Schwanengesang - Schwanengesang
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Červenec 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |

Schwanengesang (Labutí píseň ), D 957, je sbírka 14 písní napsaných autorem Franz Schubert na konci svého života a posmrtně publikoval:
- Liebesbotschaft (text: Ludwig Rellstab )
- Kriegers Ahnung (Rellstab)
- Frühlingssehnsucht (Rellstab)
- Ständchen (Rellstab)
- Aufenthalt (Rellstab)
- In der Ferne (Rellstab)
- Abschied (Rellstab)
- Der Atlas (Heinrich Heine )
- Ihr Bild (Heine)
- Das Fischermädchen (Heine)
- Die Stadt (Heine)
- Am Meer (Heine)
- Der Doppelgänger (Heine)
- Die Taubenpost (alternativa: D 965a) (Johann Gabriel Seidl )
Pozadí
Pojmenován prvním vydavatelem, Tobias Haslinger, který jej pravděpodobně chtěl představit jako poslední Schubertův zákon, Schwanengesang se liší od dřívějšího Die schöne Müllerin a Winterreise cykly písní zahrnutím nastavení více než jednoho básníka. Sedm textů od Ludwig Rellstab (1799–1860) následuje šest Heinrich Heine (1797–1856); vložení poslední písně, na slova od Johann Gabriel Seidl (1804–1875), může nebo nemusí odrážet Schubertova přání. V každém případě bylo všech 14 skladeb složeno v roce 1828 a sbírka byla vydána v roce 1829, několik měsíců po skladatelově smrti.
Složení a publikace
Nastavení Rellstab a Heine byla zkopírována na jednom místě na po sobě jdoucích stránkách rukopisu v Schubertově ruce a Seidlova Die Taubenpost je považován za Schubertův poslední Lhal - tedy základ pro Haslingerovu sekvenci, kterou přijali potomci spolu s jeho domýšlivostí, že cyklus vůbec existuje. (Skutečné cykly Die schöne Müllerin a Die Winterreise se dobře prodávaly, což motivovalo vydavatele.) Název Schwanengesang není samozřejmě skladatel, ale všechny názvy písní jsou; Heine například své básně nepomenoval.
Nejistý cyklus
Dne 2. října 1828, poté, co byl rukopis napsán, Schubert nabídl Heine sadu šesti písní lipskému vydavateli jménem Probst. Můžeme tedy předpokládat, že Schubert, alespoň na začátku, měl v úmyslu dvě samostatné jednopásové sbírky. Pořadí č. 8–13, jak je uvedeno v rukopisu, se navíc liší od pořadí básní, jak je Heine vydal: 10, 12, 11, 13, 9, 8, které v žádném případě nenasledovaly za sebou, protože níže uvedená tabulka.[1][2] Bylo zvykem, že Schubert respektoval sekvenci básníka; rukopis nemusí představovat Schubertovo požadované pořadí. Skladba Seidl „Die Taubenpost“ nemá žádnou souvislost se zbytkem cyklu a na konci ji doplnil Haslinger, aby zaokrouhlil všechny Schubertovy poslední skladby.[2]
Písně podrobně
Písně z Schwanengesang jak je uvedeno v Schubertově rukopisu:
Titul | Objednávka v ms. | Předmět |
---|---|---|
„Liebesbotschaft“ („Poselství lásky“) | 1 | Zpěvák zve proud, aby předal zprávu své milované. |
„Kriegers Ahnung“ („Předzvěst válečníka“) | 2 | Voják utábořený se svými kamarády zpívá o tom, jak mu chybí jeho milovaná, a jak se bojí vyhlídky na smrt nebo ztrátu odvahy v bitvě. |
„Frühlingssehnsucht“ („Touha na jaře“) | 3 | Zpěvák je obklopen přírodními krásami, ale cítí se melancholicky a nespokojeně, dokud jeho milovaný nedokáže „uvolnit pružinu v mých prsou“. |
"Ständchen" ("Serenáda") | 4 | Zpěvák nabádá svého milence, aby mu udělal radost. |
„Aufenthalt“ („místo odpočinku“) | 5 | Zpěvák je pohlcen úzkostí z důvodů, které nám nejsou sděleny, a své pocity přirovnává k řece, lesům a horám kolem sebe. |
„In der Ferne“ („V dálce“) | 6 | Zpěvák uprchl ze svého domova se zlomeným srdcem a stěžuje si, že nemá přátele ani domov; ptá se vánků a slunečních paprsků, aby pozdravili toho, kdo mu zlomil srdce. |
„Abschied“ („Sbohem“) | 7 | Zpěvák se rozloučil s veselým, ale rozhodným rozloučením s městem, kde byl šťastný, ale které nyní musí opustit. |
Titul | Objednávka v ms. | v Heine Heimkehr | Klíč | Předmět |
---|---|---|---|---|
„Der Atlas“ | 8 | 24 | G | Vypravěč, který si přál věčnost štěstí nebo ubohosti, si vyčítá váhu smutku, který nyní nese, jako obří Atlas. |
„Ihr Bild“ („Její obraz“) | 9 | 23 | b-byt | Zpěvák si představuje, že ho milovaný portrét upřednostňoval s úsměvem a slzou; ale bohužel ji ztratil. |
„Das Fischermädchen“ („Rybářka“) | 10 | 8 | Zpěvák se snaží sladce promluvit s rybářskou dívkou na romantické setkání a vytváří paralely mezi jeho srdcem a mořem. | |
„Die Stadt“ („Město“) | 11 | 18 | Zpěvák je na lodi veslovat směrem k městu, kde ztratil toho, kterého miloval; přijde mlhavě do zorného pole. | |
„Am Meer“ („U moře“) | 12 | 14 | Zpěvačka vypráví o tom, jak se on a jeho milovaní potichu setkali u moře a ona plakala; od té doby ho pohltila touha - otrávila ho slzami. | |
"Der Doppelgänger „(„ Dvojník “) | 13 | 20 | Zpěvák se dívá na dům, kde kdysi žil jeho milovaný, a je zděšen, když vidí, že někdo venku stojí v mučení - je to, nebo se zdá, že to není nikdo jiný než on sám, a opírá se o své dávné utrpení. |
Titul | Objednávka v ms. | Předmět |
---|---|---|
„Die Taubenpost“ („Holubí sloup“) | 14 | Tato píseň je často považována za poslední lži, kterou kdy Schubert napsal. Do cyklu jej zařadil první editor a je téměř vždy součástí moderních představení. V něm zpěvačka prohlašuje, že má poštovního holuba jménem „Longing“. |
Další Schwanengesang
Schubert dříve ve své kariéře zhudebnil jedinou báseň s názvem Schwanengesang, jeho D 744, od Johann Senn.
Lisztovy přepisy
Franz Liszt později přepsal několik písní pro sólový klavír.
Viz také
Reference
externí odkazy
- Komplexní výzkumný web „Iain C. Phillips
- Schwanengesang texty písní a překlady
- Schwanengesang: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre
- Výkon Schwanengesang Randall Scarlata (baryton) a Benjamin Hochman (klavír) z Muzeum Isabelly Stewart Gardnerové v MP3 formát