Seznam Tolkiens aliteračního verše - List of Tolkiens alliterative verse - Wikipedia

J. R. R. Tolkien (1892–1973), učenec Stará angličtina, Střední angličtina, a Stará norština, použitý aliterační verš značně v obou překladech a jeho vlastní poezie. Většina jeho aliteračních veršů je v moderní angličtině v různých stylech, ale některé také složil ve staré angličtině.

Středozemský mýtus

Pán prstenů

Další informace: Poezie v Pánu prstenů § Aliterační verš

Existuje mnoho krátkých aliteračních veršů Pán prstenů (1954-1955).

Většina se připisuje Rohirrim, národ, jehož jazyk a nomenklatura jsou zobrazeny jako Stará angličtina, i když jsou všechny v moderní angličtině.[1]

  • Při Théodenově smrti (3 řádky)
  • Pohřební píseň Théoden (5 řádků)
  • Call-to-Arms of the Rohirrim (3 řádky)
  • Éomerova píseň (4 řádky)
  • Nářek pro Théodena (21 řádků)
  • Píseň Mohylových kopců (27 řádků)
  • Théoden's Battle Cry (5 řádků)

Zbývající verše jsou:

  • Dlouhý seznam Ents (17 řádků), připisováno Ents z Fangornský les
  • Slova Malbeth vidoucího (12 řádků), připisováno Dúnedain severu

Legendarium

  • Ležení Húrinových dětí (C. 1918–1925), nedokončená poetická verze příběhu Túrina, jdoucí až k Túrinovu pobytu v Nargothrondu. Existuje ve dvou verzích, obě neúplné; první je dlouhý 2276 řádků, druhý obsahuje pouze 745 aliteračních řádků, což odpovídá prvním 435 řádkům první verze. Krátké části Položit byly předělány do samostatných aliteračních básní, Zima přichází do Nargothrondu (27 řádků) a báseň bez názvu na vodách Sirionu (26 řádků). Všechny jsou publikovány v Lays of Beleriand (1985).[2]
  • Let Noldoli (146 řádků), nedokončená báseň (C. 1925?) popisující Fëanorovu řeč vyzývající Noldora k návratu do Středozemi a další nedokončenou báseň (37 řádků) popisující následky pádu Gondolinu. Oba jsou publikovány v Lays of Beleriand.[2]
  • Bezejmenná země (60 řádků), báseň v metru Perla, poprvé publikováno v roce 1927; následné revize (vynechání jedné 12řádkové sloky) dostaly název Píseň Ælfwine o Vidění povstání Earendila. Tři verze jsou publikovány v Ztracená cesta a další spisy (1987).[3]
  • Veršovaná přísaha Fëanora a jeho synů (16 řádků), zapracovaná do textu Annals of Aman pro rok 1495, publikováno v Morgothův prsten (1993). To se značně liší od srovnatelných veršů v Let Noldoli.[4]
  • Báseň o Istari (16 řádků) publikovaná v Nedokončené příběhy (1980).[5]

Souvisí s dalšími legendami a historiemi

  • Völsungakviða en nýja (1360 řádků) a Guðrúnarkviða en nýja (668 řádků). Tyto dvě moderní angličtiny narativní básně 30. let ve staré norštině fornyrðislag sloka, jsou z velké části založeny na Völsungasaga a Atlakviða, vyprávějící severskou legendu o Sigurd a pád Niflungs. Tyto básně jsou publikovány společně pod názvem The Legend of Sigurd and Gudrun (2009), editoval Christopher Tolkien.[A]
  • King Sheave, báseň popisující příchod Sheave (Snop ), postulovaný hrdina germánské kultury, ve 154 řádcích. Původně to byla neúplná část delší promítané básně napsané na konci 30. let, ale byla zpracována jako úplná báseň pro její vložení do Tolkienova nedokončeného románu Pojmy Club Papers, publikoval v Sauron porazil (1992).[7] Téměř identické verze se objevují v Ztracená cesta a další spisy a v Sauron porazil. Byla volně integrována do Tolkienových spisů Númenor, ale neobsahuje žádný materiál specifický pro Tolkienův mýtus.
  • Pád Artura, nedokončená báseň o zradě posledních bitev Mordreda a Artura, 954 řádků, publikovaná v roce 2013.
  • Návrat Beorhtnotha Beorhthelmova syna, 354 řádků, aliterační veršované drama popisující následky Bitva o Maldon, poprvé publikováno v roce 1953.

V gotice

Ve staré angličtině

  • Enigmata Saxonica Nuper Inventa Duo („Dvě nedávno objevené saské hádanky“), dvě hádanky napsané ve staré angličtině, popisující vejce, respektive svíčku. První (z 10 řádků) je napsán v normálním aliteračním metru, zatímco druhý (6 řádků) obsahuje vnitřní rým v každém řádku. Nejprve publikováno v básnické sbírce s názvem Severní podnik (1923).
  • Nedokončená staroanglická báseň založená na Atlakviða (68 řádků ve dvou samostatných částech), publikováno v The Legend of Sigurd and Gudrun.
  • Čtyři řádky ve staré angličtině popisující odrazení draka Glómunda (později přejmenovaného na Glaurung) elfským králem Fingonem, který se objevil v Tvarování Středozemě (1986).[10]
  • Pět řádků ve staré angličtině připisovaných námořníkovi Ælfwineovi, fiktivnímu překladateli různých elfských děl. Ty se objevují v příběhu Ztracená cesta, připojený k básni s názvem Píseň Ælfwine, a jako součást preambule volaného textu Quenta Silmarillion, vše publikováno v Ztracená cesta a další spisy; a znovu dovnitř Pojmy Club Papers.[7]
  • Sedm řádků ve staré angličtině, které jsou součástí anglosaské epizody psané pro příběh Ztracená cesta; jedná se o změnu a rozšíření II. 36–38 a 44–46 z Námořník. Revize téhož, spolu s překladem moderní angličtiny do 7 veršových řádků, se objeví v Pojmy Club Papers.
  • Šest řádků staré angličtiny překládajících první čtyři řádky King Sheave, objevit se v Pojmy Club Papers.[7]
  • Čtyři řádky staroanglického hrdinského verše oslavující krále Edward starší vítězství nad vikingskou armádou v Archenfield; jedná se o parodii na řádky 1-4 z The Bitva o Brunanburh. Objevují se v Pojmy Club Papers.[7]

Překlady

  • Veršovaný překlad Sir Gawain a Zelený rytíř na 2532 řádcích, z nichž 2027 je aliterativních.[11]
  • Veršovaný překlad Perla ve 1212 řádcích rýmovaného verše. Oba byly publikovány posmrtně v roce 1975.
  • Veršovaný překlad asi devíti řádků ze staré angličtiny Bitva o Brunanburh, který je součástí eseje o „anglosaském verši“ a publikován společně s Pád Artura.
  • Zbývající nepublikovaný je neúplný veršovaný překlad Beowulf asi 600 řádků.

Poznámky

  1. ^ V dopise z roku 1967 W. H. Auden Tolkien napsal: „Děkuji vám za úžasné úsilí při překladu a reorganizaci Píseň o Sibyle. Na oplátku vám doufám, že vám pošlu, pokud na to budu moci položit ruce (doufám, že to není ztraceno), věc, kterou jsem udělal před mnoha lety, když jsem se snažil naučit umění psaní aliterační poezie: pokus o sjednocení leží kolem Völsungů z Starší Edda, napsané ve staré osmi řádce fornyrðislag sloka."[6]

Reference

  1. ^ Tolkien, J. R. R. Pán prstenů „George Allen & Unwin, 1954–1955.
  2. ^ A b Tolkien, J. R. R. Lays of Beleriand, George Allen & Unwin, 1985.
  3. ^ Tolkien, J. R. R. Ztracená cesta a další spisy, George Allen & Unwin, 1987.
  4. ^ Tolkien, J. R. R. Morgothův prsten, George Allen & Unwin, 1993.
  5. ^ Tolkien, J. R. R. Nedokončené příběhy, George Allen & Unwin, 1980.
  6. ^ Carpenter, Humphrey (editor). Dopisy J.R.R. Tolkien, George Allen a Unwin, 1981. Dopis 295, 29. března 1967.
  7. ^ A b C d Tolkien, J. R. R. Pojmy Club Papers, v Sauron porazil, George Allen & Unwin, 1992.
  8. ^ J. R. R. Tolkien. Písně pro filology. Soukromě vytištěno na katedře angličtiny, University College v Londýně, 1936.
  9. ^ Shippey, 1992. str. 303–304
  10. ^ Tolkien, J. R. R. Tvarování Středozemě, George Allen & Unwin, 1986.
  11. ^ Tolkien, J. R. R .; Gordon, E. V. (1925). „Sir Gawain a zelený rytíř“. Citováno 20. ledna 2015.

Zdroje