Evropská cesta E73 - European route E73

Štít E73

E73
Informace o trase
Délka702 km (436 mi)
Hlavní křižovatky
Severní konecMaďarský štít dálnice M0 Budapešť, Maďarsko
 Maďarský štít dálnice M60 Bóly
Chorvatský dálniční štít A3 Výměna sredanci
Jižní konecChorvatský silniční štít D8 Opuzen, Chorvatsko
Umístění
Země Maďarsko
 Chorvatsko
 Bosna a Hercegovina
Dálniční systém
Mezinárodní síť E-road

Evropská cesta E73 je součástí Spojené národy Mezinárodní síť E-road, připojování Maďarsko a východní Chorvatsko na Bosna a Hercegovina a Jaderské moře v blízkosti přístav Ploče. Tato 702 kilometrů (436 mil) cesta je také označena jako Panevropský koridor Vc, pobočka pátého Panevropský koridor. Trasa se z velké části skládá ze dvouproudých silnic s at-grade křižovatky, i když v roce 2000, asi třetina trasy byla upgradována na dálnice standardy. Zbývající část trasy se v současné době upgraduje ve všech zemích. Nejdelší část této chodby prochází Bosna a Hercegovina a je široce nabízen jako silnice napomáhající rozvoji země. Silnice také slouží jako nejkratší spojení východní a jižní části Chorvatska.

Popis trasy

Pohled na dálnici z automobilu, zobrazující dva jízdní pruhy a dopravní značky označující přístup k východu.
E73 jako maďarská dálnice M6, blízko Ráckeresztúr výstup

Evropská trasa E73 je součástí dálnice Mezinárodní síť E-road, 702 km (436 mi) dlouhý, spojující části Maďarska a Chorvatska a Bosny a Hercegoviny s pobřežím Jaderského moře poblíž přístavu Ploče. Trasa je třída A střední severojižní silnice, která se skládá z 275 km (171 mi) z dálnice a značná část dvouproudých silnic s at-grade křižovatky. E73 začíná u Budapešť okružní dálnice zajišťující připojení k maďarské dálniční síti i na evropské trasy E60, E71 a E75 při výměně s Dálnice M6 cestou na E73 na jih, kolem Dunaújváros a Szekszárd vůči Bóly, kde končí dálnice (stav k srpnu 2011) a E73 přechází na trasy 57 a 56 poté Mohács na Udvar /Duboševica hraniční přechod, k němuž trasa vede Chorvatsko. Maďarská část E73 je dlouhá 196 kilometrů (122 mil) a kromě posledních 20 kilometrů (12 mil) byla modernizována podle dálničních norem. Poslední část dálnice k chorvatským hranicím se plánuje rozšířit na nový hraniční přechod v Ivándárda.[1][2]

Trasa E73 přes Chorvatsko začíná na hraničním přechodu Duboševica po dálnici Státní silnice D7 na Beli Manastir a Osijek. V Beli Manastir je křižovatka s Evropská cesta E662, také značené jako D212. Silnice D7 vede po silnici E73 přes Osijek na jižní městský obchvat označený jako D2 státní silnice poskytující připojení k Dálnice A5 na západ od Osijeku. A5 je naplánována na prodloužení na sever k maďarským hranicím, kde by se napojila na maďarskou dálnici M6. A5 sahá na jih až k Výměna sredanci z Dálnice A3, který nese E73 současně s E70 na východ až k Velika Kopanica mimoúrovňovou křižovatku, kde E73 opouští dálnici a znovu se napojuje na silnici D7 na nohu k hranici Bosna a Hercegovina a Slavonski Šamac /Šamac hraniční přechod u Sava Řeka. Podobně jako rozšíření na sever je plánováno rozšíření A5 na jih, které bude zahrnovat výměnu Sredanci a nový hraniční přechod na Svilaj. První úsek E73 přes Chorvatsko, mezi Maďarskem a Bosnou a Hercegovinou, je dlouhý 125 kilometrů, včetně 63 kilometrů dálnic.[2][3][4]

Pohled z boku na silnici, ukazující dva jízdní pruhy jedné vozovky, když silnice vchází do vesnice. Vpravo je viditelná dopravní značka označující název obce.
E73 jako chorvatská státní silnice D7 v Kozaraci severně od Osijeku

Trasa E73 v Bosně a Hercegovině je vedena po silnici M17 několika městy, která se rozprostírá od severní hranice s Chorvatskem po jižní hranici s Chorvatskem. Některé úseky silnice M17 jsou souběžné s jinými státními silnicemi, jako jsou M5 a M18, včetně úseku severně od Sarajevo značeno jako M5 a 36 kilometrů (22 mi) Dálnice A1 mezi Zenica a Sarajevo. E73 v Bosně a Hercegovině se skládá převážně ze dvouproudých silnic s křižovatkami na úrovních Doboj, Zenica, Sarajevo, Konjic a Mostar. V Zenice tvoří E73 křižovatku na evropské trasy E661 a E761. Ten a E73 jsou souběžné mezi Zenicí a Sarajevem, kde se E761 rozcházejí Višegrad. The Evropská cesta E762 také tvoří spojení s E73 v Sarajevu, směřující k Nikšić, Černá Hora. Trasa vede zpět do Chorvatska jižně od Čapljina. Celková délka trasy E73 přes Bosnu a Hercegovinu je dlouhá 379 kilometrů.[2][5]

Nejjižnější úsek trasy E73 se nachází v Chorvatsku, mezi nímž je 11 kilometrů Metković hraniční přechod a Opuzen poblíž města Metković, kde byla trasa fyzicky označena jako Státní silnice D9 / E73 se připojuje k Státní silnice D8 (Evropská cesta E65 ). D8 spojuje cestu E73 s přístavem Ploče na severu a Dubrovník na jih. Kromě toho má sekce spojení s Státní silnice D62 poskytující odkaz na Dálnice A1 a chorvatská dálniční síť na jihu země. Tato část dokončuje celkovou délku E73 v Chorvatsku 136 kilometrů (85 mil).[2][3][4]

Toll

E73 trasa jako A1 na Visoko výstup blízko Sarajevo, Bosna a Hercegovina

Různé části E73 jsou zpoplatněny pomocí řady systémů výběru mýtného. Dálnice v Maďarsku jsou zpoplatněno pomocí elektronický výběr mýtného (ETC) systém s poplatky lišícími se pro různé kategorie vozidel a délkou období, kdyviněta je platný.[6] Chorvatské dálnice jsou také obecně zpoplatněné, využívají a lístkový systém. Všechny úseky dálnice A5 jsou zpoplatněné, stejně jako úsek A3 souběžně s E73. V srpnu 2011 se mýtné účtované na chorvatském úseku trasy E73 mezi různými mýtnými náměstími na každém výjezdu z dálnice liší v závislosti na délce ujeté trasy a klasifikace vozidel v Chorvatsku. Mýtné se platí buď v chorvatských kunách nebo v eurech a na hlavních kreditních a debetních kartách. Používá se také předplacený systém ETC.[7] Státní silnice v Chorvatsku nejsou zpoplatněné. V Bosně a Hercegovině je zpoplatněna pouze dálnice A1 na dvou hlavních mýtných náměstích a další mýtná náměstí na každém výjezdu z dálnice mezi mýtnými náměstími pomocí lístkového systému.[8]

Dějiny

Pohled na čtyřproudou dálnici s centrální rezervací, převzatý z úrovně vozovky. Na levé straně vozovky je vidět zadní strana portálu nesoucího proměnné dopravní značky.
E73 jako dálnice A5 v Chorvatsku

EHK OSN byla založena v roce 1947 a jejich prvním významným činem ke zlepšení dopravy bylo společné prohlášení OSN č. 1264, Deklarace o výstavbě hlavních mezinárodních dopravních tepen,[9] podepsána v Ženevě 16. září 1950, která definovala první síť E-road. Toto prohlášení bylo několikrát pozměněno před 15. listopadem 1975, kdy bylo nahrazeno Evropskou dohodou o hlavních mezinárodních dopravních tepnách nebo „AGR“, která zavedla systém číslování tras a zlepšila standardy pro silnice v seznamu. AGR prošel několika změnami, přičemž poslední z nich byla od roku 2011, v roce 2008. Reorganizace sítě elektronických silnic v letech 1975 a 1983 předefinovala označení E73 dříve spojené s Kolín nad RýnemHamm silnici a přidělil ji na trasu Budapešť – Osijek – Sarajevo – Metković.[2][9][10]

E73 poblíž Zenica, Bosna a Hercegovina

Celá trasa E73 získala další význam v červnu 1997 na dálnici Celoevropská konference o dopravě v Helsinki, kdy byla sekce provedena jako součást Panevropský koridor Vc přes Budapešť a Metković přes Osijek a Sarajevo.[11] Tato událost podnítila modernizaci trasy ve všech zemích, kde se nachází, a od roku 1997 byla třetina trasy, dříve vyvinutá pouze jako dvouproudá silnice, upgradována na dálniční standardy s plány na modernizaci zbývající části také na trase.

Pohled na dvouproudovou silnici z auta. Cesta se blíží ostré levé zatáčce a městu se strmým kopcem napravo a řekou nalevo.
E73 jako silnice M17 poblíž Mostaru

První maďarský dálniční úsek na trase M6 / E73 byl dokončen mezi Érd a Dunaújváros v roce 2006 poté, co panevropský koridor Vc dostal po helsinské konferenci prioritu rozvoje. V roce 2008 byl nový dálniční úsek napojen na Dálnice M0 Budapešť V roce 2010 byla M6 rozšířena na Bóly. Poslední část dálnice k chorvatským hranicím se plánuje rozšířit na nový hraniční přechod v Ivándárda, kde se M6 připojí k chorvatské dálniční síti.[1] V Chorvatsku byl prvním dálničním úsekem dokončeným na trase E73 Sredanci–Đakovo úsek A5, dokončený v roce 2007, který byl v roce 2009 dále rozšířen na Osijek.[12] Jak srpna 2011, A5 byl naplánován být prodloužena na sever napříč Drava Řeka do Beli Manastir a Branjin Vrh hraniční přechod do Maďarska, kde se napojí na M6.[13] Plánuje se také prodloužení dálnice A5 jižně od mimoúrovňové křižovatky Sredanci k řece Sava a nový hraniční přechod do Bosny a Hercegoviny poblíž Svilaje, kde se A5 napojí na dálnici A1 v Bosně a Hercegovině, přes nový most přes řeku Sava.[14][15] Podobně Dálnice A10 se plánuje připojení Bosny a Hercegoviny k chorvatskému dálničnímu systému přes dálnici A1 a přístav Ploče.[16][17] Úsek trasy přes Bosnu a Hercegovinu je z velké části v různých fázích plánování a rozvoje, zejména těch úseků, které sousedí s jediným stávajícím úsekem dálnice A1 poblíž Sarajeva a s plánovanými úseky chorvatských dálnic A5 a A10.[5][18][19]

Na začátku roku 2000 se dálnici A1 v Bosně a Hercegovině dostalo velké pozornosti médií, protože se jednalo o první dálnici standardní v zemi. Pomalé tempo výstavby vedlo k tomu, že koridor Vc byl parodován jako „WC koridoru“ ve slavné televizní satiře Přehlídka nadreality.[20]

Souběžnosti

ZeměkmTrasa[2]Řízení
města
Spojovací
trasy
Poznámky[1][3][4]
Maďarsko0-176Maďarský štít dálnice M6 M6Budapešť
Bóly
Maďarský štít dálnice M8 M8
Maďarský štít dálnice M60 M60
Štít maďarské trasy 62 62
Severní konec E73 je ve výměně M6 a M0 poblíž Budapešti. Provoz E73 na sever opouštějící výchozí segment vede na okružní dálnici M0 Budapešť. Spojovací úsek dálnice M0 je souběžně s evropskými linkami E60, E71 a E75.
176-182Štít maďarské trasy 57 57Bóly
Mohács
Dvouproudová silnice s at-grade křižovatky.
182-196Štít maďarské cesty 56 56Mohács
Udvar
Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. Nejjižnější část E73 v Maďarsku.
Chorvatsko196-237Chorvatský silniční štít D7 D7Duboševica
Osijek
Chorvatský silniční štít D212 D212
Chorvatský silniční štít D517 D517
Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu.
237-244Chorvatský silniční štít D2 D2OsijekOsijek obchvat. Dvouproudová rychlostní silnice s omezeným přístupem a mimoúrovňovými křižovatkami.
244-298Chorvatský štít dálnice A5 A5Osijek
Sredanci
Chorvatský silniční štít D7 D7Jižní konec dálnice A5 se v současné době nachází na mimoúrovňové křižovatce Sredanci, kde se jižní silnice A5 / E73 přepne na Dálnice A3. Prodloužení dálnice A5 bylo naplánováno na sever a na jih, dokud nebude dosaženo státních hranic.
298-307Chorvatský dálniční štít A3 A3Sredanci
Velika Kopanica
Dálniční úsek A3 je souběžný s dálničním úsekem Evropská cesta E70.
307-321Chorvatský silniční štít D7 D7Velika Kopanica
Slavonski Šamac
Chorvatský silniční štít D520 D520Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu.
Provoz E73 na jih opouštějící segment křižuje do Bosny a Hercegoviny na Slavonski Šamac /Šamac hraniční přechod.
Bosna a Hercegovina312-464Silniční štít Bosna a Hercegovina M17 M17Šamac
Zenica
Silniční štít Bosna a Hercegovina M5 M5
Silniční štít Bosna a Hercegovina M14-1 M14-1
Trasa se skládá ze dvouproudých silnic s at-grade křižovatkami. Nejjižnější část trasy je souběžná se silnicí M5.
464-545Štít dálnice Bosna a Hercegovina A1 A1Zenica
Kakanj
Sarajevo
Tarčin
Silniční štít Bosna a Hercegovina M18 M18Dálnice souběžně se silnicemi M5 a M17.
545-679Silniční štít Bosna a Hercegovina M17 M17Tarčin
Mostar
Čapljina
Silniční štít Bosna a Hercegovina M16-2 M16-2Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu.
Chorvatsko679-690Chorvatský silniční štít D9 D9Metković
Opuzen
Chorvatský silniční štít D8 D8
Chorvatský silniční štít D62 D62
Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu.
Provoz na sever E73 opouštějící segment přechází do Bosny a Hercegoviny na hraničním přechodu Metković. Provoz E73 na jih opouštějící segment přechází na chorvatskou státní silnici D8 (Evropská cesta E65 ) v Opuzenu. Přestože specifikace EHK OSN o trase uvádí Metković jako poslední kontrolní město E73, celá trasa D9 do Opuzenu je označena jako E73.
Nejjižnější segment E73.
1 000 mi = 1 609 km; 1 000 km = 0,621 mi

Viz také

Reference

  1. ^ A b C „SILNIČNÍ SÍŤ“. Állami Autópálya Kezelő Zrt. Citováno 8. srpna 2011.
  2. ^ A b C d E F „EVROPSKÁ DOHODA O HLAVNÍCH MEZINÁRODNÍCH DOPRAVNÍCH ARTERIÁCH (AGR)“ (PDF) (PDF). Evropská hospodářská komise OSN. 28. března 2008. Citováno 8. srpna 2011.
  3. ^ A b C „Nařízení o značení dálnic, staničení, číslech a názvech výměnných / výjezdových / odpočívadel“ (v chorvatštině). Narodne novine. 24. dubna 2003. Archivovány od originál 4. října 2011. Citováno 8. srpna 2011.
  4. ^ A b C „Rozhodnutí o zařazení veřejných komunikací na státní silnice, okresní silnice a místní komunikace“. Narodne novine (v chorvatštině). 17. února 2010. Citováno 8. srpna 2011.
  5. ^ A b „Autocesta“ [Dálnice] (v bosenštině). JP Autoceste FBiH. Archivovány od originál dne 17. srpna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
  6. ^ „PLATBA E-VIGNETTE / MÍSTO“. Állami Autópálya Kezelő Zrt. Citováno 8. srpna 2011.
  7. ^ "Ceník Záhřeb - Lipovac - Osijek". Hrvatske autoceste. Archivovány od originál 29. září 2011. Citováno 9. srpna 2011.
  8. ^ "Naplatná mjesta" [Toll plazas] (v bosenštině). JP Autoceste FBiH. Archivovány od originál 24. února 2011. Citováno 14. srpna 2011.
  9. ^ A b „Prohlášení o výstavbě hlavních mezinárodních dopravních tepen, podepsané v Ženevě“ (PDF). Spojené národy. 16. září 1950. Citováno 10. srpna 2011.[trvalý mrtvý odkaz ]
  10. ^ „Evropská dohoda o hlavních mezinárodních dopravních tepnách (AGR) (s přílohami a seznamem silnic). Uzavřena v Ženevě dne 15. listopadu 1975“ (PDF). Spojené národy. Citováno 29. srpna 2011.
  11. ^ Tanja Poletan Jugović (11. dubna 2006). „Integrace Chorvatské republiky do celoevropské sítě dopravních koridorů“. Pomorstvo. Univerzita v Rijece, Fakulta námořních studií. 20 (1): 49–65. Citováno 14. října 2010.
  12. ^ „U petak otvaranje dionice Đakovo-Sredanci“ [V pátek se otevírá sekce Đakovo-Sredanci]. Poslovni dnevnik (v chorvatštině). 7. listopadu 2007. Citováno 14. srpna 2011.
  13. ^ „Položen temeljni kamen za most“ Drava"" [Položen základní kámen mostu Drava] (v chorvatštině). Vláda Chorvatska. 11. července 2011. Citováno 14. srpna 2011.[trvalý mrtvý odkaz ]
  14. ^ „Autocesta A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj“ [Dálnice A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj] (PDF). HUKA Bilten (PDF) (v chorvatštině). Chorvatské sdružení koncesionářů na dálnici (12): 1–2. Listopad 2007. Citováno 14. srpna 2011.
  15. ^ Vladimir Janković (18. března 2010). „Vlada gradi novi most: 300 mil. Kuna za most na Savi kod Svilaja“ [Vláda staví nový most: 300 milionů Kuna pro most Sava poblíž Svilaj] (v chorvatštině). Seznam Jutarnji. Citováno 14. srpna 2011.
  16. ^ „Vlada: Ugovor o jamstvu i financiranju s EIB-om za dovršetak autoceste na koridoru Vc“ [Vláda: Smlouva o záruce a financování s EIB na dokončení dálnice Koridor Vc] (v chorvatštině). Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Chorvatsko). 28.dubna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
  17. ^ „Koridor Vc“ [Koridor Vc] (PDF) (PDF) (v chorvatštině). Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Chorvatsko). Citováno 14. srpna 2011.
  18. ^ „BiH i Hrvatska zajedno grade most na Savi“ [Bosna a Hercegovina a Chorvatsko společně staví Sávský most] (v bosenštině). Rádio Sarajevo. 19. března 2010. Archivováno od originál dne 07.10.2011. Citováno 14. srpna 2011.
  19. ^ „BiH je třeba ubrza izgradnju graničnog prijelaza“ Bijača"" [Bosna a Hercegovina by měla urychlit výstavbu hraničního přechodu Bijača] (v bosenštině). Dnevni avaz. 5. července 2011. Archivovány od originál 8. srpna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
  20. ^ https://www.youtube.com/watch?v=A5xaL82_9Fk