Přes zrcadlo - Through the Looking-Glass

Pro další použití viz Přes zrcadlo (disambiguation).

Přes zrcadlo
Přes vypadající glass.jpg
První vydání obálky Přes zrcadlo
AutorLewis Carroll
IlustrátorJohn Tenniel
ZeměSpojené království
JazykAngličtina
ŽánrDětská beletrie
VydavatelMacmillana
Datum publikace
27. prosince 1871
Stránky208
PředcházetAlenka v říši divů  

Přes zrcadlo a co tam Alice našla (také známý jako Alice skrz zrcadlo nebo jednoduše Přes zrcadlo) je román z roku 1871[1] podle Lewis Carroll a pokračování Alenka v říši divů (1865). Alice opět vstupuje do fantastického světa, tentokrát lezením přes zrcadlo do světa, který vidí i za něj. Tam zjistí, že stejně jako reflexe je vše obráceno, včetně logiky (např. Běh vám pomůže zůstat v klidu, odchod od něčeho vás přivede k tomu, figurky jsou naživu, postavy říkanek existují atd.).

Přes zrcadlo zahrnuje takové verše jako „Jabberwocky " a "Mrož a tesař “a epizoda zahrnuje Tweedledum a Tweedledee. Zrcadlo nad krbem, které je zobrazeno v Hetton Lawn in Charlton Kings, Gloucestershire (dům, který vlastnil Alice Liddell Prarodiče a pravidelně jej navštěvovali Alice a Lewis Carrollovi) se podobá tomu, který nakreslili John Tenniel, a je uváděna jako možná inspirace pro Carrolla.[2]

Jednalo se o první z příběhů „Alice“, které získaly širokou popularitu, a po svém vydání vedly k novému uznání svého předchůdce.[3]

Shrnutí spiknutí

Kapitola první - Zrcadlový dům: Alice si hraje s bílým kotětem (kterému říká „Sněženka“) a černým kotětem (kterému říká „Kitty“), když uvažuje o tom, jaký je svět na druhé straně zrcadlového odrazu. Lezení nahoru na krbová římsa, strčí do nástěnného zrcadla za krbem a ke svému překvapení zjišťuje, že je schopna skrz něj projít alternativní svět. V této reflektované verzi jejího vlastního domu najde knihu s poezií v zrcadle, “Jabberwocky ", jehož obrácený tisk umí číst, pouze když ji drží při zrcadle. Rovněž poznamenává, že šachové figurky ožily, i když zůstávají dostatečně malé, aby je mohla vyzvednout.

Alice vstoupila do zrcadla.

Kapitola druhá - Zahrada živých květin: Když opouští dům (kde byla chladná, zasněžená noc), vstupuje do slunné jarní zahrady, kde mohou mluvit květiny; Alici vnímají jako „květinu, která se může pohybovat“. Kdekoli v zahradě se Alice setkává s Rudá královna, který je nyní v lidské velikosti a který na Alici udělá dojem její schopností běžet dechberoucí rychlostí.

Kapitola třetí - Zrcadlový hmyz: Červená královna Alici odhaluje, že celá krajina je rozložena do čtverců, jako gigantická šachovnice, a nabízí, aby se Alice stala královnou, pokud se v šachovém zápase může pohybovat až do osmé pozice / řady. Alice je umístěna na druhém místě jako jedna z Bílá královna pěšci a začíná svoji cestu přes šachovnici nastoupením do vlaku, který přeskočí přes třetí řadu a přímo do čtvrté pozice, čímž bude jednat podle pravidla, že pěšci mohou při svém prvním tahu postoupit o dvě pole. Dorazí do lesa, kde ji depresivní komár učí o vypadajícím skleněném hmyzu, cizích tvorech, které jsou součástí chyby (např. Chléb a motýl, létající houpací kůň), než smutně odletí. Alice pokračuje ve své cestě a cestou prochází „lesem, kde věci nemají jména“. Tam zapomene všechna podstatná jména, včetně vlastního jména. S pomocí plaváka, který také zapomněl na jeho identitu, se dostane na druhou stranu, kde si oba všechno pamatují. Si uvědomil, že on je kolouch, ona je člověk, a že kolouchy se bojí lidí, to uteče (k Alicině frustraci).

Ilustrace Alice, která se setkala s Tweedledem a Tweedledee
Alice se setkala s Tweedledum (uprostřed) a Tweedledee (vpravo)

Kapitola čtvrtá - Tweedledum a Tweedledee: Poté potká tlusté dvojčata Tweedledum a Tweedledee, kterého zná z říkanka. Po přednesu dlouhé básně "Mrož a tesař „, upozorňují Alici na Rudý král - hlasitě chrápala pod nedalekým stromem - a zlomyslně ji provokovala nečinným filozofickým škádlením, že ona existuje pouze jako imaginární postava ve snech Červeného krále. Nakonec se bratři začnou oblékat do bitvy, jen aby je vyděsila obrovská vrána, jak předpovídá říkanka o nich.

Ilustrace rudého krále spícího o strom
Red King sní

Kapitola pátá - Vlna a voda: Alice se dále setkává s Bílá královna, která je velmi roztržitá, ale chlubí se (a prokazuje) svou schopností pamatujte si budoucí události než se to stalo. Alice a Bílá královna postupují do páté pozice šachovnice společným přejížděním potoka, ale v samém okamžiku přechodu se královna přemění na mluvící ovce v malý obchod. Alice brzy zjistí, že se snaží zvládnout vesla malého veslaře, kde ji ovce otravují (zdánlivě) nesmyslným řevem „kraby " a "peří ".

Kapitola šestá - Humpty Dumpty: Po překročení dalšího potoka do šesté pozice se Alice okamžitě setká Humpty Dumpty, který kromě oslav svého narozeniny, poskytuje svůj vlastní překlad podivných výrazů v „Jabberwocky“. V rámci tohoto procesu představí Alici koncept portmanteau slovy, před jeho nevyhnutelným pádem.

Bílý rytíř

Kapitola sedm - Lev a jednorožec: „Všichni královi koně a všichni královi muži“ přijít na pomoc Humpty Dumptymu a doprovází je Bílý král, spolu s lev a jednorožec, kteří opět pokračují v hraní dětské říkanky bojem mezi sebou. V této kapitole je March Hare a Kloboučník první knihy se krátce znovu objeví v masce „Anglosaský poslové „volali„ Haigha “a„ Hatta “.

Osmá kapitola - „Je to můj vlastní vynález“: Poté, co nechala Liona a Unicorna bojovat, dosáhla Alice sedmé pozice překročením dalšího potoka na zalesněné území Červeného rytíře, který má v úmyslu zajmout „bílého pěšce“ - Alice - dokud Bílý rytíř přijde na její záchranu. Rytíř ji doprovodil lesem k závěrečnému přechodu potoka a recitoval dlouhou báseň své vlastní skladby zvanou Oči tresky jednoskvrnné, a opakovaně spadne ze svého koně.

Kapitola devátá - královna Alice: Alice se loučí s Bílým rytířem, kráčí přes poslední potok a je automaticky korunována za královnu, přičemž koruna se náhle zhmotní na její hlavě (odkaz na povýšení pěšce). Brzy se ocitne ve společnosti Bílé a Červené královny, která Alice neúnavně matou používáním slovní hra zmařit její pokusy o logickou diskusi. Poté se navzájem pozvou na večírek, který bude pořádat nově korunovaná Alice - o které Alice sama nevěděla.

Kapitola desátá - otřesy: Alice přijde a posadí se na vlastní večírek, který se rychle změní v chaos. Alice konečně popadne Rudou královnu, věří jí, že je zodpovědná za všechny nesmysly dne, a začne s ní třást.

Kapitola jedenáct - Probuzení: Alice se probudí ve svém křesle a zjistí, že drží černé kotě, z něhož vyvozuje, že byla po celou dobu Rudou královnou, zatímco bílé kotě bylo bílou královnou.

Kapitola dvanáct - Který si to vysnil?: Příběh končí tím, že Alice připomíná spekulace bratrů Tweedleových, že všechno mohlo být snem Rudého krále a že Alice sama o sobě může být pouhým výplodem jeho fantazie. Kniha končí řádkem „Život, co je to, ale sen?“

Postavy

Hlavní postavy

Vedlejší postavy

Hlavní článek: Seznam vedlejších postav ve hře Through the Looking Glass

Styl psaní a symbolika

Zrcadla

Jeden z klíčů motivy z Přes zrcadlo je zrcadlo, včetně použití protikladů, čas běží zpět a tak dále, nemluvě o názvu samotné knihy. Témata a nastavení knihy ji ve skutečnosti poněkud a zrcadlový obraz svému předchůdci, Alenka v říši divů (1865). První kniha začíná v teple venku, 4. května;[A] používá časté změny velikosti jako a plot zařízení; a čerpá ze snímků hracích karet. Druhá kniha se však otevírá uvnitř zasněžené zimní noci přesně o šest měsíců později, 4. listopadu (den před Guy Fawkes Night );[b] jako vykreslovací zařízení používá časté změny v čase a prostorových směrech; a čerpá ze snímků šachy.

Lewis Carroll je schéma příběhu jako šachová hra

Šachy

Zatímco první kniha má jako motiv balíček hracích karet, Přes zrcadlo je založen na šachové hře, která se hraje na obří šachovnici s poli pro čtverce. Většina hlavních postav je zastoupena šachovou figurkou, přičemž Alice je a pěšák.

Svět zrcadlového skla je rozdělen na úseky potoky nebo potoky, přičemž přechod každého potoka obvykle znamená změnu scény a odpovídá Alici postupující o jedno pole. Kromě toho, protože potokové přechody nemusí vždy odpovídat začátku a konci kapitol, většina vydání knihy vizuálně představuje přechody rozdělením textu několika řádky hvězdiček (* * *). Sled tahů (bílý a červený) není vždy dodržen. Nejrozsáhlejší zpracování šachového motivu v Carrollově románu je uvedeno v Glen Downey disertační práce z roku 1998 Pravda o podpoře pěšce: Vývoj šachového motivu ve viktoriánské beletrii.[4]

Jazyk

The Bílá královna nabízí, že si najme Alici jako služebnou své dámy a zaplatí jí „dvakrát za týden a jamovat každý druhý den“. Alice říká, že dnes nechce žádný džem, na což královna odpoví: „Nemohl bys to mít, kdybys dělal chci to. Pravidlo je, zítra jam a jam včera - ale nikdy jam dnes"Toto je odkaz na pravidlo v latině, že slovo." jsem nebo džem-což znamená Nyní, ve smyslu již nebo toho času—Nemůže být použit k popisu Nyní v současnosti, což je nunc v latině. Proto „džem„dnes není nikdy k dispozici.[5] Tato výměna je také ukázkou logického klamu dvojsmyslnost.[6]

Mrož a tesař

Básně a písně

Většina básní a písní knihy neobsahuje název.

Vosa v paruce

Lewis Carroll se rozhodl potlačit scénu zahrnující to, co bylo popsáno jako „vosa v paruce“ (možná hra na běžný výraz „včela v kapotě“). Životopis Carrolla, napsaný Carrollovým synovcem Stuartem Dodgsonem Collingwoodem, naznačuje, že jedním z důvodů tohoto potlačení byl návrh jeho ilustrátora, John Tenniel,[9] který v dopise Carrollovi ze dne 1. června 1870 napsal:[10]

Jsem povinen říci, že 'vosa' Kapitola mě ani trochu nezajímá a nevidím si cestu k obrázku. Pokud chcete knihu zkrátit, nemohu si pomoci - s veškerým podáním - myslet na to tam je vaše příležitost.

Po mnoho let nikdo netušil, co je to za chybějící část nebo zda přežila. V roce 1974 byl vydán dokument, který má být lodní doklady chybějící části byl vydražen v Sotheby's; popis katalogu zčásti zněl: „důkazy byly zakoupeny při prodeji autorových… osobních věcí… Oxford, 1898.“ Dokument by vyhrál John Fleming, a Manhattan knihkupec, za nabídku asi 832 USD (ekvivalent 4313 $ v roce 2019).[11] Obsah byl následně publikován v Martin Gardner je Více komentovaných Alice (1990),[12] a je k dispozici také jako kniha vázaných knih.[13]

Znovuobjevená část popisuje Alicino setkání s vosou ve žluté paruce a zahrnuje celou dříve nepublikovanou báseň. Pokud by byla obsažena v knize, následovala by nebo by byla zahrnuta na konci 8. kapitoly - kapitoly představující setkání s Bílým rytířem. Objev je obecně přijímán jako pravý, ale důkazy ještě neobdrží žádné fyzické vyšetření, aby se zjistil věk a autenticita.[14]

Chybějící epizoda byla zahrnuta do televizní adaptace Alice přes zrcadlo (1998)

Dramatické úpravy

The Jabberwock

Kniha byla několikrát adaptována, a to v kombinaci s Alenka v říši divů a jako samostatná funkce.

Samostatné úpravy

Adaptace s Alenka v říši divů

Film a televize

Jevištní produkce

Maidie Andrews jako Alice in Alice skrz zrcadlo na Komediální divadlo, Londýn během období Vánoc 1903–04. Na obrázku Tatler (Leden 1904)

jiný

Viz také

Reference

Poznámky pod čarou

  1. ^ Během „Mad Tea-Party“ Alice odhaluje, že datum je „čtvrté“ a že měsíc je „květen“ (kapitola 7).
  2. ^ V první kapitole Alice hovoří o sněhu venku a „ohni“, který „chlapci“ staví na oslavu „zítra“, jasný odkaz na tradiční ohně z Guy Fawkes Night které se konají 5. listopadu. V kapitole 5 potvrzuje, že její věk je „přesně sedm a půl“.
  3. ^ Vidět „Jabberwocky“ plná báseň včetně čtení prostřednictvím Wikisource.
  4. ^ Vidět "Mrož a tesař" plná báseň prostřednictvím Wikisource.

Citace

  1. ^ Oxford společníci. 1986. Oxford společník anglické literatury (5. vydání).
  2. ^ Carroll, Lewis (1997). Lewis Carroll's Diaries: Containing Journal 8, květen 1862 až září 1864. Společnost Lewise Carrolla. p. 186.
  3. ^ Carpenter, Humphrey (1985). Tajné zahrady: Zlatý věk dětské literatury. Houghton Mifflin. p. 68. ISBN  978-0-395-35293-9.
  4. ^ Downey, Glenn R. 1998. „Pravda o podpoře pěšce: vývoj šachového motivu ve viktoriánské beletrii“ [disertační práce]. Citováno prostřednictvím Kanadská národní knihovna.
  5. ^ Cook, Eleanor (2006). Záhady a hádanky v literatuře. New York: Cambridge University Press. ISBN  0521855101. p. 163.
  6. ^ Almossawi, Ali. „Ilustrovaná kniha špatných argumentů“. 16–7. Citováno 15. června 2019.
  7. ^ A b C d E F G h i j k Carroll, Lewis. 1897 [1872]. Přes zrcadlo a co tam Alice našla. Philadelphie: Společnost Henry Altemus.
  8. ^ Pohádka na dobrou noc. 1999. „Pozadí a historie„ Alenky v říši divů ““ Bedtime-Story Classics. Citováno 29. ledna 2007.
  9. ^ Symon, Evan V. (18. června 2014) [2013]. „10 odstraněných kapitol, které transformovaly slavné knihy“. Listverse.
  10. ^ Gardner, Martin (2000). Anotovaná Alice. W. W. Norton & Company. p. 283. ISBN  978-0-393-04847-6.
  11. ^ Univerzitní knihovny. "Vosa v paruce: „potlačená“ epizoda filmu Za zrcadlem a co tam Alice našla "[exponát]. Alice 150 let a počítání ... Dědictví Lewise Carrolla. Knihovny University of Maryland.
  12. ^ Gardner, Martin. (1990) Více komentovaných Alice. New York: Clarkson N. Potter. ISBN  0-394-58571-2.
  13. ^ Carroll, Lewis (1977). Vosa v paruce: potlačená epizoda filmu „Zrcadlo a co tam Alice našla. New York: Lewis Carroll Society of North America.
  14. ^ Leach, Karoline (2015). „Zvědavý případ vosy v paruce“ (PDF). Naopak. Citováno 17. ledna 2019.
  15. ^ Alice skrz zrcadlo (1928) na IMDb
  16. ^ Cleverdon, Douglas (1959). Alice skrz zrcadlo [nahrávání zvuku]. Napsal Lewis Carroll (1872). Londýn: Argo. Citováno prostřednictvím Národní knihovna Austrálie a Archivováno dne 10. dubna 2020.
  17. ^ Handley, Alan '. 1966. Alice skrz zrcadlo, s hudbou od M. Charlap, texty E. Simmons. USA: NBC. TV speciál. Vidět Alice skrz zrcadlo (1966) na IMDb.
  18. ^ "Alice skrz zrcadlo - televizní soundtrack z roku 1966." Masterworks Broadway. Seznam skladeb.
  19. ^ MacTaggart, James. 1973. Alice skrz zrcadlo. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ: BBC. Televizní speciál. Vidět Alice skrz zrcadlo (1973) na IMDb.
  20. ^ Pruzhanskiy, Yefrem. 1982. Alenka v zemi na druhé straně zrcadla. RU: Kievnauchfilm. Citováno z Animator.ru.
  21. ^ Bresciani, Andrea, a Richard Slapczynski. 1987. Alice skrz zrcadlo. AU: Burbank Films Austrálie. Vidět Alice skrz zrcadlo (1987) na IMDb.
  22. ^ Henderson, John. 1998. Alice skrz zrcadlo. UK: Projector Productions and Kanál 4. Vidět Alice skrz zrcadlo (1998) na IMDb.
  23. ^ Zátěž, Andy (r.). Alice skrz zrcadlo [živá produkce], autor H. Naylor, hudba P. Dodgson. Tovární divadlo: Divadla tabákové továrny.
  24. ^ Upton, Andrew. 2008. Přes zrcadlo [opera], složil A. John. Sladovna divadlo: Viktoriánská opera.
  25. ^ Wyatt, Stephen. 2011. „Lewis Carroll - Alice skrz zrcadlo“ [rozhlasové vysílání], Sobotní drama. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ: BBC Radio 4. Citováno prostřednictvím Rádio BBC dne 10. dubna 2020.
  26. ^ McLeod, Norman Z. 1933. Alenka v říši divů. NÁS: Paramount Pictures. [Film]. Vidět Alenka v říši divů (1933) na IMDb.
  27. ^ Geronimi, Clyde, Wilfred Jackson a Hamilton Luske. 1951. Alenka v říši divů. NÁS: Studia Walta Disneye. Vidět Alenka v říši divů (1951) na IMDb.
  28. ^ Alenka v říši divů (1972) na IMDb
  29. ^ fictionrare2 (29. září 2014), Nel mondo di Alice 3 ^ str, vyvoláno 23. dubna 2016
  30. ^ Alenka v říši divů (2010) na IMDb
  31. ^ Alenka v říši divů (1985) na IMDb
  32. ^ Alenka v říši divů (1999) na IMDb
  33. ^ Alice (2009) na IMDb
  34. ^ „Náhled videa Alice při pohledu na sklo“. Lookingglasstheatre.org. Archivovány od originál dne 27. října 2011. Citováno 5. listopadu 2011.
  35. ^ "Lookingglass Alice | Lookingglass Theatre Company". Lookingglasstheatre.org. 13. února 2007. Archivovány od originál dne 8. března 2012. Citováno 16. ledna 2012.
  36. ^ A b „Divadelní adaptace (kromě reimaginings)“. all-in-the-golden-afternoon96.tumblr.com. Citováno 23. dubna 2016.
  37. ^ Wade, Laura. 2012. Alice. Oberon Modern Plays. Oberon Books. ISBN  9781849433570. [Divadelní scénář]. Citováno prostřednictvím Knihy Google.
  38. ^ „Alice's Adventures Under Ground“. Královská opera. Citováno 6. února 2020.
  39. ^ Jabberwocky (1977) na IMDb

Jiné zdroje

externí odkazy

Online texty