Klečka zabíjení - Klečka killings - Wikipedia
Masakr Klečka | |
---|---|
Umístění | Klečka, blízko Lipljan, Kosovo, FR Jugoslávie |
datum | 17. – 22. Července 1998 |
cílová | Kosovský Srb civilisté |
Typ útoku | Hromadné zabíjení |
Úmrtí | 22[1] |
The Klečka zabíjení byli masová vražda ze dne 22. Kosovský Srb civilistů, včetně dětí, údajně příslušníky Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) po dobu několika dnů v červenci 1998, během Válka v Kosovu. Po vraždách se údajně členové UCK pokoušeli zbavit obětí masakru spalováním jejich pozůstatky ve vápnu pec. Jugoslávský Ministerstvo zahraničních věcí ČR odsoudil zabíjení jako „nacistický - zločin ve stylu. “
Klečka, vesnice ležící přibližně 40 kilometrů jihozápadně od Priština, byla významnou logistickou a školící základnou pro Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) v létě 1998.[2] Srbská policie 27. srpna 1998 po těžkých bojích převzala Klečku z Kosovské osvobozenecké armády. Poté rychle poskytli přístup k televizním štábům a zahraničním korespondentům a tvrdili, že je to dvaadvacet Srb v minulém měsíci byli ve vesnici zabiti civilisté.[3] Tvrdili, že poté, co došlo k vraždám, se členové UCK pokusili zlikvidovat oběti masakru spalováním jejich pozůstatky ve vápně pec.[4]
Jugoslávský Ministerstvo zahraničních věcí ČR obvinil mezinárodní společenství z dvojího standardu nad EU střety k nimž došlo v Kosovu, a odsoudil zabíjení v Klečce jako „nacistický - zločin ve stylu. “[5] Zástupce Kosovské osvobozenecké armády popřel, že by organizace měla něco společného s vraždami,[6] s uvedením, že „UCK nezabil žádného srbského civilistu.“[7]
Zkoušky
Luan a Bekim Mazreku jsou dva bratranci, Kosovští Albánci, který se připojil k Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) v Válka v Kosovu (1998–1999) a údajně se dopustil zvěrstev proti Srb menšina.
Ti dva se účastnili Masakr Klečka.[8] UCK během nich unesla srbské civilisty útok na Orahovac, asi 43 převzato z Orahovacu, spolu s asi 100 uneseno odjinud, do Mališeva a poté Klečka.[8] Mezi unesenými byli i někteří srbští policisté.[8] Civilisté byli mučeni a poté popraveni a jejich těla byla spálena v a Vápenka za účelem nakládání s důkazy.[8]
Luan Mazreku vypověděl, že velitel UCK, sám a další vojáci, znásilnili dívku ve věku 10–11 let před svými rodiči.[8] Vojáci znásilňovali ženy a dívky od 8 let výše.[8] Poznal Gani Krasniqi jako by je vzal stranou a postupně je znásilňoval.[8] Krasniqi nařídil masakr, vzal ženu a chlapce ve věku 8 let na stranu. Mazreku mu uřízl ucho, Krasniqi jí vyřízla oči, uřízla ruce a uši.[8] Zbytek unesených byl popraven a současně na ně vojáci stříleli, dokud nedojde munice.[8] Bratranci vypovídali o deseti civilistech popravených zastřelením a třech ženách, které byly znásilněny.[9]
Byli obžalováni u okresního soudu v Prištině.[8] V září 2000 byli souzeni v Bělehradě.[10] Bekim Mazreku tvrdí, že tomu tak bylo Fatmir Limaj kdo nařídil masakr a ten Limaj a další vojáci znásilnili tři dívky.[8] Dne 18. dubna 2001 byli bratranci uznáni vinnými z terorismu a odsouzeni k dvaceti letům vězení.[11] The Centrum humanitárního práva nazval jej zaujatým soudem, svědectvím násilnou extrakcí a tvrdil, že neexistují důkazy o tom, že by bratranci spáchali trestné činy.[11] Důkazy v procesu proti Fatmiru Limajovi byly zamítnuty v roce 2012 okresním soudem v Prištině složeným ze dvoučlenné rady EULEX a jeden místní soudce.[9]
Viz také
Reference
- ^ "Klečka: Žive Srbe bacali u krečanu". Večernje Novosti. 25. listopadu 2012. Citováno 28. března 2013.
- ^ „Srbové zdůrazňují krutost KLA'". BBC. 29. srpna 1998. Citováno 28. března 2013.
- ^ „Srbové zdůrazňují krutost KLA'". BBC. 29. srpna 1998. Citováno 28. března 2013.
- ^ Judah (2002), str. 164
- ^ „Jugoslávci odsuzují„ zabíjení Srbů v Kosovu “nacistickým stylem. BBC. 29. srpna 1998. Citováno 28. března 2013.
- ^ „Srbové odsuzují nacistické masakry civilistů“. BBC. 30. srpna 1998. Citováno 28. března 2013.
- ^ Krieger (2001), str. 109
- ^ A b C d E F G h i j k Stakić 2017.
- ^ A b B92 a 21.03.2012.
- ^ Dimitrijević 2001, str. 233.
- ^ A b HRW 2001.
Zdroje
- Vojin Dimitrijević (2001). Lidská práva v Jugoslávii, 2000: Právní ustanovení, praxe a právní vědomí ve Svazové republice Jugoslávii ve srovnání s mezinárodními normami pro lidská práva. Centrum pro lidská práva. ISBN 978-86-7202-040-3.
- Stakić, Jasmina (27. dubna 2017). „Užasno svedočenje albanskih terorista o masakru Srba: Silovali smo vaše devojčice, vadili im oči i komadali ih“. Telegraf.[je zapotřebí lepší zdroj ]
- Human Rights Watch (Organizace) (2001). Under Orders: War Crimes in Kosovo. Human Rights Watch. str. 562–. ISBN 978-1-56432-264-7.
- „Důkazy v případě válečných zločinů KLA jsou nepřípustné“. B92. 21. března 2012.
- Judah, Tim (2002). Kosovo: Válka a pomsta. Yale University Press. ISBN 0300097255. Citováno 28. března 2013.
- Krieger, Heike (2001). Kosovský konflikt a mezinárodní právo: Analytická dokumentace 1974-1999. Cambridge University Press. ISBN 9780521800716. Citováno 28. března 2013.