Čtečka Tolkien - The Tolkien Reader

Čtečka Tolkien
Tolkien reader.jpg
Obálka prvního vydání
AutorJ. R. R. Tolkien
IlustrátorPauline Baynes[1]
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
ŽánrFantazie povídky, hrát si, esej, poezie
VydavatelBallantine Books
Datum publikace
Září 1966[2]
Typ médiaTisk (Brožura )
Stránkyxvi, 24, 112, 79, 64 pp (obsah samostatně stránkovaný)
ISBN0-345-34506-1 (dotisk)
OCLC49979134
PředcházetStrom a list  
NásledovánThe Road Goes Ever On  

Čtečka Tolkien je antologie děl J. R. R. Tolkien. Zahrnuje řadu povídky, básně, a hrát si a nějaký literatura faktu. Sestavuje materiál dříve vydaný jako tři samostatné kratší knihy (Strom a list, Farmář Giles of Ham, a Dobrodružství Toma Bombadila ), společně s jedním dalším dílem a úvodním materiálem. To bylo vydáváno v roce 1966 autorem Ballantine Books v USA.[3]

Většina z těchto prací se objevila v deníky, časopisy nebo knihy let před zveřejněním Čtečka Tolkien. Nejdříve publikovanými díly jsou básně „Muž na Měsíci zůstal příliš pozdě“ a „Poklad“, které byly poprvé publikovány v roce 1923.[4] Byly přetištěny společně s řadou dalších básní v knizeDobrodružství Toma Bombadila v roce 1962 a celá kniha byla zahrnuta do Čtečka Tolkien v roce 1966.[5] Sekce s názvem Strom a list je také dotisk. Byla vydána jako kniha se stejným názvem v roce 1964 a skládá se z materiálu původně publikovaného ve 40. letech.[6] Kniha Farmář Giles of Ham byla zveřejněna v roce 1949 a na rozdíl od níDobrodružství Toma Bombadila a Strom a list, nesloučil dříve publikovaný materiál, ačkoli nepublikované verze příběhu existovaly od 20. let 20. století.[7] „The Homecoming of Beorhtnoth Beorhthelm's Son“ byl poprvé vytištěn v akademickém časopise v roce 1953.[8]

„Vydavatelská poznámka“ a „Tolkienův magický prsten“ jsou jedinými díly v knize, které Tolkien nenapsal. Jsou to také jediné části knihy, které byly napsány ve stejném roce Čtečka Tolkien byl publikován.[9]

Kontext

J.R.R. Tolkien napsal díla obsažená v něm Čtečka Tolkien v různých kontextech a pro různé účely. Dobrodružství Toma Bombadila začala jako jediná báseň, inspirovaná holandskou panenkou patřící Tolkienovu synovi, Michaele. Tolkien napsal báseň jako formu zábavy pro své děti, ale do roku 1934 byla publikována v Oxfordský časopis.[10] V říjnu 1961 ho Tolkienova teta Jane Neave vyzvala, aby sestavil malou knihu, která by měla „Toma Bombadila v jádru“.[11] Tolkien si vzal její radu a o rok později publikoval Allen & Unwin Dobrodružství Toma Bombadila.[11] Obsahuje jak starší díla, například „Oliphaunt“ (1927), tak díla napsaná speciálně pro tuto knihu, například „Tom Bombadil Goes Boating“ (1662).[12] Sbírka má vazby na Tolkienovu trilogii Pán prstenů. Existuje několik bodů v trilogii, kde hlavní postavy recitují nebo zpívají básně Dobrodružství Toma Bombadila. Frodo během svého pobytu v The Prancing Pony in Bree zpívá „Muž na Měsíci zůstal příliš pozdě“ a Samwise během bitvy recituje „Oliphaunt“.[13] Titulní postava básní,Tom Bombadil, se objeví při několika příležitostech v seriálu, jednou, když zachrání Froda z Barrow-Wights v Společenstvo prstenu.[14]

Pembroke College v Oxfordu. J.R.R. Tolkien se sem přestěhoval v roce 1925, aby učil anglosasky.

Farmář Giles of Ham, příběh o „semilegendární Anglii“, vyrostl z Tolkienovy zvědavosti o etymologie místních jmen, zejména jména „Červí hala. “ Jako Dobrodružství Toma Bombadila, byl to původně příběh, který vyprávěl svým dětem, ale který byl později publikován.[7] Rok vydání byl 1949, stejný rok, který Tolkien dokončil Pán prstenů. Obecně se považuje za lehké komické čtení, ve kterém se Tolkien „směje dobromyslně nad tím, co jeho epos bere nejvážněji“.[13] Tolkien byl profesorem Anglosaský v Oxford v té době a vědci tvrdí, že Tolkien psal Farmář Giles of Ham jako výsměch disciplíně filologie, což byla oblast jeho odbornosti.[15]

Dalšími pracemi, například „O pohádkách“ a „Návrat syna Beorhtnotha Beorhthelma“, byly příspěvky akademické obci. Tolkien byl profesorem anglického jazyka a literatury,[16] a „On Fairy Stories“ byla původně přednáška přednesená v roce 1939 na University of St. Andrews.[17] „Leaf by Niggle,“ poprvé publikováno v roce 1945,[6] je povídka, kterou Tolkien napsal k doprovodu filmu „O pohádkách“ a kterou někteří popsali jako autobiografickou alegorii.[18]

„Návrat Beorhtnothova syna Beorhthelma“ bylo podání pro Anglická asociace Eseje a studie pro rok 1953, který Tolkien napsal, když učil na University of Oxford někdy před rokem 1945.[19][20]

Jako doprovod k tvorbě slouží pětidílný úvod Petera S. Beagle „Tolkienův kouzelný prsten“ Čtečka Tolkien. Beagle znal Tolkienovo psaní, předtím spolupracoval s Chrisem Conklingem na scénáři filmu Pán prstenů.[21] V „Tolkienově kouzelném prstenu“, který byl poprvé publikován v Prázdninový časopis v roce 1966 Beagle dává čtenáři krátké shrnutí Tolkienových Pán prstenů trilogie.[22]

Obsah

TitulDatum publikaceMísto publikaceObsahTyp
„Poznámka vydavatele“1966Čtečka Tolkien Ballantine Publishing GroupPřehled obsahu Čtečka Tolkien. U každé z děl obsažených v knize je uveden krátký popis.[23]Přehled
„Tolkienův magický prsten“1966Prázdninový časopis autor: Curtis Publishing Co.Úvod do světa J.R.R. Tolkien Peter S. Beagle. Poskytuje krátké popisy J.R.R. Tolkienovy knihy Pán prstenů a Hobit.[24][22]Úvod
“Návrat Beorhtnotha Beorhthelmova syna ”1953Eseje a studie pro rok 1953 anglickou asociacíI. „Smrt Beorhtnotha“: jsou popsány události „Beorhtnothovy smrti“. Následuje analýza bitvy o Maldon, která byla vybojována mezi Angličany a Dány v roce 991.[25]

II. „Návrat domů Beorhtnoth Beorhthelmova syna“: Torhthelm, básník, a Tídwald, zemědělec, jdou na bitevní pole, aby získali tělo svého zabitého pána, Beorhtnoth. Muži prohledávali těla, dokud nenašli Beorhtnotha, poté položili mrtvolu na vůz a cestovali do Ely. Když se přiblížili k opatství Ely, uslyšeli mnichy zpívat žalozpěv.[26][27]

III. „Ofermod“: je pojednáno a kritizováno pojetí hrdinství.[27][28]

Esej

Hrát si

Esej

Strom a list1964Strom a list autor: George Allen Unwin Ltd.„Na pohádkách: Tolkien pojednává o definici, původu a účelu pohádek.[29]

„Leaf by Niggle“: malíř jménem Niggle namaluje komplikovaný obraz stromu. Povinnosti a cesta nakonec donutí Niggle opustit svůj obraz. Malý fragment obrázku - zobrazující jeden list - končí v a muzeum. Niggle cestuje do země stromu a lesa, místa, které namaloval z dálky.[30]

Esej

Krátký příběh

Farmář Giles of Ham1949Farmář Giles of Ham autor: George Allen Unwin Ltd.Ægidius Ahenobarbus Julius Agricola de Hammo, známý lidově Farmář Giles of Ham, se probudí a zjistí, že obří zabil svou krávu. Gilesovi se podaří obra zahnat, ale později je nucen zasáhnout, když a drak útočí na království. Gilesovi se podaří vybudovat spojenectví s drakem a vyhrát jeho hromadu zlata. Nakonec vytvoří své vlastní „Malé království“, kterému vládne.[7]Krátký příběh
Dobrodružství Toma Bombadila1962Dobrodružství Toma Bombadila autor: George Allen Unwin Ltd."Předmluva": úvod do básní, které spekulují o autorství a historickém významu básní v imaginárním světě Středozemě. Ačkoli Tolkien sám psal básně, předmluva je napsána způsobem, který naznačuje, že je prostě editorem, který díla sestavil.[13]

1. „Dobrodružství Toma Bombadila“: ve Starém lese, na okraji Kraje, žije Tom Bombadil. Dny tráví procházkami po loukách, zpěvem a posezením u vody. Spolupracuje s postavami jako Goldberry, Willow-man, Badgerfolk a Barrow-wight.[31][32]

2. „Bombadil jde na plavbu lodí“: Tom Bombadil cestuje po řece, aby navštívil farmáře Maggot. Na cestě narazí na hobity a lesní tvory a mluví s nimi, když projíždí kolem. Když dorazí na místo určení, farmářova rodina ho srdečně pozdraví a oslavují zpěvem a tancem.[33]

3. „Errantry“: posel je vyrušen z jeho úkolu událostmi, které se kolem něj odehrávají. Jeho gondola nese ho přes mnoho řek, a když dosáhne země, bezcílně kráčí. Během své cesty potká motýla, kterého požádá o ruku. Nakonec se vrátí domů a pamatuje si, co měl v úmyslu udělat, ale když se znovu vydá předat své poselství, znovu zapomene na svou misi.[34]

4. "Princezna Mee": krásná mladá princezna tančí na hladině bazénu. Když se podívá dolů na vodu, uvidí její odraz tančit s ní.[12]

5. „Muž na Měsíci zůstal příliš pozdě“: Muž na Měsíci stráví večer v hostinci, popíjí a poslouchá hudbu, kterou hraje na housle opilá kočka.[35][36]

6. „Muž na Měsíci přišel příliš brzy“: Měsíc Člověk žije v doméně plné stříbra a drahokamů, ale touží po Zemi, která je teplá a barevná. Vydává se na cestu za poznáním divů Země, ale cestou klesá do oceánu. Je chycen rybářem a přiveden na pevninu. V hostinci vymění své bohatství za misku kaše.[35]

7. „Kamenný troll“: muž potká trolla, který jí kost; muž to pozná jako holenní kost svého strýce. Hádají se, komu patří kost.[37]

8. „Perry-the-Winkle“: osamělý troll jde na cestu s cílem najít přítele. Ti, kdo ho vidí, se bojí, ale nakonec potká hobita, který je ochotný si s ním dát čaj. Hobit zjistí, že trol je zručný v pečení chleba, a tak začne trolla navštěvovat hned ve čtvrtek na čaj. Hobit získává recept na trollovu „chraplavý chléb“, díky čemuž si získal reputaci skvělého pekaře.[37]

9. „Mewlips“: čtenář je varován, aby nenavštěvoval nebezpečné tvory známé jako Mewlips, kteří se schovávají v pohoří Merlock a v bažině Tode.[38]

10. "Oliphaunt": stvoření známé jako „Oliphaunt“ se popisuje jako velké, staré a nebezpečné.[39]

11. "Fastitocalon": námořníci vyjadřují svůj strach z obří mořské želvy známé jako Fastitocalon, která láká cestovatele na smrt tím, že předstírá, že jsou ostrovem.[12]

12. "Kočka": tlustá kočka sní o myších a smetaně je přirovnávána k nemilosrdnému lvu.[40][12]

13. "Stínová nevěsta": muž bez stínů krade stín dámy, která se přiblíží. Paní je poté nucena žít v podzemí, i když jednou za rok může přijít na povrch tančit s mužem, který vzal její stín.[41]

14. „Poklad“: hromada pokladu se předává z ruky do ruky; každý vlastník je zabit tím, kdo přijde dál. Poklad nakonec přechází do majetku noci a je ztracen pod zemí.[42]

15. "The Sea-Bell": snílek najde na břehu bílou skořápku a zvuk, který slyší přicházet zevnitř, ho přiměje plout přes moře. Lidé, jejichž hlasy jsou těmi, které slyší ve skořápce, dávají jasně najevo, že v jejich zemi není vítán. Je vykázán do lesa, kde stárne. Poté se vrátí do své vlastní země, ale zjistí, že tam ani nikde jinde nepatří.[43]

16. "Poslední loď": smrtelná žena Fíriel sleduje loď opouštějící Elvenland. Přeje si připojit se k elfům na jejich lodi a jít do Elvenhome, ale protože je člověk, nemůže. Loď odejde a Fíriel obnoví svůj každodenní život.[44]

Poezie
Anglický hrabě Beorhtnoth, který bojoval v bitvě u Maldonu. Je titulární postavou Tolkienovy eseje a hry „Návrat syna Beorhtnotha Beorhthelma“.

Kritický příjem

Film „O pohádkách“ získal od vědců pochvalu i kritiku. Tom Shippey popisuje esej jako „Tolkienovu nejméně úspěšnou, pokud nejvíce diskutovanou argumentační prózu“ a jako „blížící se nebezpečně rozmarům“.[45] J. Reilly navrhuje, aby esej mohla sloužit jako vodítko pro pochopení Tolkienovy trilogie Pán prstenů. Tvrdí, že „žánr a význam trilogie lze najít v jeho eseji o pohádkách“.[46] Další vědečka, Tanya Caroline Woodová, upozorňuje na podobnosti mezi Tolkienovým „Of Fairy-Stories“ a Sir Philip Sidney Obrana Poesy. Na základě jejího pozorování, které obě jejich díla demonstrují, charakterizuje oba autory jako „Renaissance Men“ renesance filozofie.[47]

Odborné pozornosti se rovněž dostalo „Návratu Beorhtnothova Beorhthelmova syna“. Shippey práci chválí a tvrdí, že Tolkienova interpretace Bitva o Maldon je jedním z mála, který správně identifikoval hlavní poselství básně.[48]

Ve své eseji „J.R.R. Tolkien a skutečný hrdina, “píše George Clark o tom, jak díla jako„ Návrat domů “demonstrují Tolkienovu fascinaci anglosaskou literaturou. Poukazuje na to, o čem se domnívá, že je to nesoulad mezi Tolkienovými katolík víra a jeho posedlost příběhy, které nemají „žádné výslovně křesťanské odkazy“.[49]

Adaptace

Rádiové adaptace Farmář Giles of Ham a List Niggle byly zahrnuty do BBC Radio 5 série Příběhy z nebezpečné říše. Nahrávka byla vydána v roce 1993.[50] Tato dvě díla byla také provedena do divadelních dramatizací v Švédsko a Holandsko.[51]

V roce 2016 měla Loutkové státní divadlo premiéru divadelní ztvárnění filmu Leaf od Niggle,[52] a od té doby hráli hru několikrát.[53][54] 

Edice

Del Ray, otisk The Random House Publishing Group, vydal druhé vydání Čtečka Tolkien v roce 1986.[55][56]

Podobné sbírky

Mezi podobné sbírky Tolkienových menších děl patří Básně a příběhy (Allen & Unwin 1980, ilustrováno Pauline Baynes ) a Příběhy z nebezpečné oblasti (HarperCollins 1997, bez ilustrací; přepracované vydání ilustroval Alan Lee, 2008).

Reference

  1. ^ Drout, Michael D.C. (2007). J.R.R. Tolkienova encyklopedie: Stipendium a kritické hodnocení. Taylor & Francis. ISBN  978-0-415-96942-0.
  2. ^ Christina Lebka & Wayne G. Hammond (2006), Společník a průvodce J. R. R. Tolkiena: Svazek I: ChronologieHarperCollins, str. 673; ISBN  978-0-618-39113-4
  3. ^ „Knihy J.R.R. Tolkiena“. Tolkienova společnost. Citováno 17. listopadu 2020.
  4. ^ Drout, Michael D.C. (2007). J.R.R. Tolkienova encyklopedie: Stipendium a kritické hodnocení. Taylor & Francis. p. 2. ISBN  978-0-415-96942-0.
  5. ^ Tolkien, J.R.R. (1966). Čtečka Tolkien. Ballantine Publishing Group. str. iv. ISBN  978-0-345-34506-6.
  6. ^ A b Shippey, Tom (1982). Cesta ke Středozemi: Jak J.R.R. Tolkien vytvořil novou mytologii. Allen & Unwin. p. 49. ISBN  978-0-547-52441-2.
  7. ^ A b C Drout 2007, str. 197.
  8. ^ Kocher, Paul H. (1972). Master of Middle-earth: The Achievements of J.R.R. Tolkien. Temže a Hudson. p. 186. ISBN  0-500-01095-1.
  9. ^ Tolkien 1966, str. iv.
  10. ^ Drout 2007, str. 496.
  11. ^ A b West, Richard C. (2015). „The Adventures of Tom Bombadil and Other Verses from the Red Book by J.R.R.Tolkien (recenze)“. Tolkienovy studie. 12: 173 - prostřednictvím Project MUSE.
  12. ^ A b C d Drout 2007, str. 3.
  13. ^ A b C Kocher 1972, str. 213.
  14. ^ Purtill, Richard L. (1984). J.R.R. Tolkien: Mýtus, morálka a náboženství. Harper and Row, Publishers, Inc. str. 53. ISBN  0-06-066712-5.
  15. ^ Kocher 1972, str. 185.
  16. ^ Hammond, Wayne G. „J.R.R. Tolkien“. Britannica. Citováno 10. října 2020.
  17. ^ Drout 2007, str. 173.
  18. ^ Drout 2007, str. 676.
  19. ^ Drout 2007, str. 283.
  20. ^ Kocher 1972, str. 186.
  21. ^ Lebka, Christina; Hammond, Wayne G. (2006). The J.R.R. Tolkien Companion and Guide: Volume 2: Reader's Guide, Part I. HarperCollins. p. 107. ISBN  978-0-415-96942-0.
  22. ^ A b Drout 2007, str. 651.
  23. ^ Tolkien, J.R.R. (1966). Čtečka Tolkien. Ballantine Publishing Group. str. vii – viii. ISBN  978-0-345-34506-6.
  24. ^ Tolkien 1966, str. ix-xvii.
  25. ^ Tolkien 1966, str. 3-6.
  26. ^ Tolkien 1966, str. 7-20.
  27. ^ A b Shippey 1982, str. 178.
  28. ^ Scull & Hammond 2006, str. 116.
  29. ^ Drout 2007, str. 479.
  30. ^ Tolkien 1966, str. 100-124.
  31. ^ Tyler, J. E. A. (1979). Nový Tolkienův společník. Macmillana. s. 3–4. ISBN  0-333-27532-2.
  32. ^ Tyler 1979, str. 580.
  33. ^ Kocher 1972, str. 216.
  34. ^ Kocher 1972, str. 217-218.
  35. ^ A b Kocher 1972, str. 214.
  36. ^ Tolkien 1966, str. 218-219.
  37. ^ A b Kocher 1972, str. 215.
  38. ^ Kocher 1972, str. 221.
  39. ^ Tolkien 1966, str. 234.
  40. ^ Tolkien 1966, str. 237.
  41. ^ Kocher 1972, str. 220.
  42. ^ Kocher 1972, str. 222.
  43. ^ Kocher 1972, str. 222-223.
  44. ^ Kocher 1972, str. 223.
  45. ^ Shippey 1982, str. 56.
  46. ^ Reilly, J. "Tolkien a pohádkový příběh". Globální katolická síť EWTN. Citováno 11. září 2020.
  47. ^ Clark, George; Timmons, Daniel (2000). J.R.R. Tolkien a jeho literární rezonance: Pohledy na Středozem. Greenwood Publishing Group. str. 95–107. ISBN  978-0-313-30845-1.
  48. ^ Clark & ​​Timmons 2000, str. 51.
  49. ^ Clark & ​​Timmons 2000, str. 39.
  50. ^ Scull & Hammond 2006, str. 76.
  51. ^ Scull & Hammond 2006, str. 113.
  52. ^ Chadderton, David (28. srpna 2016). „Leaf by Niggle“. Průvodce britským divadlem. Citováno 17. listopadu 2020.
  53. ^ „Leaf by Niggle“. Loutkové státní divadlo. Citováno 17. listopadu 2020.
  54. ^ Gunnar, Shaun (28. září 2018). „Tolkien 2019: Leaf by Niggle performance at Wednesday evening“. Tolkienova společnost. Citováno 17. listopadu 2020.
  55. ^ „Editions of the Tolkien Reader“. Goodreads. Citováno 17. listopadu 2020.
  56. ^ Tolkien 1966, str. vi.