Čapljina - Čapljina - Wikipedia

Čapljina

Чапљина
Město
Grad Čapljina
Město Čapljina
Panoramatický pohled na Čapljinu
Čapljina
Vlajka Čapljiny
Vlajka
Erb Čapljiny
Erb
Umístění Čapljiny v Bosně a Hercegovině
Umístění Čapljiny v Bosně a Hercegovině
Souřadnice: 43 ° 06'42,58 ″ severní šířky 17 ° 42'19,74 ″ východní délky / 43,1118278 ° N 17,7054833 ° E / 43.1118278; 17.7054833Souřadnice: 43 ° 06'42,58 ″ severní šířky 17 ° 42'19,74 ″ východní délky / 43,1118278 ° N 17,7054833 ° E / 43.1118278; 17.7054833
ZeměBosna a Hercegovina
SubjektFederace Bosny a Hercegoviny
KantonHercegovina-Neretva
Vláda
• StarostaSmiljan Vidić (HDZ BiH )
Plocha
 • Město256 km2 (99 čtverečních mil)
• Země256 km2 (99 čtverečních mil)
• Voda0 km2 (0 čtverečních mil)
Počet obyvatel
 (2013)
 • Město28,122
• Hustota110 / km2 (280 / sq mi)
 • Městský
6,340
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
PSČ
88300
Kód oblasti+387 036
webová stránkawww.capljina.ba

Čapljina (Výslovnost chorvatština:[t͡ʃâpʎina]) je město ležící v Kanton Hercegovina-Neretva z Federace Bosny a Hercegoviny, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se na hranici s Chorvatsko pouhých 20 kilometrů od Jaderské moře.

Řeka Neretva protéká městem a vlévá se do Jadranu hned za hranicí. Dominantou města je socha Král Tomislav. Kostel svatého Františka z Assisi je také prominentní stránkou města. Město erb obsahuje Chorvatská šachovnice, nedaleká věž v Počitelj, a Svatý František z Assisi.

Město má bohaté archeologický historie a nedotčené divočina a začíná rozvíjet zemědělskou turistiku. Je také domovem Park Hutovo Blato, který obsahuje jednu z nejrůznějších populací ptáků ve všech Evropa. Chorvatské město Metković se nachází těsně za hranicí a existují významné obchodní a další vazby mezi oběma městy, novou mezinárodní dálnicí Čapljina.

Dějiny

O tomto městě toho není příliš známo, ale bylo založeno Římany v roce 5 př. Starověké řecké a později římské mapy však jasně ukazují, že oblast byla osídlena několika domorodci Illyrské národy, včetně Ardiaei, kterého starověký geograf Strabo uvádí jako jeden ze tří nejsilnějších ilyrských národů - další dva jsou Autariatae a Dardani.[1]

Čapljina se nachází v širším regionu údolí Neretvy (původní vlasti starověkých ilyrských obyvatel) Ardiaei) a jeho název je odvozen od čaplja což znamená 'volavka '. Latinské slovo pro volavku je Ardea, slovo, které se nápadně podobá jménu Ardiaei, a možná to může být jeho příbuzný. Tato teorie otevírá mnoho možností pro interpretaci původní vlasti Ardiaei a etymologii jejich jména. Například volavka mohla mít u místních Ilyřanů totemskou pohanskou hodnotu kvůli své přítomnosti v této oblasti a není nepravděpodobné, že by došlo k závěru, že jeden z těchto ilyrských národů se pojmenoval podle volavky, Ardiaei.

The latinský slovo Ardea může být latinský překlad nějakého původního ilyrského slova pro „volavku“ Římané nalezen, když se usadili v této oblasti, nebo samotná „ardea“, mohla být ilyrským slovem přijatým Římany, kteří jej mohli mírně pozměnit a integrovat do svého jazyka, latiny. Opravdu slovo Ardiaei se nachází ve starořeckých pramenech předcházejících příchodu Římanů a jejich jazyka do ilyrských zemí. Je také možné, že starověcí Ilyrové nebo Římané pojmenovali toto místo „místem volavky (heronů)“ a slovanští osadníci, kteří se usadili v bývalých ilyrských zemích kolem 6. století našeho letopočtu, přeložili název tohoto místa do jejich jazyků, což zase dalo „Čapljinu“, “místo volavky".[2]

The Masakr prebilovců, ve kterém bylo zabito celkem 4 000 lidí (hlavně Srbů), včetně 300 vesničanů z Prebilovci vrženo do jámy, je jedním z nejvýznamnějších zvěrstev v této oblasti během EU Genocida Srbů v nezávislém státě Chorvatsko. Z asi 700 vesničanů z Prebilovců přežilo méně než 200.[Citace je zapotřebí ] Jako pomsta, v roce 1942 srbský monarchista Chetniks zaútočil na několik vesnic v oblasti Čapljiny. Vesnice Hotanj bylo spáleno a mnoho chorvatských a bosenských civilistů bylo zabito.[3] Masakry byly součástí četnické genocidní kampaně proti nesrbům.[4]

Od druhé světové války je důležitým spojením silniční a železniční dopravy spojujícím zbytek Bosny a Hercegoviny s přístav Ploče v Chorvatsko. Během Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992–1995 město převzala Chorvatská rada obrany, který vyhnal ne-chorvatskou populaci a zřídil koncentrační tábory pro Bosňané v Tábor Gabela.[5]

V létě roku 2007 požáry způsobil rozsáhlé škody v celé venkovské části obce.[6] Úředníci Čapljiny, Stolac, Čitluk a Neum vyhlásili na svých územích stav přírodní katastrofy.[7]

V květnu 2019 první Obec Čapljina dostal status 'oficiální město '.[8]

Osady

Demografie

Počet obyvatel

Počet obyvatel osídlení - obec Čapljina
Vyrovnání1948.1953.1961.1971.1981.1991.2013.
Celkový22,08624,36425,54328,24026,03227,88228,122
1Bivolje Brdo8411,026
2Čapljina4,6476,1917,4616,340
3Čeljevo1,0581,256
4Doljani365495
5Domanovići1,2701,493
6Dračevo630556
7Dretelj576569
8Gabela2,4402,315
9Gnjilišta345315
10Gorica456442
11Grabovina947960
12Hotanj275451
13Lokve587861
14Opličići1,3861,268
15Počitelj905799
16Prćavci260255
17Ševaš Njive262243
18Struge437433
19Šurmanci403301
20Svitava319239
21Tasovčići1,6751,950
22Trebižat1,3991,272
23Višići1,7881,765
24Zvirovići440373

Etnické složení

Etnické složení - město Čapljina
2013.1991.1981.1971.
Celkový6,340 (100,0%)7,461 (100,0%)6,191 (100,0%)4,647 (100,0%)
Chorvati4,724 (81,82%)3,067 (41,11%)2,542 (41,06%)1,854 (39,90%)
Bosňané687 (11,90%)2,191 (29,37%)1,661 (26,83%)1,605 (34,54%)
Ostatní187 (3,239%)229 (3,069%)46 (0,743%)40 (0,861%)
Srbové176 (3,048%)1 267 (16,98%)896 (14,47%)945 (20,34%)
Jugoslávci707 (9,476%)955 (15,43%)125 (2,690%)
Albánci35 (0,565%)20 (0,430%)
Černohorci31 (0,501%)36 (0,775%)
Makedonci16 (0,258%)11 (0,237%)
Slovinci9 (0,145%)11 (0,237%)
Etnické složení - obec Čapljina
2013.1991.1981.1971.1961.1953.1948.
Celkový28,122 (100,0%)27,882 (100,0%)26,032 (100,0%)28,240 (100,0%)25,543 (100,0%)24,364 (100,0%)22,086 (100,0%)
Chorvati20,538 (78,52%)14,969 (53,69%)13,931 (53,51%)16,884 (59,79%)15,444 (60,46%)17,072 (70,07%)15,699 (71,08%)
Bosňané4,541 (17,36%)7,672 (27,52%)6,830 (26,24%)6,999 (24,78%)5,630 (22,04%)
Srbové714 (2,730%)3,753 (13,46%)3,467 (13,32%)3,896 (13,80%)4,076 (15,96%)3,355 (13,77%)2,670 (12,09%)
Ostatní364 (1,392%)441 (1,582%)87 (0,334%)113 (0,400%)393 (1,54%)3,937 (16,16%)3,717 (16,83%)
Jugoslávci1 047 (3,755%)1 591 (6,112%)206 (0,729%)
Černohorci49 (0,188%)79 (0,280%)
Albánci42 (0,161%)25 (0,089%)
Makedonci23 (0,088%)16 (0,057%)
Slovinci12 (0,046%)18 (0,064%)
Romové4 (0,014%)
Etnické složení (1991) - obec Čapljina podle sídel
VyrovnáníCelkovýChorvatiMuslimovéSrbovéJugoslávciOstatní
celkový27,88214,9697,6723,7531,047441
1Bajovci1811765000
2Bivolje Brdo8412565624613
3Crnići50500000
4Čapljina7,4613,0672,1911,267707229
5Čeljevo1,0588271941828
6Doljani3653570503
7Domanovići1,2703267271862110
8Dračevo63058204107
9Dretelj576508533111
10Dubravica713300
11Gabela2,4402,046323242414
12Gnjilišta3453381006
13Gorica45638065146
14Grabovina94781729572915
15Hotanj27517893040
16Jasenica1651157007
17Klepci417140383137
18Lokve587039519200
19Opličići1,38610891635705
20Počitelj905172660203617
21Prćavci2602600000
22Prebilovci1741017102
23Sjekose169146101201
24Stanojevići19431163000
25Struge4372841302165
26Svitava3193170002
27Ševaš Njive26269191020
28Šurmanci40335447020
29Tasovčići1,67529451169813834
30Trebižat1,3991,37191117
31Višići1,7881,207528231515
32Zvirovići4404310207

Kultura

V oblasti Čapljina zahrnují kulturní sdružení následující:

  • HKUD Čapljina
  • HKUD Sveti Ante (Dretelj )
  • HKUD Seljačka Sloga (Trebižat )
  • HKUD "Zora" Struge-Gorica

Pozoruhodné obyvatelé

Dragan Bender
Slobodan Praljak

Sportovní

Reference

  1. ^ „Strabo, zeměpis, kniha 7, kapitola 5“. www.perseus.tufts.edu.
  2. ^ Axhanela, Ardian Adžanela Adzanela. „Vydání Kulturní poklad Bosny a Hercegoviny - Pravěké a starověké období - Kniha 2 - Ilyrská Bosna a Hercegovina - přehled kulturního dědictví / Starověcí Ilýři v Bosně a Hercegovině“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  3. ^ Dizdar, Zdravko; Sobolevski, Mihajlo (1999). Prešućivani četnički zločini u Hrvatskoj i u Bosni i Hercegovini 1941–1945 [Potlačené četnické zločiny v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině 1941–1945]. Záhřeb: Chorvatský historický institut. p. 132. ISBN  978-953-6491-28-5.
  4. ^ Hoare, Marko Attila (2011). „Partyzáni a Srbové“. In Ramet, Sabrina P .; Listhaug, Ola (eds.). Srbsko a Srbové ve druhé světové válce. Londýn, Anglie: Palgrave Macmillan. p. 209. ISBN  978-0-23034-781-6.
  5. ^ Predmet Prlic i drugi (IT-04-74) - Optuznica, UN.org; zpřístupněno 16. dubna 2018.
  6. ^ https://www.klix.ba/vijesti/bih/vise-pozara-oko-capljine/070701036
  7. ^ http://www.fbihvlada.gov.ba/hrvatski/sjednica.php?sjed_id=41&col=sjed_onasa
  8. ^ Ašćerić, Selma (23. května 2019). „Općina Čapljina i službeno postala Grad Čapljina“ [Obec Čapljina se oficiálně stala městem Čapljina]. Istinomjer. Citováno 6. března 2020.

Bibliografie

  • Konačni rezultati popisa stanovništva od 15. marta 1948. godine (v srbochorvatštině). 9. Bělehrad: Savezni zavod za statistiku i evidenciju. 1955.
  • Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 1. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1991.
  • Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 2. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1994.
  • Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 3. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1994.
  • Nacionalni sastav stanovništva: rezultati za Republiku po opštinama i naseljenim mjestima 1991 (v srbochorvatštině). Sarajevo: Státní statistický úřad Republiky Bosna a Hercegovina. 1994.
  • Popis stanovništva 1953 (v srbochorvatštině). 11. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1960.