Evropská cesta E73 - European route E73
Informace o trase | |
---|---|
Délka | 702 km (436 mi) |
Hlavní křižovatky | |
Severní konec | ![]() |
![]() ![]() | |
Jižní konec | ![]() |
Umístění | |
Země | ![]() ![]() ![]() |
Dálniční systém | |
Mezinárodní síť E-road |
Evropská cesta E73 je součástí Spojené národy Mezinárodní síť E-road, připojování Maďarsko a východní Chorvatsko na Bosna a Hercegovina a Jaderské moře v blízkosti přístav Ploče. Tato 702 kilometrů (436 mil) cesta je také označena jako Panevropský koridor Vc, pobočka pátého Panevropský koridor. Trasa se z velké části skládá ze dvouproudých silnic s at-grade křižovatky, i když v roce 2000, asi třetina trasy byla upgradována na dálnice standardy. Zbývající část trasy se v současné době upgraduje ve všech zemích. Nejdelší část této chodby prochází Bosna a Hercegovina a je široce nabízen jako silnice napomáhající rozvoji země. Silnice také slouží jako nejkratší spojení východní a jižní části Chorvatska.
Popis trasy

Evropská trasa E73 je součástí dálnice Mezinárodní síť E-road, 702 km (436 mi) dlouhý, spojující části Maďarska a Chorvatska a Bosny a Hercegoviny s pobřežím Jaderského moře poblíž přístavu Ploče. Trasa je třída A střední severojižní silnice, která se skládá z 275 km (171 mi) z dálnice a značná část dvouproudých silnic s at-grade křižovatky. E73 začíná u Budapešť okružní dálnice zajišťující připojení k maďarské dálniční síti i na evropské trasy E60, E71 a E75 při výměně s Dálnice M6 cestou na E73 na jih, kolem Dunaújváros a Szekszárd vůči Bóly, kde končí dálnice (stav k srpnu 2011) a E73 přechází na trasy 57 a 56 poté Mohács na Udvar /Duboševica hraniční přechod, k němuž trasa vede Chorvatsko. Maďarská část E73 je dlouhá 196 kilometrů (122 mil) a kromě posledních 20 kilometrů (12 mil) byla modernizována podle dálničních norem. Poslední část dálnice k chorvatským hranicím se plánuje rozšířit na nový hraniční přechod v Ivándárda.[1][2]
Trasa E73 přes Chorvatsko začíná na hraničním přechodu Duboševica po dálnici Státní silnice D7 na Beli Manastir a Osijek. V Beli Manastir je křižovatka s Evropská cesta E662, také značené jako D212. Silnice D7 vede po silnici E73 přes Osijek na jižní městský obchvat označený jako D2 státní silnice poskytující připojení k Dálnice A5 na západ od Osijeku. A5 je naplánována na prodloužení na sever k maďarským hranicím, kde by se napojila na maďarskou dálnici M6. A5 sahá na jih až k Výměna sredanci z Dálnice A3, který nese E73 současně s E70 na východ až k Velika Kopanica mimoúrovňovou křižovatku, kde E73 opouští dálnici a znovu se napojuje na silnici D7 na nohu k hranici Bosna a Hercegovina a Slavonski Šamac /Šamac hraniční přechod u Sava Řeka. Podobně jako rozšíření na sever je plánováno rozšíření A5 na jih, které bude zahrnovat výměnu Sredanci a nový hraniční přechod na Svilaj. První úsek E73 přes Chorvatsko, mezi Maďarskem a Bosnou a Hercegovinou, je dlouhý 125 kilometrů, včetně 63 kilometrů dálnic.[2][3][4]

Trasa E73 v Bosně a Hercegovině je vedena po silnici M17 několika městy, která se rozprostírá od severní hranice s Chorvatskem po jižní hranici s Chorvatskem. Některé úseky silnice M17 jsou souběžné s jinými státními silnicemi, jako jsou M5 a M18, včetně úseku severně od Sarajevo značeno jako M5 a 36 kilometrů (22 mi) Dálnice A1 mezi Zenica a Sarajevo. E73 v Bosně a Hercegovině se skládá převážně ze dvouproudých silnic s křižovatkami na úrovních Doboj, Zenica, Sarajevo, Konjic a Mostar. V Zenice tvoří E73 křižovatku na evropské trasy E661 a E761. Ten a E73 jsou souběžné mezi Zenicí a Sarajevem, kde se E761 rozcházejí Višegrad. The Evropská cesta E762 také tvoří spojení s E73 v Sarajevu, směřující k Nikšić, Černá Hora. Trasa vede zpět do Chorvatska jižně od Čapljina. Celková délka trasy E73 přes Bosnu a Hercegovinu je dlouhá 379 kilometrů.[2][5]
Nejjižnější úsek trasy E73 se nachází v Chorvatsku, mezi nímž je 11 kilometrů Metković hraniční přechod a Opuzen poblíž města Metković, kde byla trasa fyzicky označena jako Státní silnice D9 / E73 se připojuje k Státní silnice D8 (Evropská cesta E65 ). D8 spojuje cestu E73 s přístavem Ploče na severu a Dubrovník na jih. Kromě toho má sekce spojení s Státní silnice D62 poskytující odkaz na Dálnice A1 a chorvatská dálniční síť na jihu země. Tato část dokončuje celkovou délku E73 v Chorvatsku 136 kilometrů (85 mil).[2][3][4]
Toll

Různé části E73 jsou zpoplatněny pomocí řady systémů výběru mýtného. Dálnice v Maďarsku jsou zpoplatněno pomocí elektronický výběr mýtného (ETC) systém s poplatky lišícími se pro různé kategorie vozidel a délkou období, kdyviněta je platný.[6] Chorvatské dálnice jsou také obecně zpoplatněné, využívají a lístkový systém. Všechny úseky dálnice A5 jsou zpoplatněné, stejně jako úsek A3 souběžně s E73. V srpnu 2011 se mýtné účtované na chorvatském úseku trasy E73 mezi různými mýtnými náměstími na každém výjezdu z dálnice liší v závislosti na délce ujeté trasy a klasifikace vozidel v Chorvatsku. Mýtné se platí buď v chorvatských kunách nebo v eurech a na hlavních kreditních a debetních kartách. Používá se také předplacený systém ETC.[7] Státní silnice v Chorvatsku nejsou zpoplatněné. V Bosně a Hercegovině je zpoplatněna pouze dálnice A1 na dvou hlavních mýtných náměstích a další mýtná náměstí na každém výjezdu z dálnice mezi mýtnými náměstími pomocí lístkového systému.[8]
Dějiny

EHK OSN byla založena v roce 1947 a jejich prvním významným činem ke zlepšení dopravy bylo společné prohlášení OSN č. 1264, Deklarace o výstavbě hlavních mezinárodních dopravních tepen,[9] podepsána v Ženevě 16. září 1950, která definovala první síť E-road. Toto prohlášení bylo několikrát pozměněno před 15. listopadem 1975, kdy bylo nahrazeno Evropskou dohodou o hlavních mezinárodních dopravních tepnách nebo „AGR“, která zavedla systém číslování tras a zlepšila standardy pro silnice v seznamu. AGR prošel několika změnami, přičemž poslední z nich byla od roku 2011, v roce 2008. Reorganizace sítě elektronických silnic v letech 1975 a 1983 předefinovala označení E73 dříve spojené s Kolín nad Rýnem –Hamm silnici a přidělil ji na trasu Budapešť – Osijek – Sarajevo – Metković.[2][9][10]

Celá trasa E73 získala další význam v červnu 1997 na dálnici Celoevropská konference o dopravě v Helsinki, kdy byla sekce provedena jako součást Panevropský koridor Vc přes Budapešť a Metković přes Osijek a Sarajevo.[11] Tato událost podnítila modernizaci trasy ve všech zemích, kde se nachází, a od roku 1997 byla třetina trasy, dříve vyvinutá pouze jako dvouproudá silnice, upgradována na dálniční standardy s plány na modernizaci zbývající části také na trase.
První maďarský dálniční úsek na trase M6 / E73 byl dokončen mezi Érd a Dunaújváros v roce 2006 poté, co panevropský koridor Vc dostal po helsinské konferenci prioritu rozvoje. V roce 2008 byl nový dálniční úsek napojen na Dálnice M0 Budapešť V roce 2010 byla M6 rozšířena na Bóly. Poslední část dálnice k chorvatským hranicím se plánuje rozšířit na nový hraniční přechod v Ivándárda, kde se M6 připojí k chorvatské dálniční síti.[1] V Chorvatsku byl prvním dálničním úsekem dokončeným na trase E73 Sredanci–Đakovo úsek A5, dokončený v roce 2007, který byl v roce 2009 dále rozšířen na Osijek.[12] Jak srpna 2011, A5 byl naplánován být prodloužena na sever napříč Drava Řeka do Beli Manastir a Branjin Vrh hraniční přechod do Maďarska, kde se napojí na M6.[13] Plánuje se také prodloužení dálnice A5 jižně od mimoúrovňové křižovatky Sredanci k řece Sava a nový hraniční přechod do Bosny a Hercegoviny poblíž Svilaje, kde se A5 napojí na dálnici A1 v Bosně a Hercegovině, přes nový most přes řeku Sava.[14][15] Podobně Dálnice A10 se plánuje připojení Bosny a Hercegoviny k chorvatskému dálničnímu systému přes dálnici A1 a přístav Ploče.[16][17] Úsek trasy přes Bosnu a Hercegovinu je z velké části v různých fázích plánování a rozvoje, zejména těch úseků, které sousedí s jediným stávajícím úsekem dálnice A1 poblíž Sarajeva a s plánovanými úseky chorvatských dálnic A5 a A10.[5][18][19]
Na začátku roku 2000 se dálnici A1 v Bosně a Hercegovině dostalo velké pozornosti médií, protože se jednalo o první dálnici standardní v zemi. Pomalé tempo výstavby vedlo k tomu, že koridor Vc byl parodován jako „WC koridoru“ ve slavné televizní satiře Přehlídka nadreality.[20]
Souběžnosti
Země | km | Trasa[2] | Řízení města | Spojovací trasy | Poznámky[1][3][4] |
Maďarsko | 0-176 | ![]() | Budapešť Bóly | ![]() ![]() ![]() | Severní konec E73 je ve výměně M6 a M0 poblíž Budapešti. Provoz E73 na sever opouštějící výchozí segment vede na okružní dálnici M0 Budapešť. Spojovací úsek dálnice M0 je souběžně s evropskými linkami E60, E71 a E75. |
176-182 | ![]() | Bóly Mohács | Dvouproudová silnice s at-grade křižovatky. | ||
182-196 | ![]() | Mohács Udvar | Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. Nejjižnější část E73 v Maďarsku. | ||
Chorvatsko | 196-237 | ![]() | Duboševica Osijek | ![]() ![]() | Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. |
237-244 | ![]() | Osijek | Osijek obchvat. Dvouproudová rychlostní silnice s omezeným přístupem a mimoúrovňovými křižovatkami. | ||
244-298 | ![]() | Osijek Sredanci | ![]() | Jižní konec dálnice A5 se v současné době nachází na mimoúrovňové křižovatce Sredanci, kde se jižní silnice A5 / E73 přepne na Dálnice A3. Prodloužení dálnice A5 bylo naplánováno na sever a na jih, dokud nebude dosaženo státních hranic. | |
298-307 | ![]() | Sredanci Velika Kopanica | Dálniční úsek A3 je souběžný s dálničním úsekem Evropská cesta E70. | ||
307-321 | ![]() | Velika Kopanica Slavonski Šamac | ![]() | Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. Provoz E73 na jih opouštějící segment křižuje do Bosny a Hercegoviny na Slavonski Šamac /Šamac hraniční přechod. | |
Bosna a Hercegovina | 312-464 | ![]() | Šamac Zenica | ![]() ![]() | Trasa se skládá ze dvouproudých silnic s at-grade křižovatkami. Nejjižnější část trasy je souběžná se silnicí M5. |
464-545 | ![]() | Zenica Kakanj Sarajevo Tarčin | ![]() | Dálnice souběžně se silnicemi M5 a M17. | |
545-679 | ![]() | Tarčin Mostar Čapljina | ![]() | Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. | |
Chorvatsko | 679-690 | ![]() | Metković Opuzen | ![]() ![]() | Dvouproudová silnice s křižovatkami v terénu. Provoz na sever E73 opouštějící segment přechází do Bosny a Hercegoviny na hraničním přechodu Metković. Provoz E73 na jih opouštějící segment přechází na chorvatskou státní silnici D8 (Evropská cesta E65 ) v Opuzenu. Přestože specifikace EHK OSN o trase uvádí Metković jako poslední kontrolní město E73, celá trasa D9 do Opuzenu je označena jako E73. Nejjižnější segment E73. |
1 000 mi = 1 609 km; 1 000 km = 0,621 mi |
Viz také
- Evropské dálkové cesty
- Silniční doprava
- Doprava v Bosně a Hercegovině
- Dálnice v Chorvatsku
- Dálnice v Maďarsku
Reference
- ^ A b C „SILNIČNÍ SÍŤ“. Állami Autópálya Kezelő Zrt. Citováno 8. srpna 2011.
- ^ A b C d E F „EVROPSKÁ DOHODA O HLAVNÍCH MEZINÁRODNÍCH DOPRAVNÍCH ARTERIÁCH (AGR)“ (PDF) (PDF). Evropská hospodářská komise OSN. 28. března 2008. Citováno 8. srpna 2011.
- ^ A b C „Nařízení o značení dálnic, staničení, číslech a názvech výměnných / výjezdových / odpočívadel“ (v chorvatštině). Narodne novine. 24. dubna 2003. Archivovány od originál 4. října 2011. Citováno 8. srpna 2011.
- ^ A b C „Rozhodnutí o zařazení veřejných komunikací na státní silnice, okresní silnice a místní komunikace“. Narodne novine (v chorvatštině). 17. února 2010. Citováno 8. srpna 2011.
- ^ A b „Autocesta“ [Dálnice] (v bosenštině). JP Autoceste FBiH. Archivovány od originál dne 17. srpna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „PLATBA E-VIGNETTE / MÍSTO“. Állami Autópálya Kezelő Zrt. Citováno 8. srpna 2011.
- ^ "Ceník Záhřeb - Lipovac - Osijek". Hrvatske autoceste. Archivovány od originál 29. září 2011. Citováno 9. srpna 2011.
- ^ "Naplatná mjesta" [Toll plazas] (v bosenštině). JP Autoceste FBiH. Archivovány od originál 24. února 2011. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ A b „Prohlášení o výstavbě hlavních mezinárodních dopravních tepen, podepsané v Ženevě“ (PDF). Spojené národy. 16. září 1950. Citováno 10. srpna 2011.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Evropská dohoda o hlavních mezinárodních dopravních tepnách (AGR) (s přílohami a seznamem silnic). Uzavřena v Ženevě dne 15. listopadu 1975“ (PDF). Spojené národy. Citováno 29. srpna 2011.
- ^ Tanja Poletan Jugović (11. dubna 2006). „Integrace Chorvatské republiky do celoevropské sítě dopravních koridorů“. Pomorstvo. Univerzita v Rijece, Fakulta námořních studií. 20 (1): 49–65. Citováno 14. října 2010.
- ^ „U petak otvaranje dionice Đakovo-Sredanci“ [V pátek se otevírá sekce Đakovo-Sredanci]. Poslovni dnevnik (v chorvatštině). 7. listopadu 2007. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „Položen temeljni kamen za most“ Drava"" [Položen základní kámen mostu Drava] (v chorvatštině). Vláda Chorvatska. 11. července 2011. Citováno 14. srpna 2011.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Autocesta A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj“ [Dálnice A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj] (PDF). HUKA Bilten (PDF) (v chorvatštině). Chorvatské sdružení koncesionářů na dálnici (12): 1–2. Listopad 2007. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ Vladimir Janković (18. března 2010). „Vlada gradi novi most: 300 mil. Kuna za most na Savi kod Svilaja“ [Vláda staví nový most: 300 milionů Kuna pro most Sava poblíž Svilaj] (v chorvatštině). Seznam Jutarnji. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „Vlada: Ugovor o jamstvu i financiranju s EIB-om za dovršetak autoceste na koridoru Vc“ [Vláda: Smlouva o záruce a financování s EIB na dokončení dálnice Koridor Vc] (v chorvatštině). Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Chorvatsko). 28.dubna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „Koridor Vc“ [Koridor Vc] (PDF) (PDF) (v chorvatštině). Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Chorvatsko). Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „BiH i Hrvatska zajedno grade most na Savi“ [Bosna a Hercegovina a Chorvatsko společně staví Sávský most] (v bosenštině). Rádio Sarajevo. 19. března 2010. Archivováno od originál dne 07.10.2011. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ „BiH je třeba ubrza izgradnju graničnog prijelaza“ Bijača"" [Bosna a Hercegovina by měla urychlit výstavbu hraničního přechodu Bijača] (v bosenštině). Dnevni avaz. 5. července 2011. Archivovány od originál 8. srpna 2011. Citováno 14. srpna 2011.
- ^ https://www.youtube.com/watch?v=A5xaL82_9Fk