Albánská morfologie - Albanian morphology
 | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. (Leden 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Tento článek se týká morfologie z Albánský jazyk, včetně skloňování podstatných jmen a přídavných jmen a časování sloves. Odkazuje na Albánský se sídlem v Tosk standard regulovaný Akademie věd Albánie.
Podstatná jména (skloňování)
Albánec má dva gramatické rody, ženský a mužský, kastrovat se neliší od mužského. Podstatná jména jsou morfologicky pozměněna číslo (jednotné číslo množné číslo), jednoznačnost (neurčitý / určitý) a případ. Tyto případy jsou jmenovaný, akuzativ, dativ, ablativ a vokativ. Mnoho textů obsahuje a genitiv případě, ale to se vyrábí pomocí propojení klitický (viz níže) a je morfologicky totožný s dativem. Vokativ se odlišuje od jmenovaného v případě pouze několika podstatných jmen. Dativ a ablativ jsou totožné, s výjimkou neurčitého množného čísla. Neurčitý akuzativ je vždy stejný jako neurčitý nominativ.
Množné číslo
Albánský tvar množného čísla je vysoce nepravidelný. Přípony zahrnují -ra, -A, -E, -onj, -E, ale úprava stopky konečnou souhláskou palatalizace nebo vnitřní samohláska mutace je běžné.
Pravidelné zakončení podstatných jmen
The neurčitý forma podstatného jména je totožná v jmenovaných a akuzativních případech, přičemž jde o nezachycenou formu podstatného jména v jednotném čísle a formu uvedenou výše v množném čísle. Následují koncovky dativních a ablativních případů, když je podstatné jméno v neurčité podobě:
| DAT | ABL | |
|---|---|---|
| jednotlivá, mužská / kastrovat podstatná jména | i | i |
| singulární, ženská podstatná jména | E | E |
| množný | ve | sh |
Konce pro podstatná jména v určitý formuláře jsou následující:
| NOM | ACC | DAT / ABL | |
|---|---|---|---|
| singulární, mužská podstatná jména typu "u" | u | un / në | ut |
| singulární, mužská podstatná jména typu "i" | i | v / në | to |
| singulární, střední jména | t (ë) | t (ë) | to |
| singulární, ženská podstatná jména | A | n (ë) | s (ë) |
| množný | it / t (ë) | it / t (ë) | ve (t) |
Mužská podstatná jména typu „u“ jsou ta, jejichž nesklonná forma končí zdůrazněným přední samohláska nebo v -h, -k nebo -G. Jiné jsou typu „i“.
Příklady vzorů skloňování podstatných jmen viz Albánský jazyk (gramatika).
Zájmena
Osobní zájmena
The osobní zájmena pokles pro případ, stejně jako podstatná jména; mají další klitický (slabé) formy v akuzativu a dativu. Starší formy osobních zájmen pro 3. osobu v ablativním případě jsou občas nalezeny.
| NOM | ACC | DAT | ABL | ACC (klitický) | DAT (klitický) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. os. jednotné číslo | unë | mua | mua | meje | mě | mě |
| 2. os. jednotné číslo | ti | ty | ty | teje | të | të |
| 3. os. singulární, mužský | ai | atë | atij | atij (si) | E | i |
| 3. os. singulární, ženský | ajo | atë | asaj | asaj (soje) | E | i |
| 1. os. množný | ne | ne | neve | nesh | na | na |
| 2. os. množný | ju | ju | Juve | jush | ju | ju |
| 3. os. množné, mužské | ata | ata | atyre | atyre (sish) | i | u |
| 3. os. množné, ženské | ato | ato | atyre | atyre (sosh) | i | u |
Ukazovací zájmeno
Deklinace ukazovací zájmena je velmi podobné osobním zájmenům 3. osoby. Starší formy ukazovacích zájmen v ablativu se občas vyskytují.
| NOM | ACC | DAT / ABL | (starý) ABL | |
|---|---|---|---|---|
| mask. zpívat. | ky | këtë | këtij | kësi |
| fem. zpívat. | kjo | këtë | kësaj | këso |
| mask. množný | këta | këtyre | këtyre | kësi (sh) |
| fem. množný | këto | këtyre | këtyre | këso (sh) |
Přídavná jména (skloňování)
Spojující klitik
Albánská substantivní fráze má obvykle tvar „N Lnk Adv * A„kde Lnk je klesatelná částice popsaná níže. (Pokud se příslovce objevují mezi adjektivem a spojovací částicou, pak musí mít spojovací část neurčitý tvar.) Spojovací částice souhlasí s podstatným jménem v rodu, pádu a čísle.
Neurčitý spojovací klitik:
| NOM | ACC / DAT / ABL | |
|---|---|---|
| SG.M | i | të |
| SG.F | E | të |
| PL | të | të |
Definitivní spojovací klitik:
| NOM | ACC | DAT / ABL | |
|---|---|---|---|
| SG.M | i | E | të |
| SG.F | E | E | së |
| PL | E | E | të |
Samotná adjektiva se také odmítají shodovat s podstatným jménem v pohlaví a počtu. Paradigmata se liší v závislosti na tom, zda je nebo není adjektivum použito se spojovací částicí.
Přídavná jména se spojovacím klitikem
Jedna skupina adjektiv používá stejný tvar pro všechny kromě ženského množného čísla, které používá koncovku -A. Druhý se neliší podle počtu, ale má -E na ženský a žádný na mužský.
Přídavná jména bez spojovacího klitika
Některá adjektiva se používají bez spojovací částice. Ty mají různé konce od těch, které používají spojovací částice, a přicházejí v sedmi různých typech.
| M.SG | M.PL | F.SG | F.PL |
|---|---|---|---|
| - | - | - | - |
| - | - | - | A |
| - | - | E | E |
| - | E | E | E |
| - | ? | E | E |
| - | ? | ? | ? |
Každý řádek má jinou třídu skloňování. Každá buňka označena „?“ označuje různé / nepravidelné konce.
Slovesa (konjugace)
V aktivní hlas Albánský morfologicky mění orientační přítomný, nedokonalý a teoretik, optativní přítomen a obdivuhodný přítomný a nedokonalý (s 6 sklony osob / čísel pro každého), stejně jako rozkazovací způsob (2. osoba jednotného a množného čísla) a a participium (nerozhodnutelné). (Obdivné zakončení jsou pravidelné napříč konjugačními třídami a jsou podobné formám pomocných kam.) Jsou vytvořeny všechny ostatní kombinace nálady / času / aspektu periphrastically pomocí pomocného zařízení kam (mají) a nedeklinovatelné částice. Albánce pasivní hlas pokračuje v Indoevropský průměrně pasivní, a má samostatná paradigmata deklinace pro indikativní přítomnost a nedokonalost, stejně jako imperativ. Ostatní formy se vyrábějí z těchto az aktivních forem perifrasticky.
Pravidelná paradigmata (aktivní hlas)
Třída 1
| - | IND. Současnost | IND. Nedokonalé | IND. Zpěvák | Optativní |
|---|---|---|---|---|
| 1 | oj | oja | ova | ofsha |
| 2 | na | oje | ove | ofsh |
| 3 | na | onte | oi | často |
| 1 | ojmë | onim | uam | ofshim |
| 2 | oni | onit | uat | ofshi |
| 3 | ojnë | onin | uan | ofshin |
Imperativ: Singulární -Ó, Množné číslo -oni
Participium: -uar
Třída 2
| - | IND. Současnost | IND. Nedokonalé | IND. Zpěvák | Optativní |
|---|---|---|---|---|
| 1 | - | ja | A | sha |
| 2 | - | je | E | sh |
| 3 | - | te | i | të |
| 1 | im | nim | jo | podložka |
| 2 | ni | nit | to | hovno |
| 3 | v | nin | ën | holeň |
Imperativ: Singulární -, Množné číslo -ni
Participium: -ur
Třída 3
| - | IND. Současnost | IND. Nedokonalé | IND. Zpěvák | Optativní |
|---|---|---|---|---|
| 1 | - | ja | ta | ça |
| 2 | - | je | te | C |
| 3 | - | nte | ti | ttë |
| 1 | mě | nim | tëm | tshim |
| 2 | ni | nit | tët | do prdele |
| 3 | ne | nin | deset | tshin |
Imperativ: Singulární -, Množné číslo -ni
Participium: -tur
Nepravidelná slovesa
Nejvhodnější albánská slovesa jsou nepravidelná, protože mění svou jedinou samohlásku stonku, často přeskupují souhláskový řád nebo zcela mění kmen. Slovesa cizího původu jako studioj, kandidoj, refuzoj, provoj, atd. jsou pravidelné. Slovesa odvozená od podstatných jmen, jako ndryshoj (od ndryshe, different), vlerësoj (od vlerë, value), jsou obvykle pravidelná. Zde je několik příkladů nepravidelných sloves:
kam ‚Mít '(pomocný)
kam, ke, kisha, pata, paça, ki, pasur. (Mám, máte, měl jsem (aoristu), měl jsem (jednoduché dokonalé), já (přeji si) mít, (imperativně) mít !, měl (příčestí).
džem ‚Být '(pomocný)
jam, është, isha, qeshë, qofsha, ji !, qenë.
shoh, vidět
shoh, sheh, shihja, pashë, pafsha, shih !, parë.
ha, jíst.
ha, ha, haja, hëngra, ngrënça, ha !, ngrënë.
rri, zůstat
rrí, rri, rrija, ndenja, ndenjsha, rrì !, ndenjur.
vij, přijít
vij, vjen, vija, erdha, ardhsha, eja !, ardhur.
bie, spadnout
bie, bie, bija, rashë, rënça, bjer !, rënë.
blikat, mluvit
flas, flet, flisja, fola, folsha, fol !, folur.
jim, říct
je, thua, thosha, thashë, thënça, thuaj !, thënë.
Bibliografie
- Buchholz, Oda a Wilfried Fiedler. Albanische Grammatik. Lipsko: VEB Verlag Enzyklopädie, 1987.
- Camaj, Martin. Albanische Wortbildung. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 1966.
- Camaj, Martin. Albánská gramatika. Trans. Leonard Fox. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 1984.
- Gut, Christian, Agnés Brunet-Gut a Remzi Përnaska. Parlons albanais. Paříž: L'Harmattan, 1999.
- Hubbard, Phillip L. Syntaxe albánského slovesného komplexu. New York – Londýn: Garland Publishing, 1985.
- Mann, Stuart E. Albánská historická gramatika. Hamburk: Helmut Buske, 1977.
- Newmark, Leonard, Philip Hubbard a Peter Prifti. Standardní albánština: Referenční gramatika pro studenty. Stanford: Stanford University Press, 1982.
- Newmark, Leonard a Vladimir Dervishi. Albánská příručka s anglickými a albánskými glosáři. Kensington, MD: Dunwoody Press, 1999.
- Neziroski, Fatime. Manuel de conjugaison des verbes albanais. Paříž – Budapešť – Turín: L'Harmattan, 2003.
- Ressuli, Namik. Grammatica albánská. Bologna: Pàtron, 1986.
- Zymberi, Isa. Hovorový Albánec. Londýn – New York: Routledge, 1991.