A5 (Chorvatsko) - A5 (Croatia)

Dálniční štít A5

Dálnice A5
Autocesta A5
Slavonika
Klíč na mapě - zelený při použití Klíč na mapě - červený ve výstavbě Klíč na mapě - fialový plánováno
Klíč na mapě - modrý ostatní dálnice
Informace o trase
Část Evropská cesta E73
Délka55,5 km (34,5 mil)
Plánováno 88,5 km (55,0 mil)
Hlavní křižovatky
Z D2 v Osijek výměna
  D7 v Đakovo výměna
Na A3 dálnice v Výměna sredanci
Umístění
KrajeOsijek-Baranja, Brod-Posavina
Velká městaOsijek, Đakovo
Dálniční systém
Dálnice v Chorvatsku

The Dálnice A5 (chorvatský: Autocesta A5) je dálnice v Chorvatsko překlenující 55,5 kilometrů (34,5 mil).[1] Spojuje to Osijek, největší město v Slavonie region, do chorvatské dálniční sítě na Výměna sredanci z Dálnice A3.[2] A5 představuje významný severojižní dopravní koridor v Chorvatsku a je součástí Evropská cesta E73.[3] Následuje také dálnice A5 Panevropský koridor Vc.[4] Kromě Osijeku prochází poblíž také dálnice A5 Đakovo.[5]

První část dálnice A5, spojující přestupní uzel Sredanci s Đakovo, byla otevřena v roce 2007; trasa do Osijeku byla otevřena v roce 2009. Od září 2011 se úsek jižně od A3 rozprostírá k řece Sávě a hranici Bosna a Hercegovina, je ve výstavbě. Jakmile bude dokončen celý panevropský koridor Vc, motoristé uznají důležitost A5 jako tranzitní trasy. Po dokončení bude koridor zahrnovat samotnou A5 prodlouženou k maďarským hranicím a spojenou s Maďarská dálnice M6 stejně jako Bosna a Hercegovina po dálnici A1 a Dálnice A10, dokončení trasy koridoru u Jaderské moře pobřeží. Současná trasa nevyžaduje žádné velké stavby, ale od září 2011 jsou ve výstavbě dva hlavní mosty - napříč Sava a Drava řeky, protože dálnice se táhne na jih a na sever.[6]

Dálnice se skládá ze dvou jízdní pruhy a nouzový pruh v každém směru jízdy oddělené a centrální rezervace. Všechny křižovatky dálnice A5 jsou známka oddělena. K dispozici jsou čtyři východy a čtyři odpočívadla působící na trase.[7] Dálnice je zpoplatněno používat lístkový systém, integrovaný do A3, a každý výjezd zahrnuje mýtné náměstí.[8]

Popis trasy

Šest pruhu dálnice, zadní strana portálu s podporou variabilního dopravního značení je viditelná přes protijedoucí vozovku
Trasa A5 vede po rovinách

A5 je důležitá severojižní dálnice, která na východě pokrývá 55 kilometrů chorvatský oblast Slavonie, spojující největší město regionu, Osijek, do zbývající části Chorvatský dálniční systém. Jižní konec A5 se připojuje k Dálnice A3 na Výměna sredanci; jeho severní konec je blízko Osijeku, napojený na jižní obchvat města. Jako součást silniční síť Chorvatska, A5 je součástí Evropská cesta E73. Dálnice má pro Chorvatsko velký význam vývoj ekonomiky, zvláště cestovní ruch, protože představuje hlavní dopravní cestu na jih z jižního Maďarska. The Panevropský koridor Vc bude zahrnovat dálnici A5 a její dokončení zvýrazní význam dálnice A5.[4][9]

Pohled na dálnici a dopravní značku označující vzdálenosti k turistickým cílům
Sever A5 poblíž výměny Sredanci

Mezi města a obce s okamžitým napojením na A5 patří Đakovo přes D7 a Čepin po okresní silnici Ž4105.[2][10] Dálnice A5 se skládá ze dvou jízdní pruhy a nouzový pruh v každém směru jízdy s vozovky oddělené medián. Všechny existující výměny jsou přestupy na trubku, s výjimkou Sredanci, což je a čtyřlístek. A5 obsahuje řadu odpočívadla které poskytují různé služby včetně toalet, čerpací stanice a restaurace.[7][11] Dálnice má čtyři mimoúrovňové křižovatky, které poskytují přístup do několika měst a měst Chorvatská státní silniční síť. Dálnice je udržována a provozována státní správcovskou společností Hrvatske autoceste.[1][12]

Podél dálnice je zaveden automatický systém sledování a vedení dopravy. Skládá se z měřících, řídicích a signalizačních zařízení umístěných v zónách, kde se mohou měnit jízdní podmínky - na mimoúrovňových křižovatkách, v blízkosti viaduktů a mostů a v oblastech, kde je běžná mlha. Systém používá proměnné dopravní značky sdělit motoristům jízdní podmínky, možná omezení a další informace.[13]

Dálnice A5 prochází pláněmi protkanými řadou vodních toků a železnic vedoucích kolmo k trase dálnice, které vyžadují různé mosty a viadukty. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také životnímu prostředí kvůli zásobování vodou a přírodní dědictví zóny, stejně jako blízká zemědělská výroba.[7]

Toll

Pětiproudové mýtné náměstí
Đakovo výjezdní mýtné náměstí

A5 je a zpoplatněná dálnice založeno na klasifikace vozidel v Chorvatsku používat uzavřený mýtný systém. Mýtné účtováno po trase A5 mezi Osijek a výměna Sredanci závisí na ujeté trase a pohybuje se od 4,00 kuna (0,54 EUR) na 30,00 kuna (4,05 EUR) pro osobní automobily a 13,00 KUNA (1,76 EUR) až 98,00 KUNA (13,24 EUR) návěsy. Za motocykly se účtuje přibližně polovina sazby za osobní automobil.[14] Mýtné je splatné buď v chorvatských kunách, nebo v eurech pomocí hlavních kreditních karet, debetních karet a řady předplacených systémů výběru mýtného. Mezi druhé patří čipové karty vydané provozovatelem dálnice a ENC, an elektronický výběr mýtného systém, který používají dálnice po celém Chorvatsku, se zlevněnými sazbami pro vyhrazené jízdní pruhy na mýtných náměstích.[8] Systémy výběru mýtného podél A5 a A3 jsou jednotné; například vozidla, která přecházejí z jedné dálnice na druhou na Sredanci, na křižovatce neprojdou mýtným.[15]

V první polovině roku 2011 společnost Hrvatske autoceste vybrala 508,1 milionu kun (68,7 milionu EUR) z mýtného, ​​což je nárůst o 2,25% ve srovnání se stejným obdobím roku 2010. Společnost však vykazuje výnosy za celou dálniční síť a neposkytuje údaje pro jednotlivé dálnice.[16]

Dějiny

Konec dálnice, dopravní značky označující povinný výjezd
Prozatímní konec poblíž Đakova, 2008

První část dálnice A5, která pokrývá 23 kilometrů mezi přestupním uzlem Sredanci a Đakovo, byla otevřena dne 9. listopadu 2007. Jednalo se o první závazek Chorvatska zlepšit dopravní zařízení podél panevropského dopravního koridoru Vc a zároveň poskytnout dálnice na dálnici A3 směrem na Osijek, největší město na východě země. Hrvatske autoceste investovalo 1,4 miliardy kun (189 milionů EUR) do výstavby první části, kterou za osmnáct měsíců dokončilo konsorcium chorvatských stavebních společností. Když se otevřela první část, byla 15. listopadu oznámena výstavba druhého úseku dálnice A5, dosahující 32,5 km (20,2 mil) mezi Đakovo a Osijek, přičemž dokončení je plánováno na prosinec 2008.[17][18][19]

Prodloužení trasy do Osijeku se zpozdilo o čtyři měsíce, ale bylo otevřeno 17. dubna 2009. Stavební práce byly dokončeny za 17 měsíců za cenu 2,13 miliardy kun (287 milionů EUR). Dokončením tohoto úseku byl zahájen výběr mýtného na dálnici A5.[20][21] Dálnice má přezdívku „Slavonika“, pravděpodobně proto, že překlenuje Slavonii od severu k jihu, ačkoli výměna Sredanci s dálnicí A3 je některými médii také nazývána Slavonika.[22][23]

Obecně platí, že dálnice v Chorvatsku vedly k pozitivním výsledkům ekonomický dopad na městech a obcích, které spojovali, a také na pomoci cestovní ruch v Chorvatsku.[24]

Další konstrukce

Jak září 2011, 3,5 kilometru (2,2 mil) Sredanci–Svilaj byl ve výstavbě hraniční přechod, který představuje nejjižnější část dálnice A5. Nová část zahrnuje další výjezd do Svilaje, hlavní mýtné náměstí, hraniční přechod a most přes Sava Řeka. Tento most vede do Bosny a Hercegoviny, kde má dálnice pokračovat jako Dálnice A1 vůči Sarajevo, Mostar a Ploče, opětovné připojení k chorvatské dálniční síti—Dálnice A10. Dokončení úseku je naplánováno na rok 2014.[6]

Plánuje se také prodloužení dálnice A5 severně od Osijeku přes Drava River, k maďarským hranicím, kde se napojí na Maďarská dálnice M6 v a Branjin Vrh /Ivándárda hraniční přechod. Tato trasa bude také obsahovat dva nové východy poblíž Čeminac a Beli Manastir a nový most přes řeku Drávu.[25][26] V červenci 2011, a průkopnický na stavbě mostu se konal obřad jako příprava na rozšíření A5.[27] V květnu 2012 Hrvatske autoceste —Investor ve smlouvě na stavební práce — navrhl zrušení stavebních prací jako opatření ke snížení nákladů, přestože financování prací bylo zajištěno prostřednictvím Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj půjčky.[28]

Objem provozu

Sloupcový graf označující objem dálničního provozu
Objem provozu 2010 A5 podle sekce

Provoz je pravidelně počítán a hlášen provozovatelem dálnice Hrvatske autoceste a je publikován Hrvatske cesty. Rozdíly mezi AADT a průměrný letní denní provoz (ASDT) objemy dopravy jsou přičítány skutečnosti, že dálnice v letním období dopravuje značný turistický provoz do letovisek Jaderského moře. V průměru má dálnice A5 o 14% více ASDT než AADT. Největší nárůst ASDT, 15%, ve srovnání s AADT, je pozorován v sekci Djakovo – Sredanci.[29]

Rozdíly mezi objemy provozu AADT a ASDT se připisují skutečnosti, že dálnice nese určitý turistický provoz z Maďarsko na chorvatskou dálniční síť a nakonec na Jaderské moře. V letních měsících je v průměru na dálnici zvýšen objem dopravy o 15%.[29] Vzhledem k tomu, že maďarská dálnice M6 se postupně rozšiřuje směrem k chorvatským hranicím a na severní konec dálnice A5, počet turistů cestujících po této trase v letních měsících roste.[22]

Podrobnosti o objemu přenosu A5
SilnicePočítání stránekAADTASDTPoznámky
Dálnice-A5-Hex-Green.svg A52515 Osijek na jih1,7551,995Mezi křižovatkami Osijek a Čepin. Namísto AADT je ​​uveden průměrný denní provoz.
Dálnice-A5-Hex-Green.svg A53620 Čepin na jih2,3952,722Mezi uzly Čepin a Đakovo. Namísto AADT je ​​uveden průměrný denní provoz.
Dálnice-A5-Hex-Green.svg A53616 Djakovo na jih2,7723,195Mezi křižovatkami Đakovo a Sredanci.

Odpočívadla

Na pravé straně silnice se nachází pohled na dálnici, přibližovací dopravní značka odpočívadla
Přístup A5 k odpočívadlu Andrijevci

Podél dálnice A5 jsou čtyři odpočívadla. Legislativa identifikuje čtyři typy odpočívadel: Odpočívadla typu A zahrnují celou škálu vybavení, včetně čerpací stanice, restaurace a hotelu nebo motelu; Odpočívadla typu B nemají ubytování; Odpočívadla typu C jsou velmi běžná a zahrnují čerpací stanici a kavárnu, ale žádné restaurace ani ubytování; Odpočívadla typu D nabízejí pouze parkovací místa, případně piknikové stoly a lavičky a toalety. Většina odpočívadel podél dálnice A2 se obecně řídí tímto systémem hodnocení, ačkoli některá nabízejí další služby. Mnoho čerpacích stanic podél chorvatské dálniční sítě má malé samoobsluhy a některé nabídky LPG palivo.[30]

Hlavní provozovatel dálnice, Hrvatske autoceste (HAC), pronajímá odpočívadla typu A, B a C různým provozovatelům prostřednictvím veřejných zakázek. Na dálnici A5 je jediný takový operátor odpočívadla: Benzín. Provozovatelům odpočívadel není povoleno pronajímat palivo. Dálniční odpočívadla A5 jsou přístupná z obou směrů dálnice a fungují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.[11]

Seznam odpočívadel na dálnici A5
okreskmnázev[2]OperátořiTyp[30]Poznámky[11]
Osijek – Baranja42.2BeketinciOMVCOdpočívadlo Beketinci obsahuje pouze parkovací místa. Od září 2011 je na odpočívadle ve výstavbě čerpací stanice a kavárna.[31][32]
52.5StrossmayerovacDOdpočívadlo Strossmayerovac obsahuje pouze parkovací místa.
68.4IvandvorBenzínBZařízení odpočívadla Ivandvor zahrnují čerpací stanici, restauraci, kavárnu, toalety a prostory pro piknik.
Brod-Posavina78.6AndrijevciDOdpočívadlo Andrijevci obsahuje kavárnu a toalety.
1 000 mi = 1 609 km; 1 000 km = 0,621 mi

Opustit seznam

okreskmVýstupnázev[2]Destinace[10]Poznámky
Osijek – Baranja29.53Osijek D2
E73		Spojení do Osijeku (jih), Bizovac a Belišće (přes D34 )
Severní konec dálnice a evropské trasy E73 konkurence
Zeichen 391 - Mautpflichtige Strecke, StVO 2003.svgOsijek mýtné náměstí
38.44Čepin Ž4105Spojení s Čepinem
42.2Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svgBeketinci odpočívadlo
52.5Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svgOdpočívadlo Strossmayerovac
62.05Đakovo D7Napojení na Đakovo a Vrpolje
68.4Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svgIvandvor odpočívadlo
Brod-Posavina73.7HŽ Záhřeb-Vinkovci viadukt
78.6Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svgAndrijevci odpočívadlo
85.06Sredanci A3
E70
E73		Připojení k A3 napojení na dálnici (E70) Slavonski Brod a Záhřeb (na západ) a Županja a Bělehrad, Srbsko (na východ)
Jižní konec souběžnosti E73.
7Svilaj Ž4217Připojení k Svilaj; Otevřeno v roce 2014. Je v současnosti jižním terminálem dálnice.[6][33]
88.5Zeichen 392 - Zollstelle, StVO 1970.svgHraniční přechod SvilajA1-BIH-2014.svg A1
E73		Hraniční přechod Svilaj do Bosna a Hercegovina; Trasa pokračuje do Bosna a Hercegovina jako Dálnice A1 vůči Sarajevo. Plánovaný jižní konec dálnice; Plánované otevření do prosince 2019.[6][33]
1 000 mi = 1 609 km; 1 000 km = 0,621 mi

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Přehled dálnic a polodálnic“. HUKA. Archivovány od originál dne 15. července 2011. Citováno 8. září 2010.
  2. ^ A b C d "Pravilnik o označavanju autocesta, njihove stacionaže, brojeva izlaza i prometnih čvorišta te naziva izlaza, prometnih čvorišta i odmorišta" [Nařízení o značení dálnic, staničení, číslech a názvech výměnných / výjezdových / odpočívadel]. Narodne novine (v chorvatštině). 6. května 2003. Citováno 6. září 2010.
  3. ^ „EVROPSKÁ DOHODA O HLAVNÍCH MEZINÁRODNÍCH DOPRAVNÍCH ARTERIÁCH (AGR)“ (PDF). Evropská hospodářská komise OSN. 28. března 2008. Citováno 8. srpna 2011.
  4. ^ A b „Doprava: zahájení celoevropského koridoru Itálie - Turecko přes Albánii, Bulharsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Řecko“. Evropská unie. 9. září 2002. Citováno 6. září 2010.
  5. ^ Přehledová mapa A5 (Mapa). Google mapy. Citováno 17. září 2010.
  6. ^ A b C d „Ne-tehnički sažetak, Sjeverna i jižní dionica Autoceste A5 (Koridor Vc), Hrvatska“ [Netechnické shrnutí, severní a jižní část dálnice A5 (koridor Vc), Chorvatsko] (PDF) (v chorvatštině). Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Červen 2010. Archivovány od originál (PDF) dne 29. března 2012. Citováno 11. září 2011.
  7. ^ A b C „Chorvatské dálnice“. Hrvatske autoceste. str. 282–307. Archivovány od originál dne 18. února 2011. Citováno 15. října 2010.
  8. ^ A b "Statistički podaci" [Elektronický výběr mýtného k dispozici na dálnicích HAC, ARZ a BINA Istra] (v chorvatštině). HUKA. Archivovány od originál dne 21. července 2011. Citováno 28. srpna 2010.
  9. ^ Crnjak, Mario; Puž, Goran (listopad 2007). Kapitalna prometna infrastruktura [Kapitálová dopravní infrastruktura] (PDF). Hrvatske autoceste. 37–39. ISBN  978-953-7491-02-2. Archivovány od originál (PDF) dne 9. ledna 2014. Citováno 11. října 2010.
  10. ^ A b „Odluka o razvrstavanju javnih cesta u držané cesty, županijské cesty i místní cesty“ [Rozhodnutí o kategorizaci veřejných komunikací jako státní silnice, okresní silnice a místní komunikace]. Narodne Novine (v chorvatštině). 17. února 2010. Citováno 6. září 2010.
  11. ^ A b C „Odpočívadla“. Hrvatske autoceste. Archivovány od originál dne 20. července 2011. Citováno 29. července 2011.
  12. ^ „Zakon o javnim cestama“ [Zákon o veřejných komunikacích]. Narodne novine (v chorvatštině). 14. prosince 2004. Citováno 12. září 2011.
  13. ^ Chorvatské dálnice. Hrvatske autoceste. 2007. str. 130–133. ISBN  978-953-7491-09-3. Archivovány od originál (PDF) dne 18. února 2011. Citováno 5. září 2010.
  14. ^ "Ceník". Hrvatske autoceste. Archivovány od originál dne 20. srpna 2011. Citováno 29. července 2011.
  15. ^ „Záhřeb-Lipovac-Osijek“. Hrvatske autoceste. Archivovány od originál dne 29. září 2011. Citováno 29. listopadu 2011.
  16. ^ "Rast prihoda od naplate cestarine" [Zvýšení výnosů z mýtného] (v chorvatštině). Privátní vjesnik. 17. srpna 2011. Archivovány od originál dne 23. března 2012. Citováno 14. září 2011.
  17. ^ „U petak otvaranje dionice Đakovo-Sredanci“ [V pátek se otevírá sekce Đakovo-Sredanci]. Poslovni dnevnik (v chorvatštině). 7. listopadu 2007. Citováno 11. září 2011.
  18. ^ „Autocesta A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj“ [dálnice A5, Beli Manastir - Osijek - Svilaj] (PDF) (v chorvatštině) (12). Chorvatské sdružení koncesionářů na dálnici. Listopad 2007. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  19. ^ Branko Nadilo (2006). „Gradnja autocesta na području Slavonije“ [Řádění dálnice ve Slavonii] (PDF). Građevinar (PDF) (v chorvatštině). 58 (6): 490–492. Citováno 28. září 2014.
  20. ^ „Sanader pustio u promet novu dionicu Osijek - Đakovo“ [Sanader otevírá novou sekci Osijek - Đakovo]. Seznam Jutarnji (v chorvatštině). 17. dubna 2009. Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 28. září 2014.
  21. ^ Maja Muškić; Suzana Župan (20. března 2009). „Autocesta od Đakova do Osijeka gotova 31. ožujka“ [dálnice Đakovo - Osijek bude dokončena 31. března]. Glas Slavonije (v chorvatštině).
  22. ^ A b Suzana Župan (9. srpna 2011). "Slavonikom je prema moru u srpnju prošlo 64 tisuće vozila" [64 tisíc vozidel cestuje v červenci k moři podél Slavoniky]. Glas Slavonije (v chorvatštině). Citováno 11. září 2011.
  23. ^ „Vozio u suprotnom smjeru jer je žena zaboravila torbicu“ [Jízda špatným směrem, protože jeho žena zapomněla na kabelku]. Seznam Večernji (v chorvatštině). 22. srpna 2011. Citováno 11. září 2011.
  24. ^ Jelena Lončar (14. prosince 2007). „Međuovisnost prometa i turizma u Hrvatskoj“ [Vzájemná závislost dopravy a cestovního ruchu v Chorvatsku] (v chorvatštině). geografija.hr. Archivovány od originál dne 9. června 2011. Citováno 6. září 2010.
  25. ^ „Autocesta A5 Beli Manastir - Osijek - Svilaj, dionica Osijek - Đakovo“ [Dálnice A5: Beli Manastir - Osijek - Svilaj, Osijek - úsek Đakovo] (PDF) (PDF) (v chorvatštině). Hrvatske autoceste. Citováno 11. září 2011.
  26. ^ „Autocesta A5 Beli Manastir - Osijek - Svilaj, dionica Đakovo - Sredanci“ [Dálnice A5: Beli Manastir - Osijek - Svilaj, Đakovo - úsek Sredanci] (PDF) (PDF) (v chorvatštině). Hrvatske autoceste. Archivovány od originál (PDF) dne 16. září 2011. Citováno 11. září 2011.
  27. ^ Emica Elveđi (11. července 2011). „Kosor: Ove godine ćemo sigurno izaći iz krize“ [Kosor: Letos krizi určitě ukončíme]. Vjesnik (v chorvatštině). Archivovány od originál dne 4. dubna 2012. Citováno 11. září 2011.
  28. ^ Krešimir Žabec (1. května 2012). „HAC odustaje od projekta vrijednih 9,5 milijardi kuna koje je naredio Ivo Sanader“ [Hrvatske autoceste rušící projekty v hodnotě 9,5 miliard kun, objednal Ivo Sanader]. Seznam Jutarnji (v chorvatštině). Citováno 8. května 2012.
  29. ^ A b „Brojenje prometa na cestama Republike Hrvatske - sažetak“ [Počítání provozu na silnicích Chorvatské republiky - přehled] (PDF) (v chorvatštině). Hrvatske cesty. Květen 2011. Archivovány od originál (PDF) dne 20. března 2012. Citováno 28. září 2011.
  30. ^ A b „Základní typy a nabídka služeb silničního provozu“. Hrvatske autoceste. Archivovány od originál dne 13. července 2011. Citováno 29. července 2011.
  31. ^ Stjepko Boban (17. září 2010). "Planovi pripremnih mjera i aktivity za turističku sezonu 2011" [Plány přípravných opatření a aktivit pro turistickou sezónu 2011] (PDF) (PDF) (v chorvatštině). Hrvatske autoceste. Citováno 28. září 2014.
  32. ^ Maja Muškić (17. ledna 2011). „OMV na Slavoniki gradi benzinsku, bar i trgovinu“ [OMV staví čerpací stanici, bar a obchod na Slavonice]. Glas Slavonije (v chorvatštině).
  33. ^ A b „Vlada: Ugovor o jamstvu i financiranju s EIB-om za dovršetak autoceste na koridoru Vc“ [Vláda: Smlouva o záruce a financování s EIB na dokončení dálnice Koridor Vc] (v chorvatštině). Vláda Chorvatské republiky. 28.dubna 2011. Citováno 30. června 2011.