Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1203 - United Nations Security Council Resolution 1203

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1203
Kukes Refugee Camp.jpg
Kosovský uprchlický tábor v Kukës, Albánie
datum24. října 1998
Setkání č.3,937
KódS / RES / 1203 (Dokument )
PředmětSituace v Kosovu
Shrnutí hlasování
  • 13 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • 2 se zdrželi hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1203, přijatý dne 24. října 1998, po odvolání usnesení 1160 (1998) a 1199 (1998) Kosovo Rada požadovala, aby Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora ) dodržovat předchozí rezoluce Rady bezpečnosti a spolupracovat s NATO a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ověřovací mise v Kosovu.[1]

Rozlišení bylo spuštěno Masakr Gornje Obrinje.[2]

Dne 16. října 1998 byla podepsána dohoda Bělehrad mezi Svazovou republikou Jugoslávií a OBSE, která stanoví zřízení ověřovací mise v Kosovu, s leteckými ověřeními nad Kosovem, které byly dohodnuty předchozí den.[3] Generální tajemník Kofi Annan bylo vyslat misi do Svazové republiky Jugoslávie s cílem posoudit situaci na místě v Kosovu.

Rada bezpečnosti uvedla, že konflikt v Kosovu by měl být vyřešen pokojně a mělo by být poskytnuto větší území autonomie a smysluplná samospráva. Mezitím bylo odsouzeno násilí, teror a dodávky zbraní a školení teroristům v Kosovu při plnění politických cílů. Byla to obava nezávislá média kromě hrozící humanitární katastrofy v Kosovu byly uzavřeny prodejny ve Svazové republice Jugoslávii.[4]

Považovat konflikt za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a jednat na základě Kapitola VII Charty OSN rezoluce požadovala, aby FR Jugoslávie okamžitě a plně dodržovala dohody s NATO a OBSE. Kosovské albánské vedení muselo rovněž dodržovat dohody a předchozí rezoluce Rady bezpečnosti. Obě strany byly rovněž vyzvány, aby zahájily dialog o řešení krize a spolupracovaly s mezinárodním úsilím o zlepšení humanitární situace. Kosovsko-Albánci se museli vzdát teroru a usilovat o mírové plnění svých cílů. Bylo znovu potvrzeno, že všichni uprchlíci měl právo na návrat domů.

Nakonec bylo konstatováno, že veškeré trestné činy spáchané na obyvatelstvu měla vyšetřovat Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a za tímto účelem byla požadována mezinárodní pomoc.

Rezoluce 1203 byla přijata 13 hlasy pro, žádný proti, 2 hlasy zdržel se hlasování z Čína a Rusko kdo se postavil proti použití síly.[5] Čína byla rovněž proti rezoluci, která by tlačila na vnitřní záležitosti Svazové republiky Jugoslávie, a Rusko uvedlo, že rezoluce nebrala v úvahu pozitivní vývoj v Bělehradě.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ „Rada bezpečnosti požaduje, aby Federální republika Jugoslávie plně dodržovala ověřovací mise NATO a OBSE v Kosovu“. Spojené národy. 24. října 1998.
  2. ^ „Generál Wesley Clark“. Přední linie. PBS. Citováno 4. července 2012. V září 1998 došlo na místě zvaném Obrinje k naprosto strašlivému masakru. Pamatuješ si to? - Pamatuji si to. To je to, co skutečně spustilo rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
  3. ^ Michael Waller; Kyril Drezov; Bülent Gökay (2001). Kosovo: politika klamů. Routledge. str. 47. ISBN  978-0-7146-5157-6.
  4. ^ Krieger, Heike (2001). Kosovský konflikt a mezinárodní právo: analytická dokumentace 1974–1999. Cambridge University Press. str. 505. ISBN  978-0-521-80071-6.
  5. ^ „OSN požaduje opatření nad Kosovem“. BBC novinky. 24. října 1998.
  6. ^ Guicherd, C. (1999). „Mezinárodní právo a válka v Kosovu“. Přežití. 41 (2): 19–34. doi:10.1093 / přežití / 41.2.19.

externí odkazy