Čapljina - Čapljina - Wikipedia
Čapljina Чапљина | |
---|---|
Grad Čapljina Město Čapljina | |
![]() Čapljina | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() Umístění Čapljiny v Bosně a Hercegovině | |
Souřadnice: 43 ° 06'42,58 ″ severní šířky 17 ° 42'19,74 ″ východní délky / 43,1118278 ° N 17,7054833 ° ESouřadnice: 43 ° 06'42,58 ″ severní šířky 17 ° 42'19,74 ″ východní délky / 43,1118278 ° N 17,7054833 ° E | |
Země | Bosna a Hercegovina |
Subjekt | Federace Bosny a Hercegoviny |
Kanton | Hercegovina-Neretva |
Vláda | |
• Starosta | Smiljan Vidić (HDZ BiH ) |
Plocha | |
• Město | 256 km2 (99 čtverečních mil) |
• Země | 256 km2 (99 čtverečních mil) |
• Voda | 0 km2 (0 čtverečních mil) |
Počet obyvatel (2013) | |
• Město | 28,122 |
• Hustota | 110 / km2 (280 / sq mi) |
• Městský | 6,340 |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
PSČ | 88300 |
Kód oblasti | +387 036 |
webová stránka | www |
Čapljina (Výslovnost chorvatština:[t͡ʃâpʎina]) je město ležící v Kanton Hercegovina-Neretva z Federace Bosny a Hercegoviny, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se na hranici s Chorvatsko pouhých 20 kilometrů od Jaderské moře.
Řeka Neretva protéká městem a vlévá se do Jadranu hned za hranicí. Dominantou města je socha Král Tomislav. Kostel svatého Františka z Assisi je také prominentní stránkou města. Město erb obsahuje Chorvatská šachovnice, nedaleká věž v Počitelj, a Svatý František z Assisi.
Město má bohaté archeologický historie a nedotčené divočina a začíná rozvíjet zemědělskou turistiku. Je také domovem Park Hutovo Blato, který obsahuje jednu z nejrůznějších populací ptáků ve všech Evropa. Chorvatské město Metković se nachází těsně za hranicí a existují významné obchodní a další vazby mezi oběma městy, novou mezinárodní dálnicí Čapljina.
Dějiny
![]() | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
O tomto městě toho není příliš známo, ale bylo založeno Římany v roce 5 př. Starověké řecké a později římské mapy však jasně ukazují, že oblast byla osídlena několika domorodci Illyrské národy, včetně Ardiaei, kterého starověký geograf Strabo uvádí jako jeden ze tří nejsilnějších ilyrských národů - další dva jsou Autariatae a Dardani.[1]
Čapljina se nachází v širším regionu údolí Neretvy (původní vlasti starověkých ilyrských obyvatel) Ardiaei) a jeho název je odvozen od čaplja což znamená 'volavka '. Latinské slovo pro volavku je Ardea, slovo, které se nápadně podobá jménu Ardiaei, a možná to může být jeho příbuzný. Tato teorie otevírá mnoho možností pro interpretaci původní vlasti Ardiaei a etymologii jejich jména. Například volavka mohla mít u místních Ilyřanů totemskou pohanskou hodnotu kvůli své přítomnosti v této oblasti a není nepravděpodobné, že by došlo k závěru, že jeden z těchto ilyrských národů se pojmenoval podle volavky, Ardiaei.
The latinský slovo Ardea může být latinský překlad nějakého původního ilyrského slova pro „volavku“ Římané nalezen, když se usadili v této oblasti, nebo samotná „ardea“, mohla být ilyrským slovem přijatým Římany, kteří jej mohli mírně pozměnit a integrovat do svého jazyka, latiny. Opravdu slovo Ardiaei se nachází ve starořeckých pramenech předcházejících příchodu Římanů a jejich jazyka do ilyrských zemí. Je také možné, že starověcí Ilyrové nebo Římané pojmenovali toto místo „místem volavky (heronů)“ a slovanští osadníci, kteří se usadili v bývalých ilyrských zemích kolem 6. století našeho letopočtu, přeložili název tohoto místa do jejich jazyků, což zase dalo „Čapljinu“, “místo volavky".[2]
The Masakr prebilovců, ve kterém bylo zabito celkem 4 000 lidí (hlavně Srbů), včetně 300 vesničanů z Prebilovci vrženo do jámy, je jedním z nejvýznamnějších zvěrstev v této oblasti během EU Genocida Srbů v nezávislém státě Chorvatsko. Z asi 700 vesničanů z Prebilovců přežilo méně než 200.[Citace je zapotřebí ] Jako pomsta, v roce 1942 srbský monarchista Chetniks zaútočil na několik vesnic v oblasti Čapljiny. Vesnice Hotanj bylo spáleno a mnoho chorvatských a bosenských civilistů bylo zabito.[3] Masakry byly součástí četnické genocidní kampaně proti nesrbům.[4]
Od druhé světové války je důležitým spojením silniční a železniční dopravy spojujícím zbytek Bosny a Hercegoviny s přístav Ploče v Chorvatsko. Během Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992–1995 město převzala Chorvatská rada obrany, který vyhnal ne-chorvatskou populaci a zřídil koncentrační tábory pro Bosňané v Tábor Gabela.[5]
V létě roku 2007 požáry způsobil rozsáhlé škody v celé venkovské části obce.[6] Úředníci Čapljiny, Stolac, Čitluk a Neum vyhlásili na svých územích stav přírodní katastrofy.[7]
V květnu 2019 první Obec Čapljina dostal status 'oficiální město '.[8]
Osady
Demografie
Počet obyvatel
Počet obyvatel osídlení - obec Čapljina | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vyrovnání | 1948. | 1953. | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
Celkový | 22,086 | 24,364 | 25,543 | 28,240 | 26,032 | 27,882 | 28,122 | |
1 | Bivolje Brdo | 841 | 1,026 | |||||
2 | Čapljina | 4,647 | 6,191 | 7,461 | 6,340 | |||
3 | Čeljevo | 1,058 | 1,256 | |||||
4 | Doljani | 365 | 495 | |||||
5 | Domanovići | 1,270 | 1,493 | |||||
6 | Dračevo | 630 | 556 | |||||
7 | Dretelj | 576 | 569 | |||||
8 | Gabela | 2,440 | 2,315 | |||||
9 | Gnjilišta | 345 | 315 | |||||
10 | Gorica | 456 | 442 | |||||
11 | Grabovina | 947 | 960 | |||||
12 | Hotanj | 275 | 451 | |||||
13 | Lokve | 587 | 861 | |||||
14 | Opličići | 1,386 | 1,268 | |||||
15 | Počitelj | 905 | 799 | |||||
16 | Prćavci | 260 | 255 | |||||
17 | Ševaš Njive | 262 | 243 | |||||
18 | Struge | 437 | 433 | |||||
19 | Šurmanci | 403 | 301 | |||||
20 | Svitava | 319 | 239 | |||||
21 | Tasovčići | 1,675 | 1,950 | |||||
22 | Trebižat | 1,399 | 1,272 | |||||
23 | Višići | 1,788 | 1,765 | |||||
24 | Zvirovići | 440 | 373 |
Etnické složení
Etnické složení - město Čapljina | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
Celkový | 6,340 (100,0%) | 7,461 (100,0%) | 6,191 (100,0%) | 4,647 (100,0%) | |||
Chorvati | 4,724 (81,82%) | 3,067 (41,11%) | 2,542 (41,06%) | 1,854 (39,90%) | |||
Bosňané | 687 (11,90%) | 2,191 (29,37%) | 1,661 (26,83%) | 1,605 (34,54%) | |||
Ostatní | 187 (3,239%) | 229 (3,069%) | 46 (0,743%) | 40 (0,861%) | |||
Srbové | 176 (3,048%) | 1 267 (16,98%) | 896 (14,47%) | 945 (20,34%) | |||
Jugoslávci | 707 (9,476%) | 955 (15,43%) | 125 (2,690%) | ||||
Albánci | 35 (0,565%) | 20 (0,430%) | |||||
Černohorci | 31 (0,501%) | 36 (0,775%) | |||||
Makedonci | 16 (0,258%) | 11 (0,237%) | |||||
Slovinci | 9 (0,145%) | 11 (0,237%) |
Etnické složení - obec Čapljina | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2013. | 1991. | 1981. | 1971. | 1961. | 1953. | 1948. | ||||
Celkový | 28,122 (100,0%) | 27,882 (100,0%) | 26,032 (100,0%) | 28,240 (100,0%) | 25,543 (100,0%) | 24,364 (100,0%) | 22,086 (100,0%) | |||
Chorvati | 20,538 (78,52%) | 14,969 (53,69%) | 13,931 (53,51%) | 16,884 (59,79%) | 15,444 (60,46%) | 17,072 (70,07%) | 15,699 (71,08%) | |||
Bosňané | 4,541 (17,36%) | 7,672 (27,52%) | 6,830 (26,24%) | 6,999 (24,78%) | 5,630 (22,04%) | |||||
Srbové | 714 (2,730%) | 3,753 (13,46%) | 3,467 (13,32%) | 3,896 (13,80%) | 4,076 (15,96%) | 3,355 (13,77%) | 2,670 (12,09%) | |||
Ostatní | 364 (1,392%) | 441 (1,582%) | 87 (0,334%) | 113 (0,400%) | 393 (1,54%) | 3,937 (16,16%) | 3,717 (16,83%) | |||
Jugoslávci | 1 047 (3,755%) | 1 591 (6,112%) | 206 (0,729%) | |||||||
Černohorci | 49 (0,188%) | 79 (0,280%) | ||||||||
Albánci | 42 (0,161%) | 25 (0,089%) | ||||||||
Makedonci | 23 (0,088%) | 16 (0,057%) | ||||||||
Slovinci | 12 (0,046%) | 18 (0,064%) | ||||||||
Romové | 4 (0,014%) |
Etnické složení (1991) - obec Čapljina podle sídel | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vyrovnání | Celkový | Chorvati | Muslimové | Srbové | Jugoslávci | Ostatní | |
celkový | 27,882 | 14,969 | 7,672 | 3,753 | 1,047 | 441 | |
1 | Bajovci | 181 | 176 | 5 | 0 | 0 | 0 |
2 | Bivolje Brdo | 841 | 256 | 562 | 4 | 6 | 13 |
3 | Crnići | 50 | 50 | 0 | 0 | 0 | 0 |
4 | Čapljina | 7,461 | 3,067 | 2,191 | 1,267 | 707 | 229 |
5 | Čeljevo | 1,058 | 827 | 194 | 1 | 8 | 28 |
6 | Doljani | 365 | 357 | 0 | 5 | 0 | 3 |
7 | Domanovići | 1,270 | 326 | 727 | 186 | 21 | 10 |
8 | Dračevo | 630 | 582 | 0 | 41 | 0 | 7 |
9 | Dretelj | 576 | 508 | 53 | 3 | 11 | 1 |
10 | Dubravica | 7 | 1 | 3 | 3 | 0 | 0 |
11 | Gabela | 2,440 | 2,046 | 32 | 324 | 24 | 14 |
12 | Gnjilišta | 345 | 338 | 1 | 0 | 0 | 6 |
13 | Gorica | 456 | 380 | 65 | 1 | 4 | 6 |
14 | Grabovina | 947 | 817 | 29 | 57 | 29 | 15 |
15 | Hotanj | 275 | 178 | 93 | 0 | 4 | 0 |
16 | Jasenica | 165 | 1 | 157 | 0 | 0 | 7 |
17 | Klepci | 417 | 14 | 0 | 383 | 13 | 7 |
18 | Lokve | 587 | 0 | 395 | 192 | 0 | 0 |
19 | Opličići | 1,386 | 108 | 916 | 357 | 0 | 5 |
20 | Počitelj | 905 | 172 | 660 | 20 | 36 | 17 |
21 | Prćavci | 260 | 260 | 0 | 0 | 0 | 0 |
22 | Prebilovci | 174 | 1 | 0 | 171 | 0 | 2 |
23 | Sjekose | 169 | 146 | 10 | 12 | 0 | 1 |
24 | Stanojevići | 194 | 31 | 163 | 0 | 0 | 0 |
25 | Struge | 437 | 284 | 130 | 2 | 16 | 5 |
26 | Svitava | 319 | 317 | 0 | 0 | 0 | 2 |
27 | Ševaš Njive | 262 | 69 | 191 | 0 | 2 | 0 |
28 | Šurmanci | 403 | 354 | 47 | 0 | 2 | 0 |
29 | Tasovčići | 1,675 | 294 | 511 | 698 | 138 | 34 |
30 | Trebižat | 1,399 | 1,371 | 9 | 1 | 11 | 7 |
31 | Višići | 1,788 | 1,207 | 528 | 23 | 15 | 15 |
32 | Zvirovići | 440 | 431 | 0 | 2 | 0 | 7 |
Kultura
V oblasti Čapljina zahrnují kulturní sdružení následující:
Pozoruhodné obyvatelé
- Dejan Aćimović (narozený 1963), chorvatský herec
- Dragan Bender (narozen 1997), chorvatský basketbalista v Izraelská basketbalová Premier League
- Milorad Ekmečić (1928–2015), srbský historik
- Mirsad Fazlagić (narozen 1943), bývalý jugoslávský fotbalista
- Nikica Jelavić (narozený 1985), chorvatský fotbalista
- Vukašin Mandrapa (? - 1943), srbský pravoslavný světec
- Semjon Milošević (narozen 1979), bývalý fotbalista
- Slobodan Praljak (1945–2017), chorvatský generál, politik a spisovatel
- Obdivovatel Salihović (narozený 1988), bosenský fotbalista
- Ivo Prskalo (nar. 1948), bývalý jugoslávský a australský fotbalista
- Dada Vujasinović (1964–1994), srbský novinář a zpravodaj
- Jasmin Repeša (narozený 1961), chorvatský basketbalový trenér
- Pamela Ramljak (narozený 1979), chorvatský zpěvák
- Marko Vego (1907–1985), jugoslávský archeolog, epigraf a historik
- Nikola Prce (* 1980), bosenský házenkář
Sportovní
Reference
- ^ „Strabo, zeměpis, kniha 7, kapitola 5“. www.perseus.tufts.edu.
- ^ Axhanela, Ardian Adžanela Adzanela. „Vydání Kulturní poklad Bosny a Hercegoviny - Pravěké a starověké období - Kniha 2 - Ilyrská Bosna a Hercegovina - přehled kulturního dědictví / Starověcí Ilýři v Bosně a Hercegovině“. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Dizdar, Zdravko; Sobolevski, Mihajlo (1999). Prešućivani četnički zločini u Hrvatskoj i u Bosni i Hercegovini 1941–1945 [Potlačené četnické zločiny v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině 1941–1945]. Záhřeb: Chorvatský historický institut. p. 132. ISBN 978-953-6491-28-5.
- ^ Hoare, Marko Attila (2011). „Partyzáni a Srbové“. In Ramet, Sabrina P .; Listhaug, Ola (eds.). Srbsko a Srbové ve druhé světové válce. Londýn, Anglie: Palgrave Macmillan. p. 209. ISBN 978-0-23034-781-6.
- ^ Predmet Prlic i drugi (IT-04-74) - Optuznica, UN.org; zpřístupněno 16. dubna 2018.
- ^ https://www.klix.ba/vijesti/bih/vise-pozara-oko-capljine/070701036
- ^ http://www.fbihvlada.gov.ba/hrvatski/sjednica.php?sjed_id=41&col=sjed_onasa
- ^ Ašćerić, Selma (23. května 2019). „Općina Čapljina i službeno postala Grad Čapljina“ [Obec Čapljina se oficiálně stala městem Čapljina]. Istinomjer. Citováno 6. března 2020.
Bibliografie
- Konačni rezultati popisa stanovništva od 15. marta 1948. godine (v srbochorvatštině). 9. Bělehrad: Savezni zavod za statistiku i evidenciju. 1955.
- Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 1. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1991.
- Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 2. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1994.
- Nacionalni sastav stanovništva SFR Jugoslavije: podaci po naseljima i opštinama (v srbochorvatštině). 3. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1994.
- Nacionalni sastav stanovništva: rezultati za Republiku po opštinama i naseljenim mjestima 1991 (v srbochorvatštině). Sarajevo: Státní statistický úřad Republiky Bosna a Hercegovina. 1994.
- Popis stanovništva 1953 (v srbochorvatštině). 11. Bělehrad: Federální statistický úřad. 1960.