ západ | Olulumọ – Ikọm | Òkúní | 9,250 (1953) | Stát Cross River, Ikom LGA | ||||||
| Olulumọ | Východ západ | Olulumọ – Ikọm | Òlúlùmọ | 1730 (1953); 5 000 (Faraclas 1989) | |||||||
| Dobře | Východ západ | Olulumọ – Ikọm | 7 520 (1953); 25 000 (Faraclas 1989) | ||||||||
| Bakpinka | Východ západ | Iyongiyong, Iyoniyong | Mokrý | Begbungba | Stát Cross River, Akamkpa LGA | ||||||
| Doko – Uyanga | Východ západ | Dọsanga | Basanga | Iko | Několik měst | Stát Cross River, Akamkpa LGA | |||||
| Klastr Ukpet – Ehom | Východ západ | Ukpet – Ehom | Akpet – Ehom | Stát Cross River, Akamkpa LGA | |||||||
| Ukpet | Východ západ | Ukpet – Ehom | Akpet | ||||||||
| Ehom | Východ západ | Ukpet – Ehom | Ubeteng | Ebeteng | |||||||
| Kukele | Sever jih | 4 dialekty na severu, 3 na jihu, Ugbala, Mtezi a Mtezi – Iteeji ve státě Anambra, Abakaliki LGA | Ukele, Ukelle | Kukele | Bakele | 31 700 (1953); 40 000 (1980 UBS) | Stát Cross River, Ogoja LGA; Stát Anambra, Abakaliki LGA; Stát Benue, Okpokwu a Oju LGA; a v Kamerun | ||||
| Ubaghara shluk | Sever jih | Ubaghara | 30 000 (1985 UBS) | Stát Cross River, Akamkpa LGA | |||||||
| Biakpan | Sever jih | Ubaghara | Ubaghara Development Area | ||||||||
| Ikun | Sever jih | Ubaghara | Ubaghara Development Area | ||||||||
| Etono | Sever jih | Ubaghara | Ubaghara Development Area | ||||||||
| Ugbem | Sever jih | Ubaghara | Egup – Ita Development Area | ||||||||
| Utuma | Sever jih | Ubaghara | Umonská rozvojová oblast | ||||||||
| Kohumono | Sever jih | Kohumono | KoHumono | BaHumono, sg. Úhúmónò | Ediba (pod Ekurĩ (Thomas) | Ekumuru, Ìkúmúrú, Ìkúmóró (jméno Igbo); Àtàm (název Efik) | 11,870 (1952) | Stát Cross River, Abi a Obubra LGA | |||
| KOIN (Kalaḅarị – Okrika – Ịḅanị – Nkọrọ) | Sever jih | Kohumono | Kalaḅarị, Kịrịkẹ (Okrika), ịanị dialekty a izolovaný přednáška Nkọrọ Kokura (Bura Kokura), patřící do klastru Tera | Rivers State, LGA Asari – Toru, Degema, Bonny, Okrika a Port Harcourt | |||||||
| Oring shluk | Sever jih | Oring | Orri | Koring | alespoň 25 000 (1952 RGA); 75 000 (Faraclas 1989) | Stát Benue, Okpokwu LGA; Stát Anambra, Ishielu LGA | |||||
| Ufie | Sever jih | Oring | Utonkon | 12 300 (1952 RGA) | Stát Benue, Okpokwu LGA | ||||||
| Ufiom | Sever jih | Oring | Effium | 3 000 (1952 RGA) | Stát Benue, Okpokwu LGA; Stát Anambra, Ishielu LGA | ||||||
| Okpoto | Sever jih | Oring | 6350 (1952 RGA) | Stát Anambra, Ishielu LGA | |||||||
| Umone | Sever jih | Amon | 25 vesnic | Stát Cross River, Akamkpa LGA | |||||||
| Uzekwe | Sever jih | Ezekwe | 5 000 (1973 SIL) | Stát Cross River, Ogoja LGA | |||||||
| Agwagwune shluk | Sever jih | Agwagwune | Agwa – Gwunɛ | 20 000 (SIL) | Stát Cross River, Akamkpa LGA | ||||||
| Agwagwune | Sever jih | Agwagwune | Gwune | Agwagwune | Akunakuna (nedoporučuje se), Akurakura (z Koelle) | Stát Cross River, Akamkpa LGA, Egup – Ipa Development Area | |||||
| Erei | Sever jih | Agwagwune | Ezei | Enna | Stát Cross River, Akamkpa LGA, Erei Development Area | ||||||
| Abini | Sever jih | Agwagwune | Bini, Abiri | Obini | Stát Cross River, Akamkpa LGA, Egup – Ipa Development Area | ||||||
| Adim | Sever jih | Agwagwune | Arәm, Dim | Odim | Orum | Stát Cross River, Akamkpa LGA, Egup – Ipa Development Area | |||||
| Abayongo | Sever jih | Agwagwune | Bayono, Bayino | Stát Cross River, Akamkpa LGA, Egup – Ipa Development Area | |||||||
| Etono II | Sever jih | Agwagwune | Etuno | Stát Cross River, Akamkpa LGA, rozvojová oblast Ubaghara |
Rekonstrukce
Rekonstrukce Proto-Upper Cross River byla navržena Gerrit Dimmendaal (1978).[3]
Viz také
- Seznam rekonstrukcí Proto-Upper Cross River (Wikislovník)
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Horní kříž". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Dimmendaal, Gerrit J. 1978. Souhlásky proto-horního kříže a jejich důsledky pro klasifikaci jazyků horního kříže. Leiden: Leiden University.
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.
externí odkazy
- ComparaLex, databáze se seznamy slov Upper Cross River