Shllaku - Shllaku - Wikipedia

Část série na
Albánské kmeny
Albánští vysocí domorodci


Shllak (určitý Albánec formulář: Shllaku), je region na severu Albánie, východně od Shkodër jehož území je synonymem historického Albánský kmen stejného jména.[1][2] Členové kmene Shllaku jsou Katolíci.[3] Region odpovídá dnešnímu Shllak Obec poblíž Shkodëru.

Zeměpis

Hlavní článek: Shllak

Historická oblast Shllaku odpovídá Shllak. Kmenová oblast hraničí s Shkreli, Dushmani a Toplana kmenové oblasti na severu.

Počátky

Podle tradice mohou Toplana, předchůdce Shllaku i Gashi, vystopovat jejich rodovou linii zpět do roku 1450, když dorazili do své současné oblasti z území, kde nyní Vasojevići sídlí v Černá Hora.[4][5] Vasojevićská tradice sleduje jejich původ Střední Albánie a přestěhovali se kolem roku 1450 na své současné místo. Nopcsa a další tak dospěli k závěru, že v určitém okamžiku Vasojevići v této době zahnali na jih rodovou skupinu Toplana.[4]

Podle tradice, kterou Nopcsa zaznamenal, byl kmenový předek pojmenován „Can Gabeti“, jeden ze čtyř bratrů (ostatní byli zakladateli Gashi, Toplana a Megulla).[6] Gabeti, o kterém se říká, že byl pravoslavným křesťanem z Černé Hory, narazil na původní domorodé obyvatelstvo, které bylo předky Kolë Pep Fura rodiny a jehož poslední mužský potomek zemřel kolem roku 1900.[7] Byla povolána původní populace Shllaku Lorehic a říká se, že souvisí s rodinou stejného jména v Guri i Zi na pláni Shkodër.[8]

Kmen Shlaku se skládá z asi tří set domů, všech křesťanských. Je to odnož kmene Toplana. Třetina z toho žije spalováním uhlí, ostatní chováním koz. Je zde velmi málo obdělávané půdy.

— Durham, Edith (1909). „High Albania“. Londýn: Edward Arnold.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Dějiny

Albánci Bayrakové od roku 1918, Shllaku pokrývá sekci 58.

Nejstarším dostupným záznamem o jménu kmene je „Scelacu“ z roku 1641. Shllaku pochází z kmene Toplana. [4][3]

V roce 1877 Osmanský vojáci ze Shllaku zaútočili Černá Hora.[9]

V roce 1922 měl tento kmen 1500 obyvatel.[3]

Pozoruhodné osoby

Viz také

Reference

  1. ^ Ekmečić 1989, str. 119.
  2. ^ Haralampie Polenakoviḱ (1976). Bigorski naučno-kulturní sobiri: 1974-1975. Misla. str. 28. Citováno 21. května 2013. а потоа: Крај, Скадарските Брда, Дукаѓин, Постриба, Шљак, Никај-Мертури, Гаковечка Мале- сија, К
  3. ^ A b C Elsie, Robert (2010) [2004], Historický slovník Albánie (PDF) (2. vyd.), Maryland: Rowman & Littlefield Publishing Group, s. 1. 416, ISBN  9781282521926, OCLC  816372706
  4. ^ A b C Durham, Edith (1928). Některé kmenové původy, zákony a zvyky na Balkáně. str. 20–21. Citováno 3. února 2020.
  5. ^ Zemaljski muzej u Bosni i Hercegovini 1911, str. 373: „Топлана и Шлаку могу као и Гаши своју лозу проследити и до 1450, када су како се вели, дошли из вол
  6. ^ Elsie 2015, str. 133, 145, 168.
  7. ^ Elsie 2015, str. 133.
  8. ^ Robert Elsie.
  9. ^ NIN .: Nedeljne informativne novine. Politika. 1991. s. 70. Citováno 21. května 2013.

Zdroje