Jazyky Tula – Waja - Tula–Waja languages
| Tula – Waja | |
|---|---|
| Tula – Wiyaa | |
| Zeměpisný rozdělení | severovýchodní Nigérie |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | tula1250[1] |
The Tula – Wajanebo Jazyky Tula – Wiyaa jsou pobočkou prozatímního Savanské jazyky, nejblíže k Kam (Nyingwom), mluvený na severovýchodě Nigérie. Mluví se jimi především na jihovýchodě Stát Gombe a další sousední státy.
Byly označeny „G1“ v Joseph Greenberg je Adamawa návrh jazykové rodiny a později umístěn v a Waja – Jen větev té rodiny.
Guldemann (2018) pozoruje významnou vnitřní lexikální rozmanitost v Tula-Waja, částečně v důsledku slovo tabu zrychlení lexikální změny.[2] Ačkoli třídy podstatných jmen byli ztraceni v Dadiya, Maa, a Yebu, Waja a Tula zachovat komplexní systémy tříd podstatných jmen.[3] Kleinewillinghöfer (1996) také pozoruje mnoho morfologických podobností mezi Tula – Waja a Centrální gurské jazyky,[4] pohled sdílený Bennettem (1983) a Bennettem a Sterkem (1977).[5][6]
Jazyky
- Probuďte se: Probuďte se (Yebu), Kamo
- Cham – Mona: Dijim-Bwilim, Tso
- Dadiya
- Tula: Bangwinji, Tula, Waja
Klasifikace
Ulrich Kleinewillinghöfer (2014) na webových stránkách Adamawa Languages Project klasifikuje jazyky Tula – Waja následovně. Kleinewillinghöfer uvažuje Tso a Cham být větvemi, které se dříve rozcházely. Waja je Kleinewillinghöfer považován za zřetelnou větev, ačkoli jeho přesná poloha v Tula-Waja zůstává nejistá.[3]
- Tula – Waja
- Základní skupina Tula
- Yebu (Probuďte se ) (místní varianty)
- Ma (Kamo, Kamu)
- Cham
- Dijim z Kindiyo
- Bwilim (z Mɔny a Loojaa)
- Tso (Lotsu-Piri)
- Tso ze Swaabou
- Tso z Bərbou
- Tso z Gusubo
- Tso z Luuzo
- Waja
- Waja z Wɩɩ (Wajan Kasa) (místní varianty)
- Waja of Deri (Wajan Dutse) (dvě varianty)
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[7]
| Jazyk | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dijim –Bwilim | 7,545 (1968). ca. 20 vesnic | Stát Gombe, Balanga LGA, Stát Adamawa, Lamurde LGA | |||||||
| Dijim | Dijim | sg Níi Dìjí pl. Dìjím | Cham, Cam, Kindiyo, | ||||||
| Bwilim | Bwiləm | sg Níi Bwilí pl. Bwiləm | Mwana, Mwona [název Hausa], Fitilai [název vesnice] | 4,282 | |||||
| Dadiya | Nda Dia, Dadia | Bwe Daddiya pl. Daddiyab | Nyíyò Daddiya | 3 986 (1961), 20 000 (odhad 1992). | Stát Gombe, Balanga LGA, Stát Taraba, Karim Lamido LGA a Stát Adamawa, Lamurde LGA. Mezi Dadiya a Bambam. | ||||
| Ma | Ma sg. nụbá Ma pl. | nyii Ma | Kamo, Kamu | 3000 (SIL) | Stát Gombe, Kaltungo a Akko LGA | ||||
| Tsobo | Bәrbou, Guzubo, Swabou | Cibbo | Tsóbó | nyi Tsó | Lotsu – Piri, Pire, Fire | Kitta | 2,000 (1952) | Stát Gombe Kaltungo LGA, Stát Adamawa „Numan LGA | |
| Tula | Baule, Wangke [používá se pro rozvoj gramotnosti], Yiri | Ture | yii Kitule | Naba Kitule pl. Kitule | 19,209 (1952 W&B); 12 204 (1961–2 Jungraithmayr); 19 000 (1973 SIL). ca. 50 vesnic - 100 000 odhadů | Stát Gombe, Kaltungo LGA. Tula je 30 km. východně od Billiri. | |||
| Wiyaa | Plain and Hills | Wagga | Nyan Wịyáù | Wịyáà | Waja | 19 700 (1952 W&B); 50 000 (odhad 1992) | Stát Gombe, LGA Balanga a Kaltungo, okres Waja. Stát Taraba, Bali LGA. | ||
| Bangjinge | Nabang, Kaloh [pravopis založený na Nabangovi] | Bangunji, Bangunje, Bangwinji | Báŋjìŋè sg. Báŋjìŋèb pl. | nyii Bánjòŋ | 8000 CAPRO (1995a).[8] 25 vesnic (2008) | Stát Gombe, Shongom LGA | |||
| Yebu | Yěbù | Nìín Yěbù | Awok | 2,035 (1962) | Stát Gombe, Kaltungo LGA: 10 km severovýchodně od Kaltunga |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tula – Waja“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Güldemann, Tom (2018). "Historická lingvistika a genealogická klasifikace jazyků v Africe". V Güldemann, Tom (ed.). Jazyky a lingvistika Afriky. Světový lingvistický seriál. 11. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 58–444. doi:10.1515/9783110421668-002. ISBN 978-3-11-042606-9.
- ^ A b Kleinewillinghöfer, Ulrich. 2014. Jazyky skupiny Tula - Waja. Projekt jazyků Adamawa.
- ^ Kleinewillinghöfer, Ulrich (1996). Vztah mezi jazyky Adamawa a Gur: Případ Waja a Tula.
- ^ Bennett, Patrick R. 1983. Adamawa-Eastern: Problémy a vyhlídky. In: Dihoff, Ivan R. (ed). Současné přístupy k africké lingvistice 1. Dordrecht: Foris Publications; 23-48.
- ^ Bennett, Patrick R. a Jan P. Sterk. 1977. Jižní centrální Niger-Kongo: reklasifikace. Studies in African Linguistics, 8: 241-273.
- ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ CAPRO Research Office 1995a. Odmaskujte obra. Jos: CAPRO Media. [Bauchi]
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.
externí odkazy
- Jazyky Tula-Wiyaa - Blench
- Tula-Waja - Projekt jazyků Adamawa