Bosí karmelitáni - Discalced Carmelites - Wikipedia

„O.C.D.“ přesměrování zde. Pro další použití viz OCD (disambiguation).
Řád bosých karmelitánů, bratří Panny Marie z hory Karmel
Ordo Fratrum Carmelitarum Discalceatorum Beatae Mariae Virginis de Monte Carmelo
Ordo Fratrum Carmelitarum Discalceatorum Beatae Mariae Virginis de Monte Carmelo.svg
Erb objednávky
ZkratkaO.C.D.
MottoZelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum (Vulgate, 1 Král 19:10;14)
(„Byl jsem s horlivostí
horlivý pro Pána
Bůh zástupů ")
Formace1562; Před 458 lety (1562)
ZakladatelTerezie z Ávily
Jan z Kříže
TypŽebravý Řád Papežské pravice (pro muže)
Právní statusInstitut zasvěceného života
Hlavní sídloCasa Generalizia dei Carmelitani Scalzi, Corso d’Italia 38, 00198 Řím, Itálie
Fr. Saverio Cannistrà, OCD
Přidruženíkatolický kostel
webová stránkacarmelitaniscalzi.com

The Bosí karmelitáni, známý oficiálně jako Řád bosých karmelitánů Panny Marie Karmelské (latinský: Ordo Fratrum Carmelitarum Discalceatorum Beatae Mariae Virginis de Monte Carmelo) nebo Řád bosých karmelitánů (Latinský: Ordo Carmelitarum Discalceatorum; zkráceně: O.C.D.), je katolík žebravá objednávka s kořeny v eremitická tradice z Pouštní otcové a Matky. Řád byl založen v 16. století na základě reformy Řád karmelitánů dvěma španělština svatí, Svatý Terezie z Ávily (zakladatelka) a Saint Jan z Kříže (spoluzakladatel). Odvazován je odvozen z latiny, což znamená „bez bot“.

Karmelitánský řád, ze kterého se odbočovali bosí karmelitáni, se také označuje jako karmelitáni starověkého zachovávání, aby se odlišili od jejich bosých odnoží. The třetí řád přidružený k bosým karmelitánům je Světský řád bosých karmelitánů.

Pozadí

Bosí karmelitáni jsou mniši a jeptišky, kteří se zasvětili životu modlitby. Karmelitánky žijí v klášterní kláštery a následovat zcela kontemplativní život. Bratři karmelitáni se při kontemplativním životě také angažují v podpoře duchovna prostřednictvím svých středisek ústupu, farností a kostelů. Laici, známí jako sekulární řád, sledují své kontemplativní volání ve svých každodenních činnostech. Oddanost Panně Marii je charakteristikou karmelitánů a je symbolizována nosením hnědé skapulární.[1]

Karmelitáni vystopují jejich kořeny a jméno Mount Carmel ve Svaté zemi. Tam se ve 13. století shromáždila skupina evropských mužů, aby žili jednoduchý život modlitby. Jejich první kaple byla zasvěcena Panně Marii a říkali si Bratři Panny Marie z hory Karmel.[2]

První karmelitáni přišli jako poutníci na horu Karmel žít osamělým životním stylem. Tito raní poustevníci byli většinou laici, kteří žili neoficiálním náboženským životem v bídě, pokání a modlitbě. Mezi 1206 a 1214, St. Albert Jeruzalémský patriarcha přivedl poustevníky na hoře Karmel na jejich žádost do společenství. Napsal jim a pravidlo, které vyjádřily svůj vlastní záměr a odrážely ducha pouti do Svaté země a raného společenství Jeruzaléma. Byli také inspirováni prorokem Eliáš který byl spojován s horou Karmel. Tento vliv lze vidět na slovech Eliáše: „S horlivostí jsem horlil za Pána Boha zástupů“ (IKg 19:10) na karmelitánském hřebeni. Během padesáti let od přijetí jejich vlády byli karmelitánští poustevníci nuceni opustit horu Karmel a usadili se v Evropě.[3]

Zakládající

Svatý Terezie z Ávily (1515–1582), Doktor církve a spoluzakladatel bosých karmelitánů.

Kombinace politických a sociálních podmínek, které v Evropě převládaly ve čtrnáctém až šestnáctém století - Stoletá válka, Černý mor, Reformace a Humanista oživení - nepříznivě ovlivnilo Řád. Mnoho karmelitánů a dokonce i celá společenství podlehla současným postojům a podmínkám diametrálně odlišným od jejich původního povolání. Pro splnění této situace bylo pravidlo několikrát „zmírněno“. V důsledku toho se karmelitáni stále méně podobali prvním poustevníkům Mount Carmel.[4]

Svatý. Terezie z Avily za nejjistější cestu k modlitbě považoval návrat k autentickému povolání Karmel. Jeden jeptišský večer v roce 1560 se v její cele shromáždila skupina jeptišek, která se inspirovala primitivní tradicí Karmelu a nemístnou reformou sv. Peter Alcantara, kontroverzní hnutí ve španělském františkánství, navrhlo založení kláštera An ememitický druh.

S malými prostředky a často hořkým odporem se sv. Terezii podařilo v roce 1562 založit malý klášter se strohou pouštní samotou v srdci města Ávila, Španělsko, kombinující eremitický a komunitní život. Dne 24. srpna 1562 nový Klášter svatého Josefa byl založen. Vláda sv. Terezie, která si zachovala výrazně mariánský charakter, obsahovala náročné předpisy pro život neustálé modlitby, chráněné přísným uzavřením a podporované asketikou samoty, manuální práce, trvalé zdrženlivosti, půstu a bratrské lásky. Kromě toho si sv. Terezie představila řád plně zasvěcený chudobě.[4]

V úzké spolupráci se sv. Terezií pracoval sv. Jan z Kříže, který s Antoniem Ježíšovým založil v roce 2007 první klášter mnichů bosých karmelitánů Duruelo, Španělsko dne 28. listopadu 1568.[5]

Bosí karmelitáni byli dekretem ustanoveni jako samostatná provincie karmelitánského řádu Pia v úvahu[6] z Papež Řehoř XIII dne 22. června 1580. Tímto dekretem byli bosí karmelitáni stále podřízeni generálnímu priorovi karmelitánského řádu v Římě, ale jinak se od karmelitánů odlišovali tím, že si mohli volit vlastní představené a vytvářet vlastní ústavy pro svůj společný život. Následující bosá karmelitánská kapitola v Alcala de Henares, Španělsko v březnu 1581 ustanovil ústavy bosých karmelitánů a zvolil prvního provinciála bosých karmelitánů, o. Jerome Gratian OCD. Tato kancelář byla později přeložena do kanceláře generálního představeného bosých karmelitánů.[7]

Karmelitánské charisma

Odvedení karmelitáni z Argentiny
Bosý karmelitán a nováček mimo jejich klášter v Zarautz, Baskicko
Klášter bosých karmelitánů v Czerna, Polsko

Srdcem karmelitánského charismatu je modlitba a rozjímání. Kvalita modlitby určuje kvalitu života komunity a kvalitu služby poskytované ostatním. Modlitba a rozjímání za karmelitánku nejsou soukromými záležitostmi mezi jednotlivcem a Bohem, ale mají být sdíleny s ostatními, protože charisma je dáno pro celý svět. Proto je v řádu kladen důraz na službu výuky modlitby a poskytování duchovního vedení.[8]

U karmelitánek se modlitba řídí učením a zkušenostmi sv. Terezie z Ávily a sv. Jana z Kříže, jakož i svatých, kteří následovali jejich kroky, jako například Terezie od Ježíše a Svaté tváře, Alžběty Trojice, Terezie z And a mučedníci jako Teresa Benedicta z Kříže, Père Jacques a šestnáct Mučedníci z Compiegne.

Bratrství, služba a rozjímání jsou základní hodnoty pro všechny karmelitánky. Poustevníci byli nuceni opustit svůj domov na hoře Karmel a usadit se v Evropě. Tam změnili svůj životní styl z poustevníků na bratry. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že mniši jsou povoláni sloužit Božímu lidu v nějakém aktivním apoštolátu. Některé sbory byly založeny pro konkrétní dílo, ale karmelitánský řád se snaží reagovat na to, co vidí jako potřeby církve a světa, které se liší podle času a místa, a tak mnoho mnichů pracuje ve farnostech, školách, na univerzitách, na ústupech centra, věznice a nemocnice. Druh služby, do které je zapojen každý jednotlivý mnich, bude záviset na vnímaných potřebách lidí, v jejichž středu žije, a na jeho konkrétních talentech.[8]

Každý den je poznamenán tichem k modlitbě. Kromě každodenní oslavy plné Liturgie hodin, dvě hodiny (jedna ráno, jedna večer) jsou vyhrazeny pro tichou modlitbu. Komunity by neměly mít více než 21 členů. Bratři praktikují široce založenou studijní disciplínu.

Biskupové

Žijící biskupové (4 arcibiskupové, 17 biskupů)

Escocd.gif Současní biskupové Složení évèque.svgBývalý a skutečný biskupské vidět nebo úkolAktuální pobytDatum narození
(aktuální věk)		Jmenován do biskupství
Anders ArboreliusŠvédsko Biskup z Stockholm
(1998 –Úřadující)

Švédsko Dánsko Finsko Island Norsko Prezident z Konference biskupů ve Skandinávii (2005–2015)
Kardinál-kněz Santa Maria degli Angeli
(2017-Úřadující)

Švédsko Stockholm, Švédsko (1949-09-24) 24. září 1949 (věk 71)17. listopadu 1998
Papež Jan Pavel II
Cástor Oswaldo Azuaje PérezVenezuela Biskup z Trujillo
(2012 –Úřadující)

Venezuela Pomocný biskup z Maracaibo
(2007–2012)

Venezuela Trujillo, Venezuela (1951-10-19) 19. října 1951 (věk 69)30. června 2007
Papež Benedikt XVI
Silvio José Báez OrtegaNikaragua Pomocný biskup z Managua
(2009 –Úřadující) 		Nikaragua Managua, Nikaragua (1958-04-28) 28.dubna 1958 (věk 62)9. dubna 2009
Papež Benedikt XVI
Philip BoyceIrská republika Biskup z Raphoe
(1995–2017) 		Irská republika Letterkenny, Irsko (1940-01-25) 25. ledna 1940 (věk 80)29. června 1995
Papež Jan Pavel II
Peter Chung Soon-taekJižní Korea Severní Korea Pomocný biskup z Soul
(2013 –Úřadující) 		Jižní Korea Soul, Jižní Korea (1961-08-02) 2. srpna 1961 (věk 59)30. prosince 2013
František
Paul DahdahLibanon Arcibiskup -Vikář apoštolský z Beirut
(1999 –Úřadující)

Irák Arcibiskup z Bagdád
(1983–1999)

Libanon Beirut, Libanon (1941-06-08) 8. června 1941 (věk 79)30. května 1983
Papež Jan Pavel II
Briga. Gen. Gonzalo de Jesús María del Castillo CrespoBolívie Válečný Biskup Emeritní z Bolívie
(2012 –Úřadující)

Bolívie Válečný Biskup z Bolívie
(2000–2012)
Bolívie Pomocný biskup z La Paz
(1983–2000)

Bolívie La Paz, Bolívie (1936-09-20) 20. září 1936 (věk 84)3. listopadu 1983
Papež Jan Pavel II
Amancio Escapa AparicioDominikánská republika Pomocný biskup z Santo Domingo
(1996 –Úřadující) 		Dominikánská republika Santo Domingo, Dominikánská republika (1938-03-30) 30. března 1938 (věk 82)31. května 1996
Papež Jan Pavel II
Guy Étienne Germain GaucherFrancie Pomocný biskup Emeritní z Bayeux-Lisieux
(2005 –Úřadující)

Francie Pomocný biskup z Bayeux-Lisieux
(1987–2005)
Francie Biskup z Meaux
(1986–1987)

Francie Venasque, Francie (1930-03-05) 5. března 1930 (věk 90)27. srpna 1986
Papež Jan Pavel II
Gustavo Girón HiguitaKolumbie Biskup z Tumaco
(1999 –Úřadující)

Kolumbie Vikář apoštolský z Tumaco
(1990–1999)

Kolumbie Tumaco, Kolumbie (1940-05-20) 20. května 1940 (věk 80)8. února 1990
Papež Jan Pavel II
Greg HomemingAustrálie Biskup z Lismore
(2017-Úřadující)		Austrálie Austrálie (1958-05-30) 30. května 1958 (věk 62)22. února 2017
František
Gonzalo López MarañonEkvádor Vikář apoštolský Emeritní z San Miguel de Sucumbíos
(2010 –Úřadující)

Ekvádor Vikář apoštolský z San Miguel de Sucumbíos
(1984–2010)
Ekvádor Apoštolský prefekt z San Miguel de Sucumbíos
(1970–1984)

Ekvádor Nueva Loja, Ekvádor (1933-10-03) 3. října 1933 (věk 87)2. července 1984
Papež Jan Pavel II
Luis Alberto Luna TobarEkvádor Arcibiskup Emeritní z Cuenca
(2000 –Úřadující)

Ekvádor Metropolitní Arcibiskup z Cuenca
(1981–2000)
Ekvádor Pomocný biskup z Quito
(1977–1981)

Ekvádor Cuenca, Ekvádor (1923-12-15) 15. prosince 1923 (věk 97)17. srpna 1977
Papež Pavel VI
Aníbal Nieto GuerraEkvádor Biskup z San Jacinto de Yaguachi
(2009 –Úřadující)

Ekvádor Pomocný biskup z Guayaquil
(2006–2009)

Ekvádor Yaguachi, Ekvádor (1949-02-23) 23. února 1949 (věk 71)10. června 2006
Papež Benedikt XVI
Marie Fabien RaharilamboniainaMadagaskar Biskup z Morondava
(2010 –Úřadující) 		Madagaskar Morondava, Madagaskar (1968-01-20) 20. ledna 1968 (věk 52)26. února 2010
Papež Benedikt XVI
Braulio Sáez GarciaBolívie Pomocný biskup z Santa Cruz de la Sierra
(2003 –Úřadující)

Bolívie Biskup z Oruro
(1991–2003)
Bolívie Pomocný biskup z Oruro
(1987–1991)

Bolívie Santa Cruz de la Sierra, Bolívie (1942-03-23) 23. března 1942 (věk 78)18. února 1987
Papež Jan Pavel II
Rubens SevilhaBrazílie Pomocný biskup z Vitória
(2011 –Úřadující)		Brazílie Vitória, Brazílie (1959-09-29) 29. září 1959 (věk 61)21. prosince 1987
Papež Benedikt XVI
Jean Benjamin SleimanIrák Arcibiskup z Bagdád
(2001 –Úřadující) 		Irák Bagdád, Irák (1946-06-30) 30. června 1946 (věk 74)29. listopadu 2000
Papež Jan Pavel II
Jusztin Nándor TakácsMaďarsko Biskup Emeritní z Székesfehérvár
(2003 –Úřadující)

Maďarsko Biskup z Székesfehérvár
(1991–2003)
Maďarsko Biskup koadjutor z Székesfehérvár
(1990–1991)
Maďarsko Pomocný biskup z Székesfehérvár
(1988–1990)

Maďarsko Székesfehérvár, Maďarsko (1927-01-15) 15. ledna 1927 (věk 93)23. prosince 1988
Papež Jan Pavel II
Rolando Joven Tria TironaFilipíny Metropolitní Arcibiskup z Caceres
(2012 –Úřadující)

Filipíny Územní prelát z Infanta
(2003–2012)

Filipíny Biskup z Malolos
(1996–2003)
Filipíny Pomocný biskup z Manila
(1994–1996)

Filipíny Naga, Filipíny (1946-07-22) 22. července 1946 (věk 74)15. listopadu 1994
Papež Jan Pavel II

Zemřelí biskupové (7 kardinálů, 14 arcibiskupů, 52 biskupů)

Template-Cardinal.svg názevBiskupský stolec nebo úkolDatum narození a úmrtíJmenován do biskupství
Francis George Adeodatus MicallefKuvajt Vikář apoštolský Emeritní z Kuvajt
(2005 –Úřadující)

Kuvajt Vikář apoštolský z Kuvajt
(1981–2005)

 (1928-12-17) 17. prosince 1928 (věk 91) - 3. ledna 2018(2018-01-03) (ve věku 89)5. listopadu 1981
Papež Jan Pavel II
Anastasio Alberto BallestreroItálie Metropolitní arcibiskup Emeritní z Turín
(1989–1998)

Itálie Kardinál-kněz z Santa Maria sopra Minerva
(1979–1998)
Itálie Vatikán San Marino Předseda Italská biskupská konference
(1979–1985)
Itálie Metropolitní arcibiskup z Turín
(1977–1989)
Itálie Metropolitní arcibiskup z Bari-Canosa
(1973–1977)

(1913-10-03)3. října 1913 - 21. června 1998(1998-06-21) (ve věku 84)21. prosince 1973
Papež Pavel VI
Girolamo Maria GottiVatikán Prefekt z Posvátná kongregace šíření víry
(1902–1916)

Itálie Kardinál-kněz z Santa Maria della Scala pro hac vice Titul
(1895–1916)
Vatikán Prefekt z Posvátná biskupská kongregace a Štamgasty
(1899–1902)
Vatikán Prefekt posvátné kongregace odpustků a posvátných relikvií
(1896–1899)
Vatikán Camerlengo z Sacred College of Cardinals
(1896–1897)
Brazílie Apoštolský Internuncio z Brazílie
(1892–1895)

(1834-03-29)29. března 1834 - 19. března 1916(1916-03-19) (ve věku 81)22. března 1892
Papež Lev XIII
Giovanni Antonio Guadagni
(Synovec papeže Papež Klement XII )		Itálie Generální vikář Jeho Svatosti za římskou diecézi
(1732–1759)

Vatikán Camerlengo z Sacred College of Cardinals
(1743–1759)
Vatikán Kardinál proděkan z Sacred College of Cardinals
(1756–1759)
Itálie Kardinál-biskup z Porto-Santa Rufina
(1756–1759)
Itálie Kardinál-biskup z Frascati
(1750–1756)
Itálie Kardinál-kněz z San Martino ai Monti
(1731–1750)
Itálie Biskup z Arezzo
(1896–1897)

(1674-09-14)14. září 1674 - 15. ledna 1759(1759-01-15) (ve věku 84)20. prosince 1724
Papež Benedikt XIII
Daniel AcharuparambilIndie Metropolitní arcibiskup z Verapoly
(1996–2009)

Indie Apoštolský administrátor sede plena z Cochin
(2008–2009)

(1939-05-12)12. května 1939-26. Října 2009(2009-10-26) (ve věku 70)14. června 1996
Papež Jan Pavel II
Antônio do Carmo CheuicheBrazílie Pomocný biskup Emeritní z Porto Alegre
(2001–2009)

Brazílie Pomocný biskup z Porto Alegre
(1971–2001)
Brazílie Pomocný biskup z Santa Maria
(1969–1971)

(1927-06-13)13. června 1927 - 14. října 2009(2009-10-14) (ve věku 82)2. dubna 1969
Papež Pavel VI
Paul BassimLibanon Vikář apoštolský Emeritní z Beirut
(1999–2012)

Libanon Vikář apoštolský z Beirut
(1974–1999)

(1922-11-14)14. listopadu 1922-21. Srpna 2012(2012-08-21) (ve věku 89)8. září 1974
Papež Pavel VI

Společenstva karmelitánské tradice

Viz také

Reference

  1. ^ „Kdo jsou bosí karmelitáni?“. Discalcedcarmelites.ie. Archivovány od originál 1. září 2013. Citováno 2013-11-29.
  2. ^ „Historie“, bosí karmelitánští mniši z karmelitánsko-arizonské provincie
  3. ^ „Poustevníci na hoře Karmel“. Carmelite.com. Citováno 2013-11-29.
  4. ^ A b okd. „Historie karmelitánů - z generálního domu OCD v Římě“. Ocd.pcn.net. Citováno 2013-11-29.
  5. ^ „Historie bosých karmelitánů“, generál tereziánského karmelu
  6. ^ Otilio Rodriguez, OCD, dodatek I: Třetí řád tereziánského Karmelu; Jeho původ a historie, strana 129, Michael D. Griffin, OCD, Komentář k pravidlu života (nahrazeno) (The Growth in Carmel Series; Hubertus, Wisconsin: Teresian Charism Press, 1981), strany 127-36
  7. ^ Peter-Thomas Rohrbach, OCDJourney to Carith: The Sources and Story of the Discalced Carmelites, Kapitola 6: Boj o existenci, strany 200-1 (Washington: Publikace ICS)
  8. ^ A b Karmelitánské charisma - z irské provincie Archivováno 30 července 2012, na Wayback Machine

externí odkazy