Kniha Liang - Book of Liang - Wikipedia
Kniha Liang | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tradiční čínština | 梁 書 | ||||||||||
Zjednodušená čínština | 梁 书 | ||||||||||
|
The Kniha Liang (Liáng Šú), byl sestaven pod Yao Silian a dokončena v roce 635. Yao se velmi spoléhal na původní rukopis svého otce Yao Cha, který samostatně nepřežil, ačkoli komentáře Yao Cha jsou citovány v několika kapitolách.
The Kniha Liang je součástí Dvacet čtyři historie kánon z Čínská historie.
Zdroje
Ačkoli byla Kniha Liang nakonec připsána Yao Silianovi, pracovalo na ní mnoho lidí. Zpočátku, Císař Wen ze Sui nařídil Yao Cha 姚 察 (533–606) sestavit Knihu Liang, ale Yao Cha zemřel, aniž by ji byl schopen dokončit. Před smrtí Yao Cha požádal, aby jeho syn Yao Silian dokončil práci. Císař Yang Sui souhlasil s kompilací textu Yao Silian.[1] V Tangu byla kompilace textu součástí iniciativy na návrh Linghu Defen krátce po založení dynastie Tchang sestavil řadu historií pro předchozí dynastie.[2] Poté dostal Yao Silian rozkaz dokončit Kniha Chen podle Císař Gaozu z Tangu, který nařídil dalším učencům pracovat na knize Liang. Když tito vědci nedokončili svůj úkol, Yao Silian dostal opět rozkaz pracovat na textu. Kniha Liang byla nakonec sestavena Yao Silianem pod dohledem Fang Xuanling a Wei Zheng v Tangu, zahrnující alespoň část práce jeho předchůdců.
Citace o Japonsku a okolních sousedech
Obsahuje historii Dynastie Liang a různé popisy zemí na východ od Čína. Jednou takovou pasáží je popis země mnicha Hui Shena (慧 深) Fusang, 20 000 li na východ od Číny.
Všimněte si, že čínská míra vzdálenosti (li ) použitý v Kniha Liang odpovídá 400 metrům.[3]:37
Stát Wa
Wa bylo starověké království Japonsko. Ačkoli dnes lze najít jen málo konkrétních informací, jeho kapitálový prostor, Yamatai, byl s největší pravděpodobností umístěn buď v Kjúšú nebo v Kinki kraj.[Citace je zapotřebí ]
- „Co se týče Wa, říkají o sobě, že jsou potomky Tàibó. Lidé jsou potetovaní. Jejich území je asi 20 000 li (1 500 kilometrů) od naší říše, zhruba na východ od Guiji (moderní Shaoxing (Zhejiang )). Je to neuvěřitelně vzdálené. Chcete-li se tam dostat Daifang, je nutné sledovat pobřeží a jít za korejským státem na jihovýchod asi 500 kilometrů, poté poprvé přejít moře na malý ostrov vzdálený 75 kilometrů, poté znovu přejít moře 75 kilometrů do Mira země (Ch: 未 盧 國). 50 kilometrů na jihovýchod je země Ito (Ch: 伊 都 國). 10 kilometrů na jihovýchod je země Nu (Ch: 奴 國). 10 kilometrů na východ je země Bumi (Ch: 不 彌 國). 20 dní na jih lodí je země Touma (Ch: 投 馬 國). 10 dní na jih lodí nebo jeden měsíc po zemi je země Yamatai (邪 馬 臺 國). Tam sídlí král Wa. “ [4]
Stát Wenshen
- „Země Wenshen[5] je 7 000 li (500 kilometrů) severovýchodně od země Wa. Přes jejich tělo mají tetování zobrazující divoká zvířata. Na čele mají vytetované tři značky. Známky jsou rovné pro ušlechtilé lidi a jsou malé pro pokorné lidi. Lidé mají rádi hudbu, ale nejsou příliš velkorysí navzdory svému bohatství a nedávají nic cizím lidem. Mají domy, ale žádné hrady. Místo, kde sídlí jejich král, je zdobeno zlatem a stříbrem na způsob vzácné krásy. Budovy jsou obklopeny příkopem o šířce asi jedné volby, kterou plní rtuť. Když je déšť, proudí na rtuť. Na svých trzích mají mnoho vzácných věcí. Ti, kdo se provinili lehkým přestupkem, jsou okamžitě potrestáni koženými biče. Ti, kteří páchají trestné činy, za které lze uložit smrt, jsou nuceni sežrat divokými zvířaty; pokud došlo k nějaké chybě, pak se divoká zvířata vyhnou oběti a nejí ji. Trestné činy lze vykoupit také uvězněním bez jídla. “ [6]
Stát Dahan
- „Lidé z Dahanu[7] jsou 5 000 li (400 kilometrů) východně od Wenshenu. Nemají armádu a nejsou agresivní. Jejich chování je stejné jako v zemi Wenshen, ale jejich jazyk se liší. “ [8]
Obsah
Annals (本 紀)
# | Titul | Překlad | Poznámky |
---|---|---|---|
Hlasitost 1 | 本 紀 第 1 武帝 上 | Císař Wu | |
Svazek 2 | 本 紀 第 2 武帝 中 | Císař Wu | |
Svazek 3 | 本 紀 第 3 武帝 下 | Císař Wu | |
Svazek 4 | 本 紀 第 4 簡 文帝 | Císař Jianwen | |
Svazek 5 | 本 紀 第 5 元帝 | Císař Yuan | |
Svazek 6 | 本 紀 第 6 敬 帝 | Císař Jing |
Biografie (列傳)
# | Titul | Překlad | Poznámky |
---|---|---|---|
Svazek 7 | 列傳 第 1 皇后 | Císařovny | Císařovna Zhang; Císařovna Chi; Císařovna Wang; Choť Ding; Choť Ruan; Princezna Xu |
Svazek 8 | 列傳 第 2 昭明 太子 哀 太子 愍 懷 太子 | Korunní princ Zhaoming; Korunní princ Ai; Korunní princ Minhuai | |
Svazek 9 | 列傳 第 3 王茂 曹景宗 柳 慶 遠 | Wang Mao; Cao Jingzong; Liu Čching-jüan | |
Svazek 10 | 列傳 第 4 蕭 穎達 夏侯 詳 蔡道恭 楊 公 則 鄧 元起 | Xiao Yingda; Xiahou Jiang; Cai Daogong; Yang Gongze; Deng Yuanqi | |
Svazek 11 | 列傳 第 5 張弘 策 庾 域 鄭紹叔 呂 僧珍 | Zhang Hongce; Yu Yu; Zheng Shaoshu; Lü Sengzhen | |
Svazek 12 | 列傳 第 6 柳 惔 弟 忱 席 闡 文 韋叡 族弟 愛 | Liu Tan; Liu Chen; Xi Chanwen; Wei Rui; Wei Ai | |
Svazek 13 | 第 第 7 范 雲 沈約 | Fan Yun; Shen Yue | |
Svazek 14 | 列傳 第 8 江淹 任 昉 | Jiang Yan; Ren Fang | |
Svazek 15 | 列傳 第 9 謝 朏 弟子 覽 | Xie Fei; Xie Lan | |
Svazek 16 | 第 第 10 王亮 張 稷 王瑩 | Wang Liang; Zhang Ji; Wang Ying | |
Svazek 17 | 列傳 第 11 王珍 國 馬 仙 琕 張 齊 | Wang Zhenguo; Ma Xianpin; Zhang Qi | |
Svazek 18 | 列傳 第 12 張惠紹 馮道 根 康 絢 昌 義 之 | Zhang Huishao; Feng Daogen; Kang Xuan; Chang Yizhi | |
Svazek 19 | 列傳 第 13 宗 夬 劉 坦 樂 藹 | Zong Guai; Liu Tan; Yue Ai | |
Svazek 20 | 列傳 第 14 劉季 連 陳伯 之 | Liu Lijian; Chen Bozhi | |
Svazek 21 | 列傳 第 15 王 瞻 王志 王峻 王 暕 子 訓 王泰 王 份 孫 鍚 僉 張 充 柳 惲 蔡 撙 江 蒨 | Wang Zhan; Wang Zhi; Wang Jun; Wang Jian; Wang Xun; Wang Tai; Wang Fen; Wang Yang; Zhang Chong; Liu Yun; Cai Zun; Jiang Qian | |
Svazek 22 | 第 第 16 太祖 五 王 | Pět princů z Taizu | Bratři císaře Wu |
Svazek 23 | 列傳 第 17 長沙 嗣王 業 永陽 嗣 王伯 游 衡陽 嗣王 元 簡 桂陽 嗣王 象 | Ye, princ Changsha; Boyou, princ z Yongyangu; Yuanjian, princ Hengyang; Xiang, princ z Guiyangu | Synovci císaře Wu |
Svazek 24 | 列傳 第 18 蕭 景 弟 昌 昂 昱 | Xiao Jing; Xiao Chang; Xiao Ang; Xiao Yu | |
Svazek 25 | 列傳 第 19 周 捨 徐 勉 | Zhou She; Xu Mian | |
Svazek 26 | 列傳 第 20 范 岫 傅 昭 弟 映 蕭 琛 陸 杲 | Fan Xiu; Fu Zhao; Fu Ying; Xiao Chen; Lu Gao | |
Svazek 27 | 列傳 第 21 陸 倕 到 洽 明 山 賓 殷 鈞 陸 襄 | Lu Chui; Dao Qia; Ming Shanbin; Yin Jun; | |
Svazek 28 | 列傳 第 22 裴 邃 兄 子 之 高 之 平 之 橫 夏侯 亶 弟 夔 魚 弘 附 韋 放 | Pei Sui; Pei Zhigao; Pei Zhiping; Pei Zhiheng; Xiahou Dan; Xiahou Kui; Yu Hongfu; Wei Fang | |
Svazek 29 | 第 第 23 高祖 三 王 | Tři knížata Gaozu | Synové císaře Wu |
Svazek 30 | 列傳 第 24 裴 子 野 顧 協 徐 摛 鮑 泉 | Pei Ziye; Gu Xie; Xu Chi; Bao Quan | |
Svazek 31 | 列傳 第 25 袁 昂 子 君 正 | Yuan Ang; Yuan Junzheng | |
Svazek 32 | 列傳 第 26 陳 慶 之 蘭欽 | Chen Qingzhi; Lan Qin | |
Svazek 33 | 列傳 第 27 王 僧孺 張 率 劉孝 綽 王 筠 | Wang Sengru; Zhang Shuai; Liu Xiaochuo | |
Svazek 34 | 列傳 第 28 張 緬 弟 纘 綰 | Zhang Mian; Zhang Zuan; Zhang Wan | |
Svazek 35 | 列傳 第 29 蕭子恪 弟子 範 子 顯 子 雲 | Xiao Zike; Xiao Zifan; Xiao Zixian; Xiao Ziyun | |
Svazek 36 | 列傳 第 30 孔 休 源 江 革 | Kong Xiuyuan; Jiang Ge | |
Svazek 37 | 列傳 第 31 謝 舉 何敬容 | Xie Ju; On Jingrong | |
Svazek 38 | 列傳 第 32 朱 异 賀 琛 | Zhu Yi; He Chen | |
Svazek 39 | 列傳 第 33 元 法 僧 元 樹 元 願 達 王 神 念 楊華 羊 侃 子 鶤 羊 鴉 仁 | Yuan Faseng; Yuan Shu; Yuan Yuanda; Wang Shenian; Yang Hua; Yang Kan; Yang Yun; Yang Yaren | |
Svazek 40 | 列傳 第 34 司馬 褧 到 漑 劉 顯 劉 之 遴 弟 之 享 許 懋 | Sima Jiong; Dao Gai; Liu Xian; Liu Zhilin; Liu Zhixian; Xu Mao | |
Svazek 41 | 列傳 第 35 王 規 劉 瑴 宗 懍 王 承 褚 翔 蕭 介 從 父兄 洽 褚 球 劉 孺 弟 覽 遵 劉 潛 弟 孝 勝 孝威 孝先 殷 芸 蕭 幾 | Wang Gui; Liu Jue; Zong Lin; Wang Cheng; Chu Xiang; Xiao Jie; Xiao Qia; Chu Qiu; Liu Ru; Liu Lan; Liu Zun; Liu Qian; Liu Xiaosheng; Liu Xiaowei; Liu Xiaoxian; Yin Yun; Xiao Ji | |
Svazek 42 | 第 第 36 臧 盾 弟 厥 傅 岐 | Zang Dun; Zang Jue; Fu Qi | |
Svazek 43 | 列傳 第 37 韋 粲 江 子 一 弟子 四 子 五 張 嵊 沈 浚 柳敬禮 | Wei Can; Jiang Ziyi; Jiang Zisi; Jiang Ziwu; Zhang Sheng; Shen Jun; Liu Jingli | |
Svazek 44 | 第 第 38 太宗 十一 王 世 祖二子 | Jedenáct knížat z Taizongu; Dva princové Shizu | Synové císaře Jianwen; Synové císaře Yuana |
Svazek 45 | 第 第 39 王 僧辯 | Wang Sengbian | |
Svazek 46 | 列傳 第 40 胡僧 祐 徐文盛 杜 崱 兄 岸 弟 幼 安 兄 子 龕 陰子春 | Hu Sengyou; Xu Wensheng; Du Ze; Du An; Du You'an; Du Kan; Jin Zichun | |
Svazek 47 | 第 第 41 孝行 | Filiální zákony | Teng Tangong; Shen Chongsu; Xun Jiang; Yu Qianlou; Ji Fen; Zhen Tian; Han Huaiming; Liu Tanjing; He Jiong; Yu Shami; Jiang Fou; Liu Ji; Chu Xiu; Xie Lin |
Svazek 48 | 第 第 42 儒林 | Forest of Scholars | Fu Manrong; He Tongzhi; Fan Chen; Yan Zhizhi; He Yang, He Ge; Sima Yun; Bian Hua; Cui Lingen; Kong Qina; Lu Guang; Shen Jun; Taishi Shuming; Kong Ziqu; Huang Kan |
Svazek 49 | 第 第 43 文學 上 | Spisovatelé | Dao Hang; Qiu Chi; Liu Bao; Yuan Jun; Yu Yuling; Yu Jianwu; Liu Zhao; He Xun;Zhong Rong; Zhou Xingsi; Wu Jun |
Svazek 50 | 第 第 44 文學 下 | Spisovatelé | Liu Jun; Liu Zhao; Xie Jiqing;Liu Xie; Wang Ji; He Sichen; Liu Yao; Xie Zheng; Zang Yan; Fu Ting; Yu Zhongrong; Lu Yungong; Ren Xiaogong; Yan Xie |
Svazek 51 | 第 第 45 處 士 | Důchodci, pánové | He Dian; He Yin; Ruan Xiaoxu;Tao Hongjing; Zhuge Qu; Shen Yi; Liu Huifei; Fanoušek Yuanyan; Liu Xu; Liu Xiao; Yu Shen; Zhang Xiaoxiu; Yu Chengxian |
Svazek 52 | 第 第 46 止 足 | Soběstačnost | Gu Xianzhi; Tao Jizhi; Xiao Shisu |
Svazek 53 | 第 第 47 良吏 | Dobří úředníci | Yu Bi; Shen Yu; Fan Shuceng; Qiu Zhongfu; Sun Qian; Fu Xuan; On Yuan |
Svazek 54 | 第 第 48 諸 夷 | Různí barbaři | Různé státy jižně od moře: Linyi; Funan; Panpan; Dandan; Gantuoli; Langyaxiu; Poli; Centrální Tianzhu; Shizi Různé Rong z Východní Yi: Gaogouli; Baiji; Xinluo; Wo; Wenshen; Dahan; Fusang |
Svazek 55 | 列傳 第 49 豫章王 綜 武陵王 紀 臨 賀 王正德 河東 王 譽 | Zong, princ Yuzhang; Ji, princ z Wulingu; Zhengde, princ z Linhe; Yu, princ Hedong | |
Svazek 56 | 第 第 50 侯景 | Hou Jing |
Viz také
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Chaussende (2015), s. 167–168.
- ^ Wu (2018), s. 167–168.
- ^ Coedès, Georgi (1968). Walter F. Vella (ed.). Indické státy jihovýchodní Asie. trans. Susan Brown Cowing. University of Hawaii Press. ISBN 978-0-8248-0368-1.
- ^ Ch: 倭 者 自 云 太 伯 之後 俗 皆 文身 去 帶 方 萬 二 千餘 里 在 在 之 東 相去 絶 遠 從 帶 方 至 倭 海水 行 歴 韓國 乍 東 乍 南 七 千餘 里 始 度 一 海 海 海 海 海千餘 里 名 瀚海 至 一支 國 又 度 一 海 千餘 里 名 未 盧 國 又 陸 行 五百 里 至 伊 都 國 又 東南 行 百里 奴 奴 國 又 東 行 百里 至 不 彌 國 又 南水 行二十 日 至 投 馬 國 又 南水 行 十 日 陸 行 一月 日 至 邪 馬 臺 國 即 倭王 所 居, Liang Shu, 7. století.
- ^ Wénshēn-guó (文身 國), doslovně „země se značkou“, tj. Země potetovaných lidí
- ^ Ch: 文身 國 在 倭國 東北 七 千餘 里 人體 有 文 如 獸 其 額 上 有 文 文 直 者 貴 文 小 者 賤 土俗 歡樂 豐 而 賤 行客 不 齎 糧 有 屋宇 無 城郭 其 王 所 居 飾 飾以 金銀珍 麗 繞 屋 爲 塹 廣 一丈 實 以 水銀 雨 則 流 于 水銀 之上 用 珍寶 犯 輕罪 者 則 鞭 杖 犯 死罪 則 置 食 食 之 有 枉 則 猛獸 避 而不 食 經 宿 則 赦之, Liang Shu, 7. století.
- ^ Dàhàn-guó (大漢 國), doslovně „skvělé Han země"
- ^ Ch: 大漢 國 在 文身 國 東 五 千餘 里 無 兵戈 不 攻戰 風俗 並 與 文身 國 同 而 言語 異, Liang Shu, 7. století.
Citované práce
- Chaussende, Damien (2015). "Liang shu In 書 ". In Dien, Albert E; Chennault, Cynthia Louise; Knapp, Keith Nathaniel; Berkowitz, Alan J (eds.). Raně středověké čínské texty: Bibliografický průvodce. Berkeley: Institute of East Asian Studies University of California. 167–170.
- Wu, Huaiqi; Zhen, Chi (2018). Historická skica čínské historiografie (e-book ed.). Berlín: Springer.
externí odkazy
- Text Kniha Liang, dostupný z Národní univerzita Sun Yat-sen.
- Sv. 54 v čínštině a japonštině
- Kniha Liang 《梁 書》 Čínský text s odpovídající slovní zásobou v angličtině