Evropská hospodářská komise OSN - United Nations Economic Commission for Europe

Evropská hospodářská komise OSN
Znak Organizace spojených národů.svg
Hospodářská a sociální komise OSN pro Evropu Logo.svg
ZkratkaECE
Formace28. března 1947; Před 73 lety (1947-03-28)
TypPrimární orgán - regionální pobočka
Právní statusAktivní
Hlavní sídloŽeneva, Švýcarsko
Hlava
Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN
Olga Algayerová
Mateřská organizace
Hospodářská a sociální rada OSN
webová stránkawww.unece.org
Barevný hlasovací box.svg Portál politiky

The Evropská hospodářská komise OSN (ECE nebo UNECE) je jednou z pěti regionálních komisí spadajících do jurisdikce Hospodářská a sociální rada OSN. Byla založena za účelem podpory hospodářské spolupráce a integrace mezi jejími zeměmi Členské státy.

Komise se skládá z 56 členských států, z nichž většina má sídlo v Evropě a několik mimo Evropu. Své transkontinentální euroasijský a mimoevropské členské státy zahrnují: Arménie, Ázerbajdžán, Kanada, Gruzie, Izrael, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Spojené státy americké a Uzbekistán.[1]

Dějiny

Komise byla zřízena hospodářskou a sociální radou dne 28. března 1947 za účelem „iniciovat a účastnit se opatření k usnadnění společné akce pro hospodářskou rekonstrukci Evropy“, jakož i „udržovat a posilovat hospodářské vztahy evropských zemí mezi sebou i s ostatními zeměmi světa. “[2]

Byla zřízena na žádost Valné shromáždění OSN který vyzval Hospodářskou a sociální radu, aby vytvořila Komisi, jakož i Komise pro Asii a Dálný východ, s cílem „poskytnout účinnou pomoc zemím zničeným válkou“.[3]

Vzhledem k tomu, že Komise byla zřízena na začátku Studená válka, čelila obtížím při plnění svého mandátu hospodářské obnovy Evropy v důsledku Železná opona. Práce Komise se musela zabývat pouze otázkami, které byly ve společném zájmu Východu a Západu, aby nedošlo ke konfrontaci.[4] Od pádu Sovětského svazu však hospodářské komise Spojených národů rozšiřují své aktivity v bývalých sovětských republikách.

Členské státy

Mapa zobrazující členské státy komise.

Níže jsou uvedeny členské státy komise spolu s datem přijetí:[1]

Členské státy
ZeměDatum členství
 Albánie14. prosince 1955
 Andorra28. července 1993
 Arménie30. července 1993
 Rakousko14. prosince 1955
 Ázerbajdžán30. července 1993
 Bělorusko28. března 1947
 Belgie28. března 1947
 Bosna a Hercegovina22. května 1992
 Bulharsko14. prosince 1955
 Kanada9. srpna 1973
 Chorvatsko22. května 1992
 Kypr20. září 1960
 Česká republika28. března 1947
 Dánsko28. března 1947
 Estonsko17. září 1991
 Finsko14. prosince 1955
 Francie28. března 1947
 Gruzie30. července 1993
 Německo18. září 1973
 Řecko28. března 1947
 Maďarsko14. prosince 1955
 Island28. března 1947
 Irsko14. prosince 1955
 Izrael26. července 1991
 Itálie14. prosince 1955
 Kazachstán31. ledna 1994
 Kyrgyzstán30. července 1993
 Lotyšsko17. září 1991
 Lichtenštejnsko18. září 1990
 Litva17. září 1991
 Lucembursko28. března 1947
 Malta1. prosince 1964
 Moldavská republika2. března 1992
 Monako27. května 1993
 Černá Hora28. června 2006
 Holandsko28. března 1947
 Severní Makedonie8. dubna 1993
 Norsko28. března 1947
 Polsko28. března 1947
 Portugalsko14. prosince 1955
 Rumunsko14. prosince 1955
 Ruská Federace28. března 1947
 San Marino30. července 1993
 Srbsko1. listopadu 2000
 Slovensko28. března 1947
 Slovinsko22. května 1992
 Španělsko14. prosince 1955
 Švédsko28. března 1947
  Švýcarsko24. března 1972 (*)
 Tádžikistán12. prosince 1994
 krocan28. března 1947
 Turkmenistán30. července 1993
 Ukrajina28. března 1947
 Spojené království28. března 1947
 Spojené státy americké28. března 1947
 Uzbekistán30. července 1993

(*) V té chvíli nebyl členem OSN. Švýcarsko se připojilo v roce 2002 k OSN.

Výbory a programy

Výbor pro hospodářskou spolupráci a integraci

Tento výbor podporuje politické, finanční a regulační prostředí příznivé pro hospodářský růst, inovativní rozvoj a vyšší konkurenceschopnost v regionu EHK OSN, zaměřené zejména na země s transformující se ekonomikou. Jejími hlavními oblastmi činnosti jsou politika inovací a konkurenceschopnosti, duševní vlastnictví, financování inovativního rozvoje, podnikání a rozvoje podniků a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Výbor pro politiku životního prostředí

Zájem EHK OSN o problémy životního prostředí sahá přinejmenším do roku 1971, kdy byla vytvořena skupina vyšších poradců vlád EHK OSN pro otázky životního prostředí, která vedla k založení Výboru pro politiku životního prostředí, který se nyní schází každoročně. Výbor zajišťuje řízení kolektivní politiky v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, připravuje zasedání ministrů, rozvíjí mezinárodní právo v oblasti životního prostředí a podporuje mezinárodní iniciativy v regionu. CEP pracuje na podpoře zemí při zlepšování jejich správy v oblasti životního prostředí a přeshraniční spolupráce, jakož i při posilování provádění regionálních environmentálních závazků EHK OSN a při prosazování udržitelného rozvoje v regionu.

Jeho hlavním cílem je posoudit úsilí zemí o snížení jejich celkové zátěže znečištěním a správu jejich přírodních zdrojů, o integraci environmentálních a socioekonomických politik, posílení spolupráce s mezinárodním společenstvím, harmonizaci environmentálních podmínek a politik v celém regionu a stimulaci většího zapojení veřejné a environmentální diskuse a rozhodování.

CEP je celkovým řídícím orgánem environmentálních aktivit EHK OSN. Práce výboru je založena na několika strategických pilířích:[5]

Výbor pro bydlení a správu půdy

V roce 1947 zřídila EHK OSN panel pro problémy s bydlením, který se později vyvinul ve Výbor pro lidské osídlení a po reformě v letech 2005/2006 ve Výbor pro bydlení a správu půdy. Výbor je mezivládním orgánem všech členských států EHK OSN. Poskytuje fórum pro shromažďování, šíření a výměnu informací a zkušeností v oblasti politiky bydlení, rozvoje měst a správy půdy; & v oblastech, jako je Birmingham, více fiskální problém-Spojené království.[7]

Výbor pro vnitrozemskou dopravu

Divize dopravy EHK OSN poskytuje sekretariátové služby Světové fórum pro harmonizaci předpisů o vozidlech (WP.29). Kromě funkce sekretariátu Světového fóra slouží sekce pro předpisy o vozidlech a inovace v dopravě jako sekretariát Správního výboru pro koordinaci práce a Správního / Výkonného výboru tří dohod o vozidlech spravovaných Světovým fórem. .[8]

Konference evropských statistiků

EHK OSN Statistická divize zajišťuje sekretariát konference a jejích odborných skupin a provádí statistický pracovní program EHK OSN. Na konferenci se setkávají hlavní statistici z národních a mezinárodních statistických organizací z celého světa, což znamená, že slovo „evropský“ v názvu již není přesným popisem jeho geografického pokrytí. Statistická divize pomáhá členským zemím posilovat jejich statistické systémy a koordinuje mezinárodní statistické činnosti v regionu EHK OSN a dále prostřednictvím konference a jejího předsednictva a Databáze mezinárodních statistických činností. Statistická divize vypracuje pokyny a školicí materiály o statistické metodice a postupech v reakci na požadavky členských zemí. Spolupracuje s různými skupinami odborníků z národních a mezinárodních statistických organizací a organizuje setkání a on-line fóra pro statistické odborníky, aby si vyměnili zkušenosti s širokou škálou témat. Statistická divize EHK OSN také poskytuje technickou pomoc zemím jihovýchodní Evropy, východní Evropy, Kavkazu a střední Asie.

Divize také poskytuje:

  1. Zdarma on-line data o 56 členských zemích EHK OSN v Evropě, Střední Asii a Severní Americe v angličtině a ruštině, o ekonomických, genderových, lesnických a dopravních statistikách.
  2. Dvouletý přehled klíčových statistik pro členské země: Země EHK OSN v číslech.
  3. A sada wiki podporovat činnosti spolupráce a šířit informace o osvědčených postupech.

EHK OSN provedla Průzkum plodnosti a rodiny v 90. letech ve 23 členských státech s více než 150 000 účastníky a se stovkami výsledných vědeckých publikací.[9] Tato činnost proto pokračovala ve formě Program Generace a pohlaví.[10]

United Smart Cities (USC)

Program United Smart Cities je společným úsilím mezi EHK OSN) a EU Organizace pro mezinárodní hospodářské vztahy (OiER).[11]

Program podporuje řada soukromých podnikatelských subjektů a dalších mezinárodních a evropských agentur, včetně Agentura pro životní prostředí Rakousko (EAA) Royal Institution of Chartered Surveyors (RICS), UN-Habitat a Mezinárodní společnost městských a regionálních plánovačů (ISOCARP). Program podporuje strategické oblasti chytré město politika a rozvoj. Klíčové oblasti zaměření, které program podrobně popisuje, jsou:

  1. Městská mobilita
  2. Udržitelné bydlení
  3. Čistá energie
  4. Nakládání s odpady
  5. Informační a komunikační technologie (ICT)

Výkonní tajemníci

LetZeměVýkonný tajemník
1947–1957 ŠvédskoGunnar Myrdal
1957–1960 FinskoSakari Tuomioja
1960–1967 JugoslávieVladimír Velebit
1968–1982Janez Stanovnik
1983–1986 FinskoKlaus Sahlgren
1987–1993 RakouskoGerald Hinteregger
1993–2000 FrancieYves Berthelot
2000–2001 PolskoDanuta Hübnerová
2002–2005 SlovenskoBrigita Schmögnerová[12]
2005–2008 PolskoMarek Belka[13]
2008–2012 SlovenskoJán Kubiš[14]
2012–2014 Bosna a HercegovinaSven Alkalaj[15]
2014 DánskoMichael Møller (herectví)[16]
2014–2017Christian Friis Bach[17]
2017 – dosud SlovenskoOlga Algayerová[18]

Statistický věstník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů

Statistický věstník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů  
JazykAngličtina
Podrobnosti o publikaci
Dějiny1982-2007
Vydavatel
Standardní zkratky
ISO 4Stat. J. U. N. Econ. Comm. Eur.
Indexování
KÓD4. SJUED
ISSN0167-8000
LCCN84642632
OCLC Ne.900948641
Odkazy

Od roku 1982 do roku 2007 IOS Press zveřejnil Statistický věstník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů jménem EHK OSN.[19][20]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Evropská hospodářská komise OSN (24. srpna 2016). „Členské státy a zástupci členských států“. Evropská hospodářská komise OSN. Spojené národy. Citováno 2. ledna 2019.
  2. ^ Hospodářská a sociální rada OSN Sekce 4 Rozlišení 36. Evropská hospodářská komise E / RES / 36 (IV) 28. března 1947. Citováno 2. ledna 2019.
  3. ^ Valné shromáždění OSN Sekce 1 Rozlišení 46. Ekonomická rekonstrukce zdevastovaných oblastí A / RES / 46 (I) 11. prosince 1946. Citováno 2. ledna 2019.
  4. ^ Evropská hospodářská komise OSN (n.d.). "Dějiny". Evropská hospodářská komise OSN. Spojené národy. Citováno 2. ledna 2019.
  5. ^ „Domovská stránka EHK OSN“. www.unece.org.
  6. ^ - Program EPR
  7. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál 8. října 2009. Citováno 28. září 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  8. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál 26. září 2010. Citováno 12. října 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  9. ^ „Průzkum plodnosti a rodiny (FFS)“. unece.org. Citováno 2016-01-31.
  10. ^ „Plodnost a průzkum rodiny (standardní tabulky zemí), FFS“. edac.eu, Evropské datové centrum pro práci a sociální péči. Citováno 2016-02-05.
  11. ^ „United Smart Cities (USC) - platforma OSN pro partnerství pro cíle udržitelného rozvoje“. udržitelný rozvoj.un.org. Citováno 2019-07-05.
  12. ^ „Generální tajemník jmenoval Brigitu Schmögnerovou novou výkonnou tajemnicí Evropské hospodářské komise“. UNECE.
  13. ^ „Generální tajemník jmenoval polského Marka Belku výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise“. UNECE.
  14. ^ „Generální tajemník jmenoval Jána KUBIŠE ze Slovenska do čela Evropské hospodářské komise OSN“. UNECE.
  15. ^ „EXCOM vítá výkonného tajemníka“. UNECE.
  16. ^ „Úřadující generální ředitel UNOG Michael Møller přebírá funkce úřadujícího výkonného tajemníka EHK OSN“. UNECE.
  17. ^ „Generální tajemník jmenoval Christiana Friise Bacha z Dánska příštím výkonným tajemníkem EHK OSN“. UNECE.
  18. ^ „Algayerova jmenována do čela Evropské hospodářské komise OSN“. TASR.
  19. ^ „Statistický věstník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů“. EconBiz. Citováno 11. června 2015.
  20. ^ „Publikace: STATISTICKÝ VĚSTNÍK EHK OSN“. UNECE. Citováno 11. června 2015.

externí odkazy