Bitva u Loznice - Battle of Loznica
Bitva u Loznice | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část První srbské povstání | |||||||
![]() | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
Srbští revolucionáři | Osmanská říše | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
Anta Bogićević Luka Lazarević Jakov Nenadović | Ali-paša Vidajić† | ||||||
Síla | |||||||
1,200 | 30,000 | ||||||
Ztráty a ztráty | |||||||
121 mrtvých, 178 zraněných | 484 mrtvých, 712 zraněných. |
The Bitva u Loznice (Srbská cyrilice: бој на Лозници) nebo Bitva u Tičaru (бој на Тичару) se bojovalo ve dnech 17. – 18. října 1810 mezi srbskými revolucionáři a osmanskou armádou v Loznica, západní Srbsko.
Asi 30 000 osmanských vojsk pod velením Ali-paša Vidajić sestoupil z Řeka Drina s čluny na pole Tičar poblíž Loznice. Opevněné městské hradby bránilo 1200 srbských rebelů vedených místními vojvoda Anta Bogićević. Odhadujíc, že obrana nebude schopna odolat, Anta hledala pomoc Luka Lazarević. Karađorđe, když se dozvěděl o plánovaném obléhání, poslal dopis Petarovi Dobrnjacovi, ve kterém ho vyzval, aby co nejdříve poslal posily. Asi 10 000 rebelů ze Šabacu a Valjeva nahije pod velením Luky Lazareviće a Jakov Nenadović dorazil včas.
Boj začal ráno, dvě hodiny souboj s meči, a poté přestřelky s dělostřelectvem a puškami, končící po osmi hodinách srbským vítězstvím. Srbové měli 121 mrtvých a 178 zraněných, zatímco Osmané údajně měli třikrát vyšší ztráty. Cincar-Janko byl v bitvě zraněn. Slepý guslar Filip Višnjić, který byl přítomen v bitvě o shromáždění vojsk, napsal epickou báseň bitvy, Boj na Loznici, zaznamenaný v Šišatovac klášter v roce 1815.[1] Bitva byla jednou z nejdůležitějších v První srbské povstání.
Reference
- ^ Svetozar Koljević (1998). Postanje epa. Srpska akademija nauka i umetnosti, Ogranak u Novom Sadu.
Тако у пјесми „Бој Velikost Лозници“, забиљеженој у манастиру Шишатовац у Срему 1815. године, гуслар Филип Вишњић приповиједа о опсади српског града у којем је, само пет година раније, он сам својом пјесмом бодрио устанике.
Zdroje
- Konstantin N. Nenadović (1903). Život i dela velikog Đorđa Petrovića Kara-Đorđa Vrhovnog Vožda, oslobodioca i Vladara Srbije i život njegovi Vojvoda i junaka: Kao gradivo za Srbsku Istoriju od godine 1804 do 1813 i na dalje. Sloboda.
Další čtení
- Драган Добрић: Бој на Тичару (Историјски музеј Србије, Београд)