Útok na Orahovac - Attack on Orahovac

Útok na Orahovac
Část Válka v Kosovu
WK402 WikipediaWeekendTirana2015 Rahovec 099.JPG
Pohled na Orahovac
datum17–20. Července 1998
(3 dny)
Umístění
Orahovac, Kosovo, FR Jugoslávie
VýsledekRozhodující jugoslávské vítězství
Bojovníci
Kosovská osvobozenecká armáda FR Jugoslávie
Velitelé a vůdci
Svazová republika Jugoslávie Božidar Delić
Svazová republika Jugoslávie Stojan Konjikovac
Svazová republika Jugoslávie Veljko Radenović
Zúčastněné jednotky
Svazová republika Jugoslávie Prizren SUP
Síla
C. 1,000C. 500
Ztráty a ztráty
C. 602 policisté
Pět srbských civilistů zabitých během bojů a dalších odhadovaných 40 srbských civilistů zavražděných po únosu

Mezi 17. A 20. Červencem 1998 Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) zaútočil na město Orahovac a okolní srbské vesnice, které mají v úmyslu prosadit autoritu pro Kosovsko-albánská prozatímní vláda převzetím města a vytvořením koridoru mezi pařeništěm KLA Drenica a Albánec pohraničí. Během útoku bylo zabito asi 60 bojovníků UCK a dva policisté, stejně jako pět srbských civilistů, zatímco UCK uneslo 85 srbských civilistů, z nichž 40 je údajně zavražděno.

Události

Mezi 17. A 20. Červencem 1998 došlo v Íránu k ozbrojenému konfliktu Orahovac v západní Kosovo mezi Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) a jugoslávskou policií a armádou.[1] Toto byl první útok KLA na město.[2] Do té doby bojovala UCK pouze ve vesnicích, kde měla silnou podporu místních obyvatel.[3] Stalo se to po transformaci UCK z teroristické skupiny na partyzánskou sílu, která vedla k povstání proti srbské vládě na západě a severozápadě Kosova na jaře 1998.[4] Na konci června, po vybudování zátarasů kolem městských center, ovládala UCK přes 50% kosovského území.[4] Jugoslávské úřady se soustředily na hlídání měst a jejich komunikačních spojení místo toho, aby se pokusily čelit šíření UCK.[4] Aby si ULA zajistila autoritu pro kosovsko-albánskou prozatímní vládu, potřebovala dobýt město, a proto zaútočila na Orahovac.[4] Bylo to velmi důkladně připraveno.[3] V Orahovacu nebyly žádné jugoslávské jednotky, přičemž 80% populace byla Albánec.[3] UCK v předchozích dnech rozmístila vojáky v okolních vesnicích ze své základny v Mališevo.[3] Někteří vzali situaci vážně, starosta s nimi mluvil každý den Politika Ekspres o očekávání „velkého teroristického útoku“.[3] Mnoho místních obyvatel nechalo před útokem evakuovat své ženy a děti.[3] Převzetí by poskytlo UCK velkou strategickou výhodu, protože by vytvořilo koridor mezi nimi Drenica (pařeniště KLA) a jugoslávsko-albánská příhraniční oblast na jihozápadě.[3][A]

Útok začal v pátek 17. července současnými útoky na strategické objekty města (policejní ředitelství, pošta, nemocnice a hotel).[3] Nejintenzivnější boje byly 18. července.[5] UCLA během ofenzívy unesla 85 etnických Srbů.[2] Asi 60 bojovníků KLA a dva policisté byli zabiti.[1] Během útoku bylo v Orahovaci zabito pět srbských civilistů,[5] zatímco u dalších čtyřiceti unesených se předpokládá, že byli zavražděni.

Příbuzní zavražděných srbských unesených z vesnic Opteruša a Retimlje.

Současně s útokem zaútočila UCK na sousední srbské vesnice.[1] Srbští civilisté byli vyhnáni z vesnic Opteruša a Retimlje.[5] S lehkým dělostřelectvem a kulomety zaútočila KLA po dobu 45 minut na Klášter Zočište kde se uchýlilo třicet starších Srbů spolu se sedmi mnichy a jeptiškou a dvěma granáty poškodilo obecní dům.[2] Řekli místní Srbové HRW že mniši odolávali se čtyřmi puškami dvě hodiny, než se vzdali.[2] UCK odvezla všechny v klášteře do školy v nedalekém Semetišti.[2] Z unesených Srbů bylo 35 následně propuštěno 22. července a dalších deset v noci z 29. na 30. července.[2] Osud dalších odhadovaných čtyřiceti unesených nebyl od roku 2001 znám.[2] V roce 2005 byly pozůstatky 47 obětí vykopány ve dvou masových hrobech.[5]

UCK byla rozhodně poražena se značnými ztrátami.[6] Později byli vytlačeni přes Mališevo.[6]

Novináři byli do města vpuštěni 22. července a hlásili, že bylo zničeno 15 budov, většina obyvatel odešla a domy a obchody byly vypleněny.[3]

Následky a dědictví

V reakci na ofenzívu KLA na Orahovac, hlavní útok s brněním a leteckou podporou přinutil KLA do kopců a opustit jejich území.[4] Desítky tisíc Albánců spolu s bojovníky UCK uprchli před vojenským útokem, který zničil jejich vesnice.[4]

Z Orahovacových předválečných 5 200 srbských obyvatel zůstalo k roku 2012 pouze 500.[5] Na konci roku 1998 albánští extremisté zabili přes 60 Srbů ze srbských vesnic v této oblasti.[7] Klášter Zočište byl zničen ve dnech 13. – 14. Září 1999. Všech 300 Zočištech Srbů, kteří tam žili v červnu 1999, opustilo vesnici a jejich majetek zabavili Albánci.[7] Dnes v klášteře zůstávají pouze tři srbští pravoslavní mniši.[7] Návrat 200 Srbů do 44 zrekonstruovaných domů ve Zočišti zastavili místní Albánci před několika lety.[7] V Retimlje jsou domy a pozemky Srbů nelegálně využívány Albánci, pokud nejsou zničeny a opuštěny, zatímco pravoslavný kostel a hřbitov jsou zničeny, parkoviště postavené na místě kostela.[8] Když se místní Srb zeptal mezinárodních organizací a Úřad pro Kosovo a Metohiju (srbština: Kancelarija za KiM) pokud existovaly plány na renovaci domů v Retimlje a Opteruši, aby se Srbové mohli vrátit, říkalo se, že neexistují žádné plány a že je to velmi riskantní.[8] Jak 2017, není tam žádná srbská komunita v Zočište, Opteruša, Retimlje, Smać, Zojić, Mala Kruša, Donja Srbica a Gornja Srbica.[7] A Srbská enkláva existuje v Velika Hoča.

V kostele sv. Prokopije v Praze se konala bohoslužba za oběti Bělehrad v roce 2012.[5] Případ Orahovac byl vyšetřován ICTY ale nebyla vznesena žádná obvinění.[5] Poté byla předána UNMIK, a pak EULEX, poté bylo v září 2010 zahájeno vyšetřování, které vedlo k zatčení dvou kosovských Albánců v dubnu 2011.[5] Zatčený je však postaven před soud za vyhoštění nealbánských civilistů z Orahovacu a zabíjení civilistů.[5]

Anotace

  1. ^
    Strategickým cílem UCK bylo dostat oblast na obou stranách silnice Peć – Dečani – Đakovica spolu s albánskými hranicemi pod jejich kontrolu, aby bylo možné přijímat muže a zbraně. Rovněž se snažili vytvořit koridor na trati Orahovac – Jablanica – Klina, aby se spojili s útvary v Drenici a také přes Prizren s Opolje a Gora směrem k albánské hranici. Měli v úmyslu ovládnout celý Metohija.[6]

Reference

  1. ^ A b C Čupić 2006, str. 277.
  2. ^ A b C d E F G Krieger 2001, str. 109.
  3. ^ A b C d E F G h i TOL 1998-07-25.
  4. ^ A b C d E F Pavkovic 2000, str. 191.
  5. ^ A b C d E F G h i BI 2012-07-19.
  6. ^ A b C Novosti 2002-10-29.
  7. ^ A b C d E „Монаси једини Срби у Зочишту“. Politika.
  8. ^ A b B92 02.11.2017.

Zdroje

externí odkazy

Články zpráv
Videa