AG Vulcan Stettin - AG Vulcan Stettin

AG Vulcan Stettin
PrůmyslStavba lodí a budova lokomotivy
OsudPo demontáži druhá světová válka
Založený1851
Zaniklý1945
Hlavní sídloŠtětín, Německo (Nyní Štětín, Polsko )
Počet zaměstnanců
~ 20 000 (v roce 1918)

Aktien-Gesellschaft Vulcan Stettin (krátký AG Vulcan Stettin) byl Němec stavba lodí a lokomotiva stavební společnost. Společnost byla založena v roce 1851 a nacházela se poblíž bývalého východoněmeckého města Štětín, dnes polsky Štětín. Kvůli omezenému vybavení ve Štětíně byl v roce 1907 vybudován další dvůr Hamburg. Nyní pojmenovaný Vulcan-Werke Hamburg und Stettin Actiengesellschaft postavil jedny z nejslavnějších civilních německých lodí a hrálo významnou roli v obou světových válkách, stavělo válečné lodě pro Kaiserliche Marine a Kriegsmarine později.

Oba loděnice se staly členy Deschimag ve 20. letech 20. století. Štětínská loděnice byla uzavřena v roce 1928, znovu otevřena v roce 1939. Během druhé světové války vykořisťovala otrokáře a po válce byla převzata polskou vládou, zatímco hamburský dvůr byl prodán Howaldtswerke AG v roce 1930 a Oddělení lokomotiv byl prodán Borsig v Berlíně

Dějiny

Čínská věžová loďDingyuan, postavený společností AG Vulcan Stettin v roce 1881 pro Chinese Imperial Beiyang Fleet

A.G. Vulcan Stettin byla založena 1851 jako Schiffswerft und Maschinenfabrik Früchtenicht & Brock dvěma mladými inženýry Franz F. D. Früchtenicht a Franz W. Brock v malé vesnici Bredow, která se později stala předměstí východoněmeckého města Štětín. Jeho první lodí bylo malé železo kolesový parník, pojmenovaný Die Dievenow za službu mezi městy Štětín a Swinemünde. Následovalo několik malých plavidel a dvůr se neustále zvětšoval.

Když se loděnice dostala do finančních problémů, v roce 1857 ji převzali někteří podnikatelé a politici ze Štětína a Berlína, kteří založili novou společnost Stettiner Maschinenbau Actien-Gesellschaft Vulcan. Stavba lodi pokračovala, ale řešení finančních potíží se očekávalo dodatečnou konstrukcí lokomotiv. Byla založena dceřiná společnost s názvem Abteilung Locomotivbau in Bredow bei Stettin. V roce 1859 byla dodána první lokomotiva; dohromady společnost postavila ve Štětíně asi 4 000 kusů, dokud nebyla prodána berlínské společnosti Borsig.

V budoucnu budou stavěny větší a větší lodě, zařízení ve Štětíně již nemohly udržet rozsah operací. Dvůr postavil Třída Kaiser zaoceánské parníky.

Tak byla postavena nová loděnice Hamburg mezi lety 1907 a 1909. Od roku 1911 byl pojmenován Vulcan-Werke Hamburg und Stettin Actiengesellschaft. Hamburský dvůr byl dějištěm týdenní stávky v roce 1918, která byla ukončena až čtením Válečné doložky.[1]

Automatické převodovky pro motorová vozidla

Na práci Gustava Bauera, ředitele sekce lodních motorů, dohlížel Hermann Föttinger na hydraulickém vysílači Fottinger známém jako Vulcan Coupling a Vulcan Drive nebo kapalinová spojka. V roce 1924, Vulcan's Hermann Rieseler vynalezl jeden z prvních automatické převodovky, který měl dvourychlostní planetární převodovka, měnič točivého momentu a uzamčení spojka; nikdy se nedostal do výroby.[2] (Méně sofistikovaný Hydra-Matic, který používal jednoduchou kapalinovou spojku, byl dostupný doplněk na Oldsmobiles v roce 1940.)[2] Původní spojka se dále vyvinula ve spolupráci s Haroldem Sinclairem z Fluidrive Engineering of Isleworth pro Daimler z Coventry a shodně s ručně ovládanou epicyklickou převodovkou se v Anglii začaly vyrábět v roce 1929.[3]

Vypnout

V roce 1928 Vulcan Stettin zkrachoval a v roce 1930 prodal hamburskou loděnici AG Vulcan Stettin byl zavřený.

Nový podnik

V roce 1939 byla na místě bývalé stettinské loděnice založena nová společnost - také jménem Vulcan. Celkem bylo v následujících letech zahájeno 34 konstrukčních čísel, včetně 18 ponorek typu VII. Ale kvůli válce bylo možné vypustit a dokončit jen několik lodí. Mezi nimi byly dvě ponorky, ale pouze jedna z nich (U-901 ) byl někdy v provozu, zatímco druhý (U-902 ) byl během války zničen spojeneckými leteckými útoky. Během války loděnice využívala otrokáře a měla vlastní zajatecký tábor, část vězeňské populace zapojená do protinacistického odporu, úspěšně sabotovala několik postavených lodí[4][5]Po druhá světová válka otroci byli osvobozeni a loděnici nakonec převzala polská vláda a nová Štětínská loděnice byl spuštěn na tomto webu. Štětínská loděnice pojmenovala jedno ze svých přístavišť „Wulkan“ a dva skluzy „Wulkan 1“ a „Wulkan Nowa“.

Lodě postavené společností AG Vulcan Stettin (výběr)

Lodě postavené společností AG Vulcan Hamburg (výběr)

Lodě postavené společností AG Vulcan Stettin (výběr)

Civilní lodě

Kresba Kaiser Wilhelm der Grosse od neznámého malíře

Námořní lodě

SMSRheinland

Bitevní lodě

Křižníky

SMSVratislav

Ničitelé

Nea Genea

Ponorky (ponorky)

Torpédové čluny

Lodě stále na vodě

  • Gryfie, ex-Tyras (1887), malý železniční trajekt, dnes v Štětín, Polsko
  • Wittow (1895), malý železniční trajekt, dnes zobrazen v přístavu Barth v Německu
  • Ledoborec Suur Tõll, dnes muzejní loď v Tallinn, Estonsko

Reference

  1. ^ Život
  2. ^ A b Csere, Csaba (Leden 1988), „10 nejlepších technických objevů“, Auto a řidič, 33 (7), str. 62.
  3. ^ strana 76, Smith, Brian E. (1972). Daimlerova tradice. Isleworth, Velká Británie: Transport Bookman. ISBN  0851840043.
  4. ^ Repatriacje i migracje ludności pogranicza w XX wieku: stan badań oraz źródła do dziejów pogranicza polsko-litewsko-białoruskiego Henryk Majecki, strana 79, Archiwum Państwowe, 2004
  5. ^ Wojskowy Przeglad Historyczny, strana 210, 1967
  6. ^ "Askold" (v Rusku). Интернет-сайт «Водный транспорт». Archivovány od originál dne 15. 7. 2018. Citováno 2019-04-09.
  7. ^ "Výpisy z protokolu protokolu Drážďany S komentáři ". The Naval Review, svazek 3. 1915.
  8. ^ Námořní velitelství historie a dědictví. „Callao (č. 4036) ii“. Slovník amerických námořních bojových lodí. Námořní historie a dědictví Command. Citováno 25. února 2015.
  9. ^ USSB (1921). „Pozve nabídky na S.S. Callao (ex-Sierra Cardoba". Citováno 25. února 2015.
  10. ^ Lloyds. „Lloyd's Register 1932–33“ (PDF). Lloyd's Register (prostřednictvím PlimsollShipData). Archivovány od originál (PDF) dne 25. února 2015. Citováno 25. února 2015.
  • Armin Wulle: Der Stettiner Vulcan. Ein Kapitel deutscher Schiffbaugeschichte. Koehlers Verlagsgesellschaft mbH, Herford 1989, ISBN  3-7822-0475-1
  • Dieter Grusenick: Lokomotivbau bei der Stettiner Maschinenbau AG „Vulcan“. B. Neddermeyer VBN, Berlín 2006, ISBN  3-933254-70-1
  • Christian Ostersehlte: Von Howaldt zu HDW. 165 Jahre Entwicklung von einer Kieler Eisengießerei zum weltweit operierenden Schiffbau- und Technologiekonzern. Koehler-Mittler, Hamburg 2004, ISBN  3-7822-0916-8
  • Arnold Kludas: Die Geschichte der Deutschen Passagierschiffahrt. Pásmo 1: Die Pionierjahre von 1850-1990 (= Schriften des Deutschen Schiffahrtsmuseums. Bd. 18). Ernst Kabel Verlag GmbH, Hamburg 1986, ISBN  3-8225-0037-2
  • Arnold Kludas; Die Seeschiffe des Norddeutschen Lloyd 1857 až 1970, Weltbild Verlag GmbH, Augsburg 1998, ISBN  3-86047-262-3
  • Bodo Herzog, Deutsche U-Boote 1906-1966, Manfred Pawlak Verlagsgesellschaft mbh, Herrsching 1990, ISBN  3-88199-687-7
  • Siegfried Breyer, Schlachtschiffe und Schlachtkreuzer 1905-1970J. F. Lehmanns Verlag München 1970, ISBN  978-3-88199-474-3

externí odkazy