Maďarská kampaň v letech 1527–1528 - Hungarian campaign of 1527–1528
Kampaň Ferdinanda I. | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část Osmansko-habsburské války | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
Habsburg Rakousko Svatá říše římská Království české Chorvatské království Ferdinandovo maďarské království Rascians | Osmanská říše Moldávie Maďarské království Johna Zapolyi | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
Ferdinand I., císař svaté říše římské Jovan Nenad † | John Zápolya Peter IV Vzácné Sulejman Velkolepý | ||||||
Síla | |||||||
60,000 | 30,000 | ||||||
Ztráty a ztráty | |||||||
neznámý | neznámý |
The Maďarská kampaň v letech 1527–1528 byl spuštěn uživatelem Ferdinand I., Rakouský arcivévoda a král uherský a český proti osmanským Turkům. V návaznosti na Bitva u Moháče byli Osmané nuceni ustoupit, protože události jinde v jejich nyní mohutné říši vyžadovaly pozornost sultána.[1] Ferdinand I., který využil jejich nepřítomnosti, se pokusil prosadit svůj nárok na maďarského krále. V roce 1527 jel zpět osmanského vazala John Zápolya a zajat Buda, Győr, Komárom, Ostřihom, a Székesfehérvár do roku 1528. Mezitím osmanský sultán, Sulejman Velkolepý, v této fázi nepodnikl žádné kroky navzdory prosbám svého vazala.
Následky
Pro Habsburky by zde vítězství bylo velmi zklamáním. Dne 10. května 1529, Sulejman Velkolepý zahájil vlastní protiútok popření všech Ferdinandových zisků. Větším zklamáním byla skutečnost, že mnoho z nedávno zajatých pevností se vzdalo bez odporu, což výrazně urychlilo postup. Díky tomu byl Sulejman schopen dosáhnout a obléhat Vídeň.
Poznámky
- ^ Turnbull, Stephene. Osmanská říše 1326–1699. New York: Osprey, 2003. str. 49